Názory k článku Na Chromebooku si za dva týdny spustíte linuxové aplikace
-
Bezpecna platforma? Kde jsem to jen slysel v pripade jinych zarizeni...ze by od Intelu, Cisco, HP, ad.? Az zacnou vyrobci rucit uzivatelum v plne vysi za skody zpusobene na jejich "bezpecnych" platformach, tak me mozna zacnou zajimat. Do te doby jsou vsichni na stejne urovni a jedinym solidnim kriteriem zustava HW vykon. Ten je u Chromebooku na urovni low-end laptopu. Dekuji, nechci.
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Protože o to nikdo nestojí. Cílovka ChromeOS chce vyndat počítač z krabice, přihlásit se, a udělat si svoji práci. Nestojí o intalaci systému ze staženýho otisku, nestojí o hledání konfigurace která bude fungovat, nestojí o vymejšlení, jak tam dostat nějakou aplikaci, kterou se autor neobtěžoval poslat do repozitáře.
Prostě jen chtějí udělat to, co potřebujou, a jít si po svým.
Chápu, že je těžký se přenést přes to, že existujou lidi nestojící o uctívání nějakýho guru, a pro který je počítač jen blbej nástroj, podobně jako vrtačka nebo váleček na nudle. -
Ravise (neregistrovaný)
Je mi jasné, že budu krmit, ale zkusím argumentovat a uvidíme, k jakému výsledku to dojde.
Za prvé, pleteš do sebe správcování a užívání. Správce ti sežene HW, nainstaluje na něj systém, do něj nainstaluje programy a nechá to tobě k používání. Ano, pokročilí uživatelé si správcují sami. Ale to není jenom linuxí věc. Ano, někteří uživatelé správce nemají. Ale ani to není čistě linuxí věc.
Za druhé, když autor programu nedodržuje obvyklé postupy pro uveřejňování programu na daným OS, tak prostě vyhoří.- v prostředí MS windows je zvykem dodat instalátor. S kupou zdrojáků tě prostě svět windows pošle do zádi.
- prostředí androidu/ios je zvykem dát aplikaci do obchodu ("repozitáře"). S instalačkou místo balíčku tě pošlou do řitě, a to hodně hluboko.
- v prostředí linuxu je zkrátka zvykem dát program ve formě balíčku pro balíčkovací systém. Ani nemusíš dávat repozitář, nebo tvůj balíček do cizího repozitáře tlačit.
A když se ani s tím balíčkem dělat nechceš, můžeš ten program sestavit staticky a pustit ho jako appimage (windows obdoba je zhruba exe-vše-v-jednom).
A ani s tím appimagem se vlastně dělat nemusíš. Už jsem viděl linuxí programy distribuovaný na prasáka zazipovaný, který máš rozbalit a spustit. Nebylo to sice hezký, nebylo to vůbec malý, není to rozumný a dobrý nápad, ale fungovalo to.
Co jsi přesně myslel tou "instalací systému ze staženého otisku"? Předpokládám že jsi myslel instalaci systému ze staženého obrazu disku. No, nějak ten systém holt nainstalovat musíš. Nebo koupit stroj s předinstalovaným systémem.
> hledání konfigurace která bude fungovat
Myslíš HW konfigurace? Když si kupuješ počítač s windows, koupíš si sestavu, která je pro windows certifikovaná. Když si koupíš mac, tak si koupíš přímo od výrobce na míru šitý hw. Při nákupu serverů se nakupují serverové součástky. Proč by měl být linux jediný, který z nějakého prapodivného důvodu musí fungovat na jedné každé HW konfiguraci? Chceš 100,00% funkčnost? Kup si certifikovaný HW, jako u každého jiného operačního systému. To, že ti linux nejspíš aspoň napůl pojede s tím, co vytáhneš ze šuplíku, už je jenom příjemný bonus. Na mém notebooku funguje linux bez jakéhokoliv crcání. Pravda, ignoruju čtečku prstů, prostě jí nehodlám kdy používat jako heslo.> nestojí o vymejšlení, jak tam dostat nějakou aplikaci, kterou se autor neobtěžoval poslat do repozitáře
Viz výše. Když ti autor na windows nedá instalačku, neškrtneš si. Když ti autor na ios nedá aplikaci do ios obchodu, neškrtneš si. Když ti autor na androidu nedá aplikaci do velkého obchodu, když ti dá jenom .apk balík, těžko si jako Franta od Vedle škrtneš.Ať si lidi (ne)uctívají koho chtějí, ale jeden ze základních principů linuxu je pro mě svoboda volby (samozřejmě že taky svoboda si linux nevybrat), ale svoboda volby končí tím, že mi někdo začne diktovat, co mám a nebo nemám ve svém počítači mít, protože něco někde nemá místo.
