V rozhovoru jsou hned dva zásadní nesmysly.
1. zkopírovat si knihu není totéž co krádež (kromě toho, že nikomu nic neubyde, je to dokonce, pro svou potřebu, zcela legální, nemluvě o těch poplatcích za zařízení).
2. Ten výpočet ceny vychází z toho že prodají 00nic. Logicky jim vyjde vysoká cena. Vtip je ovšem v tom, že prakticky nemají žádné další náklady, ani když těch kopií prodají 10 000 000 .... Je jen jejich problém, že nedokáží najít model, kde by se počet prodaných kopií vyšplhal o dva řády výše, eknihy byly levné, snadno dostupné a byl obrovský výběr.
Pevně věřím, že se vše pohlne správným směrem po digitalizaci 300 000 českýh titulů, které už nejsou zatíženy autorskou "ochranou", v našich knihovnách. Konečně by mohl být nějaký výběr a sním přímo související nárůst čtenářů.
1. zkopírovat si knihu není totéž co krádež (kromě toho, že nikomu nic neubyde, je to dokonce, pro svou potřebu, zcela legální, nemluvě o těch poplatcích za zařízení)
já to říkám furt, zaveďme zpátky socializmus. Můžu si půjčit na víkend tvojí sestru/dceru? Nic ti neubYde, neboj.
nikdy mně nepřestane udivovat totální neúcta linuxových uživatelů k intelektuální práci a duševnímu vlastnictví
Klasická krádež spočívá v tom, že někdo o něco přijde - tedy o tu věc, třeba auto.
Elektronická krádež spočívá v tom, že výrobce přijde o zisk - tedy v situaci, kdy pokud bych neměl možnost elektronickou věc ukrást, koupil bych si ji.
Kromě toho ale existuje i situace, kdy bych si danou věc prostě zaručeně (!) nekoupil - a jestliže ji v takové situaci ukradnu, nikomu žádná faktická škoda nevzniká. (protože nikdo nemá o nic míň než kdybych danou věc nekoupil a neukradl)
Ten třetí případ je zcela nový a nemá ve fyzickém světě obdobu. Teprve se učíme, jak s ním zacházet. Ti nejhloupější ji srovnávají s krádeží auta, ti méně hloupí se způsobením jiné škody (těhotná sestra/dcera). Na chytré, kteří tuhle věc budou schopni správně uchopit, se imho teprve čeká...
Kromě toho ale existuje i situace, kdy bych si danou věc prostě zaručeně (!) nekoupil - a jestliže ji v takové situaci ukradnu,
Můžete to nějak objasnit? Proč kradete něco, co si odmítáte koupit?
Mám totiž neblahé tušení, že se jedná o podobně pokřivený přístup, který má normální zloděj s tím rozdílem, že on na nějakou přímou škodu nehledí.
nikomu žádná faktická škoda nevzniká. (protože nikdo nemá o nic míň než kdybych danou věc nekoupil a neukradl)
Ale jistě, že mu vzniká škoda. Vy totiž získáte požitek tj. hodnotu a za tuto hodnotu nic nezaplatíte (neoprávněně se obohatíte) a autor tak příjde o spravedlivý nárok na odměnu.
Nebo chcete snad tvrdit, že autor nemá nárok na odměnu?
Abychom si rozuměli, já nelegální stahování čehokoli neobhajuji a nemluvím o své osobě. Pouze zmiňuju, že existují tři z morálního hlediska značně odlišné situace a není dobré je všechny házet do jednoho pytle.
Na otázky odpovídat nebudu, zkuste si promyslet, jestli vůbec dávají smysl viděno touto optikou:
dopady činu = (jaký je svět po činu) - (jaký byl svět před činem)
:-) to jsem pochopil, že to nebylo o vás. Dotazy jsem mířil na vás zástupně. A věřte, že jsem si to několikrát promýšlel. Ostatně jsem se s tím přístupem nesetkal poprvé.
