Názory k článku Na všech 500 superpočítačích z žebříčku Top 500 už běží Linux

File locking je hlavne naprosto zbytecny, kdyz DB server stejne bezi pod vlastnim uzivatelem, takze mu nikdo nema prava soubory cist natoz do nich zapisovat...

To neřeší situaci když někdo (service manager, admin) spustí omylem tu samou službu dvakrát.

Taky to neresi, kdyz nekdo omylem vytahne disk za behu nebo kdyz hodi server do reky ;). Tohle muze resit Service manager, startovaci script nebo samotna sluzba. Ta sluzba to ostatne musi resit i kdyz OS ma ten file-locking.

Omyl, pane kolego. Windows se na takových mašinách používají, viz např. https://www.top500.org/statistics/details/osfam/2. Že na letošním Top500 už žádná Wokna nenajdete neznamená, že by tyto stroje mezitím přešly na Linux, ale že s uvedením do provozu nových, výkonnějších superpočítačů se ocitly někde za 500. místem. Že by se v budoucnu zase někdy objevily mi osobně připadá dost nepravděpodobné, ale vyloučené to v žádném případě není už proto, že dřív nebo později si MS určitě postaví svůj vlastní stroj.

A pokud jde o architektury, co si myslíte, že ty dnešní supercompy používají? Kromě pár POWER je to samý Xeon.

a v 90 letech Linuxový (Unixový) desktop až tak za moc nestál - buďto to byly nedotažený experimenty nebo se jednalo o neskutečně drahý sw. MS desktop skutečně nebyl nijak drahý a GUI bylo na dobré úrovni. A spodek téměř nikdo neviděl a bezpečnost a stabilita se neřešila.

Ale pak se o ně MS přestal tak nějak starat - když už měl svoje Windows a svoje jisté.

Tady se bavíme o období 95-2000 - viz http://www.czechcrunch.cz/2015/10/podle-byvaleho-sefa-microsoftu-bylo-investovani-do-krachujiciho-applu-to-nejblaznivejsi-co-kdy-udelal/

Tyhle firmy nejsou charita - agresivní jsou tak, jak jim to konkurence, zákazníci a legislativa dovolí. Všechny firmy z té doby byly agresivní - a přežily jen ty nejagresivnější. Microsoft měl pár vynikajících produktů a další většinou nebyly úplně zoufalé (i když některé taky). Měl určitě nejširší portfolio produktů, dostatečně velký finanční polštář aby mohl srazit ceny, tak kde se mu objevila konkurence, dokázal přetáhnout špičkový lidi, dokázal vždycky včas opustit produkty, na kterých už neměl marži a zákazníci mu to akceptovali.

Jakmile je nasycený trh, tak v podstatě další produkt už musí být zadarmo, aby se mohl prosadit a nemůže mít klasický obchodní model. Byly tady lepší OS než byl MS, ale pro běžného uživatele nepřinesly žádnou extra hodnotu. Pro běžného uživatele je OS jen nástroj ke spuštění prohlížeče, wordu, excelu a games.
Microsoft pochopil, že jestli chce mít sw, tak musí připravit kvalitní vývojové nástroje a dát je k dispozici velmi lacino. Což částečně zabilo některý Unixy - sám systém nebyl drahý, ale develop edice stály šílený peníze.

Microsoft se choval agresivně, a jeho uživatele mu to žrali - a konkurence zaspala nebo měla nesmyslný, nefunkční obchodní model. Ve chvíli, kdy OS2 stagnovalo nebo NextStep se vůbec neprosadil, nemá cenu přímo do desktopu investovat - ne ve smyslu konkurence MS. To by byly zjevně vyhozené peníze.

Každá firma reaguje na konkurenci, tak že přidá něco navíc nebo dá slevu. Co je na tom monopolního nebo nekalého? Microsoft měl dost zdrojů, aby mohl jít s cenou dolů. Corelu došlo cash flow po nákupu WordPerfectu. Neodhadli byznys - nakoupili draze a neustáli to. Podobně se vyšťavil Sun s MySQL nebo Borland s DBase.

Desktop se na Linuxu nerozšířil hlavně proto, že s tím nebyl spojený žádný byznys. Na Open Source desktopu se nedá vydělat - tudíž aplikace pro širší veřejnost téměř nevznikaly - a pokud vznikly, tak jen díky tomu, že byly od základu psané přenositelně. A pro zákaznické aplikace chyběla vývojová prostředí, které by mohl používat průměrný programátor.

Tomu se říká Competitive Upgrade, a je to naprosto běžné. Svého času Competitive Upgrade nabízeli třeba v Adobe, dneska ho nabízí mezi jinými například Foxit Software.

