Vlákno názorů k článku Matematika se outsourcuje, musíme změnit vzdělávací systém od Illis - Ono možná je trochu problém na VŠ -...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 4. 2. 2013 12:01

    Illis (neregistrovaný)

    Ono možná je trochu problém na VŠ - a to nejen českých - ještě jinde.

    Celá řada disciplin používá matematiku, de facto ani dnešní společenské vědy (Žurnalistika, Sociologie, Ekonomie, Lingvistika, Politologie a nezpočet dalších) se bez matematiky neobejdou, nebo se bez ní obejdou jen díky tomu, že se posluchačům řekne "tohle si zapamatujete a nebudete pátrat po tom, jak to funguje, protože nejste matematici"; případně "dáte to do toho počítače, podíváte se, co vypadne a zbytek za vás řeší informatik".

    Když potom student položí otázku, kde se to naučil ten informatik, výjde najevo, že to nikdo neví a že vlastně ani není jisté, jestli se ten informatik nebo matematik správně dohodnul s tím humanitním vědcem a jestli oba onu úlohu chápou stejně.

    Posluchač se tedy logicky zeptá, jestli by ke svému humanitnímu oboru nemohl studovat i onu matematiku, či informatiku, aby se stal oním IT odborníkem, který se s budoucí generací žurnalistů/so­ciologů/ekono­mů/lingvistů/po­litologů/čeho­koliv bude umět domluvit a napsat jim aplikaci přesně v takové podobě, v jaké ji potřebují a z přesně těch dat a podle těch požadavků, které mají.

    Jenže - v 90% případů se dočká odpovědi "To nejde, na to nejsou obory"; "To nejde, to není akreditované", případně "To nejde, nemáme odborníky, kteří by tomu rozuměli a mohli vás naučit, jak to propojit". Student si tedy logicky připadá jako hotentot, protože nabere pocit, že jeho věda je vlastně jen otrokem anonymního, zlovolného ajťáka, který sám rozhodne o tom, jak jeho experimenty výjdou...

    A ve finále se dozví, že firmy hledají právě experty, kteří budou umět oba obory spojit a jemu nezbude, než se jen tlouci do hlavy a doufat, že se konečně vysoké školy umoudří...

  • 4. 2. 2013 12:07

    M. Prýmek

    To je sice hezký, ale dá se to napsat o v podstatě libovolných dvou oborech. Např. ten programátor může psát program pro libovolnou aplikační oblast od fyziky až po sport. To by měl být obor na každou myslitelnou kombinaci programování s něčím?

    K tomu, aby se inteligentní člověk na rozumné úrovni domluvil s někým, kdo chce naprogramovat X, nemusí nutně X studovat na VŠ.

  • 4. 2. 2013 13:58

    Illis (neregistrovaný)

    Budete se divit, ale těch kombinací skutečně teď už je poměrně hodně a například vámi navrhovaný sport mezi ně taky patří a dokonce ne jednou kombinací. Běžnou praxí dnes totiž je, že se nedělá "obor na každou myslitelnou kombinaci", ale určité množství "půloborů", které se potom studují dohromady v rámci jednoho dvouborového studia. Ovšem takovéto dvoubory jsou omezovány akreditací a problémy, vznikajícími při jejím rozšiřování.

    S námitkou, že k tomu, aby se dva lidé rozumně domluvili v určité oblasti, z ní nemusí oba mít titul, souhlasím. Nicméně tady nejde o to, aby se domluvili - celá řada aplikací nebo nápadů může být velmi špatně realizovaná, nebo nerealizovaná vůbec, právě pro nesoulad v komunikaci, nebo pokud vznikne zmatek v pojmech, které mohou ti lidé používat zdánlivě stejně, ale ve skutečnosti zcela jinak.

  • 4. 2. 2013 12:20

    Martin P.