Jde o to, že ten vaše třetí hledisko považuji za jedno z těch dvou předchozích a nikoli za nové hledisko. A dokonce neplatí jen pro autorská díla v elektronické podobě. Podobně byste si mohl způsobenou škodu "snižovat" o zisk i v případě fyzického zboží. Tj byste tvrdil, že jste škodu způsobil jen ve výši nákladů výrobce/prodejce.
I kdybych připustil, že to může být v jednotlivých případech opravdu tak, tak to nestačí. Právní systém musí zajišťovat rovnováhu a kontinuitu (řečeno laicky). Takže se v takovém případě stačí zeptat co by se stalo, kdybychom takové vysvětlení připustili. Odpověď? Kdokoli by mohl tvrdit to samé a využívat bez náhrady autorské dílo. Lze nějak prokázat takové vysvětlení užití? Ne. Výsledek? Nikdo nebude za autorské dílo v elektronické podobě platit. Je to dobře nebo špatně? Možná se shodneme v tom, že usilí by mělo být předmětem obchodu jakožto dvoustranné dohody.
Tady jsme prave dosli k tomu nerozumeni, pred kterym jsem varoval. Ja jsem mluvil o moralce, nikoli o pravu.
Priklad: Pokud nekdo potrebuje jednou za rok vysazet skolni casopis a ukradne si k tomu InDesign, tak *z moralniho hlediska* ja osobne proste povazuju skodu, zpusobenou timto cinem firme Adobe za NULOVOU, protoze kdyby ten InDesign ukrast proste nesel, tak onen clovek pouzije nejakou jinou alternativu, ale v zadnem pripade si InDesign nekoupi.
Pravne je to samozrejme jinak, o tom se neni potreba bavit.
Dal jsem priklad toho tretiho pripadu, jeste by to chtelo ilustrovat rozdil oproti druhemu: Graficke studio si ukradne InDesign a nabizi svym zakaznikum sazbu za poplatek.
Jestli mezi tim nevidite zasadni *moralni* rozdil, tak uz dal nemuzu slouzit :)
To, ze v tom pravo rozdil vicemene nedela, je imho chyba prava, ne naopak.
Nejsem si jist, jestli chápu dobře "morální hledisko způsobené škody", ale přijde mi, že se snažíte tvrdit, že pro soukromou potřebu si z morálního hlediska mohu použít cokoli (i když školní časopis není soukromá potřeba).
Já půjdu ještě dál. U SW vám to zakazuje zákon, ale mě přijde nemorální si pustit film nebo přečíst knihu, za kterou jste nezaplatil, byť to zákon umožňuje.
najprv vaka za vlákno bez osobných urážok ;-)
no a teraz moja troška: že nič nie je zadarmo nás presviedčajú najmä tí, ktorí chcú z nás dostať prachy. Veď posúďte sami:akosi sme zabudli robiť veci len preto, že je to správne a všetko prepočítavame na peniaze...
akosi sme zabudli robiť veci len preto, že je to správne a všetko prepočítavame na peniaze...
Podnikání je činost za účelem dosažení zisku. Mohu podnikat a ve svém volném čase se věnovat charitě nebo vytvářením něčeho v rámci svého koníčku. To se vůbec nevylučuje.
Ale zaměstnanci mě také pošlou do háje, když jim nezaplatím.
On nepise nic o podnikani. Nehlde na to ze podnikani je problem toho kdo chce podnikat. Paklize odebereme autorum atorskou ochranu stane se jedine to ze se bude muset podnikani v tomto oboru zmenit. Nevymizi, jenom se upravi. Spisovatele tu byli davno pred autorskym pravem. A dokonce tu byli i v dobe kdyz to meli zakazane a byli za to perzekuovani (samisdat).
Vyznam autorskeho prava je jenom tam kde spolecnosti neco prinasi a spolecnost z nej profituje. Jinak prvo je vzdy pozadu za moralkou. A pokud lide uz dnes porusuji autorske pravo jak na bezicim pasu a snad uz ani neni v tomto statu nikdo kdo by ho neporusoval, je otazka se zeptat jestli se nema zakon prizpusobit dnesni moralce, jinak budeme moct zmenit prislovi na "Co cech to krimianlnik".
