Zkousel to nekdo? Zajimalo by me, jesli by to makalo?
Nevim, jesli by se nejak negativne nemohl projevit rozdil permitivity vzduchu a toho oleje. Pri dnesnich
FSB uz se prece jen jedna o VF obvody. Ja jsem to zkousel se starou 486 s FSB 33MHz a no problem. Jedina rotacni cast v poci pak je disk. Cele se to pak bez problemu uchladi povrchem skrine, ktera ovsem musi byt dokonale tesna a mit veskere konektory nahore. Disk samo v oleji ponoren byt nemuze.
Napad je to dobry, ale pre pocitace nepouzitelny. Jednak problemy s permitivitou a dalej olej je velmi agresivny, vsetky suciastky (kondenzatory, konektory a pod.) treba velmi starostlivo vyberat a skusat ci ten olej znesu. V robote pouzivame nejaku elektroniku, ktora pracuje na potenciali 100kV, takze je v oleji a kym sme odstranili vsetky problemy dost dlho to trvalo (po tyzdni ti vylezu kondenzatory z ich puzdier:-)). Okrem toho olej vzlina po kabloch a konektoroch, takze nadoba musi byt hermeticky uzavreta.
Vodou chladime feritovu zataz, 400MHz, 300kW vykonu, 160 litrov za minutu to zvlada. Bez problemov sa da uchladit 50kW na ploche cca. 50x50cm...
Kdysi v serem davnoveku se v Liberci pokouseli o pocitacovy veletrh. Jakasi firma tam skutecne mela kompletni PC utopene v akvariu s trafoolejem. Resp. byly tam vsechny komponenty volne polozene, zadny case. Bylo to velmi pusobive. Jen vetrak na zdroji (286/12 MHz se nemusela chladit vetrakem) bezel neskutene pomalu.
IMHO je to celkem "prozkoumana" oblast, takze pocitam, ze nobelovky se zato davat nebudou ;-).
Nicmene, jak mozna bude vase chlazeni vypadat:
http://www.pretaktovani.cz/text/malavoda.asp
http://www.pretaktovani.cz/text/swnew.asp
hledejte si to sami ;-)
http://www.pretaktovani.cz/default.asp?CategoryID=6&Page=2
Nabízí se velmi jednoduchý chladicí prostředek - čistě elektrické chlazení na základě Peltierova jevu (viz např. http://home.tiscali.cz:8080/cz025426/Peltieruv%20jev.htm). Běží naprosto bezhlučně a velmi spolehlivě. Běžně se používá např. u lednic do auta (v cenových relacích od cca 2500 Kč), takže moduly vhodné pro chlazení počítače by neměly stát víc než několik stovek.
Existuji polovodicove prvky, ktere na tomto principu funguji a na pretaktovani se pouzivaji. Problem je, ze na ne potrebujete prilepit neco, co to vsechno uchladi. A to neco je bezpochyby prinejmensim vodni chlazeni, protoze samotny peltier produkuje desitky wattu tepla. Je to jenom reseni transportu tepla z procesoru, neresi to chlazeni.
Pokud se ale nepletu tak se jedna v podstate o tepelne cerpadlo takze musis na druhem konci teplo odvadet, navic je pry ucinost tak 10% tak to zkus uchladit. Dokaze pri tepelne zatezi kdyz se pouziva u CCD udelat jednostupnovy pry jen tak kolem 20 stupnu. U lednicky to mas snazsi o to, ze ti tam nic netopi a ty pouze odvedes jednou teplo.
Tohle samo o sobe nebezi. Jak uz bylo receno, teplo je treba odvadet z druhe strany peltierova clanku. Navic clanek jeste k teplote par stupnu prida, takze na druhe strane musite mit stejne velmi vykonny chladic (at uz vzduch, nebo voda). Peltiery se proto pouzivaji jako 'meziclanek', tedy vlozeny mezi CPU a chladic, kde pomahaji k rychlejsimu odvodu tepla k chladici.
Mozna tady bud za rejpala, ale co jsem videl profesionalni vodni chlazeni Innovatek, tak bych si ho do loznice nedal - vrceni toho cerpadla bylo pomerne hlasity, pres to, ze to bylo v obchode plnym lidi a s hrajicim radiem. Porad davam prednost svymu sestivetrakovymu reseni, ktery ma porad jeste rezervy co se ztiseny tyce...