I u té vrtačky se musíš pár věcí naučit - i kdyby to mělo být jenom rozeznat vrtáky do betonu od vrtáků do železa a jak uchytit vrták ve sklíčidle - ale jako přístroj potřebuje od uživatele určitou úroveň znalostí. Počítač ani vrtačka nemůžou být na úrovni válečku na nudle. Ruční kalkulačka (plus mínus krát děleno) je váleček na nudle.
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Jenomže ty furt vycházíš z toho, že ten člověk má dost rozsáhlé znalosti co všechno musí udělat. Ber to tak, že máš uživatele, který ví jen to že potřebuje kancelářský počítač, který připojí k internetu (který mu přijede zprovoznit technik poskytovatele připojení a dá mu kabel s kostkou na konci a SSID + heslo k wifině. NIC VÍC neví a neumí; v nejlepším případě má telefon, a to nejpravděpodobněji s androidem, a účet na gmailu, protože bez něj by do toho telefonu vůbec nic nenainstaloval. Tohle je penzum znalostí, srovnatelný právě s tou vrtačkou, kde potřebuju vědět akorát do jakýho materiálu budu vrtat, jak na mojí vrtačce funguje sklíčidlo, a že si mám vzít brejle a rukavice.
Takže s "certifikovanou konfigurací" a jejím výběrem se v tom momentě můžeš jít vycpat. Se stahováním image systému taktéž. Dokonce i s "dokončením instalace" windows, protože jejím výsledkem je HOLEJ systém s prohlížečem, na kterým stejně nestačí ťuknout do lupy a napsat "napsat dopis". S repozitářem a balíčkovacím systémem se můžeš jít vycpat klidně dvojmo, protože stejně musíš vědět co děláš a co hledáš. Vyhledávání instalaček a ruční instalace je na houby úplně stejně, protože si buď počítač okamžitě zaviruješ, nebo strávíš odpoledne zprovozňováním nějakýho shitu, kterej po tobě před dokončením práce bude chtít prachy. Ten uživatel to potřebuje zapnout, přihlásit se stejně jako do nového telefonu svým účtem na gmailu, píchnout do ikony shopu, a tam do vyhledávání napsat co potřebuje udělat. Nic víc po něm chtít nemůžeš, protože on nemá ambice ani čas takový hovadiny řešit.
A nápad, že by si měl platit správce, co se mu o to bude starat, je taky docela dobrej vtip. Doporuč mamině u plotny, že si má z mateřský platit správce, aby si mohla v těch dvaceti volnejch minutách denně přivydělat pár škeblí překládáním textů, nebo si pokecat na mimibazaru. Tak hluboko ti grilovací vidličku ještě nikdy nikdo nevrazil.
To, co se rozumí pod obvyklým významem pojmu "linux", totiž ani při nejlepší vůli NENÍ PRO LIDI. Ani po těch třiceti letech usilovnýho vývoje linuxovýho desktopu. Protože z vývojářů nejspíš vůbec nikdo nepřemejšlí jako NEajťák.
-
Ravise (neregistrovaný)
> Jenomže ty furt vycházíš z toho, že ten člověk má dost rozsáhlé znalosti co všechno musí udělat.
Buď má znalosti nebo má správce. Nebo má smůlu - bez ohledu na OS.
> Takže s "certifikovanou konfigurací" a jejím výběrem se v tom momentě můžeš jít vycpat. Se stahováním image systému taktéž.
Provede správce.
> Ten uživatel to potřebuje zapnout, přihlásit se stejně jako do nového telefonu svým účtem na gmailu, píchnout do ikony shopu, a tam do vyhledávání napsat co potřebuje udělat.
Ikona shopu = repozitář. Napsat do vyhledávání = hledání v repozitáři. Nevidím smysl v tom prohlašovat, že instalace jak říkáš ze shopu je něco jiného než instalace z repozitáře.
> A nápad, že by si měl platit správce, co se mu o to bude starat, je taky docela dobrej vtip.
Řekl jsem někde platit? Tak mamina od plotny řekne tomu študákovi, co bydlí v prvním patře, jestli by se jí na to nepodíval. Nehledě na to, že vykecávání na mimibazaru (internet) funguje velice obstojně ihned po instalaci.
Tímto končím krmeni/trollení, evidentně nemáš o diskusi zájem.
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
"Tímto končím krmeni/trollení, evidentně nemáš o diskusi zájem."
Tak tos mě pobavil. Na používání telefonu, který je ve skutečnosti technicky složitější než desktop / noťas, správce nepotřebuje. Proč by ho měl potřebovat k noťasu? Snažíš se tady zavést povinnou závislost na třetí osobě, a klidně tomu můžeme říkat cech. Možná ta nepoužitelnost lina bez správců vychází z obavy, že by jinak přišli o práci; ani bych se tomu nedivil :-) Jak jinak vysvětlit to, že po víc než třiceti letech vývoje je to pořád nedodělek s tržním podílem sotva 3% desktopu? Snad ne tak, že je příliš kvalitní na to, aby ho lopaty pochopily.
