Názory k článku Mikrořadiče a jejich aplikace v jednoduchých mikropočítačích (4)

Pokud si to nepletu s jinym radicem, tak u HD44780 W/R neni potreba pouzivat, protoze cteni neni nutne (pouziji-li se dostatecne casy po prikazech). Na druhou stranu je potreba dalsi pin pro hodiny (Enable).
Ale diky za clanek, a tesim se na PICy.

Zdravím pana Tišnovského a ostatní,
obecně si myslím, že je architektura MCS51 pro práci s oblastí datové paměti větší než internich 128 nebo 256 byte dosti nešťastná. AVR nebo MSP430 je mnohem lepší volba.
Přesto někdy díky rozšířenosti architektury a zajímavých integracích s periferiemi nezbývá než ji používat.
Již zde byl zmíněný kompilátor SDCC
http://sdcc.sourceforge.net/
Příští verze 3.0 již bude alespoň o trochu blíže podpože C99 včetně inline funkcí a podařilo se mi s ní při testování zkompilovat docela složitý kód.
Mírně kuriózním odkazem je následující počin Altos. Využívá integraci MCS51 a ZigBee pro obousměrnou komunikaci s amatérsky stavěnými raketami
http://www.altusmetrum.org/AltOS/
Zajímavostí je, že jedním z hlavních vývojářů je Keith Packard. Pokud vám to jméno nic neříká, tak připomenu, že se jedná o člověka, který opustil XFree86, byl u zakládání X.org a v současné době je jedním z důležitých architektů X u Intelu.
Pěkný přehled různých mikrokontrolérových kytů, které se používají k výuce na univerzitách po celém světě připravili kolegové na Katedře měření FEL.
http://neuron.feld.cvut.cz/wiki/Analyzy/Prehled_uloh_na_skolach
Pokud někdo má čas a chuť, tak by možná stálo zatřídit mnou uvedené odkazy tady na Rootovi na MCU.cz nebo někam jinam, kam to víc přísluší.

Tohle je sice zajimave cteni, ale pohravam si s myslenkou, ze by mi v baraku ohrev TUV kolektorem a vytapeni ridil mikrokontroler. Na hw jsem celkem levej, takze sice dokazu pochopit jak pripojit LCD, ale vic by me zajimalo, jak multiplexovat porty, aby CPU mohla cist z vice senzoru a ovladat vice periferii 9v podstate pumpa, el. topeni, mozna i svetlo).

Což o to, více portů není není až tak problém, slušnější MCU mají desítky logických I/O pinů a alespoň osmiportové multiplexované A/D převodíky. Horší je, že když to budete ovládat z jednoho místa, tak se do těch drátů zapletete. Proto je potřeba vymýšlet jak ta dnes již levná MCU rozumně propojovat. Buď bezdrátově – pro budovy třeba ZigBee, nebo s dráty – CAN, RS-485. I na to je projektů hromada. Třeba http://bacnet.sourceforge.net/ nebo námi vyvinutý uLAN http://ulan.sourceforge.net/ .
Nad uLANem již kompletní aplikace řízení topení a ventilace jeden tým z naší katedry postavil. Protokol a veškeré jeho části a implementace jsou od PiKRONu a Agrosoftu pod GPL a embedded část i pod MPL. Bohužel nadstavba a aplikace pro domácí automatizaci vytvořené za peníze financované z grantových projektů mají licenci komerční nebo nevyjasněnou. Ale základ je k dispozici, včetně pár jednoduchých aplikací – stahování rolet na MCS51, nějký ten vypínač světel, melodický zvonek, meteorologickou stanici http://smoliku.cz/meteo/ a další prvky. Kromě staré MCS51 je převážná většina v současné době realizovaných aplikací na ARMech od NXP (LPC2×xx a LPC17×x). Když zbyde někdy čas a nebo peníze, tak třeba připravíme i nějaký open-source návrh HW.
Jinak dost informací o tom zatím ne až tak otevřeném projektu domovní automatizace lze nézt v diplomových pracech, které jsou a musí být veřejně dostupné a i můžete zkusit kontaktovat autory a zjistit, za jakých podmínek se lze zapojit, návrhy použít nebo nějaké komponenty získat třeba výměnou za programování
http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/images/2/2f/Dp_2009_okrouhly_milos.pdf
http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/images/1/10/Dp_2008_carek_lukas.pdf
Tady je i odkazy na práce, které byly zcela otevřené i včetně kódu, který je ve veřejných repository
http://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/images/1/15/Bp_2009_stefan_jan.pdf
Stejný základ návrhu HW je použitý i v v některých zařízeních používaných a publikovaných autorem http://www.pbmaster.org
Takže není problém se do takové věci pustit. Ale znamená to hodně toho nastudovat a dát tomu kus práce. Pouze chvilkový zápal opravdu nemá cenu. To je spíš vyhozený čas, protože jsou věci, které přináší výsledky až po určité počáteční investici a bohužel dobře připravený otevřený základní build k okamžitému požití až tak dobře připravený a především zdokumentovaný ne­ní.

a není lepší pro takové sensory použít sběrnice i2c nebo 1wire? Tak by se člověk do kabelů snad nezamotal, když se táhne jen jeden kabel.

I2C ani 1-wire jsou stavěné na propojování čipů na jedné desce, max v jednom zařízení. Fyzická vrstva (urovní TTL a nižší) je při uvažování rozdílů v napájení a indukovaném E+M rušení pro spoje nad 1 m zcela nevhodná. Jejich galvanické oddělení první z problémů řeší, ale je třeba v případě I2C dost komplikované. I2C nemá ani žádnou ochranu dat proti chybám.

Nevím, jak je to s I2C, ale tento borec si staví věci na 1-wire, ale nevím, jakým způsobem je má propojené s řídícím počítačem. Ale řekl bych, že je má na přímo.
http://marc.merlins.org/perso/linuxha/2010-08.html#Temperature_-moisture_-humidity_-and-UV-monitoring-and-graphing-with-1wire-devices_-owfs_-and-cacti

Není snad nic jednoduššího, než si o tom něco přečíst. Literatury existuje hromada, ať už v elektronické podobě nebo v papírové – např. BEN toho vydal spoustu.
Jinak rada od člověka, který navrhuje HW, pro nějž následně píše SW – návrh HW je rozhodně složitější, než SW. Nechci tím nikoho odrazovat, spíše jen upozornit.

Pokud se do SW pocita uplne vsechno (obsluha displeje, vstupu, vystupu a k tomu nejaky komunikacni protokol), tak si myslim, ze oboji musi byt pekne tezke. Pro nas jednodussi potom nezbyva nic jineho, nez si koupit hotovou „plechovku“ (PLC) a do ni doprogramovat uz jenom samotnou „mereni a regulaci“.

… www.microvga.com ? Mozna jednodussi na interfacovani nez LCD 2×16

Představa, že k nějakému měřáku musím připojovat monitor, abych si mohl přečíst, co naměřil… :-)

Musím dát link na jeden krásný tuzemský majstrštyk.
http://www.zajic.cz/tvstupni/tvstupni.htm

Podla obrazku 2 sa jedna o DE-9 a nie DB-9.