Názory k článku Mooreův zákon a jeho šance na přežití nadcházejících let

Tyhle technologie jsou fantastické. Docela by mě zajímalo, jak dokáží u ZEISSu vyrovnat ten povrch zrcadel na pikometr, když kovalentní poloměr atomu křemíku je cca 100 nm (nebo z čeho ten povrch zrcadel je).

Oprava: 100 pm, samozřejmě

Bývavalo to z berýlia, ale na jednotky pm by nestačilo ani, keby bol z lítia.

Ledaže by išlo o rovinnosť pôsobenia síl.

Vyčuhující atomy rozklepou nanokladívkem do roviny :-)

Jenže pak do toho vletí nabitá částice a je to celé v háji. Pokud mě paměť neklame, tak se vysoceenergetické částice vyskytují i na zemi prostě atmosférou proletí. A dole na zemi je přirozená radiace. Pokud ta struktura bude atomární tak bude muset fungovat podobně jako DNA a sama se umět opravit.

A ve vesmíru to prozměnu nebude fungovat vůbec. Tam je těch částic s extrémní energií velmi mnoho. A ty částice nemusí být jen lehký elektron, takové jádro atomu železa s vysokou energií také nějaký atom dokáže vykopnout.

Vsadim boty ze ta nepresnost v pikometrech je doopravdy nejaka prumerovana hodnota pres nejakou plochu. Hadam prave pres vlnovou delku pouziteho elmag zareni (UV ~350 nm nebo kterou cast spektra pouzivaji).
Je to cislo ktere proslo pres PR manazery a novinare, takze informace co to vlastne presne znamena zmizela v nenavratnu.

U čtení odstavce s tím "padáním dříve než je vymyto" mne napadlo, že s tímhle by teoreticky docela pomohla výroba v nulové gravitaci? Pak by ty vyráběné struktury asi mohly vypadat jinak.

To je dobry zacatek. Bohuzel ale skoro vse kolem gravitaci predpoklada.

Anebo to zavěsit hlavou dolů. Nemusíte hned do vesmíru. Ale možná tam působí i jiné, silnější síly než gravitace.

Nulová gravitace by byla skvělá, ale na oběžné dráze to má zase jiné problémy. Jak odstínit vysokou radiaci, která by výrobu kazila.

A jeden z velkých problémů je cena za vynesení kg na oběžnou dráhu a snesení dolu.

To už by byla lepší fabrika na Měsíci zavrtaná pod povrchem několik desítek metrů.

Vynést 1kg na měsíc bude mnohem dražší než na nízkou oběžnou dráhu(LEO).
Samotný křemík se tam vozit nemusí, měsíc ho má jistě dost. Ale po cestě zpět musíš překonat gravitaci měsíce.

S tím zavrtanim to je dobrý nápad.
Jak se blížíš ke středu planety či měsíce, tak gravitace klesá k nule.
Předpokládá se že jádro tvoří roztavené železo o teplotě 1400°C. Takže někde pod povrchem bude příjemných +20°C a nízká gravitace.
Rozhodně lepší než -35°C v hloubce 2m s gravitační silou 1,62 m/s²

Vyslednice gravitacnich sil zeme pusobicich na hmotny bod uprostred zeme bude nulovy (za predpokladu dokonale symetricke zeme aj.). A tedy tihove zrychleni nula. Laicky receno, pulka zeme je jednim smerem, druha pulka opacnym, a tedy se to vyrovna.

Myslim ze zdejsi diskuze je dostatecne obecna na to abychom mohli zanedbat vliv nesfericnosti zeme, vliv proudu v zemskem jadre ci plasti, vliv rotaci, vliv mesice, slunce a jinych planet a samozrejme vliv emzaku unasejicich kravy z kukuricnych poli.

Treba tady je hezky graf:
https://www.askmattrab.com/notes/1030-variation-of-acceleration-due-to-gravity

Nic netrvá věčně.
Mooruv zákon jistě někdy padne.
Otázka je jestli to bude před dosažením technologické singularity.
Takže jí nikdy nedosáhneme.
A nebo na fyzikální limity narazí až stroje.

Spíš rychlost šíření signálu to omezí. Už teď je to problém, který není tak vidět jen kvůli tomu, že na čipech jsou +- samostatně běžící jádra.

Jsem myslel že tranzistory se zmenšují aby byla mezi nimi menší vzdálenost.
Že menší tranzistor má menší spotřebu, a na stejnou plochu se jich vejde větší množství, je jen vedlejší účinek.
Samozřejmě MT výkon je právě o tom kolik jader se vejde na jeden chip/chiplet.
A stroje budou jistě umět programovat pro MT.