Nehlde na to ze podnikani je problem toho kdo chce podnikat.
Tak tady se celou dobu bavíme o autorských dílech vzniklých/využívaných za účelem zisku. Můžeme to nazývat jinak než podnikání...
Prosperita podnikání je jistě v zájmu celé společnosti nikoli jen podnikatelů.
Paklize odebereme autorum atorskou ochranu stane se jedine to ze se bude muset podnikani v tomto oboru zmenit.
Myslím, že riziko dopadu revoluční experimentálních změn na ekonomiku je neúměrně velké. Společnost není laboratoř. Obzvláť když uvážíme, že historicky jiné přístupy ztroskotaly. I ty kibucy už dnes nejsou co bývaly. A zatím nikdo nic nového nevymyslel. Prostě obchod je obchod co svět světem stojí.
"ale mě přijde nemorální si pustit film nebo přečíst knihu, za kterou jste nezaplatil, byť to zákon umožňuje."
Opravdu? To popirate pomerne zakladni principy mezilidskych vztahu na kterem je spolecnost postavena. Takze byste svemu kamaradovi nepujcil zadnou svoji knizku/CDcko/DVDcko? At si hezky zajde vsechno koupit sam? Zakazal byste verejne knihovny? Vite kolik tisic lidi je pouziva s jasnym umyslem cist a nezaplatit? Nedovolil byste lidem v knihkupectvi aby si listovali knizkama nez zaplati? Zakazal/zpoplatnil byste zpivani u taboraku nebo ve sprse? Nedovoloval preskakovani reklam v televizi at uz chozenim na zachod pri vysilani nebo nahravanim a naslednym preskakovanim? Myslim ze pokud se nad tim clovek zamysli tak jedina rozumna hranice je ze pokud je to pro osobni potrebu a nikdo na tom nechce vydelavat tak je to ok. Jnak se velice rychle dostanem do tech popisovanych absurdnich situaci kdy lidi ocividne nezaplati a pritom si zadarmo nemoralne uzivaji.
Z toho vaseho "nezakoneho obohaceni" vidim hlavne zastydlou zavist autora ve stylu chcipla mi koza tak at sousedovi chcipne taky. Cili sice jsem o nic neprisel ale proc by se nekdo mel mit dobre mym zapricinenim kdyz ja z neho nic nemam. Ze ten nekdo treba muze o tom rict dalsim deseti lidem a nekteri z nich zaplati a ja ve vysledku i vydelam mi v me kratkozrakosti nedojde.
>> To popirate pomerne zakladni principy mezilidskych vztahu na kterem je spolecnost postavena.
Presne tek. Obcas neuskodi si pripomenout, ze zakony si vymyslime my lide proto, aby se nam dobre zilo a ne proto, abychom naplnili nejakou abstraktni ideu idealniho trzniho prostredi/demokracie/komunismu/medvidkopuismu/...
>> Nedovoloval preskakovani reklam v televizi at uz chozenim na zachod
Co, nejit na zachod! To samo o sobe nestaci. Obcas je potreba taky inzerovany vyrobek koupit, protoze to je to, cim realne za film platim - ze samotneho zkouknuti reklamy nikdo nic nema!
zakladni principy mezilidskych vztahu
Nevím přesně co tím myslíte, kromě přirozené vlastnosti urvat pro sebe co se dá a přirozený mezilidský souboj, které jsou nám dány geneticky.
Takze byste svemu kamaradovi nepujcil zadnou svoji knizku/CDcko/DVD cko? At si hezky zajde vsechno koupit sam?
Bavíme-li se o morálním pohledu, tak ano, považuji za spravedlivé, aby i z jeho užitku měl autor odměnu (v nějaké formě).
Zakazal byste verejne knihovny? Vite kolik tisic lidi je pouziva s jasnym umyslem cist a nezaplatit?
nezakázal. nejde o to jesti zaplatí čtenář nebo ne, ale zda autor dostane odměnu a tu dostane.