-
Ravise (neregistrovaný)
Dobře, ještě jeden pokus.
Technicky možná složitější je, ale není tak univerzální (nebo jak bych to měl jinak vyjádřit) - OS dostaneš s HW od výrobce nebo přeprodejce a nemusíš řešit extra výběr HW, který bude s OS funkční, protože to za tebe vyřešil výrobce/prodejce. Navenek se to chová úplně stejně, jako kdyby sis někomu řekl, aby ti složil mobil a dal do něj OS - s tím rozdílem, že toho člověka neuvidíš. Nainstalovat do něj základní SW výbavu už pak zvládne i ta tvoje mamina, do odpovědi pak napiš xbem, aby bylo vidět, že jsi to aspoň četl, když jí ukážeš kde si má vybrat. Mimochodem, v běžných distribucích linuxu je tahle běžná výbava bez potřeby další instalace. Něco na fotky, něco na videa, přehrávač muziky, kancl nebo aspoň psací stroj a tabulky...
Buď má počítač správce, který vyřeší problémy, na které uživatel nemá, a nebo správce nemá a uživatel je v tom sám. Výběr kompatibilního HW+OS neprovádí uživatel. Instalaci specializovaného softwaru (rozumněj software na úrovni třeba ansys, matlab, statistika, cady...) neprovádí uživatel. Uživatel otevře obchod (repozitář) a napíše office. Vybere si a instaluje. Tenhle krok je nemlich to samý na linuxu, androidu i na chromeOS.
Cílem linuxu nikdy nebyla světová dominance. Cílem linuxu je poskytnout otevřený a svobodný UNIX. Ačkoliv od té světové dominance zas tak daleko není. Routery, switche, DNS a podobné páteřní internetové prvky - velice často linux. Domácí krabice - routery, chytrý televize, ledničky - velice často linux. Servery (e-mailové, databázové, webové...) často linux. Mobily - android, což je z půlky taky linux. Všimni si společného jmenovatele: buď výběr provádí technicky zdatní lidi (páteř), nebo je to předinstalace, kterou tam strčil výrobce (chytrý věci, mobily, krabičky). MS win - předinstalace. Mac - předinstalace. Ty 3%, co uvádíš, jsou technicky zdatní lidi, kteří ví, co chtějí. Frantovi od vedle je jedno, jestli mu poběží facebook na win/lin/mac/chrome. Franta od vedle pustí počítač a použije to, co je tam předinstalovaný. A jestli Franta chodí na facebook a na seznam, tak mu ten chromebook bude stačit. Tak ať si ho koupí, přeci mu nikdo nebrání.
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Pořád se míjíme (a menoj, četl jsem to celé); u ChromeOS celou tu selekci a instalaci a DOKONČENÍ něčeho třicet let nehotového (a sorry, tohle prostě neokecáš, linux prostě pro uživatele mimo obor dodnes není dokončen, právě s výjimkou linuxáky zatracovaných androidu a chromeos) už kupuju všechno hotové, se zárukou, a nemusím nikoho hledat a prosit aby něco udělal a vysvětlovat co vlastně chci a platit mu extra k ceně něčeho významně dražšího (protože noťase v ceně chromebooku, zároveň plně fungujícího pod alespoň NĚJAKÝM linuxem, prostě nekoupíš). Partnerem je mi JEDEN jediný subjekt, kterému zařízení můžu hodit na hlavu a vzít si jiné nebo odkráčet se svými penězi. To s "obecným" linuxem neuděláš, ani kdyby ses postavil na řasy.
"Frantovi od vedle je jedno, jestli mu poběží facebook na win/lin/mac/chrome. Franta od vedle pustí počítač a použije to, co je tam předinstalovaný. A jestli Franta chodí na facebook a na seznam, tak mu ten chromebook bude stačit. Tak ať si ho koupí, přeci mu nikdo nebrání."
A o tomhle Frantovi to celou tu dobu je. O Frantovi, který chce ksichtoknihu. ChromeOS mu STAČÍ, jen mu tady hromada linuxáků vykládá že je úplně blbej, protože mu to stačit nesmí a potřebuje XXXlinux a celý to peklo kolem. Jenom proto, že teď mu ChromeOS stačí, a až nebude mít co za dlouhých zimních večerů co dělat a začne se zajímat o to jak to funguje a co by si mohl přihnout k obrazu svému, má i pod tím ChromeOSem nově možnost to zkusit i na té levné mašině, aniž by musel hned běžet kupovat novou.