Určitě se najde železo na kterém Linux moc nepojede nebo se musí pracně hledat a instalovat drivery. S tím, co mám doma nemám na Fedoře jediný problém - ale uznávám, že to není úplný low-end - Lenovo T-520, Toshiba Portege. Minulý měsíc jsem instaloval xubuntu na rok starý low-end ACER a všechno jelo, až jsem se divil. Pokud výrobce nedeklaruje podporu, tak je potřeba před nákupem si ověřit, že existují drivery. To u Linuxu platilo a bude platit.

Tak to platí nejen u Linuxu. Kdo chce používat macos, nenapadlo by ho si koupit jiný počítač, než Apple. Kdo chce Wokna (pokud nekupuje značkový stroj s předinstalovaným systémem) logicky si ověří, že HW podporuje jeho verzi, což je v tomto případě snadné, většinou stačí se mrknout, že tam je microsoftí logo. Od Linuxu se ve skutečnosti očekává, že bude ausgerechnet bez problémů fungovat na železe nakoupeném a vyladěném pro Windows, a kupodivu to často jde. Ovšem pro seriózní Linuxový desktop je nutné postupovat stejně jako u jablek i Woken a koupit si počítač na to dělaný. To už naštěstí není takový problém, jako dřív, kdy "linuxové" PC a laptopy byly zastaralé výprodejní krámy. Dneska Dell, System76 a samozřejmě Talos nabízejí opravdu solidní konfigurace.

Nejde ani tak o to, aby byl mainstream. MacOS taky není "mainstream". Jde o to, aby byl braný dostatečně vážně na to, aby se už konečně všude nepočítalo jaksi automaticky s tím, že člověk používá nebo musí používat MS Office a veškeré aplikace nebyly vždycky jenom pro Windows. V tom, co říkáte, ale nevidím tak velký problém. Čím dál tím víc lidí si kupuje počítače online, takže objednat si Dell s Linuxem nebo s Windows vyjde na stejno.

Jak zjistím jestli existují drivery? Většina dister nenabízí compatibility database, nebo ji nabízí jen "komunitní", tj. Franta napíše že mu to nějak funguje, ale půlku věcí nevyzkoušel. Navíc s další verzí distra - nebo dokonce s dalším updatem - věci nemusí fungovat.

Ubuntu sice má HW Compatibility Database, ale má tam uvedené téměř výhradně modely s předinstalovaným Ubuntu, s poznámkou že běžná instalace Ubuntu není certifikovaná. Ty předinstalované stroje mívají upravené nastavení, speciální drivery atd., takže má Canonical bohužel pravdu.

Ono je to jedno s druhým.

Z hlediska vývojáře na Linuxu existuje jediné garantované API, a to je glibc. Distro od distra a verzi od verze se liší kernel a jeho ABI (mezi verzemi i jeho API), a stejně tak dostupné API včetně správy servisů, jména adresářů atd. Rozsah funkcí API je velmi malý, dokumentace je tragická, distribuce aplikací vyžaduje balíčky pro každou verzi každého distra, a neustále hrozí nákaza kódu licencí GPL.

Z hlediska uživatele je na Linuxu špatná podpora HW, před koupí je prakticky nemožné ověřit jestli daná verze daného distra na konkrétním HW půjde, natož jestli půjde za měsíc nebo za rok. Nefungují ani věci jako suspend/sleep/re­sume, a například ve Valve tuhle funkcionalitu u SteamOS odpískali, s tím že Linux není ve stavu, kdy by se to dalo vůbec podporovat. K tomu je nedostatek aplikačního SW (což se při té vývojářské nepřívětivosti nelze divit), po updatech klidně přestane jít video driver nebo jiný kus HW, nefunguje management chlazení, výdrž na baterku je mizerná atd.

Těch dalších důvodů je dlouhá řada. Pořád mě překvapuje, že někteří lidé vidí problém všude jinde než v Linuxu.
https://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html#Desktop_Linux_Problems_and_Major_Shortcomings

Tak zjistit si kompatibilitu hardware je samozřejmě nepřekonatelný problém pro toho, kdo neumí používat Google a nedokáže se podívat např. na https://certification.ubuntu.com/.

Nevím, co myslíte tím "garantovaným" API. Na Windows je jediným garantovaným API win32, samotné jádro NT, respektive jeho syscally, se liší s každou verzí. Že by zrovna v případě glibc byla dokumentace mizerná bych si taky netroufal tvrdit. Samozřejmě se dá kritizovat to, že API POSIX, které glibc primárně implementuje, je často dost přitažené za vlasy, nekoherentní a celkově špatně navržené, což je jistě pravda, ale jednak to zdaleka není jenom problém Linuxu (totéž platí na kterýkoli POSIX kompatibilní OS), dále glibc už dávno nabízí i lepší alternativy za ty největší POSIXové nesmysly, a konečně v dnešní době je to čím dál tím méně důležité, protože moderní jazyky, jako D, Go, Rust atd. mají své vlastní API a vývojáři se o libc často nemusí vůbec starat. I C++ se k tomu dostává a vlastně i C se pomalu, ale jistě vyvíjí - např. C99 už má svou standardní podporu vláken a ušetří tak nutnost si rvát vlasy nad pthreads.