Nedovolil byste lidem v knihkupectvi aby si listovali knizkama nez zaplati?
dovolil, už jsem to zmiňoval, že jsem něco podobného řešil s úřadem pro ochranu spotřebitele
Zakazal/zpoplatnil byste zpivani u taboraku nebo ve sprse?
nezakázal, nezpoplatnil, pokud by ta sprcha nebyla na pódiu :-)
Nedovoloval preskakovani reklam v televizi
Zrovna reklamy jsou zde často dávány za příklad úspěšného modelu financování. Sotva budou funkční pokud se na ně nebude nikdo dívat. Sotva bude někdo platit za nefunkční reklamu.
Myslim ze pokud se nad tim clovek zamysli tak jedina rozumna hranice je ze pokud je to pro osobni potrebu a nikdo na tom nechce vydelavat tak je to ok
Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Takže vy byste ty knihy, filmy, hudbu (software?) pro osobní potřebu rozdával?
Ze ten nekdo treba muze o tom rict dalsim deseti lidem a nekteri z nich zaplati a ja ve vysledku i vydelam mi v me kratkozrakosti nedojde.
Proč by někdo platil, když to stáhne okamžitě bez problémů na http://www.obsahzdarma.cz ? Jak pak autor vydělá?
Tyhle názory/návrhy se opakují stále dokola, ale jsou bez řešení.
No tak to zpivani u taboraku bez zaplaceni autorskych poplatku je nelegalni. Teda je to legalni pokud tam je mene nez dvace lidi (tusim) a je to v rucite vzdalenosti od obydlene oblasti. Nicmene treba zpivani u taboraku na taborech vyzaduje placeni autorskych poplatku. Moc lidi si ani neuvedomuje za co vsechno by meli platit a nedelaji to. Pokud nap. mate otevrene okno a hudbu dost na hlas aby ji slysela verejnost (coz je skoro vzdycky), tak byste mel platit taky atd.
Neprijde vam trochu pokrivene chapani sveta "za jakykoli pozitek se musi platit"?
Btw. je mozne reklamovat nedostatecny, nebo spatny prozitek? Treba kdyz film, nebo kniha nejsou kvalitni? Ne to mozne neni i kdyz vas autor oklame zamerne kvalitnejsim trailerem, nebo ukazkou z knihy, ktere ale zbytek dila svou kvalitou nesaha ani po kotniky nemate moznost dilo reklamovat a pozadovat zpet sve penize. Proto neni mozene davat paralelu mezi hmonty statek a informaci. Jsou to proste dve zcela odlisne veci, ktere spojuje jenom to, ze ten kdo je vyprodukoval za ne chce dostat penize. Zadna jina spojitost mezi nima neni. Proto se na to vztahuji odlisne zakony a proto neni poruseni autorskych prav kradez. Proto neni ani mozne srovnavat skodu pri techto cinech, protoze neni jednoduche vycislit usly zisk obzlvast, kdyz pripadny "zlodej" (stahovac) ani knihu nedocte, protoze proste stoji za velke kulove. Kdyby totiz knihu nakrasnu koupil, byl by to on kdo by byl oklaman a poskozen. Nehlde na to, ze neni ani jasne jestli je vydavatel poskozeny ve vysi ceny knihy, nebo z ceny pujcovneho, protoze to je taky legalni pristup ke knize.
P.S.: Schalne kolik mate v knihovnicce knih, ktere jste nikdy neprecetl? Ja drtivou vetsinu.
Ona i hmotná věc mi nemusí vyhovovat a musel jsem za ni zaplatit. Ano dnes máme možnost odstoupit od smlouvy sjednané nadálku, ale to je "novinka". Mám řadu hmotných věcí, které jsem koupil a už bych je nikdy nekoupil a nelze stav řešit reklamací. To není specifická věc pro autorská díla.
Mimochodem dokonce jsem se snažil jednou řešit nemožnost zjištění "kvality" díla před koupí s úřadem pro ochranu spotřebitele, jehož pštrosí přístup mne dost namíchnul.