-
Viz článek - ono to jde už nyní v pohodě přes Crouton a výsledek je v některých ohledech podobný, jenže nezbytný je developer mode a jsou tu i některé další háčky. Sám na různé pokusy Chromebook mám, Linux na něm provozuji (v mém případě právě Debian 9 Stretch, ale s LXDE místo KDE), ale i přesto se na tu integrovanou variantu podpory těším docela dost, smysl to dává.
Druhý rozdíl je v tom (ale tohle zatím neberu na 100%, musí se otestovat), že Crouton je cílen na běh kompletního linuxového stroje, zatímco nová funkce je cílena na jednotlivé aplikace (v podstatě virtualizace aplikace, ne celého OS), což je pro některá použití praktické a se stávajícími hacky by se to mohlo výborně doplňovat.
Jinak v přehledné formě se dají informace k tomuto najít asi nejlépe na https://www.androidpolice.com/topics/chrome-os/ - web primárně o androidech, ale po filtru sekce na chromeos je tam toho až dost v přehledné formě a aktualizují velmi slušně.
-
No, "funguje vcelku dobře" například znamená, že u novějších typů s Appolo lake nechodí audio, u Skylake taky ne a ještě je boot problémový, na verzích s ARM není podpora vůbec atd.
Přijde mi, že se Gallium zaseklo u Broadwell a Baytrail, kde to opravdu často chodí výborně, ale s pozdějšími modely to je daleko horší.Jinak ale hlavní rozdíl je v tom, že GalliumOS je kompletní náhrada ChromeOS (nebo dualboot), zatímco Crouton tato nová podpora od Google je virtualizace. Nastartujete ChromeOS a jste schopen mít najednou základní ChromeOS, v něm vám v okně jede Debian a ještě vedle běží Android aplikace. Tohle je velmi příjemné.
Popravdě mi naopak u Chromebooku úplně nedává smysl boot vyloženě do Linuxu jako u Gallia, to už je lepší si koupit klasický notebook s Linuxem a případně udělat dualboot mezi Linuxem a Windows... -
Tak na trzích pro IT rozhodujících (což ČR fakt není) jsou ve více segmentech Chromebooky jedničkou - může se vám to nelíbit, můžete proti tomu protestovat, ale to je asi tak vše, co se s tím dá dělat :-)
Takže otázka spíš zní, kolik procent z uživatelů využije kromě ChromeOS a Androidu i spouštění Linuxu. Těžko odhadnout, ale neodpustím si rýpnutí, že i kdyby to bylo z uživatelů Chrome OS třeba jen 20%, tak je to téměř jistě více, než je uživatelů Linuxu jako takového... -
LR (neregistrovaný)
Pro Chromebook není nativní klient pro vzdálený desktop. Dá se to obcházet přes desktop v prohlížeči, ale to není tak rychlé. Když teď ten klient (třeba ThinLinc) půjde spustit jako linuxová aplikace, tak bude možné Chromebook používat i jako tenkého klienta. To může být pro školy (a nejen pro ně) docela pecka, protože to studentům zpřístupní i náročné aplikace, které na noteboocích nelze provozovat. Já třeba běžně pracuji s aplikacemi, které potřebují desítky GB RAM.
-
Tohle ale ze značné části už delší dobu řeší podpora Android aplikací, třeba RDP tam je dokonce přímo od MS a dalších typů klientů spousta... A funguje to opravdu reálně, osobně ověřeno. Sám mám Chromebook do značné míry spíš jako náhradu Android tabletu, který mi zdechl sešlostí věkem a nějak se mi nechtělo kupovat kvůli pár specifickým aplikacím nový tablet, tak jsem pro zajímavost zkusil právě Chromebook a dá se říct, že jsem spokojen.
Důvodem pro spouštění Linuxu (ať v současné podobě přes crouton anebo v budoucnu v té nové variantě od googlu) je spíš potřeba některých desktop aplikací - LibreOffice, já například pouštím jedem modelářský konfigurační soft, který kupodivu má i Linux verzi, ale nic mobilního, atd. Zrovna remote klienty je ale asi jednodušší řešit v rámci Android systému.Obecně vzato Chromebooky jsou v reálu už o dost dále, než si řada lidí pořád myslí, dlouho to upřímně řečeno opravdu bylo dost naprd, ale někdy od půlky roku 2016 a pak hlavně během roku 2017 nastal docela velký zlom nejprve právě s podporou Androidu a v poslední době i vstřícností k Linuxu.
