Toto povídání vzniklo někdy v druhé polovině minulého roku. Než jsem se dokopal k jeho dokončení, téma jsem považoval za zastaralé, ale v souvislosti s cenami pamětí mne napadlo, že přece jen může být pro někoho zajímavé.
Co se dozvíte v článku
Oscar Wilde měl pravdu
Už Oscar Wilde říkal, že může odolat všemu, kromě pokušení. Přesně to byl můj případ. Kdyby Microsoft nepřestal podporovat Windows 10, nic z toho, co teď čtete, by se nestalo. Ale věci jsou jak jsou a já pokušení podlehl.
Než se však dostaneme k příběhu, vykolíkujeme si hřiště. Cílem tohoto textu je seznámit vás s tím, jak probíhal výběr a nákup levného počítače. Cílem není ani propagovat ani hanit jakoukoliv obchodní značku. Pokud jsou zde uvedeny, je to proto, že jsou nedílnou součástí příběhu.
Následující text je vztažen ke mně a mým potřebám a názorům. Takže pokud například prohlásím něco za nepoužitelné, znamená to „pro mě nepoužitelné“. Každý má jiné nároky a jiné zkušenosti.
Microsoft (zase) promluvil
Měl jsem se dobře se svým starým mini PC Lenovo ThinkCentre s procesorem i5. Počítač byl koupen jako repasovaný z Polska. Přišel i s certifikátem k licenci Windows 10 a fungoval k mé spokojenosti v dual boot Windows 10 a Xubuntu 24.04 LTS.
I stalo se, že Microsoft promluvil. Téma přechodu na Windows 11 se stalo aktuální a já jsem zjistil, že můj hardware nesplňuje požadavky pro přechod na Windows 11 minimálně z důvodu absence TPM 2.0.
Vím, existují cesty, jak přinutit Windows 11 běžet na nepodporovaném hardware. Ale také vím, že tohle může s kteroukoliv příští aktualizací přestat fungovat. Virtualizaci jsem z různých důvodů zavrhl. Podlehl jsem tedy marketingovému tlaku Microsoftu a rozhodl se pro výměnu hardware.
Podezřele levné
Těžko vybírat, když nakupovat prostě nechcete. O kolik korunek přijdu kvůli Microsoftu? Rozumně málo, ale zase ne příliš málo, aby byl výsledek k něčemu. O jakém číslu se bavíme, se uvidí až při průzkumu trhu. A vidělo se.
Nejdříve jsem se podíval na ceny repasovaných počítačů od polské firmy, od které jsem dříve koupil starý počítač. Služby byly perfektní, balík přišel výborně zabalen, takže to byla jasná první volba. Nyní však byly ceny o dost vyšší, než bych čekal. Tedy buď byla cena dobrá, ale hardware nepoužitelný – Intel i3, nebo byla cena až příliš vysoká. V ČR jsou navíc ceny repasů ještě vyšší.
Po nějaké době jsem narazil na firmu Acemagic. Počítač nový, cena vzhledem k parametrům výborná, možná až podezřele nízká. Recenze by se daly rozdělit do dvou extrémních kategorií. Jedny varovaly: vůbec nebrat, protože předinstalované Windows obsahují malware. Druhé nešetřily superlativy, jak dobré ty počítače jsou.
Zajímalo mě, jak je to s chlazením u tak malého počítače, protože recenze vesměs chlazení chválily. Našel jsem také informace o tom, že Acemagic se z průšvihu s malware poučil a údajně je vše více než rok v pořádku.
Když jsem zjistil, že mají obchod v EU a navíc tyto počítače v ČR prodávají renomovaní internetoví prodejci, bylo rozhodnuto. Pro jistotu budu počítat s instalací čistých Windows. Dále chci nakoupit z obchodu, který se tváří důvěryhodně.
Můžu důvěřovat značce? Asi ano, když prodávají i na Amazonu po celém světě. Splní má očekávání? Snad ano, když výrobce tvrdí, že Windows 11 pojedou a jsou v ceně dodávky. Pro jistotu vyberu něco výkonnějšího než starý i5. Vyřešeno, jdeme nakupovat.
První pokus
Možná se teď někteří chytí za hlavu, ale já jsem se zatím nákupem na Aliexpresu nespálil. Tedy v případě dražších nákupů, jako je například osciloskop nebo 3D tiskárna. Jediná nepříjemná zkušenost byla s nákupem deseti kusů „genuine“ procesorů MOS6502, kde byl každý kus potiskem i hardwarově jiný, ale žádný se nechoval, jak měl. To přinášelo nepříjemné okamžiky při rozcházení počítače dle vlastního návrhu a skončilo nákupem WDC65C02 u velkého distributora.
