Co takhle ty stovky míst, kde jsou chyby či nedostatky způsobující nejednoznačnou interpretaci? (Chyby ve větách, nejsitota, zda jsou jednotkou úhlu stupně či radiány a podobně.) I kdyby se velikost písma nastavovala třeba na šesti místech šesti různými způsoby, pořád ještě by to tolik nevadilo, kdyby to bylo všude *perfektně* popsáno. Což ovšem není. A není možné z toho v tak krátkém čase tyhle chyby vymýtit. Nebo přinejmenším v BRM verzi se to nepovedlo.
Matně se mi vybavuje, jak vypadá třeba takový standard Common Lispu. Má zhruba 1200 stran, a i po deseti letech standardizace nakonec bylo kromě samotného standardu vydáno kolem 370 tzv. "cleanup issues" (zde, v duchu HyperSpecu jsou perfektně křížově referencované se všemi částmi standardu, kterých se týkají), které formálně nejsou součástí standardu, ale vysvětlují některé části, včetně motivace zúčastněných ohledně toho, jak nakonec rozhodli ve sporných záležitostech, říkají, jaký dopad na jazyk mají příslušná rozhodnutí, co by znamenalo jejich nepřijetí, co znamená jejich přijetí a podobně.
Kdyby takhle perfektní dokumentace byla k OOXML, tak ani nehlesnu, protože Common Lisp je v mnoha směrech stejně špatný, jako OOXML - velmi kompromisní, pragmatické, v mnoha směrech "hnusně špinavé" řešení, ale aspoň je u něj na čem stavět. Jenže já nevěřím tomu, že kvalita OOXML někdy dosáhne takové úrovně, jakou má rozsahem sotva pětinový standard Common Lispu. Bohužel se nepohybujeme v oblasti matematiky a tyhle zdánlivé "osíračky" není možné ignorovat, má-li takto rozsáhlý dokument být vůbec použitelný. Růžové brýle od Microsoftu na očích hlasujících implementátorům moc nepomůžou.