V diskusích je hodně patrné, že tohle řada lidí ještě nezaznamenala... -
LR (neregistrovaný)
Spousta lidí nepostřehla, že Google nedávno dostal Chromebooky do základních škol v US. V současné době probíhá zápas mezi Google a Apple o školy, viz např. březnový Apple Event. (Učitelům doporučuji se na to video podívat.) Apple do škol začal tlačit své iPady s Apple pencil, protože mu na tom trhu již nějakou dobu klesá podíl. Tipuji, že tenhle zápas bude určovat, jak se Chromebooky budou vyvíjet, protože žactvo představuje ohromnou uživatelskou základnu.
-
Ale to ano, a předtím co jsem četl tak v řadě států Afriky a podobně. To je právě ohromná výhoda Chromebooku, že je mnohem levnější ,zvlašť při takových masových dodávkách (a navíc se na to dá sehnat nějaká ta dotace)-- Ale - tím pádem taky slabší železo. Proto na Chromebooku běží slabší Chrome OS a hlavně aplikace přes internet a (hlavně) Google web aplikace. (Pro školy, které mají silnou lajnu a rychlou WIFI hotový ideál.)
Ale obávám se že jestli jim se jim tam budou spouštět dost pomalu linux aplikace, tak Chromebooky poletí z okna... -
"To uz tam radeji mohli dobastlit wine"
Wine na Android (Chromebook) už dávno je - https://dl.winehq.org/wine-builds/android/.
" nebo nakodit neco co umozni spoustet macos aplikace"
macOS nemá do Linuxu sice tak daleko ( BSD - Darwin ), ale zato používá frameworky jako jsou Cocoa, které jsou uzavřené a hrají významnou roli při běhu normálních aplikací.
2. možnost je naprogramovat program na bázi wine, jenomže do toho se nikomu nechce jít. Wine samotný má za sebou roky vývoje a programování dalšího pro macOS by zabralo stejnou dobu. Nejlepší bude použít Virtualbox nebo koupit Apple
-
Ondřej KolínZlatý podporovatel
hele pako. těsně vedle, Chrome OS nestaví na GNU :P a jdi trollit na novinky <3
-
-
anonym (neregistrovaný)
To že je někdo ochotný piplat se v polofunkčních GNU sračkách, ktere někdo jiný naprogramoval, a myslí si o sobě že je King, o žádných schopnostech nevypovídá. A jestli si myslíš, že jo, tak to vypovídá spíše něco o tvoji inteligenci. Umět dělat s podřadným rozbitým systémem není žádná frajeřina, takto mystifikován jsem byl možná jako puboš na střední škole.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelPřijdu, nainstaluju, funguju.
Nebo přijdu, nainstaluju, hraju si a funguju. Podle toho, co na daném stroji chci.V jiných oborech, než mne zajímají, může být nedostatek software, ale to je PNJ.
. -
MasoxCZ (neregistrovaný)
Fór je, že s ChromeOS ti celej krok "nainstaluju" odpadá, resp. děláš ho jenom jednou, na úplně prvním zařízení. Na všech dalších stačí "přijdu, přihlásím, vysrknu kafe (aby se stihlo postahovat nastavení a aplikace), funguju".
Upadnul ti noťas pod tramvaj, nebo ti ho ukradli? Spad ti z mostu?
No a co? Vezmeš novýho, přihlásíš se, a pokračuješ tam kdes předtím přestal, když jsi zavřel víko.
Jak tohle uděláš na kterýkoli jiný distribuci? -
Ravise (neregistrovaný)
Přes kořen namoutovat nějakej unionfs a ten (plus uživatelův $HOME) rsyncovat na server? Je to řešení splácnutý z těch věcí, o kterých jsem slyšel, takže pravděpodobně existují lepší nástroje, o kterých jsem neslyšel.
P.S: jakej je rozdíl mezi "instaluju" a "čekám, až se dostahuje"?
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
je tam ten naprosto zásadní rozdíl, že seznam instalovaných aplikací je uloženej ve tvým googlím účtu, takže po prvním přihlášení na novým zařízení se ti aplikace na něm fungující stáhnou a nainstalujou samy. Nemusíš VŮBEC NIC, prostě ti (v závislosti na rychlosti připojení) ikony samy naskáčou na plochu (v případě androidu) nebo do launcheru (chromeOS).
A ta první věta je v kontextu cílovky jistě myšlena jako vtip. Ale ani tak se to moc nepovedlo. -
Ravise (neregistrovaný)
>>> Jak tohle uděláš na kterýkoli jiný distribuci?
>> Přes kořen namoutovat nějakej unionfs a ten (plus uživatelův $HOME) rsyncovat na server?
> A ta první věta je v kontextu cílovky jistě myšlena jako vtip. Ale ani tak se to moc nepovedlo.Taky jsem nemyslel, že by to měl dělat cílový uživatel. Na otázku "jak tohle uděláš" jsem odpověděl, jak by se to dalo udělat. Bez kontextu cílovky - protože tohle udělá správce. Nebo distribuce. Jenomže to by to musel cílák chtít zaplatit (rozumněj provoz dotyčného serveru), protože ve světě služeb žádný - ŽÁDNÝ - zadarmo neexistuje. Google to nedělá pro tvoje hezký modrý oči, ale protože na tom ve výsledku vydělá.