Zachoval jsem tedy osvědčený přístup. Najít na Aliexpresu obchod, který vypadal, že je přímo od výrobce, podívat se na hodnocení obchodu a recenze produktů. Odfiltrovat ty bez komentáře a s hodnocením pouze kvality zabalení nebo rychlosti dodávky a zaměřit se na zbývající. Všechno vypadalo v pořádku.
Kde koupit, aby se to dalo případně reklamovat? Našel jsem obchod v Německu, poštovné po EU zdarma a vypadá jako oficiální obchod značky. Můj vybraný model byl Acemagic E3B s Ryzenem 7 5825U. Sympatická krabička malých rozměrů se slušným výkonem.
Na Aliexpresu byly o dost nižší ceny než v ČR. Objednáno, zaplaceno, potvrzení v e-mailu. Po několika málo dnech mi přišla informace z obchodu, že mají „inspection issues“ a nedokáží dodržet slíbený termín dodání. Prý můžu buď počkat, nebo objednávku zrušit s tím, že mi vrátí peníze.
Rozhodl jsem se zrušit objednávku. Zmíněný problém může znamenat cokoliv, jen ne něco pozitivního pro kvalitu daného modelu. Peníze jsem měl zpět na účtě snad třetí nebo čtvrtý den po zrušení objednávky.
Rozbalit, zapnout a…?
Vybraný model tedy nechci. Vyberu jiný, výkonem srovnatelný, možná trošku lepší, který má také na zadní straně minimálně čtyři USB porty. Model S3A s Ryzenem 7 6800. Ale už ne na Aliexpresu, ale přímo na webu evropského prodejce, který jsem mezi tím našel.
Legrační je, že obchod je opět v Německu pro celou EU, ale web je pouze v němčině. Naštěstí funguje automatický překladač, protože německy umím jen „Nestřílejte!“ Objednáno – slevový kupón u ceny nefungoval, zaplaceno, zhruba do pěti dnů byl balík doma.
Počítač jsem rozbalil, připojil, zapnul a poprvé v životě se názorně seznámil se zkratkou DOA – Dead on Arrival, tedy doručen jako mrtvý. Ani Num Lock na připojené klávesnici nefungoval. Zato úžasné ledky pod krytem vesele blikaly.
Abyste rozuměli, nechci se navážet do hráčů. Zmíněný počítač je uveden jako hráčský, já hráč nejsem. Prostě jen nerozumím tomu, proč musí mít hráčský počítač, myši a klávesnice barevné ledky. V daném kontextu tohle barevné veselí vypadalo dost smutně. Ale nějakou hráčskou vášeň přece jen mám, o tom až později.
Na stránkách výrobce jsem našel několik návodů, co dělat, když počítač nestartuje. Vyzkoušel jsem všechno včetně přesazení RAM. Bez úspěchu. I když počítač nebyl zaplombován a k RAM a SSD se bylo možné dostat jen odklopením bočnice, nechtěl jsem do toho vrtat víc, než je zdrávo. Bylo jasné, že mě čeká odeslání zpět.
Co na to podpora?
Nechtěl jsem posílat krabici jen tak nazdařbůh na adresu prodejce, proto jsem 22. září kontaktoval podporu. Napsal jsem anglicky, popsal závadu s popisem toho, co jsem zkoušel s popsaným výsledkem a přidanou informací, že na připojené klávesnici ani nefunguje Num Lock.
Odpověď byla řekněme standardní. V německy psaném e-mailu mi poslali seznam anglicky psaných bodů, které mám vyzkoušet. Byly to ty, které jsem již vyzkoušel a popsal. Následovala další komunikace, kde jsme postupně dospěli do angličtiny a průběžně mi popisovali, co mám ještě vyzkoušet a požadovali další informace.
Já reagoval většinou ten samý den, někdy i za hodinu. Ale podpora měla ten den asi už splněno, takže jejich další reakce přišla v naprosté většině až další pracovní den. Jeden z jejich dotazů například byl, zda je adresa uvedená v mém profilu správná, aby opravdu věděli, kam mají opravené PC poslat. Že mi na danou adresu již jednou počítač poslali a já jej převzal, tak nějak nehrálo roli.
