Není to dávno, co na tomto serveru vyšla zprávička Opravdu musím „znát“ Linux, abych ho mohl používat? Jejím předmětem byl poměrně zajímavý článek na blogu časopisu Computerworld. Autor v něm tvrdí, že uživatelé počítačů nepotřebují znát svůj operační systém, pouze potřebují být schopni s ním efektivně pracovat. Zda se jedná o Linux nebo o něco jiného je přitom irelevantní, je-li uživatelské rozhraní sjednoceno. Ostatně, takřka všichni již používáme Linux ve specifických typech zařízení, kde je umístěn jako integrovaný operační systém.
Málokterý počítačový software, ať už se jedná o operační systém nebo o cokoli jiného, se potýká s takovou mírou nepravd a polopravd jako Linux. Výše odcitovaná zprávička (a její zdroje) představují v této situaci jeden z mála pokusů upozornit na to nejdůležitější, a sice, že u počítačového softwaru není podstatná technická stránka věci, ale to, co se označuje (paradoxně tento název začal jako první razit Microsoft) jako user experience. Jaký je vztah operačního systému; respektive počítačového softwaru a jeho uživatele? A co to znamená pro Linux?
Uživatelé
Zažité klišé praví, že Linux se hodí jen na server a je určen pouze těm, kteří na něj mají hlavu a čas. Velmi pěkně je to parodováno například na serveru Feministky.com. Tedy, pro omezenou skupinu uživatelů. To není pravda. Když se (oproti výše zmíněnému autorovi z blogu na CW) omezíme na desktopové počítače, zjistíme, že tyto mají několik typů uživatelů. Těchto typů existuje více, ale některé z nich stojí za zmínku, protože jsou základní. Jsou jimi
- Uživatel, který na PC provádí víceméně monotónní práci (například referent na úřadu, prodejce v obchodě) a své PC neadministruje.
- Uživatel, který na počítači používá relativně širokou škálu aplikací a služeb, ale provádí minimální nebo žádné administrační zásahy (typicky management)
- Uživatel, který je současně administrátorem počítače, který mu slouží k práci, i k zábavě (malý podnikatel, student, uživatel domácí kanceláře)
- Uživatel, pro nějž je počítač multimediálním centrem a náhradou herní konzole (dítě), uživatel, který chce s počítačem experimentovat
Je zřejmé, že vztah uživatele k operačnímu systému je u každé z těchto kategorií jiný, protože každá z těchto kategorií používá počítač k jiným účelům a jinak. Od toho se také odvíjí variabilita operačního systému, tedy možnost jej podle potřeby vyměňovat, případně implementovat takový systém, který bude vyhovovat i jiným kritériím, než je funkčnost aplikací, které uživatel potřebuje ke své práci.
V podstatě platí, že uživatelé, kteří své PC neadministrují (pokud za administraci nepovažujeme například změnu pozadí plochy), mohou mnohem snáze používat Linux než ti, kteří potřebují provádět administrační úkony. Je totiž mnohem snazší je naučit pracovat s alternativním systémem. Existuje předpoklad (a od něj se odvíjející praktická snaha) přizpůsobovat distribuce Linuxu používané například na terminálech v odchodech a na speciálních zařízeních tak, aby připomínaly Microsoft Windows. Argumentem je, že „dokonale windowsoidní“ Linux bude pro laiky nejsnazší na přechod a na přizpůsobení se, čímž dojde ke snížení nákladů na jejich školení. Tento předpoklad je ale z čistě pedagogického hlediska nesprávný – podobné prostředí je naopak pro uživatele matoucí, zatímco i velmi rozdílnému, používá-li standardní rozhraní založené na oknech a na tlačítkách, se může snadno naučit. V podstatě ale platí, že tam, kde se explicitně nevyžadují znalosti administrace, správy a vnitřního fungování softwaru, je úplně jedno, jakou platformu pro něj zvolíme. Podstatné je pouze to, aby byl uživatel schopen pracovat s aplikacemi, s nimiž pracovat má a aby celé prostředí pro něj bylo pochopitelné a hlavně předvídatelné.
Pokročilí
U uživatelů, kteří jsou současně „administrátory“ svých zařízení (tím se nemá na mysli, že jde o profesionální informatiky, ale o obyčejné uživatele, kteří nemají ke svým PC určené správce) je použití Linuxu jako operačního systému komplikovanější, uvážíme-li, že jsou primárně edukováni v práci s Microsoft Windows (na americkém kontinentu také ve velké míře s Mac OS). Existuje rovněž větší riziko toho, že se setkají s mimořádnými a chybovými situacemi, které je nutné řešit, a které standardně vyřešit neumí.
Zde se ještě více projevuje negativní vlastnost snahy mnohých upravit linuxové distribuce tak, aby kopírovaly vzor z Redmondu. Pokud totiž základem počítačové gramotnosti uživatele jsou Windows (a dá se takřka jistě předpokládat, že ano), jsou snahy o napodobeniny více matoucí než prospěšné. Uživatel se totiž při řešení problémů chová k linuxovému desktopu stejně, jako kdyby to byly Windows. Samozřejmě, že nedosáhne očekávaného efektu, což pro něj může být velmi frustrující. Současně dochází k nadměrné konzumaci času a prostředků a zbytečným nedorozuměním. Mnohem lepší je proto volit systém, který se Windows naopak pokud možno nepodobá, i když zachovává základní logiku práce – velmi dobrým směrem se v tomto ohledu ubírá vývoj prostředí Gnome.
Nadšenci
U počítačových nadšenců, studentů a profesionálů je podobnost nebo nepodobnost operačního systému který užívají s Windows z hlediska ergonomie provozu naprosto irelevantní. Jinak řečeno, je jedno, jak jejich operační systém funguje a jak vypadá. Tento typ uživatelů rozumí principům jeho fungování, chápou složité vazby „pod pokličkou“, které jsou pro zbývající kategorie tajemstvím. Proto nemá význam (přesněji řečeno nemá jiný než pouze estetický význam) snažit se operační systém maskovat za něco, co není. Ergonomie jeho provozu je nezávislá tom, kde se nachází hlavní nabídka a co dělají okna.
Závěr
V USA a některých dalších zemích, kde jsou počítače Mac rozšířené více než ve střední Evropě, existuje zajímavý jev. Většina počítačově gramotných lidí dovede pracovat s produkty Microsoftu i s jinak velmi odlišným Mac OS X, aniž by jim to způsobovalo problémy. Evropské (a aktuálně čínské) snahy o úpravu Linuxu tak, aby se co nejvíce podobal Windows a byl tak „propašovatelný“ jejich uživatelům, jsou podle mého názoru zcela chybné. Pro Linux a jeho použití na desktopu je podstatné to, aby byl konzistentní a ne, aby se podobal zažitým vzorům z jiných operačních prostředí. Jedině tak jim může být kvalitní alternativou a nakonec také zdatným konkurentem. V některých kategoriích uživatelů je ostatně takovým konkurentem již nyní. V dalších se jím možná stane v době více, než dohledné.
ČLÁNKY DO MAILU