>> jakej je rozdíl mezi "instaluju" a "čekám, až se dostahuje"?
> je tam ten naprosto zásadní rozdíl, že seznam instalovaných aplikací je uloženej ve tvým googlím účtu, takže po prvním přihlášení na novým zařízení se ti aplikace na něm fungující stáhnou a nainstalujou samy.Takže rozdíl mezi instalací a čekáním na stažení je ten, že při čekání se instalace provede sama. Čili rozdíl mezi (stažením balíčku a jeho instalací) a (stažením balíčku a jeho instalací) je ten, že se to provede samo? Aby se to provedlo samo, potřebuješ mít informaci o tom, co se má provést. Není problém vytáhnout stav balíčkovacího systému do souboru, ten někam strčit, pak ho znova stáhnout, dát ho balíčkovacímu systému a pustit ho makat v bezkecacím režimu.
Ne, nebudu se rozčilovat, končím...
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Dva kontrolní dotazy:
1) která distribuce toho báječnýho lina to má uděláno (ve smyslu hotovo a připraveno k použití) tak, aby to fungovalo ASPOŇ jako v tom příšerným ChromeOS
2) proč to podle tebe nikde není?Klidně na obě odpovím sám:
1) žádná, z pohledu koncového uživatele jsou to všechno nedodělky
2) protože lino (s výimkou ChromeOS) NENÍ pro lidi. -
Ravise (neregistrovaný)
Nevkládej mi do úst slova! Nikdy jsem neřekl, že chromeOS je přišerný. Distribuce, o kterých vím, to udělané nemají, a to z toho důvodu, že cílová skupina - kterou se tady neustále oháníš - si nezaplatí provoz serveru, kde by se data skladovaly. ChromeOS to nabízí a) aby měl tyhle data pod kontrolou a s nimi jejich uživatele, b) aby je mohl vytěžit a zpeněžit na reklamně. Oba ty body jsou proti duchu linuxu.
Ptal ses, jak by se to dalo udělat na linuxové distribuci. Odpověděl jsem ti, jak by se to dalo udělat na linuxové distribuci. Co k čertu ještě chceš?
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
"Co k čertu ještě chceš?"
To co každej troll... aby ti praskla cévka a na tvý místo nastoupil windowsák ;-)Z čeho soudíš, že si cílovka nezaplatí provoz serveru? Z toho že to cílovka, která to nemá k dispozici nepoužívá? To je "důkaz v kruhu" na základě nějaké spekulace. Kdyby obecný linux byl dotažený a snadno použitelný, neexistovala by potřeba ChromeOS vyvíjet a nikdo by se tím nezdržoval a netopil v tom prachy.
Data se dají skladovat leckde. V cloudovém úložišti, na domácím NASu, u kamaráda, za drobný peníz v úložišti komerčním. Všechno je to levnější, než si úložiště stavět doma, a i to stojí pár škeblí. Nebo mi chceš tvrdit, že komunita geeků, která má čas trávit stovky hodin programováním a stavěním počítačů, a zároveň má tolik peněz že ohrnuje nos nad "podřadným" hardwarem chromebooků, NEMÁ NA TO, aby si domů koupila úsporný počítač a na něm pustila FreeNAS nebo NAS4free? Provoz malého NASu stojí cca 5 stovek ročně a jeho pořízení se dá zvládnout do 5ti tisíc. -
Ravise (neregistrovaný)
Data se dají skladovat leckde. Firmy na to mají velký stroje, technicky zdatní lidé nějaký ten NAS a to je... asi tak všechno. Technik ví, co je potřeba zálohovat a zálohuje si to. Zeptej se Franty, jestli zálohuje. Fotky má přeci na facebooku, muziku a filmy si stáhne znova, když se mu po*ere HDD tak si najde někoho z okolí, komu strčí flašku a seznam požadavků na funkčnost počítače. Problém není se skladováním dat, ale s dost tlustou linkou, aby se ty data daly stáhnout nebo natlačit.
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Když na to tlačení máš 24 hodin denně, tak máš problém jen s PRVNÍM tlačením po prvním zapnutí, pak už to leze po malých kouskách, a tloušťka drátu tě nezajímá.
Ale právě jsi potvrdil, to cos od počátku rozporoval: že ChromeOS je pro ty, koho nezajímá jak a proč to funguje a co pro to musí udělat, nýbrž pouze JESTLI to funguje po vybalení z krabice. A tomu nutnost shánět někoho, kdo to udělá za flašku (nebo flashku) tímto odpadá. -
Ravise (neregistrovaný)
Tloušťka drátu tě zajímá na straně serveru, ne na straně klienta.
