Tahle věc s Darlingtonem je velmi citlivá i na teplotu a vzdušnou vlhkost. Ostatně o svodových proudech autor i mluví. Koncept je to hezký, kdysi jsem si také něco podobného bastlil. Právě proto jsem zvědavý jak se autor vyrovná s tím, že vedle světelného senzoru je to zároveň i skvělý vlhkoměr a teploměr dohromady.
Tak nemusí to být absolutní měřák jen relativní, kdy teplotu a vlhkost lze považovat vzhledem k délce měření za stálé.
No, ale při výměně diod se na to šahá, člověk tam dýchá, kočka projde kolem. I ta opakovatelnost může být bez guardování celkem na houby. Otázka je jak moc nahouby. Data z měření tu nejsou, nebo jsem je přehlídnul?
Ano, je to jeden ze způsobů jak ty parazitní jevy kompenzovat (kalibrace a pak měření). Také jde připojit další diodu, kterou začerníš a odečtený parazitní proud kompenzuješ. To napadlo na první dobrou mě. Dá se to udělat jak analogově přes diferenciální zesilovač, nebo až v SW. Právě proto jsem zvědavý jak to nakocec vymyslel autor.
Kdyby nekoho zajimalo jak se vyporadat s problemy mereni malych proudu (velkych odporu atd.), dobra kniha zdarma je tady:
https://www.tek.com/document/handbook/low-level-measurements-handbook
Mam elektrotechnicke vzdelani a tahle serie clanku mi prijde jako takova "prasecina" na domaci bastleni, nevim jaky tu bude nakonec comingout, ale zatim to vypada cele dost desive. Asi jako kdyz se za komancu kanibalizovaly stare televize na soucastky. Dnes sezenete za par korun temer cokoliv s danymi parametry a datasheety. Tohle je uz doufam za nami. Neco jineho je umet neco opravit, to uz dnes umi nalokdo. Tam vidim pridanou hodnotu, ale tohle?! Autor zrejme vystudoval "informacni management", ted se doucil Ohmuv zakon a koupil si cinsky multimetr. Fandim mu v jeho nadseni, ale timhle jsme se bavili v patnacti letech :-)
Takhle bych to úplně neviděl, dohledej si optické pojítko RONJA, které je autorovým výtvorem, a uvidíš, že to je poněkud jinak. A co se týče využívání použitých součástek, tomu taky fandím, ačkoliv to často není z hlediska časové náročnosti úplně ekonomické - ale proč ne.
K čemu bych ale měl u autorových článků připomínku, je jejich forma - možná by stačilo míň popisovat ne vždy úplně nezbytné detaily a ideálně celou tu sérii vydat jako jeden článek. Ale jen můj názor, no... :).
Autor je originální a svůj ve více ohledech, ale vzdělání mu nechybí. Nezatracoval bych to, dýše z toho duch starého roota a doby minulé. Na trashtronics nevidím nic špatného, autor s výhodami a nevýhodami pracuje vědomě a má to určité kouzlo. - Můj názor.
Me se ten clanek take libi, nemyslel jsem to spatne. Ale jak jsem videl tu fotku s uterkou nebo to hnizdo s tranzistory, tak jsem musel reagovat, uz dlouho jsem se na rootu nenasmal :-)) Autor je urcite schopny, mozna me jen zmatla ta forma, tesim se na pokracovani.
Mne to s tou citlivostí na vlhkost překvapuje. Skutečně se měří nanoampéry? To jsou velké proudy! Bez zvláštního vybavení se dá měřit proud v řádu desítek femtoampér, skoro milionkrát méně.
Jediné, co k tomu vždy bylo potřeba, bylo
1) pájet čistě, aby se neupatlaly klíčové součástky slaným potem ani jinou špínou,
2) tam, kde to jde, pájet citlivé obvody stylem vrabčí hnízdo (což doporučuje i oficiální datový list k nízkoproudým op. zes.!),
3) nepoužívat na měřený signál ani koaxiální kabely (protože běžná manipulace s BNC kabelem vytváří tribo- a piezo-elektrické proudy v řádu nanoampér, a i drobné vibrace v místnosti se přenášejí jako mikrofonem ve formě pikoampérového šumu)
4) zavřít obvody (nejlépe celý nízkoproudý experiment) do uzeměné plechové krabičky,
5) ujistit se, že je všechno bezpečně nad rosným bodem (což je splněno skoro vždy v mísnostech se zapnutým ústředním topením).
14. 1. 2021, 21:27 editováno autorem komentáře
Internet Info Root.cz (www.root.cz)
Informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2021 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.