Kamarat na koleji si svojich 6 vodnych chladicov (vyvoj ide postupne) letoval na elektrickej platnicke. Ma len malu letovcku, ktora by to samozrejme nedokazala zohriat cele, tak to placne na platnicku a potom to len lokalne prehrieva, kde potrebuje. Ked som ho pri tom pozoroval, vyzera to as detsky jednoducho (teda na 5 pokus sa to musi podarit kazdemu). Podla neho je dokonca plynovy sporak este lepsi ako elektrika, pretoze sa da presne nahriat to, co potrebujete.
Jedine co ho trapi su esteticke nedostatky Skodovkovskeho chladica, tak zhana nieco z luxusnejsieho auta.
Nevi nekdo z tech, co tomu rozumi, jestli by jenom nestacilo proste mezi zebra stavajiciho pasivniho chladice nacpat co nejvic co nejtenci trubicku s protekajici studenou vodou vodou (resp. by ta voda n chladici zahrivala a zas venku nekde chladila a zpet by sla zas ta schlazena) Stacilo by to chladit? Je nutne tu vodu chladit chladicem ze skodovky - jeste jezdi a je skoda ji brat chladic - a je nutne si pajet vlastni chladici krabicku a lepit ji na procesor?
omotat chladic trubickou by rozhodne nestacilo kvuli prilis nizkemu koeficientu prestupu tepla mezi trubickou a chladicem. je vsak mozne chladic vodotesne olaminovat. zde se primo nabizi moznost ofrezovat zebrovani a vyuzit jen "zakladni desku" chadice. na ni potom nasroubovat onu "ohradku" s trubkami.
vodu je mozne chladit cimkoliv, co dokaze vyzarit onech 80W pri rozdilu teplot rekneme 20 stupnu.
"krabicka" je lepsi frezovana a lepeni povazuju za technologii vhodnou tak pro priznivce Premka Podlahy. presto uznavam, ze ne kazdy na plne vybavenou zamecnickou dilnu :)
ladis
Cerpadlo je zcela k nicemu. Vhodnou konstrukci lze vyresit samotizne chlazeni (tj. takove u ktereho zadne 'failure' nehrozi).
btw, chapu, ze snahou autora bylo predvest funkcni reseni, ale presto tady postradam lehky uvod do problematiky vedeni a prestupu tepla nebo alespon odkaz na literaturu. Skripta Mechanika Jiriho Racka, toto velmi dobre resi, takze implementace je uz jen otazkou technickeho citu.
ladis
Co jsem se tak koukal, tak nejakej Thermaltake Aquarius II je k mani za 158EUR, Innovatek byly dva typy, CPU-only a CPU-VGA-HDD (tusim tenkrat asi 200 a 300 EUR), jsou k dostani i kompletni case Koolance za asi 450EUR... Ty ceny jen tak strilim, mozna je vsechno uz zase jinak. V pripade zajmu muzu projit Mnichov a omrknout.
Takze koupit se da, kdyz se nekdo chce placnout pres kapsu, jinak fakt nezbejva nez pajku a pilku do ruky a hura na to :-)
mam v praci athlona, s nejakym tupym chladicem, co delal rachot, chladic byl na 12 V, vytrhl jsem draty z te koncovky a ty draty na tvrdo pripojil na volnej konektor pro HDD na 5V. Mota se to pomalej a nedela to takovej rachot. Nic nehori, widle nepadaji, a jede to..
Autor velmi pekne popisal, ako chladit procesor. Tym sa zbavil jedneho ventilatoru. Ale co s ventilatorom v zdroji, ktory chladi samotny zdroj + vymiena vzduch vo vnutri skrine? A ako chladit harddisky (7200RPM)? A ked by som sa aj zbavil ventilatoru v zdroji, ako budem potom ochladzovat vnutro skrine (povedzme, ze otvorena skrina je nepripustna)? Ma s tymto niekto nejake skusenosti/napady?