Sice autorské dílo i hmotné produkty jsou rozdílné, ale zároveň mají i společné rysy. Např to, že na jejich vytvoření je potřeba vynaložit určitou námahu. Pokud se dostaneme do stavu, kdy bude ochrana díla zrušena tj. dostaneme do stavu, ve kterém jsme (= společnost) už jednou byli (a to není zas tak častý jev), mělo by to být z popudu těch, kteří tuto ochranu využívají tj. autorů. Nikoli spotřebitelů. Ti by k tomu stavu měli přispět maximálně v mezích zákona tj. nekupováním děl.
Je potreba si uvedomit, ze ochrana nehmotneho dila je imaginarni bariera, ktera ma umoznit s nehmotnym dilem obchodovat takovym zpusobem, jakoby to bylo dilo hmotne. Dokud nemame jiny vhodnejsi model PRODEJE*, tak neni jina cesta - ovsem neni to reseni. Tim muze byt jedine novy obchodni model.
* zduraznuju prodeje, protoze o pravo a moralku tady v konecnem dusledku vubec nejde, tyhle argumenty se pouzivaji jenom proto, aby se mohl stary prodejni model zuby nehty drzet
Rozumne je napr. predplatne, ktere mi umozni konzumovat libovolne mnozstvi del - prodejce filmu na DVD si totiz muze lehce spocitat, ze vic jak dejme tomu 1500Kc rocne ze me stejne za filmy nedostane i kdyby se rozkrajel, takze budto mi proda dve "luxusni" plnotucna DVDcka, nebo 30 "trafikovych", nebo mi jednoduse za 1500 rocne zpristupni svuj kompletni archiv. Z jeho pohledu je to uplne jedno, o zadny zisk neprichazi, naopak u predplatneho ma daleko lepsi kontrolu nad cash flow a muze si snadneji spocitat, jake fixni naklady je s nim schopen splatit a jake uz ne. A o rozdilu pro me se snad ani nemusime bavit.
A to je jenom takovy jeden jednoduchy model, na daleko sofistikovanejsi stale cekame.
prodejce filmu na DVD si totiz muze lehce spocitat, ze vic jak dejme tomu 1500Kc rocne ze me stejne za filmy nedostane
Když víte, kolik dáte max. za DVD, tak proč prahnete po paušálu?
Systém paušálu pochopitelně na světě existuje a není novým obchodním modelem.
Mohl byste třeba navrhnout daň z využití autorských děl nebo křížové financování (což vlastně taky existuje). Vše je pochopitelně k dispozici. Ale vše má své negativní dopady (už teď se třeba dost lidí vzteká kvůli koncesionářským poplatkům apod.) A razantní změna strategie je vždy velkým rizikem. Tu většinou udělá někdo nový na trhu.
"mělo by to být z popudu těch, kteří tuto ochranu využívají tj. autorů."
A to jako proc? Mame preci demokracii, ne autorokracii. Nebo snad mate pocit, ze o vsem by mely rozhodovat zajmove skupiny? Zakon tu neslouzi ku prospechu autoru, ale ku prospechu cele spolecnosti (nebo alespon nejvetsi skupine volicu).
Ale no tak. Tady už z toho tlačení lezou oči z důlků.
Jak chcete obchodovat něco, co můžete bez omezení a zdarma naklonovat?
Autorský zákon právě vytváří takové omezení, aby umožnil vznik obchodu. Já jsem toto omezení zákonem nazval ochranou (...trhu). Před čím? Třeba před jeho (trhu) likvidací.
Nerozuměl jste mi. Každý z nás má nějakou hranici, kolik peněz utratí třeba za filmy měsíčně. Jestliže tolik už jsem tento měsíc utratil a víc PROSTĚ NEUTRATÍM*, tak prostě OBCHODOVAT (kupovat) NEBUDU. Čili když si nějaký film "navíc" tento měsíc (!) stáhnu, tak tím prostě a jednoduše NIKDO O ŽÁDNÝ ZISK NEPŘIŠEL.
Právníci se na to samozřejmě budou dívat jinak, ale to je jejich problém, ne můj.