O optické základní desce se uvažuje. A je to cesta jak zrychlit přenos signálu. Nebyla nasazena jen kvůli ceně.
Na qvantovych sítích se pracuje.
Nemyslím že by jsme narazili na problémy v tomto směru v brzké době. Toto desetiletí určitě ne.

10. 12. 2022, 21:42 editováno autorem komentáře

A pak vam v tom diru udela nejaka idiotska kvantova fyzika :-) Nemuzete aplikovat zakony makrosveta na mikrosvet.

Navic u tech tranzistoru je limitem i maximalni frekvence.

Koniec Moorovho zákona prinesie koniec bitcoinu. Odmena za ťažbu klesá na polovicu každé 4 roky. Za 40 rokov klesne odmena na menej ako jednu tisícinu, za 80 rokov klesne odmena na menej ako jednu milióntinu. Ťažba bude drahšia nielen kvôli drahšej energii ale aj kvôli procesorom, ktorých výkon nebude dostatočne stúpať a spotreba nebude dostatočne klesať. Vo výsledku bude 51 percentný útok stále reálnejší. A transakcie nakoniec budú musieť spoplatniť omnoho skôr ako okolo roku 2140, keď sa má vyťažiť posledný zlomok BTC a poplatok za transakciu bude musieť stále stúpať. Založiť ťažbu na PoW bol od začiatku veľmi hlúpy nápad. Kto normálny si môže šetriť na dôchodok v BTC?

Bitcoin v roku 2140. Dobry vtip.

Dovtedy sa má ťažiť.

Shitcoin

Mooreuv zakon neni zadny 'zakon', ale jen pozorovani rychlosti vyvoje. Me teda prijde, ze zadne 'priohybani' konstanty neni treba, ta krivka je porad celkem pekne rovna cara:
https://ourworldindata.org/uploads/2020/11/Transistor-Count-over-time.png

Za kazdy clanek, ktery pise ze Mooreuv zakon prestal platit, bych chtel korunu. Pak bych si vydlazdil zachod pozlacenymi kachlemi :)

To je moc hezkej graf, kterým pravidelně operují zastánci neměnnosti M.Z. ... jenže obsahuje i čipletový a jinak lepený procesory.

A to je v necem spatne?
Ale staci dat link na jiny graf, rad se kouknu jak to vypada.

Když slepím dva čip(let)y á 10mil.tr., nevznikne jeden čip zvící 20 mil.tr.

A graf nikde... Proc?

Takze Vase hypoteza je: kdyz je cip rozdeleny na vice kusu kremiku, uz nezapada do Mooreovych uvah.

Podivejme se tedy na Mooreuv clanek. Podle mne si on sam uvedomoval ze v budoucnu se mohou objevit ruzne technologie. Sice v clanku pise hlavne o stavajicich systemech na jedinem kusu kremiku, ale take pise v uvodu:
"By integrated electronics, I mean all the various technologies which are referred to as microelectronics today as well as any additional ones that result in electronics functions supplied to the user as irreducible units."
Coz dva spojene ciplety splnuji. Nemuzu vzit jeden ciplet, nabondovat ho do socketu a provozovat ho v desktopu, protoze ten ciplet ocekava pritomnost ostatnich cipletu.

A ke konci clanku dokonce cteme:
"It may prove to be more economical to build large systems out of smaller functions, which are separately packaged and interconnected. The availability of large functions, combined with functional design and construction, should allow the manufacturer of large systems to design and construct a considerable variety of equipment both rapidly and
economically."

Moore pise o "poctu komponentu v integrovane funkci". Podle meho se do toho vlezou treba i budouci 3D cipy. Neboli Moore se nelimitoval jednou konkretni technologii vyroby jednoho kusu kremiku najednou. Takova podminka nikde v jeho clanku neni. Dokonce se jeho clanek neomezuje na digitalni systemy. Pise i o analogovych (linear systems), i kdyz uvazuje ze budou mene pouzivany. Coz ale znamena ze do jeho uvah by zapadny treba i budouci hypoteticke opticke procesory (fotonove, laserove).

Takze kde presne je problem s ciplety a Mooreovym pozorovanim? Asi jen tady, protoze koukam a googlim jine popularni casopisy a s ciplety a Moorem problem nemaji.

Chci toho tak moc, aby novinar znal tema o kterem pise? Nebo pripadne pokud rozporuje ostatni popularni clanky, tak aby si aspon nastudoval to tema aby si to dokazal obhajit?

https://web.archive.org/web/20190327213847/https://newsroom.intel.com/wp-content/uploads/sites/11/2018/05/moores-law-electronics.pdf