Dny plynuly, zdržovačky pokračovaly. Snažil jsem se zachovat klid. Mezi tím mi přišel do e-mailu automaticky generovaný požadavek zhodnocení produktu a obchodu. Napsal jsem tam, že mám DOA a že podpora reaguje pomalu a zdržuje a že mi to celé připadá jako podvod a nedoporučuji nákup. Necelý měsíc poté tato recenze nebyla zveřejněna. Nejspíš ani nikdy nebude. Další poučení, jak to s recenzemi chodí.
Nakonec mi 29. září po jejich dvoudenním mlčení a mé urgenci byl doručen štítek pro nalepení na balík a zaslání zpět. Následující den jsem na návštěvě pošty zjistil, že balík nelze odeslat, protože není platný kód balíku.
Následovalo další kolečko komunikace, kdy jsem měl potvrdit, jaký štítek jsem použil a požadovali sken štítku. Stále si píšeme rychlostí jedna zpráva od podpory za 24 hodin. Poté mi byl 3. října s omluvou poslán nový štítek, další den byl balík úspěšně odeslán.
Pak ticho, až 11. října informace o tom, že ačkoliv mi chtěli poslat nový kus počítače, tento typ už není na skladě. Zda chci, můžu si vybrat jiný s tím, že rozdíl dorovnám já nebo oni, nebo mi vrátí celou částku, pokud nechci nic.
Touto dobou jsem již zcela vážně uvažoval o tom, jestli v Německu existuje nějaká varianta České obchodní inspekce, že bych se tam pozeptal, co mám dělat. Nakonec k tomu nedošlo.
Dotřetice všeho
Vybral jsem si jiný počítač – typ Acemagic W1 s Ryzen 7 8745HS v konfiguraci 32GB RAM, 1TB NVMe SSD, protože byl na skladě. Pamětliv toho, že „slevový“ kupón nefungoval, provedl jsem výpočet rozdílové částky dle částek uvedených na jejich webu ručně a cenu kupónu odečetl.
Částku s popisem výpočtu jsem poslal na podporu s dotazem, zda je cena v pořádku a ať pošlou informace, jak mám rozdíl uhradit. V pořádku byla a poslali mi odkaz na virtuální položku v obchodě s cenou rozdílové částky, kterou jsem 11. října obratem uhradil.
Následující den mi přišla informace o tom, že odeslali balík s novým PC. V emailu však nebyl trasovací kód balíku. Tento mi na můj dotaz poslali v sobotu 13. října s notickou: „We would like to express our sincere gratitude for your patience.“
Za necelý týden mi byl 17. října balík doručen. S velkou opatrností jsem jej rozbalil, zapojil a ejhle, počítač fungoval! Reklamace tedy trvala od 22. srpna do 17. října. S podporou jsem si vyměnil celkem 28 e-mailů.
Došlo mi, že má ubohá znalost němčiny by vlastně nebyla úplně zbytečná. Protože ono „Nestřílejte!“ bych neřekl já, ale někdo úplně jiný. Aspoň bych jim rozuměl.
Co z toho plyne
Nákup levného počítače může fungovat, ale když se něco pokazí, čeká vás náročná reklamace. Podpora sice nakonec problém vyřešila, ale tempo komunikace bylo frustrující. Jedna odpověď za 24 hodin při problému, kdy máte doma mrtvý kus elektroniky za deset tisíc, je frustrující.
Německý obchod s cenou nižší o šest tisíc než v ČR byl lákavý. Ta úspora však znamenala akceptovat riziko komplikované reklamace. Nakonec jsem funkční počítač dostal, ale cesta k němu byla klikatější, než jsem čekal. Zda to stálo za ty ušetřené peníze? To už nechť posoudí každý sám podle své tolerance ke stresu.
Co bych udělal příště jinak? Možná bych dal přednost nákupu v ČR s místní podporou, i kdyby to znamenalo vyšší cenu. Klid a jistota mají také svou hodnotu. Na druhou stranu, pokud nespěcháte, může být cesta přes zahraniční obchod stále zajímavá. Jen počítejte s tím, že v případě komplikací se rovná cestička může pěkně zamotat.
V době psaní článku ceny povyrostly – v německém obchodě výše popsaná konfigurace po odečtení ceny kupónu stála 469 eur, tedy asi 11 400 korun. Pokud kupón nefunguje, jsme rázem na 14 500 korunách. V ČR byla cena okolo 17 900 korun včetně DPH, žádná možnost slevy kupónem.
Příště se této krabičce podíváme na hardware.
ČLÁNKY DO MAILU