Lépe svůj názor vysvětlit neumím, takže asi budu končit...
* nakrásně třeba proto, že další peníze už jednoduše nemám!
1. Zákon, o kterém se bavíme, umožňuje ochranu trhu principiálně. Nikoli jen do výše vaší plánované útraty.
2. To, že prostě víc nehodláte utratit tvrdíte teď, ale pravda to být nemusí a mohu vám myslet desítky důvodů. Každopádně to s existencí autorského zákona jako nástroje pro vznik a ochranu trhu s duševním produkty nijak nesouvisí. V současné době nelze totiž objektivně určit takový strop příp. určit zda takový strop opravdu existuje.
Čtyři měsíce po zveřejnění článku...pročítám to tu a nezbývá mi než naplno souhlasit s tímhle komentářem. Martin je dinosaurus, blázen s klapkama na očích, zahleděný akorát tak do sebe, má svuj monolog...a odhaduju, že i jeho život bude monologem. Obdivuju ztrátu času s nim, na druhou stranu jsi tu napsal plno komentářů, které by dohromady mohly vytvořit vcelku zajímavý článek.
Autorsky zakon primarne slouzi spolecnosti, protoze tady existuje presvedceni, ze vetsi mnozstvi a kvalitnejsich umeleckych del se dockame kdyz autorsky zakon bude, nez kdyz nebude. Ale to ze existuje tato domenka, neznamena ze je pravdiva, stejne jako vase implikace. Jisteji je daleko pravidejsi implikace Ochrna = znepristupneni => obtizny pristup => pokles (obchodu) = neprospech spolecnosti .
Komu poskytuje ochranu zakony o bankach? Obcanum, nebo bankam? V ci prospech maji byt psane? Co normy o chemicke bespecnosti? Jsou tu pro chemicky, nebo pro lidi? Loterijni zakon? Je tu pro provozovatele loterie a nebo pro lidi? atd. vzdy je odpoved zakony jsou tady pro lidi a pro prospech jejich spolecnosti. Je sice pravda, ze v dnesni dobe si zakony cato prolobovavaji zajmove skupiny (a i autori OSA a Dilia, ktera bere vypalne tam kde se nikdy jejich dilo nevyskytuje a vyskytovat nebude). Nicmene zakony pochazeji od lidi a jsou tu pro lidi. V zadnem pripade neni pravda ze by autorsky zakon na ochranu autoru tu byl z vule autoru, ale je tu z vule lidi.
Ale to ze existuje tato domenka, neznamena ze je pravdiva, stejne jako vase implikace.
Ten názor má ale oporu v historické zkušenosti.
Jisteji je daleko pravidejsi implikace Ochrna = znepristupneni => obtizny pristup => pokles (obchodu) = neprospech spolecnosti .
Tak zde máte evidentní chybu. Ochrana, kterou já jsem uváděl, se vztahovala k principiálnímu uznání určitých práv, což nemá žádnou spojitost se zpřístupněním. Dále souhlasím, že platí obtížný legální přístup => pokles obchodu ale zároveň jednoduchý nelegální přístup => pokles obchodu (čehož jsme svědky v současné době)
Nebo chcete snad tvrdit, že autor nemá nárok na odměnu?
--
za niektore knihy naozaj nema, zial su aj take .....
Ale jistě, že mu vzniká škoda. Vy totiž získáte požitek tj. hodnotu a za tuto hodnotu nic nezaplatíte (neoprávněně se obohatíte) a autor tak příjde o spravedlivý nárok na odměnu.
a co kniznice?
aj tam si precitam knihu a nezaplatim za nu ....
platim len clensky poplatok
ze by sme si vzali vzor od Arabov ktori spalili Kahirsku kniznicu?
tiez chranili autorske prava , pre zmenu v prospech Alaha
(alebo je tam to co je v korane a potom ju nepotrebujeme, alebo je tam to co v korane nie je a potom je skodliva a veitel vydal rozkaz podpallit alexandrijsku kniznicu)
ale toto nevidim ako schodnu cestu ...