Já mám 2 servery i se switchem na balkóně (tedy lodžii) a v těchto zimních měsících nemám s chlazením žádné problémy (u jednoho serveru mi dokonce už měsíc nefunguje větráček zdroje :)
http://ftp.zcu.cz/services/lists/ibm-pc/0210/msg00104.html
http://akira.cz/mrtg/temp.html
Vodni chladic pouzivam zhruba rok. Momentalne na Duronu 1.3GHz. Existuje velmi snadny zpusob jak udelat vymenik na procesor z chladice Titan (kulaty s zebry po obvodu) behem zitrka zverejnim starnku s nakresem v CADu a fotkama.
http://spiraloid.host.sk/chlazeni
Neni nutne zadne letovani, epoxidove lepidlo zajisti dostatecnou pevnost (400kg/cm2) chemickou i teplotni odolnost. Dokonce tento zpusob povazuju za lepsi nez letovani navic s letovanim na hliniku ani nejde uspet :o).
Jinak se muzu podelit o zkusenosti - rozhodne nedoporucuju pousted do chladice "studenou" vodu myslim tim vyrazne chladnejsi nez je okolni vzduch. Nasledkem toho zacne na kovovych castech chladice na CPU kondenzovat voda !!!
Cerpadlo pouzivam akvarijni stoji nekolik malo stovek a jestli bezi nebo ne rozhodne posluchu nepoznate, mozna v naprostem tichu ale rotujici HDD dela ve srovnanim s tim takovy hluk ze nemate sanci :o).
Hadici mam 10 mm prumeru, zalezi na proporcich vymeniku na CPU i venkovniho ale dle zkusenosti bych rekl ze cerpadlo je nutnosti.
Další způsob chlazení CPU je pomocí tepelné trubice. Chtěl jsem o tom napsat článek na root, ale až mi to bude opravdu prakticky fungovat. A ono to zatím nefunguje, protože na to nemám technologii. Princip tepelné trubice je ten, že máme uzavřenou trubici (vertikální) a v ní je trochu pracovní kapaliny a páry oné kapaliny. Podle toho, jaká je teplota, se unvitř ustanoví nějaká rovnováha (kapalina/pára) a udělá se tam nějaký tlak, který nás nemusí (tak moc) zajímat. Doporučuji následující experiment: vemte nějakou (nejlépe kovovou) trubku, asi metr a půl dlouhou, nalijte do ní trochu acetonu, zašpuntujte na obou koncích a jeden konec trubky si strčte někam - třeba do hrnku s horkým čajem. To budete koukat, jak rychle se teplo rozvede po celé trubce. Během pár sekund nebude možné ji vůbec držet v ruce - ani ten nejvzdálenější konec. Vede to teplo sakramentsky dobře. Při troše klidu a pozornosti je znát, že to uvnitř vaří (trubka se nepatrně chvěje). Aceton za normálního tlaku vře při 56 st. C, což je na CPU furt celkem dobrý. Ale pozor - když je v trubici JEN kapalina a její pára (a žádný vzduch), bude to fungovat při (skoro) jakékoli teplotě (což chceme). Takže je potřeba se zbavit vzduchu. Pomocí rotační vývěvy se mi odčerpáním vzduchu podařilo přimět aceton, aby vřel při pokojové teplotě. Nemáme-li vývěvu, dá se toho acetonu tam nalít trochu víc, zašpuntovat, zahřát nad 56 st.C, zavřít oči a na chviličku odšpuntovat. Acetonová pára (a částečně i vzduch) jen zasviští a šup ven z trubice! Pak rychle zašpuntovat. Uvidíte, že pokus pak bude fungovat i s trochu chladnějším čajem. Tak to je zhruba princip. Někde u procesoru tedy kapalina začne vařit a vznikne pára. Mezitím někde nahoře trochu páry zkondenzovalo zpátky na kapalinu a ta hned stéká po stěnách dolů. Takže dole je vždycky nějaká kapalina nachystaná, aby se mohla odpařit a tím odebrat značné množství tepla. A co s tím teplem nahoře? To už je v pohodě, tam už se může dát nějaký veliký pasivní chladič, protože teplo je rozvedené po celé trubici. Může vypadat třeba takhle:
http://kf.fyz.fce.vutbr.cz/~honza/trubka.png
A kdo nevěří, že to celé funguje, ať se koukne třeba semka:
http://www.benchtest.com/heat_pipe2_2.html
Na závěr bych se rád zeptal, jestli by mi někdo pomohl s výrobou něčeho takového. Ten pasivní chladič, co přijde nahoru, už mám hotový! (váží asi kilo a půl ;-) Ale potřebuju udělat měděnou krabičku dolů na procesor tak, aby měla dokonale hladkou dosedací plochu. Je tu někdo takový nejlépe z Brna?
tak tohle mne docela zajima
nesnasim hluk co delaji vsechny ty vetraky v PC (na grafiku sem dal velkej pasiv, v case mam hodne pomalych a tichych vetraku, na CPU Titan D5TB (radne softwarove zpomalenej). dokud sem mel P3-750@1000 tak to bylo docela v pohode (az na AGP 89MHz => teplota grafiky). Tepolta CPU - idle 30, load 48.