    Představa žurnalisty, politologa a obzvláště lingvistiky jako příklad nutnosti znalosti matematiky úrovně VŠ mě opravdu rosekala. Nezapomenout také na filozofy a dramatiky.

    Odpověď pro sebe máte v posledním odstavci . Je to v první řadě o penězích.

  • 4. 2. 2013 12:28

    Jakub Galgonek (neregistrovaný)

    Obzvláště lingvistiky? Přímo součástí Matfyzu je Ústav formální a aplikované lingvistiky.

  • 4. 2. 2013 12:46

    M. Prýmek

    Nojo, jenže NLP a věci typu Ústav pro jazyk český jsou dost odlišné záležitosti.

    *Někteří* lingvisti určitě matiku ocení, jiní zas podle mě neví ani, co je to kvadratická rovnice - a nijak je to v práci neomezuje :)

  • 4. 2. 2013 23:21

    ebik (neregistrovaný)

    Ale teoreticti lingvisti museji vedet co je to syntax, co je to gramatika, co maji spolecneho ruzna gramaticka a syntaktycka pravidla. Na to se docela hodi umet operovat se symboly jako treba v algebre.

  • 25. 2. 2014 19:47

    Jago (neregistrovaný)

    Asi budete skutečně troll. Kvadratickou rovnici lingvista skutečně nepotřebuje, ale např. o teorii informace by nějaké ponětí mít měl.

  • 4. 2. 2013 14:45

    Illis (neregistrovaný)

    Jsem rád, že jsem vám zpříjemnil den.
    Mimochodem, můj příspěvek se netýkal jen matematiky, ale i informatiky. Tak jen pro informaci, k čemu tito specialisté mohou využít zrovna matematiku na úrovni VŠ:

    Žurnalista-matematik:
    Samozřejmě při vysílání je nutné využívat komprese, modulace, někdy i enkrypce.
    Všechny tyto postupy využívají pokročilou matematiku. Zároveň je ovšem nutné znát například postup při vytváření samotné reportáže či obrazu, nebo z čeho se vlastně skládá. Rovněž grafiky a znělky vymýšlí často absolventi žurnalistiky, ovšem s využitím grafického software a někdy i 3D renderingu, přičemž věřím, že o výhodnosti znalosti matematiky - potažmo informatiky - v těchto oblastech asi netřeba tolik pochybovat.

    Politolog-matematik:
    Tady asi bude záležet na tom, co si kdo představuje pod prací politologa. Nicméně obvykle se za tímto označením skrývá například také osoba, která se snaží predikovat vývoj politiky a společnosti v určitém státě, či pod vlivem určité kampaně.
    Zde je znalost matematiky - například teorie her, teorie rozhodování, nebo teorie grafů - poměrně značnou výhodou, neboť umožňuje zaměnit "předpoklady" za něco alespoň trochu podložitelného a demonstrovatelného.

    Lingvista-matematik:
    Tohle už bylo několikrát zmíněno; v dnešní době existuje celá řada matematických ústavů a institucí, které se zabývají zatím relativně novou oblastí, nazvanou Počítačová lingvistika.
    Pod ni patří systémy na zpracování řeči, korpusy, některé typy UI a obecně jakýkoliv počítačový systém, který má pracovat s obecnou řečí (třeba i vyhledávače). Matematici a informatici už se dostali zajisté do bodu, kdy to považují za triviální problém, ale v poslední době se ukazuje, že lingvisticky vzato může být velké množství těchto úloh - speciálně v češtině - obtížné, či neřešitelné. Holt máme složitější jazyk, než páni matematici předpokládali...

    Takže věřím, že až se opět dáte dohromady po onom rozsekání, shledáte, že ačkoliv se jedná o okrajové aplikace, není pravda, že by se nedali tito absolventi využít.

  • 4. 2. 2013 15:37

    V.M. (neregistrovaný)

    Takovych mezioborovych kombinaci udelate tisice a ze studijnich programu bude gulas.