Já jsem nikdy nerozporoval (nebo mi ukaž kde), že chromeOS je pro koho. Já od začátku tvrdím, že chromeOS má své těžké nevýhody a že všechno, co chromeOS dává uživateli, je řešitelné standardními nástroji současných linuxových distribucí.
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Když ten server dělám pro sebe, tak mě tloušťka drátu nezajímá. Pro obecný linux to NIKDO NEDĚLÁ, resp. dělají to komerční cloudová úložiště. S obecným linuxem to není řešitelné samotným zákazníkem, který to potřebuje vybalit a fungovat, ne shánět někoho, kdo se mu v tom bude rok ňoupat a dojit z něj prachy.
-
Banán (neregistrovaný)
Chromebooky se používají na školách a k dispozici jsou administrativní nástroje pro management těch zařízení (software, policies, síťová konfigurace, ...). Komerční linuxové distribuce (RedHat, SUSE) nějaký centrální management mají, ale není navržen specificky pro školy. Ukázky jsou třeba tady:
https://www.youtube.com/watch?v=I_vLX1BvV4A
https://www.youtube.com/watch?v=cPEha24hWlw -
anonym (neregistrovaný)
Díky Google a Chrome OS tady konečně bude Linux, na kterém poběží spousta kvalitních aplikací a který nějaký komerční subjekt má pod palce a stará se o to, že to tam bude fungovat. A nejen fungovat, ale taky trochu vypadat! Bo ty současné Desktop Managery na Linuxu vypadají, jak kdyby si děti vzaly fixky a začaly kreslt na papír design a UX.
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
To samozřejmě věděli od začátku. ChromeOS začal jako proof-of-concept pro VirtualBOX, pak přišly ChromeApps, pak chromebox, chromebooky, a chromesticky/bity, potom centrální správa a nástup do US škol, pak offline aplikace pro VŠECHNO kde běží Chrome/Chromium, pak Crouton, následoval Play shop + androidí aplikace, a možnost spustit linux desktop je v podstatě poslední fáze.
Právě nástup do škol byl zásadní, protože to, s čím vyrosteš a na co si zvykneš, je pro drtivou většinu lidí určující z hlediska implicitní volby platformy v dospělosti. Sice pozdě, ale pochopil to i MicroSoft; právě TOHLE je důvod, proč desítky bez aktivace nechávají na pokoji.
No a když se s něčím učí zacházet děcka ve škole, a zároveň z toho plyne že v dospělosti to pro ně bude automatická volba, vývojáři ty aplikace začnou dělat, protože to je BUDOUCÍ TRH. Je to investice, která se nemůže nevrátit. -
MasoxCZ (neregistrovaný)
Rozdíl je v bodě v čase. My měli ve škole IQ151, takže srovnávat dnešní ChromeOS nebo jakýkoli aktuální desktop s CP/M je asi stejně v obraze, jako lákat do Německa milión jadernejch fyziků aneurochirurgů ze Súdánu.
Jestli je jen polovička čtenářů na takovýhle mentální úrovni, je tu každá vteřina ztrátou času. -
MasoxCZ (neregistrovaný)
Další exemplář omezence. Ano, jde koupit "noťas" v obdobné konfiguraci, ale bude buď
a) bez systému,
b) s Windows které na té konfiguraci nepůjdou používat, nebo
c) uživatel stráví ohromnou spoustu času jeho zprovozněním a hledáním fungující distribuce, a navíc na to bude potřebovat poměrně vysokou kvalifikaci a znalosti, které cílová skupina NEMÁ a ani o ně nestojí.
Chromebook to bude umět
1) z krabice
2) bez mrcasení a zprovozňování
3) ten kdo ví, proč si ChromeOS mašinu kupuje, zároveň velmi dobře ví, že si s ní vystačí, takže argument "mnohem víc aplikací" je úplně zcestný, protože o to cílová skupina ... a teď pozor, doporučuju si pořádně a pevně sednout, aby to překvapení tebou nepraštilo o podlahu ... VŮBEC NESTOJÍ a nepotřebuje to. -
Doplnil bych dvě poznámky...
Zaprvé je kravina to srovnávat v ČR, kde se u Chromebooku prodává kompletní řada výhradně od Aceru (o vstupu asi uvažuje HP, ale zatím nejsou), tak je srovnání jen omezené.
Zadruhé ale zrovna u Aceru je vidět, že modely pro Win a pro ChromeOS se někdy docela dost liší - například Spin 11 existuje pro obě varianty, ale moc podobný není. V ChromeOS je daleko odolnější, má plnohodnotně řešené USB-C, jiný (lepší) digitizér pro pero, zas ale nevýhoda je pouze HD ready rozlišení místo FullHD. Navíc se poněkud liší rozložení klávesnice.