Ted mam Tualatina 1.1@1.6GHz a teploty se zpomalenym Titanem sou - idle 50, load 56.
Zacinam premyslet o nejakem jinem druhu TICHEHO chlazeni. Chtel bych tady tohle videt v akci... a hlavne u zatizeneho CPU (prece jenom caj zadne teplo "nevyrabi")
Stejnym zpusobem lze dosahnout i systemu voda/vodni para. Staci jen zahrat tu trubici (otevrenou! - nevim proc nam chce pan Martinek ublizit) az zacne ta voda vrit, trubici zaspuntovat a odstavit (rychle) z ohne. Vzhledem k tomu, ze ma voda ponekud vetsi skupenske teplo nez aceton, meli by jsme dosahnout vetsiho vykonu nez s acetonem. Je to zajimavy experiment videt, jak vam voda vre pri pokojove teplote (zkuste si to s nejakou sklenenou lahvi). Nevyhodou vody je koroze (aceton muzete pouzit i v ocelove trubce), ale pri pouziti medi nas to nemusi trapit a tou druhou nevyhodou je vyssi teplota pri plneni (100°C proti 56°C).
Jde taky o tlak sytych par - aby se voda varila nekde na 50 stupnich, musi tam bejt dost podtlak - technickej zadrhel.
Taky by to slo zkusit s eterem, videl sem zaspuntovanou flasku (sklenenym zabrousenym spuntem) naplnenou obarvenym eterem jak se vari, kdyz ji nekdo vezme do ruky.
Vsak ten podtlak tam vznikne behem toho chladnuti potom co tu trubku zaspuntujete. Ja myslel, ze tohle nemusim psat, protoze fyziku jsme na zakladce meli snad vsichni. Je fakt, ze u etheru, nebo acetonu je ten podtlak nizsi a tudiz i konstrukce zarizeni muze byt jednoduzsi. Oproti kapalinovemu chlazeni popsanemu v clanku, kde si muzeme dovolit pripojeni hadickama, tady samozrejme musime sahnout po pevnem systemu, prave kvuli podtlaku, nebo pouzit kapalinu, ktera bude vrit pri teplote stejne, nebo nizsi, nez na kterou chceme chladit.
Wow! To je ta správná cesta. Princip je popsaný v již zmiňovaných skriptech Mechanika od Jiřího Račka. Chladič na procesor jsem ochotný ofrézovat, pokud dostanu výkres. Jediný problém vidím ve vyvedení trubice ze skříně vzhledem k její poměrně velké výšce a nutnosti zajistit dokonalé přilnutí chladiče k procesoru (trubice bude tvořit dlouhou páku s jejíž pomocí lze procesor snadno vylomit ;-)). Ale všechno se dá vyřešit, že? :-)
ladis
A co ciste teoreticky ten procesor brutalne podtaktovat (2GHz->1Ghz) a pouzit pouze pasivni chladic??? Pravda- je to trosku plytvani vykonem a mozna i prachama, ale kdyz uvazim, ze slusnej chladic/vodni chlazeni stoji treba kolem 2000,-, coz je vic nez rozdil mezi 1GHz a 2GHz procikama...
Nejde jen o spolehlivost(co se netoci, to se nezasekne), ale me osobne vadi hluk z chlazeni vic nez treba takova ztrata vykonu (1giga by pro me bylo az az :))).
Ja osobne jedu uz pres rok na Celeronu333 jen s pasivnim chladicem(samo, ze trochu vetsi, nez ten puvodni s vetrackem)+utrzenej vetrak na grafice+vetrak ve zdroji prepajenej na 5V. Jeste mam jeden velkej vetrak na 5V pro chlazeni skrine.
