Mini PC Acemagic W1: rozžhavený Ryzen 7 8745HS v kompaktní krabičce

Co je uvnitř krabičky

Acemagic W1 je kompaktní mini PC s procesorem AMD Ryzen 7 8745HS. V malé krabičce najdete slušný výkon – 32 GB RAM, 1 TB NVMe SSD a grafiku Radeon 480M. Na zadní straně DisplayPort 2.0, HDMI 2.0, 4×USB a LAN 2,5 Gbps. Vepředu zapínací tlačítko, konektor audio 3,5 mm, 2× USB 3.2 a 1×USB 4 typu C. Rozměry plastové skříně: 128 mm × 128 mm × 41 mm. V příslušenství je napájecí zdroj, montážní sada pro připevnění na monitor (pozor, někde jsem zachytil, že rozteče děr nejsou VESA – nepotvrzeno), kablík HDMI a návod. Podporuje Wi-Fi 6 a Bluetooth 5.2.

Zpracování vypadá slušně – žádná hrůza, ani žádný zázrak. Kryt navzdory snahy o metalické vzezření vypadá plastově, ale mě neuráží.

Vnitřní uspořádání je kompaktní. Zespodu základní deska s procesorem, GPU a chladičem s ventilátorem. Nahoře nad sebou dva sloty pro RAM a vedle nich dva sloty M.2 2280 + jeden kratší, ve kterém je kombinovaný modul WiFi + Bluetooth. Antény WiFi a Bluetooth jsou realizovány pomocí kousků plechů přilepených zevnitř krabice.

První podezření

Počítač fungoval bezchybně jak ve Windows, tak v Linuxu. Ale všiml jsem si jedné zvláštnosti. Horní část PC byla v Xubuntu znatelně teplejší než ve Windows. Porovnáno v režimu, kdy nebyla spuštěna žádná aplikace, zátěž byla tedy jen režie operačního systému.

Vypadalo to, že je vše v pořádku, ale něco mi na tom nesedělo. Mám nějaké zkušenosti s elektronikou, ale už jsem asi stará škola. Považuji proto za normu, že běžící elektronika má mít mít takovou teplotu, aby na ní bylo možné udržet ruku. Tím myslím třeba teplotu chladiče CPU, ne teplotu čipu CPU.

Ruka se sice dala na horní straně počítače udržet, ale přišlo mi divné, že se ventilátor spouští jen minimálně. V BIOSu žádné nastavení ventilátoru není. Chápu, že mini PC je malé zařízení a koncentrace tepla bude vyšší než u desktopu, kde je přece jen větší objem vzduchu a větší možnosti chlazení. O to víc bych čekal, že bude ventilátor chladit intenzivněji.

Ale recenze říkaly, že W1 má dobře vyřešen řízení tepelného režimu (thermal management). Tak jsem to dál neřešil a čekal, co ukáže čas.

I začalo (za|při)tuhovat

Koupil jsem si hru No Man’S Sky, dále NMS a více o ní v dalším pokračování. Hru jsem nainstaloval a pustil. Na rozlišení FullHD hra jela na nejnižší grafické nastavení krásně plynule bez záseků. Nastavil jsem limit 60 FPS – to mi na procházky po planetě stačí a můj monitor stejně více nezvládne.

Ventilátor PC běžel celkem potichu. Vlastně dodnes nevím, jestli je ventilátor řízen proporcionálně, nebo jen zapnuto/vypnuto. Myslel jsem si, že nějaká rezerva grafického a CPU výkonu tam ještě je, ale pamětliv nízké ceny počítače, která se prostě někde projeví, jsem ani nezkoušel lepší parametry.

Po asi 45 minutách počítač zatuhl. Nepíši zamrzl, protože horní strana byla tak horká, že se na ní téměř nedala udržet ruka. Kryt je plastový, odvod tepla tedy není žádná sláva. Myslel jsem si, že se počítač přehřál.

Kuchyňské nádobí v IT

Do kovového rendlíku jsem napustil asi litr studené vody, postavil jej na počítač a po vychladnutí pustil NMS znovu. K zatuhnutí došlo tentokrát asi za 25 minut. Voda v rendlíku byla teplejší jen sotva znatelně. Zatuhnutí se dostavovala v různých časech od spuštění hry – většinou od jednotek minut do půl hodiny.

V BIOSu jsou tři možnosti nastavení „profilu výkonu“. Vyzkoušel jsem každou, počítač zatuhával dál. Vyhodnotil jsem to tak, že se počítač přehřívá, a otevřel jej. Okamžitě jsem pochopil, co se tu děje.