Ad "nákaza" licencí GPL: to je obvyklý trollovský argument zejména BSĎáků, ale prosím všimněte si, že Linux se svou "nakažlivou" GPL se šíří, generuje komerční aktivitu i vývoj aplikací třetích stran nesrovnatelně více, než "nenakažlivé" BSD. Ve skutečnosti dokonce víc, než jakýkoli jiný OS, ať už je jeho licence jakákoli. To není navzdory GPL, ale právě díky GPL. Vezměte si komerční firmu, která by ráda něčím přispěla (samozřejmě za účelem lepší podpory svých vlastních produktů), ať už nějakým důležitým patentovaným algoritmem (jako RCU od IBM), ovladačem jaok Red Hat apod. U nenakažlivé licence takový příspěvek v důsledku znamená darovat řečenou technologii zadarmo konkurentům (Microsoftu atd...), kteří ji použijí ve svých proprietárních produktech a budou z toho mít čistý zisk na váš úkor. U Linuxu je díky GPL garance, že se dotyčný kód neoctne v proprietární konkurenci, navíc v praxi to znamená, že zůstane v Linuxu, protože žádný jiný relevantní OS pod GPL není. Samožřejmě např IBM tak dá RCU zadarmo Oraclu a RedHatu, ovšem jenom v rámci jejich vlastních Linuxových dister a s tím, že k čemukoli, co by s tím Oracle nebo RedHat případně chtěli dělat, bude mít zase IBM přístup, takže újma na konkurenceschop­nosti se nekoná.

Že by v Linuxu chybělo API pro správu servisů, sítě, uživatelů a dalších věcí se opravdu nedá Linuxu vytýkat. Toto API existuje a běžně je ve všech hlavních distribucích. Jmenuje se systemd a pokud se (dosud) nepoužívá tak široce, jak byste čekal, tak je to především díky kvikotu známých haterů, kteří chtějí zaživa upálit kohokoli, kdo by se odvážil jej ve své aplikaci využít. Neboli problém není v Linuxu ale v komunitě, resp. v malé ale extrémně agresivní skupině převážně staroškolských unixových adminů, přesvědčených, že Linux má "povinnost" se držet Unixu, že patří jim, a že jenom oni mají právo rozhodovat o tom, kterým směrem se vývoj "smí" ubírat. A preventivně podotýkám, že tady nejde o to, zdali je systemd ideální řešení. Jde o to, že až na další je to jediné dostupné řešení.

O nekompatibilitě v ABI mezi distribucemi toho bylo napsáno hodně a kritizuje ji každý včetně Linuse. Díky AppImage, snapu a flatpaku se věci snad konečně začínají hýbat. Situace je zoufalá, to je jasné každému. Zároveň je ale také nutné si uvědomit, že se to týká v podstatě jenom desktopu. Na Androidu, embedded zařízeních apod. se normálně používá ona jedna instalace OS dodávaná výrobcem, na superkalkulátorech je tomu taky tak a navíc tam instituce používají v principu svůj vlastní software, na serverech jsou zase distra, jako RHEL a SLES která garantují dlouhodobě stabilní ABI a vývojáři aplikací, jako SAP, Oracle, DB2 atd. zpravidla cílí na jednu konkrétní distribuci.

Čili: mimo desktop nikdo v Linuxu problém nevidí, jak říkáte, protože žádný problém není. Na desktopu je problém obrovský a postupně se začíná řešit, což ovšem není po chuti haterům, kteří urputně trvají na "unixovosti", ani fanboyům, kterým jde o to, "konvertovat" uživatele na svoji vyvolenou platformu. Ten váš odkaz je známý a často citovaný, ovšem poctivé by bylo citovat z téhož serveru i tohle:

https://itvision.altervista.org/why-windows-10-sucks.html

a samozřejmě i:

https://itvision.altervista.org/why-iphones-and-ipads-suck.html

Ad zjistit si kompatibilitu hardware... na https://certification.ubuntu.com/ - Jenže Canonical má DB jen pro Ubuntu LTS, a pro 16.04 LTS má jen 78 modelů desktopů a 111 laptopů, a to jsme rok a půl od vydání toho LTS. Navíc pro tuhle verzi Canonical certifikuje jen stroje s předinstalovaným Ubuntu, s touto poznámkou: The system is available in some regions with a special image of Ubuntu pre-installed by the manufacturer. ... Standard images of Ubuntu may not work at all on the system or may not work well..." A bohužel mají pravdu. Jako sorry, ale tohle není dobré.