Dlouho jsem vahal, ale pak jsem to risknul. "Zahoreno" dennim hranim QuakaIII v asi 30stupnovym vedru :))
Pro me je treba takovy nevyreseny chlazeni psychickou prekazkou koupe novyho poce (i kdyz ja ho vlastne nepotrebuju ;-)) Predstava, ze bych krome famozniho vykonu vypocetniho koupil este famozni vykon zvukovej je pro me neprijatelna :))))
Dendak
PS: S tim podtaktovanim me to zajima a nemam to kde vyzkouset, kdybyste treba nekdo ... ;)
Mam Durona 700MHz. Predevcirem jsem omylem zapomel
pripojit napajeni vetraceku na chladici CPU a PC mi
jede uplne potichu! Vypada to, ze nejhlucnejsi cast
meho PC je prave vetrak CPU. Kdyz jsem sahl na ten
nyni jiz pasivni chladic, byl zcela chladny. A to
jsem asi 1 hod. kompiloval. Takze dlouhodobe asi pristoupim ke snizeni otacek pripojenim na 5V.
O použití vody v tepelné trubici jsem taky uvažoval a určitě to s ní taky funguje a v profesionálních tepelných trubicích se (kromě acetonu a čpavku) také používá. Je pravda, že voda má výrazně vyšší skupenské teplo než aceton (2257/523 = 4.3), takže na hmotnost se jí každou sekundu musí odpařit 4.3 krát méně (bráno hmotnostně). Jenže při nižších teplotách bude výrazně nižší tlak (safra, teď nemůžu najít konrátní čísla) a tím pádem bude objem vzniklé páry výrazně vyšší. A objem plynu je to, co rozhoduje, protože plyn, co valí nahoru, s sebou strhává kapalinu, co by chtěla dolů - v tom je hlavní limitace tepelných trubic. Počítal jsem to a vyšlo zhruba šumafuk, jestli se použije voda nebo aceton. Voda by totiž fungovala asi při čtvrtině atmosférického tlaku. Kdo chce, ať použije vodu, ale oproti acetonu je agresivní. Radši bych si vylil do počítače aceton než vodu s rozpuštěnými ionty kovu (mědi). Ale éter je hrozné svinstvo! Při styku s kovy vznikají explozívní peroxidy, takže ten rozhodně nebrat! Navíc z toho přetlaku bych měl strach. U podtlaku (obecně) je výhoda, že rozdíl tlaků nikdy není větší než jedna atmosféra a imploze tudíž hrozí málokdy. Ale u přetlaku ...
Jako pružný spojovník používám jednu takovou polotuhou gumoidní hadičku přesně tak jak píše Peter Cech. Snese mírný podtlak i přetlak a nejsou s tím žádné problémy.
Pro Ladislava Michla: můžete mi, prosím, sdělit váš mail? Můj je honza (at) dp.fce.vutbr.cz. Díky
Urcite si budu na svuj Athlon XP 1700@2400/200MHz FSB lepit epoxidem medeny blok, kdyz CPU menim kazdy 4 mesice. Reseni je bud koupit nebo udelat sponu na socket se sroubem, ktery tlaci na stred waterblocku. Waterblock bych mozna doporucoval take koupit, stoji zhruba 600kc a voda v nem proteka "bludistem" ,takze lepe odebira teplo. Vice info na www.overclocking.cz
Nemate nekdo zkusenosti s chlazenim pomoci pretlaku vzduchu v case? S tim, ze vzduch privadim pomoci flexibilni Al hadice pro vzduchotechniku, kde jako zdroj slouzi vykonny ventilator napr. mezaxial s fitrem umisteny treba ve vetraci sachte nebo nekde venku.
To s tim vodnim chlazenim je sice pekne, ovsem srovnavat PC s autem.... :o)
Diky
koupim starou lednicu, stricim do ni srot(PC) bez krabice, jenom to nejak chytnu stavebnici "MERKUR" at to trochu vypada a aby to zbytecne nezabiralo misto skopkum !!! a zabiju dve mouchy jednou ranou, nebudu muset furt chodit do lednice pro skopky a jediny co bude vrcet bude kompresor v lednici. Otazka je jestli teplota v lednici neupravi zivotnost lozisek v CDMORU a Hadru.