Ventilátor chladí pouze desku ze spodní části, kde je CPU s GPU. Na horní straně desky, pod horním krytem, jsou nad sebou dva sloty pro RAM a vedle dva sloty M.2 osazené NVMe SSD diskem.

Odvod tepla z horní RAM – spodní se musí obejít bez chlazení – je, stejně jako u SSD, od výrobce vyřešen hmotou konzistence plastelíny, která tepelně spojuje komponentu s hliníkovou desku připevněnou zevnitř na horní plastové víko krabice PC.

Horní část krabice PC je tedy vzduchová kapsa bez jakékoliv možnosti výměny vzduchu s vnějškem. Běh ventilátoru nemá na chlazení RAM a SSD prakticky žádný vliv.

Chladíme pasivně

Počítač jsem nechal otevřený a začal experimentovat. Vyjmul jsem kombinovaný modul M.2 Wi-Fi a Bluetooth – stejně jej nepotřebuji, síť mám po ethernetu a modul je jen zdrojem dalšího zbytečného tepla. Na SSD jsem nejdřív „plastelínou“ od výrobce a později oboustrannou teplovodivou lepicí páskou přilepil hliníkový chladič ze šuplíku, původně použitý v nějakém modulu spínaného zdroje. Chladičů jsem vyzkoušel několik.

Na oba moduly RAM jsem přidal chladiče. Později se ukázalo, že RAM není třeba jakkoliv chladit, takže jsem chladiče zase odstranil. SSD však stále v Linuxu topil tak, že chladič vyloženě pálil do ruky.

Koupil jsem tedy nový NVMe SSD Kingston Fury Renegade 1TB a k němu hliníkový chladič o výšce 8 mm. Tento SSD má mít nízkou spotřebu a tím by měl být chladnější. Ano, potvrzuji, že je. Někdo v recenzi produktu v obchodě psal, že v Ubuntu funguje. Ano, funguje i v Xubuntu.

Žádné pálení rukou se již nekoná, i když je stále v Xubuntu znatelně teplejší než ve Windows. Nicméně teploty jsou nyní přijatelné: čidla SSD hlásí 51 a 54 stupňů Celsia. Disk se tak nezdá být ohrožen. Po výměně disku za chladnější model a přidání většího chladiče se situace výrazně zlepšila.

Zajímavé však je, že ve Windows je disk stále chladnější – typicky má kolem 37 stupňů. To naznačuje, že Linux možná řídí správu napájení disku jinak než Windows.

Dva problémy zůstávají. Nebo ne?

Ohledně hardware mám tedy dva nevyřešené problémy. Po menším boji NVMe v Linuxu sice přechází do úsporných režimů PS 4 (0,062 W), ale stále má o 13 stupňů Celsia vyšší teplotu než ve Windows. Je zajímavé, že tento rozdíl teplot je stejný jako v době, kdy SSD do úsporných režimů nepřecházel. Teplota je již rozumná, možná to není třeba dál řešit.

Druhý problém je chlazení RAM a NVMe. Aktivní chlazení by pomohlo, nejspíš by se zvýšila životnost. Počítač mám umístěný za monitorem, další řízený ventilátor mi nevadí, ani neesteticky doplněná nástavba kvůli chlazení.

Udělat nový kryt s ventilátorem na 3D tiskárně není problém, jen do řezání krabice PC se mi nechtělo a nechce. Celý nový kryt v jednom kusu zatím dělat nebudu, pokusím se vystačit si s nástavbou, protože celý kryt bude dost složitý kvůli přesným děrám na konektory na přední straně krabice.

Možná to vidím úplně špatně a měl bych akceptovat, že elektronika s teplotou nad 50 stupňů je dnes normální a SSD za pár let stejně odejde bez ohledu na teplotu. Nevím. Ale když můžu pomoci lepší životnosti, jdu do toho. V OpenSCADu jsem navrhl a na 3D tiskárně vytiskl nástavbu s řízeným ventilátorem.

Ano, přiznám se, koupil jsem sušičku filamentu a tato po vysušení jedné cívky odešla. Takže byla na reklamaci. Koupeno v ČR, obchodník odpovídal do hodiny a neptal se na nesmysly. Není to žádný superznámý prodejce elektroniky. Za týden jsem měl novou.

Co tuhnutí NMS? Řešení je překvapivě jednoduché, ale o tom až v příštím dílu.