Vlákno názorů k článku Na Chromebooku si za dva týdny spustíte linuxové aplikace od . - Jezis proc na to proste nedaji normalni linux??

Jezis proc na to proste nedaji normalni linux??

Lebo ide o izolaciu a bezpecnu platformu, nie o slobodu. Za perzistentne zmeny z Guest uctu Google stale vyplaca $100k. S obycajnym Linuxom je utok o stupen lahsi uz len preto, ze lokalny utok nemusi ist cez webstranku a staci najst jeden kernel root exploit.

Protoze "normalni" linux pouzivaji asi 2 procenta uzivatelu. A chromebook jako takovy neni hw po kterem by nekdo moc touzil.

... moc by toho neprodali.

Protože o to nikdo nestojí. Cílovka ChromeOS chce vyndat počítač z krabice, přihlásit se, a udělat si svoji práci. Nestojí o intalaci systému ze staženýho otisku, nestojí o hledání konfigurace která bude fungovat, nestojí o vymejšlení, jak tam dostat nějakou aplikaci, kterou se autor neobtěžoval poslat do repozitáře.
Prostě jen chtějí udělat to, co potřebujou, a jít si po svým.
Chápu, že je těžký se přenést přes to, že existujou lidi nestojící o uctívání nějakýho guru, a pro který je počítač jen blbej nástroj, podobně jako vrtačka nebo váleček na nudle.

Je mi jasné, že budu krmit, ale zkusím argumentovat a uvidíme, k jakému výsledku to dojde.

Za prvé, pleteš do sebe správcování a užívání. Správce ti sežene HW, nainstaluje na něj systém, do něj nainstaluje programy a nechá to tobě k používání. Ano, pokročilí uživatelé si správcují sami. Ale to není jenom linuxí věc. Ano, někteří uživatelé správce nemají. Ale ani to není čistě linuxí věc.

Za druhé, když autor programu nedodržuje obvyklé postupy pro uveřejňování programu na daným OS, tak prostě vyhoří.

• v prostředí MS windows je zvykem dodat instalátor. S kupou zdrojáků tě prostě svět windows pošle do zádi.
• prostředí androidu/ios je zvykem dát aplikaci do obchodu ("repozitáře"). S instalačkou místo balíčku tě pošlou do řitě, a to hodně hluboko.
• v prostředí linuxu je zkrátka zvykem dát program ve formě balíčku pro balíčkovací systém. Ani nemusíš dávat repozitář, nebo tvůj balíček do cizího repozitáře tlačit.

  A když se ani s tím balíčkem dělat nechceš, můžeš ten program sestavit staticky a pustit ho jako appimage (windows obdoba je zhruba exe-vše-v-jednom).

  A ani s tím appimagem se vlastně dělat nemusíš. Už jsem viděl linuxí programy distribuovaný na prasáka zazipovaný, který máš rozbalit a spustit. Nebylo to sice hezký, nebylo to vůbec malý, není to rozumný a dobrý nápad, ale fungovalo to.

Co jsi přesně myslel tou "instalací systému ze staženého otisku"? Předpokládám že jsi myslel instalaci systému ze staženého obrazu disku. No, nějak ten systém holt nainstalovat musíš. Nebo koupit stroj s předinstalovaným systémem.

> hledání konfigurace která bude fungovat
Myslíš HW konfigurace? Když si kupuješ počítač s windows, koupíš si sestavu, která je pro windows certifikovaná. Když si koupíš mac, tak si koupíš přímo od výrobce na míru šitý hw. Při nákupu serverů se nakupují serverové součástky. Proč by měl být linux jediný, který z nějakého prapodivného důvodu musí fungovat na jedné každé HW konfiguraci? Chceš 100,00% funkčnost? Kup si certifikovaný HW, jako u každého jiného operačního systému. To, že ti linux nejspíš aspoň napůl pojede s tím, co vytáhneš ze šuplíku, už je jenom příjemný bonus. Na mém notebooku funguje linux bez jakéhokoliv crcání. Pravda, ignoruju čtečku prstů, prostě jí nehodlám kdy používat jako heslo.

> nestojí o vymejšlení, jak tam dostat nějakou aplikaci, kterou se autor neobtěžoval poslat do repozitáře
Viz výše. Když ti autor na windows nedá instalačku, neškrtneš si. Když ti autor na ios nedá aplikaci do ios obchodu, neškrtneš si. Když ti autor na androidu nedá aplikaci do velkého obchodu, když ti dá jenom .apk balík, těžko si jako Franta od Vedle škrtneš.