ano stiahol som si z internetu kopec knih, ale precital som z nich mozno 2-3 percenta? ale mam tie knihy, keby nieco ...
osobne si myslim ale ze brat elektronicku knihu ako rovnocennu papierovej a teda chciet za nu rovnaku cenu je principialne chybne uvazovanie ....
vid ako dopadli filmy: ked sa daju kupit jeden za 40 Kc tak sa nikomu nechce stahovat, ale kuppi si aj daleko viac
poznam kvantum ludi co maju za celu bananovu skatulu DVD ze 40 KC a nikdy si ich nepozreli ...
ale ked stalo jedno DVD 800 KC tak vtedy sa naozaj velmi vyplatilo stahovat ...
proste treba aj trocha inak kaukulovat ako pri papierovej knihe ....
a co kniznice?
aj tam si precitam knihu a nezaplatim za nu ....
platim len clensky poplatok
Jako autor samozřejmě počítám s knihovním zákonem a v ceně knihy pochopitelně zohledňuji takovýto způsob užití svého díla. Jak? No jednoduše nějakým odhadem počtu prodaných kusů. V případě kamenné knihovny mi takový odhad nemusí dopadnou nijak katastrofálně protože:
1. ne každý chodí do knihovny
2. počet výtisků, které knihovna nabízí je fyzicky omezen
3. náklady na pořízení kopie jsou poměrně vysoké.
A teď to srovnejte s případem, kdy:
1. máte knihovnu "u nosu" (web)
2. náklady a čas na pořízení kopie díla by byly zanedbatelné
Není potřeba mít ekonomku, aby bylo jasné jak to zamává s odhadem prodeje. A kde je pak ten trh?
DVD za 40 jsou dávno zaplacené z kin, televizí prvních DVD (které nebyly za 40) a stánkový prodej je už jen příjemný uplift. Ukažte mi premiérový film, který se prodává za 40 a není to typ argentinská telenovela.
Vaše uvažování nemá logiku. Když vám namítnu v duchu vaší argumentace - Takže můžete vydávat papírové knihy za 30 Kč, ty které již byly vydány dříve knižně (to máte k dispozici v češtině mnoho tisíc titulů). - tak vybalíte nějaký nesmyslný argument proti. Musíte si uvědomit, že když bude námaha spojená s okopírováním eknihy (včetně obalu a dalšího příslušenství) větší než cena za nákup nové eknihy, tak je bude kopírovat jen cvok. Proto dnes už skoro nikdo nekopíruje DVD, protože si je za 50 Kč koupí. Ale vy se nepoučíte, nejste toho schopen.
Vaše uvažování nemá logiku.
Pak tedy nechápu, proč potvrzujete to, co jsem psal.
Proto dnes už skoro nikdo nekopíruje DVD, protože si je za 50 Kč koupí.
Vaše závěry nejsou slučitelné s realitou. Pro vaši informaci jen v českém prostředí cca 26 nových DVD za poslední týden dostupných na Internetu. A počet uživatelů jde v aktuálním čase do 4 ciferného čísla (nehovoříc o kumulovaném počtu)
„nikdy mně nepřestane udivovat totální neúcta linuxových uživatelů k intelektuální práci a duševnímu vlastnictví“
Opravdu se to týká jenom linuxových uživatelů? Podle mě bude podíl warezu mezi linuxáky mnohem nižší než mezi ostatními, alespoň co tak pozoruji kolem sebe ve škole (skoro každý samozřejmě „má“ Photoshop, Windows 7 Ultimate, MS Office…).
Vy srovanvate odebrani hmotneho statku, ktery puvodni majitel alespon po urcity cas nemuze pouzivat. A nabyti informace, kterou puvodni tvurce nepostrada.
Jadine co je tady srovnatelne se socialismem je touha po zamezeni v sireni umeleckeho dila.
