Vlákno názorů k článku Na Chromebooku si za dva týdny spustíte linuxové aplikace od anonym - No konečně tu linuxovou GNU sragoru někdo položené...

Fór je, že s ChromeOS ti celej krok "nainstaluju" odpadá, resp. děláš ho jenom jednou, na úplně prvním zařízení. Na všech dalších stačí "přijdu, přihlásím, vysrknu kafe (aby se stihlo postahovat nastavení a aplikace), funguju".
Upadnul ti noťas pod tramvaj, nebo ti ho ukradli? Spad ti z mostu?
No a co? Vezmeš novýho, přihlásíš se, a pokračuješ tam kdes předtím přestal, když jsi zavřel víko.
Jak tohle uděláš na kterýkoli jiný distribuci?

Přes kořen namoutovat nějakej unionfs a ten (plus uživatelův $HOME) rsyncovat na server? Je to řešení splácnutý z těch věcí, o kterých jsem slyšel, takže pravděpodobně existují lepší nástroje, o kterých jsem neslyšel.

P.S: jakej je rozdíl mezi "instaluju" a "čekám, až se dostahuje"?

Podstatny, pockat az se to po prihlaseni samo zprovozni umi i ma manzelka, nainstalovat a nakonfigurovat uz nikoliv.

Instalace balíku spočívá vpodstatě v jeho stažení a následně v čekání, až se zprovozní.

je tam ten naprosto zásadní rozdíl, že seznam instalovaných aplikací je uloženej ve tvým googlím účtu, takže po prvním přihlášení na novým zařízení se ti aplikace na něm fungující stáhnou a nainstalujou samy. Nemusíš VŮBEC NIC, prostě ti (v závislosti na rychlosti připojení) ikony samy naskáčou na plochu (v případě androidu) nebo do launcheru (chromeOS).
A ta první věta je v kontextu cílovky jistě myšlena jako vtip. Ale ani tak se to moc nepovedlo.

>>> Jak tohle uděláš na kterýkoli jiný distribuci?
>> Přes kořen namoutovat nějakej unionfs a ten (plus uživatelův $HOME) rsyncovat na server?
> A ta první věta je v kontextu cílovky jistě myšlena jako vtip. Ale ani tak se to moc nepovedlo.

Taky jsem nemyslel, že by to měl dělat cílový uživatel. Na otázku "jak tohle uděláš" jsem odpověděl, jak by se to dalo udělat. Bez kontextu cílovky - protože tohle udělá správce. Nebo distribuce. Jenomže to by to musel cílák chtít zaplatit (rozumněj provoz dotyčného serveru), protože ve světě služeb žádný - ŽÁDNÝ - zadarmo neexistuje. Google to nedělá pro tvoje hezký modrý oči, ale protože na tom ve výsledku vydělá.

>> jakej je rozdíl mezi "instaluju" a "čekám, až se dostahuje"?
> je tam ten naprosto zásadní rozdíl, že seznam instalovaných aplikací je uloženej ve tvým googlím účtu, takže po prvním přihlášení na novým zařízení se ti aplikace na něm fungující stáhnou a nainstalujou samy.

Takže rozdíl mezi instalací a čekáním na stažení je ten, že při čekání se instalace provede sama. Čili rozdíl mezi (stažením balíčku a jeho instalací) a (stažením balíčku a jeho instalací) je ten, že se to provede samo? Aby se to provedlo samo, potřebuješ mít informaci o tom, co se má provést. Není problém vytáhnout stav balíčkovacího systému do souboru, ten někam strčit, pak ho znova stáhnout, dát ho balíčkovacímu systému a pustit ho makat v bezkecacím režimu.

Ne, nebudu se rozčilovat, končím...

Dva kontrolní dotazy:
1) která distribuce toho báječnýho lina to má uděláno (ve smyslu hotovo a připraveno k použití) tak, aby to fungovalo ASPOŇ jako v tom příšerným ChromeOS
2) proč to podle tebe nikde není?

Klidně na obě odpovím sám:
1) žádná, z pohledu koncového uživatele jsou to všechno nedodělky
2) protože lino (s výimkou ChromeOS) NENÍ pro lidi.