Je tu prostě vidět cílení na trochu jinou skupinu - nechci teď vysloveně reagovat lepší-horší, prostě "jiné"... -
MasoxCZ (neregistrovaný)
Aha, tak to už to zrušili, truhly. Kolega si do rodiny chromebooky nakoupil právě potom, co si je v Holeškách měl možnost osahat a zjistil, že mají velice dobrý klávesnice (co se mě týče, strčí do kapsy i dellí Latitudy za čtyřnásobnou cenu). A jelikož šel cíleně po tom, aby to umělo androidí aplikace, neřeší takový věci jako tablety a podobně.
-
Chromebooky jsou dnes už vcelku použitelné. Pokud hledáte stroj třeba pro starší rodiče na brouzdání webu, pouštění videa a o který se nebudete muset starat, tak to může být velmi rozumná volba.
Tento příspěvek zrovna píšu z vcelku lowend Chromebooku Acer Spin 11 - za 8k bez DPH je to velmi solidní strojek - rozumná konstrukce, docela dobrý display (i když jen 1366x768 a lesklý, ale je i dotykový + stylus), USB-C, výdrž kolem 9 hodin. V této cenovce je to rozhodně lepší než "tradiční plasťáky".
Připojím se tím na SSH, RDP i přes sériák. Online aplikací na všechno možné je dneska spousty. Android aplikace na MS Office fungují také vcelku dobře. Full HD film ze síťového NASu také přehraji. Bez problémů funguje připojení na externí display přes USB-C dongle (mám na něm i ethernet, který také krásně funguje), spolehlivě funguje i připojení k externím bluetooth reproduktorům (což mi dělá trable na Windows i Linuxu).
Problém je pouze tisk - tiskárna musí podporovat Google Cloud Print nebo mít aplikaci od výrobce.
Podpora Linux aplikací může Chromebook posunout jeho použití mnohem blíže profesionálnějšímu použití.
Určitě doporučuji si tu platformu vyzkoušet. Osobně ve mě zanechal větší dojem, než nový Xkový ThinkPad...
-
A jaké praktické zkušenosti s Chromebookem nebo OLPC máš? Je pravda, že bych na Chromebooku nechtěl programovat (je to spíše záležitost chybějících IDE a nemožnosti virtualizace), nechtěl bych na něm dělat grafiku a stříhat video (chybí výkon a má malé rozlišení), zpracovávat velké množství dat (málo úložiště a výkonu).
Ale pro uživatele, který potřebuje přijmout mail, odeslat mail, click, double click a pustit si třeba nějaké video je to naprosto dostatečné (a těchto uživatelů je opravdu velikánské procento).
-
LR (neregistrovaný)
Souhlasím. Pro jednoduché činnosti (mailování, surfování, Hangoutování, práce s Google Docs, ...) Chromebooky fungují bez problémů. Jeden používám asi 3 roky.
Kromě těch levných s malým výkonem jsou ale na trhu i poměrně výkonné stroje. Například Google Pixelbook. V základní konfiguraci má 8 GB RAM a 128 GB HD. V rozšířené 16 GB RAM a 512 GB HD. Displej je 12.3" 2400x1600, viz https://store.google.com/us/product/google_pixelbook_specs .
-
MasoxCZ (neregistrovaný)
Ani tisk už není problém, protože součásti systému už je CUPS. Takže pokud je tiskárna podporovaná CUPSem, na ChromeOS tiskne taky. Mě paradoxně tisk na HP DeskJet 980CXi u LJ5P funguje bezchybně JENOM na ChromeBitu, protože ovladače na 10x64 fungujou jenom v případě, že byly instalovány nejpozději pod 8.1 a pak upgradováno na desítky. Nová instalace desítek je odmítne nainstalovat kvůli chybějícímu podpisu a ani po vynucení instalace v "nouzáku" to nefunguje dobře a dělá to problémy. Nejspíš budu muset tisknout jen do PDFka a tisknout z chromebitu nebo RPi s CUPSem (tam to jde aspoň docela rozumně automatizovat).
-
Tady musím pro objektivitu oponovat - tisk z Chromebooku obecně jde, ale mezer v podpoře tam je více a navíc dost tiskáren jede jen přes Google Cloud Print, proti čemuž má leckdo výhrady. Já například mám HP 1025nw - na MACu i WIndows pohoda, kupodivu v pohodě i z Linuxu (žádné složité hledání, jela hned), ale na Chromebooku jedině přes Cloud Print.
Neříkám, že to nejde, ale v každém případě šlo o jediný bod, kde pro běžné používání vyžadoval Chromebook nějaké znalosti a výzkum a nebylo to tak jednoduché, jako zbytek užívání.