P.S.: Dusevni vlastnictvi je pouze konstrukt dnesniho prava. Jedna se o konstrukt relativne mlady. Vlastne prvni obdobnou vec vidime az v renesancni italii, kde se to ale vztahovalo jenom na inovace a trvani bylo vyrazne kratsi nez dnes (kde je to obludnych 70 let po smrti autora. V Ameru dokonce ted nove jeste dyl.) Dusevni vlastnictvi tady existuje jenom z rozhodnuti spolecnosti a kvuli spolecenske moralce. Pokud dojde k jejimu vyvyoji, ktery ho omezi, nebo uplne zavrhne neni to nic spatneho. Jedna se jenom o vyvoj. Mimochodem ani bible, ani koran a ani thora nic jako dusevni vlastnictvi nezna a ani v desateru neni nic jako "nenasdilis", nebo v pripade vaseho predrecnika "nestahnes". Proto ani srovnani se smrtelnym hrichem "nepokrades" (precijen mame koreny v krestanstvi) neni vhodne.
Btw. ja osobne platim jak za hudbu tak za video tak za knihy, ktere nejsou volne siritelne a dusevni vlastnictvi uznavam. Nicmene neprijde mi nic ohavneho na vyvoji dnesni moralky. Chapu to jenom jako pristup k dalsi kvalite.
Ale to je přece blbost. Duševní vlastnictví existovalo prakticky od doby, co se člověk stal člověkem, i když nebylo formálně zakotveno v právu. I když šlo třeba jen o znalost, jak ze dvou šutrů vykřesat oheň, byla to znalost, která dávala významnou konkurenční výhodu, a jako takovou se ji její majitel (ať už jedinec, nebo skupina) jistě snažil utajit před ostatními.
Právní ochrana duševního vlastnictví vznikla přirozeně až v době, kdy technologie umožnila snadno vytvářet neautorizované reprodukce postupů nebo děl na úkor původního autora. Tedy právní ochrana duševního vlastnictví není důsledkem změny morálky, ale technologického pokroku, který původní jednoduché a přímočaré duševní vlastnictví (velmi podobné fyzickému vlastnictví) ohrozil způsobem dříve neznámým. A pokud je snad dnešní snaha zpochybňovat koncept duševního vlastnictví důsledkem změny morálky, pak jde zjevně o morálku, která není přirozená a která se staví proti něčemu, co lidstvo provází celou jeho historií.
"2. Ten výpočet ceny vychází z toho že prodají 00nic. Logicky jim vyjde vysoká cena. Vtip je ovšem v tom, že prakticky nemají žádné další náklady, ani když těch kopií prodají 10 000 000 .... Je jen jejich problém, že nedokáží najít model, kde by se počet prodaných kopií vyšplhal o dva řády výše, eknihy byly levné, snadno dostupné a byl obrovský výběr."
Samozřejmě, až na to že český trh (a o tom se bavíme, protože kdo jiný bude kupovat knihy v českém jazyce) je poněkud omezený. Aby kopií prodali 10.000.000 to by tu knihu museli koupit všichni včetně nemluvňat. Pokud vím, standardní náklad knihy se pohybuje kolem 2000 výtisků. Rozpočítávat to na nějaký virtuální nereálný náklad není ekonomicky příliš prozíravé ...
tak jsem se podíval do knihovničky a knížky z doby, kdy se v nich ještě uváděl náklad mají uvedeno třeba 3. vydání, 100000 výtisků. Samozřejmě by to chtělo, aby se vydavatelé zamysleli a přestali vydávat mraky titulů. Stačí se podívat do knihkupectví. Třeba 5 titulů s IT/hobby tematikou s téměř stejným obsahem vedle sebe, tedy celkem pětinásobnými fixními náklady než by mohl mít jeden titul s pětinásobným nákladem. A kdo si z těch 5 téměř shodných knih koupí víc než jednu?
Ooooops, špatné okno - to patřilo k jinému příspěvku.
Co se počtu kusů týká, vycházím z informací od nakladatelů - nepochybně existují i knihy ve velkých nákladech, ale to jsou skutečně výjimky a týká se to jen malého počtu zavedených autorů, případně knih u kterých je prodej nějak zaručen (dostatečný hype, apod.).