Ad Na Windows je jediným garantovaným API win32 - Souhlas, jenže Win32 API je mnohem rozsáhlejší než libc. Souhlas i v tom že POSIX znamená libc, a libc znamená že je lepší jít jinam.

Ad Že by zrovna v případě glibc byla dokumentace mizerná bych si taky netroufal tvrdit. - Nemluvím jen o glibc, i když ta její dokumentace je trochu svérázná. Kde najdu dokumentaci potřebnou pro vytvoření desktopové aplikace, použití DB interface, zvuku, akcelerovanou grafiku, přehrávání multimédií, embedding HTML enginu do své aplikace, tisk, color management, pokročilou typografii, použití skeneru, použití gamepadu, přepínání rozlišení obrazovky pro fullscreen aplikace a další věci? Každou věc jinde, některá API poměrně rozumná, jiná naprosto tragická, některá dokonce úplně chybí (změna IP adresy síťové karty, zjištění stavu nebo zastavení služby). Co na to řeknete pokud jste vývojář, který je zvyklý mít dokumentaci přehledně na jednom místě, ve vysoké kvalitě, s vysvětlením principů, s příklady a tutorialy? A co řeknete na to, když na Windows napíšete aplikaci rychle a snadno v .NETu, kdežto na Linuxu se budete mnohonásobně déle rýpat v C/C++, psát mnohonásobně více kódu, prát se s bugy a hledat kde to zase celé tiše vyhnilo?

U systemd jsem si všiml, že poskytuje API pro správu služeb. Nevím jak bych s ním spravoval uživatele nebo síťová spojení, a když jsem se koukal po dokumentaci (systemd a dbus), tak jsem se vyděsil a utekl. V principu souhlasím že systemd (i dbus) je krok správným směrem, ale bohužel o čtvrt století pozdě, zatím s mizernou dokumentací, a s velkým odporem linuxových adminů. Chápu že je to konzervativní skupina, která místo kurzorových šipek používá hjkl esc. Opravdu jsem měl kolegu, který tvrdil, že je to praktičtější. Nejhorší je, že si to asi opravdu myslel :/. Tyhle lidi moc nezajímá jak se aplikace píšou, nebo kde ostatní lidé vidí problémy.

Ad nenakažlivé licence takový příspěvek v důsledku znamená darovat řečenou technologii zadarmo konkurentům; U Linuxu je díky GPL garance, že se dotyčný kód neoctne v proprietární konkurenci - Pro mě nastává problém ve chvíli kdy potřebuji použít API, ale nemůžu, protože bych se nakazil licencí GPL. FSF totiž "chytře" doporučuje knihovny licencovat pod GPL, nikoliv LGPL.
Pokud jde o dar technologie konkurentům uvolněním kódu pod GPL, tak je to věc která nemá smysl, když máte možnost z toho kódu získat peníze (zvlášť pokud potřebujete platit vývoj). Společnost IBM v případě RCU dala možná licenci na patent, ale nevím že by dala kód. Každopádně nedá kód DB2, Lotus Domino/Notes, FileNet nebo Watson jako open source, protože by to bylo jako střelit se do nohy. Pokud ten kód dá, tak až ve chvíli, kdy bude prakticky neprodejný. OK, můžeme tedy čekat minimálně DB2, ale moc se netěším ;)

Rozdíly mezi distry Linuxu samozřejmě trápí nejenom desktop, ale i server. Koukněte se na seznam podporovaných OS pro Oracle RDBMS, na instalátor a instalační proceduru. Je to pro admina procedura jako z doby kamenné, je za tím obrovská spousta práce vývojářů, a výsledkem je podpora celých osmi dister Linuxu.

S tím seznamem problémů Windows 10 to vidím tak, že některé věci jsou zjevné technické nesmysly. Například defragmentace od Visty probíhá na pozadí s nízkou prioritou I/O, a fragmentace FS je vlastností naprosté většiny FS, vyjma těch s neobvyklými vlastnostmi (například s pevnou velikostí souborů). Další věci jsou prostá neznalost, například "věčná beta" je nesmysl, Windows jsou samozřejmě testované, a navíc mají větve Semi-Annual Channel, Current Branch for Business a Long-Term Servicing Branch, které se liší frekvencí přidávání nových features. Ohledně telemetrie myslím vypukla zbytečná hysterie. S řadou věcí se ale dá souhlasit: občasné chyby v aktualizacích, nekonzistentní UI ("Metro" vs desktop) atd. Asi se ale shodneme, že Windows jsou pro vývojáře poměrně přátelské prostředí. Pro uživatele se odjakživa také snaží o přívětivost, a i když se výsledku dá leccos vytknout, tak je daleko lepší než desktopový Linux.