Nevkládej mi do úst slova! Nikdy jsem neřekl, že chromeOS je přišerný. Distribuce, o kterých vím, to udělané nemají, a to z toho důvodu, že cílová skupina - kterou se tady neustále oháníš - si nezaplatí provoz serveru, kde by se data skladovaly. ChromeOS to nabízí a) aby měl tyhle data pod kontrolou a s nimi jejich uživatele, b) aby je mohl vytěžit a zpeněžit na reklamně. Oba ty body jsou proti duchu linuxu.

Ptal ses, jak by se to dalo udělat na linuxové distribuci. Odpověděl jsem ti, jak by se to dalo udělat na linuxové distribuci. Co k čertu ještě chceš?

"Co k čertu ještě chceš?"
To co každej troll... aby ti praskla cévka a na tvý místo nastoupil windowsák ;-)

Z čeho soudíš, že si cílovka nezaplatí provoz serveru? Z toho že to cílovka, která to nemá k dispozici nepoužívá? To je "důkaz v kruhu" na základě nějaké spekulace. Kdyby obecný linux byl dotažený a snadno použitelný, neexistovala by potřeba ChromeOS vyvíjet a nikdo by se tím nezdržoval a netopil v tom prachy.
Data se dají skladovat leckde. V cloudovém úložišti, na domácím NASu, u kamaráda, za drobný peníz v úložišti komerčním. Všechno je to levnější, než si úložiště stavět doma, a i to stojí pár škeblí. Nebo mi chceš tvrdit, že komunita geeků, která má čas trávit stovky hodin programováním a stavěním počítačů, a zároveň má tolik peněz že ohrnuje nos nad "podřadným" hardwarem chromebooků, NEMÁ NA TO, aby si domů koupila úsporný počítač a na něm pustila FreeNAS nebo NAS4free? Provoz malého NASu stojí cca 5 stovek ročně a jeho pořízení se dá zvládnout do 5ti tisíc.

Data se dají skladovat leckde. Firmy na to mají velký stroje, technicky zdatní lidé nějaký ten NAS a to je... asi tak všechno. Technik ví, co je potřeba zálohovat a zálohuje si to. Zeptej se Franty, jestli zálohuje. Fotky má přeci na facebooku, muziku a filmy si stáhne znova, když se mu po*ere HDD tak si najde někoho z okolí, komu strčí flašku a seznam požadavků na funkčnost počítače. Problém není se skladováním dat, ale s dost tlustou linkou, aby se ty data daly stáhnout nebo natlačit.

Když na to tlačení máš 24 hodin denně, tak máš problém jen s PRVNÍM tlačením po prvním zapnutí, pak už to leze po malých kouskách, a tloušťka drátu tě nezajímá.
Ale právě jsi potvrdil, to cos od počátku rozporoval: že ChromeOS je pro ty, koho nezajímá jak a proč to funguje a co pro to musí udělat, nýbrž pouze JESTLI to funguje po vybalení z krabice. A tomu nutnost shánět někoho, kdo to udělá za flašku (nebo flashku) tímto odpadá.

Tloušťka drátu tě zajímá na straně serveru, ne na straně klienta.

Já jsem nikdy nerozporoval (nebo mi ukaž kde), že chromeOS je pro koho. Já od začátku tvrdím, že chromeOS má své těžké nevýhody a že všechno, co chromeOS dává uživateli, je řešitelné standardními nástroji současných linuxových distribucí.

Když ten server dělám pro sebe, tak mě tloušťka drátu nezajímá. Pro obecný linux to NIKDO NEDĚLÁ, resp. dělají to komerční cloudová úložiště. S obecným linuxem to není řešitelné samotným zákazníkem, který to potřebuje vybalit a fungovat, ne shánět někoho, kdo se mu v tom bude rok ňoupat a dojit z něj prachy.

Chromebooky se používají na školách a k dispozici jsou administrativní nástroje pro management těch zařízení (software, policies, síťová konfigurace, ...). Komerční linuxové distribuce (RedHat, SUSE) nějaký centrální management mají, ale není navržen specificky pro školy. Ukázky jsou třeba tady:
https://www.youtube.com/watch?v=I_vLX1BvV4A
https://www.youtube.com/watch?v=cPEha24hWlw