Zatímco EC 1030 a především EC 1033 prosluly jako „držáky“ a (při správné údržbě a obsluze) poměrně stabilní počítače, EC 1056 získal přezdívku „dívčí sen“. Prý proto, protože byl největší na světě a pořád stál… Zajímavé by bylo také zmínit se o operačních systémech pro IBM/360. I když v této oblasti tehdejší VÚMS odvedl mnoho práce, běžně se používaly „originální“ ruské OS, které byly často nijak neskrývanou kopií originálních systémů IBM. Namátkou si vzpomínám na doplněk systému HASP (Houston Automated Spooling Program), který byl dodáván jako KPOC (čti azbukou a znamenalo to cosi jako Kazaňskoje razširenije operacionoj sistěmy). Celý program byl kompletně anglický, jen v kódu byl důsledně řetězec „HASP“ zaměněn za „KPOC“.
Já jsem velmi dobře poznal EC-1040, ma kterém se provozoval software pro IBM/360 a pak EC-1045 se softwarem pro IBM/370. (A jen částečne jsem se setkal s EC-1055.)
A podle oné tabulky tyto v praxi nejrozšířenější typy autor nějak vynechal. I uváděná čísla mi připadají, že si autor vymyslel (asi podle toho jak se číslovalo naše EC-102×).
Tak nevím, já mám pocit, že autor musel dostat podklady od jednoho vyučeného zlatníka s maturitou z VUMSu – kdysi disidenta nyní profesora humanitních věd. Ten se vyznačoval tím, že také nerozlišoval mezi tím, zda mluví s programátory na počítačích JSEP anebo s pracovníky StB.
Aha, no to byl takovy polo-kandidat :-) Ja jsem se jen branil te, skoro bych rekl pomluve, ze jsem si nejaka cisla vymyslel. Samozrejme nikoli, je to prevzato z dobove literatury vydane SNTL + dalsi informace ziskane od pametniku a z netu. V podstate je to docela vyjimka, protoze o ostatnich technologiich je toho na netu hodne (historicke stranky IBM a DECu, naskenovana dobova literatura), jen zrovna o ECckach poskrovnu.