Na tento příspěvek jsem čekal…
Ne každý je schopen a ochoten obětovat čas učení se novému systému, když ten jeho stávající systém mu stačí. A ještě jedna věc. Příkazům v DOSu se šlo naučit hravě za odpoledne, ale mocnější a náročnější Linux potřebuje podstatně více času, který ne každý má.
Na to mohou mít čas studenti, programátoři (pro něž to může být profese) a možná ještě pár dalších.
Uměl by mi někdo říct, kdy potřebuje BFU v Linuxu příkazovou řádku?
1. BFU systém neinstaluje a nenastavuje. Je pouze uživatelem.
2. pokud BFU něco zlikviduje, okamžitě volá o pomoc, protože to nevyřeší. Kolikrát i „mute“ v mixeru = nejde zvuk.
3. je mu jedno, jestli pouští „internet“ modrým E nebo červeným O či tou modrožlutou ikonou atd…
Pokud nemáte na mysli BFU, ale člověka, který si nainstaluje systém a vlastně si spravuje PC sám, tak ten dokáže nainstalovat i nějakou z uživatelsky přívětivých distribucí. Ani v tomto případě nemusí přijít do kontaktu s příkazy Linuxu. Je to jen ještě živý mýtus. Že je linuxu znalí používají? Ano, je to rychlejší :).
Souhlasím, BFU nepotřebuje příkazovou řádku. Ale kdo je to BFU? Menší podnikatel, domácnost s více počítači apod. již BFU nejsou. A takový člověk příkazovou řádku využije. Třeba k připojování počítačů přes sambu nebo nfs, automatické zálohování dat apod. Stačí pár příkazů dát do skriptu a do cronu – a mám zajištěné zálohování na různé úrovni apod. Není to jen rychlejší, ale mnohem praktičtější. A nezatěžuje tolik systém.
Nemůžeš hodnotit znalosti podle počtu PC doma či ve firmě. Zrovna firmy jsou plné BFU, kde zaměstnanci umí dělat ve svém programu a třeba brouzdat po netu. A domácnosti na tom nejsou moc jinak. Vidím to v praxi, ale rozhodně se to nedá globalizovat. BFU je v mých očích ten, kdo si neumí spravovat počítač sám.
Každopádně ti budu oponovat ve využití konzole. Rozhodně je rychlejší a pro leckoho tady pohodlnější. Ale lidé výše popsaní ji rozhodně využívat nebudou. Každopádně jsem v původním postu psal, že v uživatelsky přívětivých distrech, není potřeba konzoly použít. Vše se dá naklikat. Je to zdlouhavější? Ano, ale pro začátečníky mnohem jednodušší.
Ony se mají věci tak, že spousta lidí se bojí Linuxu kvůli tomu, že ve spojitosti s ním slýchávají slovo konzole tak často, že jsou přesvědčeni o tom, že to bez ní nejde. A to je s prominutím pitomost.
S posledním odstavcem těžce nesouhlasím. Já jsem ten typ BFU a prostě bez učení příkazové řádky to nešlo;
– stáhl jsem si Ubuntu nainstaloval, nejede WiFi, ale jediný způsob, jak se můžu dostat na internet je WiFi. Musel jsem se pracně resetovat mezi Windows (připojit se, přečíst, co mám dělat, stáhnout, co je potřeba) a Linuxem (zkusit to), dokud jsem si nakonec nestáhl balík b43-fwcutter, firmware a přes příkazovou řádku (!!!) nenainstaloval. Pak jsem se ještě resetoval asi tak 20×, protože jsem si potřeboval nainstalovat VPN, tak jsem si stáhl balík (Win), zkusil nainstalovat (Tux) a zpět jsem šel stahovat balíky, na kterých byl závislý a nebyly v systému. No, asi tak půl týdne jsem si připravoval WiFi (kdybych měl kabelové připojení, šlo by to automaticky, ale když nebylo…). Tady mě nejvíc chyběl princip Windows – stáhnu si instalátor (balíček), nainstaluji (v Ubuntu dokonce není potřeba příkazové řádky) a funguje to. Podle mě je to příliš fixované na připojení k internetu.
– Dostal jsem takový šílený nápad, že si rozjedu O2 axcesstel modem. Dám vyhledávat do Googlu – a buch! Samé scripty a příkazy na příkazovou řádku.
– V podstatě kdykoliv mám nějaký problém a jdu hledat na net, nenajdu nic jiného, než hromady příkazů. Dokonce i instalace sw je vždy uvedena na příkazové řádce (i na Wiki Ubuntu, kde je 100%ní, že tam je synaptic).
V podstatě podle mého názoru prostě Linux bez příkazové řádky nejde. Netvrdím, že je to vždy negativum, např. jsem se nedávno učil git a příkazy na příkazové řádce mi docela stačí (gitk používám jen, abych se podíval na strom jako celek).
A kupodivu to, co mě momentálně na Linuxu vadí nejvíce (kromě mých problémů s HW) je pomalost. Ne že by byl pomalý a pomalu řešit úlohy, to spíš naopak – když jsem programoval do školy SW renderer (dělal jsem to ve Windows, Linux port vyšel jen tak mimochodem), v Linuxu měl asi tak 2× větší fps! Ale má strašně pomalé reakce (používám Gnome, zkoušel jsem Debian/XFce a Debian/Gnome) např. při přepínání oken, kliknutí na nabídku, rozbalení sub-nabídky… vše mi jede pomaleji než ve Windows. V obou systémech používám na programování Code::Blocks a prostě ve Windows mi to jde rychleji. A věřte mi, moc rád bych byl, aby to bylo naopak, abych se zbavil M$ a valil si prostě na Linuxu, ale bohužel moje zkušenosti jsou opačné. Na Linux přecházím vlastně hlavně proto, že se mi nechce utrácet 5000,– každých pár let za používání OS. I když uznávám, některé úkony jsou v Linuxu suprové a ve Windows nejde. Např. díky mountování samostatného oddílu /home/ s kombinací instalování programů skrz scripty je instalace nového systému tak rychlá a jednoduchá, jak si o tom Windows může nechat jenom zdát…
No, nevím, co přesně myslíš zkratkou DOS (něco jako Cola v názvu nápoje?), ale těch příkazů je mnohem víc než 10.
Např.: http://technet.microsoft.com/cs-cz/library/cc778084%28WS.10%29.aspx
To by muse byt nejaky velice rany DOS, ale ta verze, od ktere se zacinalo u nas (plusminus 3.0), uz mela prikazu podstatne vice. Kouknete se treba na http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_DOS_commands
dos ma učil známy, dokázal ma telefonicky nasmerovať k vráteniu omylom zmazanému. win som sa učil z knihy bez pc, xp ma v jednu chvíľu tak dožraly, že som sa dve hodiny obzeral čo a ako sa robí a sťahoval live cd. potom to išlo ráz na ráz. odklepával som, písal si heslá. a nepotrebujem nič administrovať – predsa aktualizácie sa „robia samy“ a čo ešte treba?