Ať si lidi (ne)uctívají koho chtějí, ale jeden ze základních principů linuxu je pro mě svoboda volby (samozřejmě že taky svoboda si linux nevybrat), ale svoboda volby končí tím, že mi někdo začne diktovat, co mám a nebo nemám ve svém počítači mít, protože něco někde nemá místo.

I u té vrtačky se musíš pár věcí naučit - i kdyby to mělo být jenom rozeznat vrtáky do betonu od vrtáků do železa a jak uchytit vrták ve sklíčidle - ale jako přístroj potřebuje od uživatele určitou úroveň znalostí. Počítač ani vrtačka nemůžou být na úrovni válečku na nudle. Ruční kalkulačka (plus mínus krát děleno) je váleček na nudle.

Jenomže ty furt vycházíš z toho, že ten člověk má dost rozsáhlé znalosti co všechno musí udělat. Ber to tak, že máš uživatele, který ví jen to že potřebuje kancelářský počítač, který připojí k internetu (který mu přijede zprovoznit technik poskytovatele připojení a dá mu kabel s kostkou na konci a SSID + heslo k wifině. NIC VÍC neví a neumí; v nejlepším případě má telefon, a to nejpravděpodobněji s androidem, a účet na gmailu, protože bez něj by do toho telefonu vůbec nic nenainstaloval. Tohle je penzum znalostí, srovnatelný právě s tou vrtačkou, kde potřebuju vědět akorát do jakýho materiálu budu vrtat, jak na mojí vrtačce funguje sklíčidlo, a že si mám vzít brejle a rukavice.

Takže s "certifikovanou konfigurací" a jejím výběrem se v tom momentě můžeš jít vycpat. Se stahováním image systému taktéž. Dokonce i s "dokončením instalace" windows, protože jejím výsledkem je HOLEJ systém s prohlížečem, na kterým stejně nestačí ťuknout do lupy a napsat "napsat dopis". S repozitářem a balíčkovacím systémem se můžeš jít vycpat klidně dvojmo, protože stejně musíš vědět co děláš a co hledáš. Vyhledávání instalaček a ruční instalace je na houby úplně stejně, protože si buď počítač okamžitě zaviruješ, nebo strávíš odpoledne zprovozňováním nějakýho shitu, kterej po tobě před dokončením práce bude chtít prachy. Ten uživatel to potřebuje zapnout, přihlásit se stejně jako do nového telefonu svým účtem na gmailu, píchnout do ikony shopu, a tam do vyhledávání napsat co potřebuje udělat. Nic víc po něm chtít nemůžeš, protože on nemá ambice ani čas takový hovadiny řešit.

A nápad, že by si měl platit správce, co se mu o to bude starat, je taky docela dobrej vtip. Doporuč mamině u plotny, že si má z mateřský platit správce, aby si mohla v těch dvaceti volnejch minutách denně přivydělat pár škeblí překládáním textů, nebo si pokecat na mimibazaru. Tak hluboko ti grilovací vidličku ještě nikdy nikdo nevrazil.

To, co se rozumí pod obvyklým významem pojmu "linux", totiž ani při nejlepší vůli NENÍ PRO LIDI. Ani po těch třiceti letech usilovnýho vývoje linuxovýho desktopu. Protože z vývojářů nejspíš vůbec nikdo nepřemejšlí jako NEajťák.

> Jenomže ty furt vycházíš z toho, že ten člověk má dost rozsáhlé znalosti co všechno musí udělat.

Buď má znalosti nebo má správce. Nebo má smůlu - bez ohledu na OS.

> Takže s "certifikovanou konfigurací" a jejím výběrem se v tom momentě můžeš jít vycpat. Se stahováním image systému taktéž.

Provede správce.

> Ten uživatel to potřebuje zapnout, přihlásit se stejně jako do nového telefonu svým účtem na gmailu, píchnout do ikony shopu, a tam do vyhledávání napsat co potřebuje udělat.

Ikona shopu = repozitář. Napsat do vyhledávání = hledání v repozitáři. Nevidím smysl v tom prohlašovat, že instalace jak říkáš ze shopu je něco jiného než instalace z repozitáře.

> A nápad, že by si měl platit správce, co se mu o to bude starat, je taky docela dobrej vtip.

Řekl jsem někde platit? Tak mamina od plotny řekne tomu študákovi, co bydlí v prvním patře, jestli by se jí na to nepodíval. Nehledě na to, že vykecávání na mimibazaru (internet) funguje velice obstojně ihned po instalaci.

Tímto končím krmeni/trollení, evidentně nemáš o diskusi zájem.