Mám XP2000+, chladil jsem to TITANem TTC D5TB a bylo to k ničemu. Velkej kravál, teplota přes 65 st. a padalo to (WIN XP). Tak jsem šel vlastní cestou. Udělal jsem si pasiv vlastní konstrukce celý z CU a hodil jsem na to TITANa 120mm s přívodem z boku skříně. Dozadu jsem dal jedem odsávací SUNON 90 mm, naprosto nehlučný. Toho velkýho TITANa jsem regulací srazil na cca 1300 ot. a je pokoj. Teď už mě největší hluk dělají HDD (2x IBM). A teploty: v "klidu" je ve skříni 27-29 st. a na CPU 47-49 st. Když mu dám záhul a 3 hod. komprimuju video (vytížení CPU je neustále 100%), tak to ve skříni vyleze na max. 32 st. a CPU nepřeleze 52 st.. Potom jsem na zkoušku ještě přidal jeden 90mm větrák na vstup do skříně a to snížilo teplotu ve skříni o asi 7 st.., tj. z maxima 32 st. tam bylo 25-26 st.. Považoval jsem to za bezvýznamný, tak jsem ho zase dal pryč. IDE kabely jsem kulatý nekupoval (vyhozený peníze), ale normárně jsem je zkroutil do ruličky a je pokoj, krásně se tam uvolnilo místo. Kdo bude chtít, pošlu mu obrázky chladiče (jpg) zhotovené ve Rhinu.
Tak jsem si pročítal zmiňovaná řešení, prakticky všechna (až na podtaktování) postrádala jeden detail:
Větrák procesoru nechladí jen procesor, ale i regulátor napětí pro jeho jádro (4-6 výkonových tranzistorů, několik cívek s pár závity tlustého drátu, banda elektrolytů).
A ten je poddimenzován snad u všech fošen, co jsem kdy viděl. Takže nezapomeňte chladit hlavně ty elyty - jejich životnost je podle výrobce ~2000hodin (na teplotě, co je na nich napsaná - zkušenosti říkají každých 10stC dolu znamená dvojnásobek životnosti) A jakmile odejdou, odpálí tranzistory okolo, do procesoru pustí 5-12V (podle konstrukce MB) a vemou ho s sebou...
Podtaktování procesoru, či použití typu s menší spotřebou znamená podstatné snížení zátěže zdroje, tedy i zmíněných elektrolytů...
P.S. Na uvedenou závadu se hromada distributorů (z celého světa) pokoušelo desky v Asii reklamovat - bezúspěšně - záruka se nevztahuje na skončení životnosti...
Jinak mě se osvědčila taktika "Předimenzovaný větrák + termostatický regulátor otáček", svůj dostal i regulátor Vcore (nestojí mi za to riskovat odpálení procesoru a kdovíčeho ještě) a používám nějaký ze SW "chladičů" (má to význam i u XP - Micro$ofti před HALTem zapomenou přepnout chipset do POWERSAVE-ENABLE, takže procesor vesele dupá na místě...)
- Zdroj: snímač je na chladiči diod, regulátor má limitaci minimálního napětí ~3.5V
- Napaječ VCore: Snímač je nalepen ze spodní strany MB, bez limitace minimálních otáček
- CPU a ostatní "ovětráčkované" čipy: Snímač je na chladiči, bez limitace min. ot.
Regulátory je nastaveny tak, že při 40degC začínají pouštět proud do větráku, při 50 se točí naplno...
Celé se to chová tak: Pokud nikdo nic nedělá (většina doby, hlavně v noci), všechny větráky (kromě zdroje - ten má limitaci) stojí, přitom CPU má ~35degC, jakmile ale někdo začne pařit, většina větráků běží zhruba na 5-6V, ve vedrech i skoro naplno, jenže to nikdo nespí...
A protože větráčky toho v tomhle režimu moc nenaběhají, jejich životnost je už dostatečně dlouhá...
Jenomze, ma to hacek. Chlazeni jsem si vyzkousel na koncovych stupnich vysilacu, proti tomu je chlazeni pocitacu trivialni zalezitosti. Vodni chlazeni do pocitacu je IMHO nesmysl. Myslim si, ze ztratovy vykon uvnitr pocitace je tak maly, ze ,,brutalnejsi'' metody chlazeni nemaji vyznam, takze to cele sice pekne vypada, ale je to neprakticke v momente, kdy potrebujete s tim pocitacem hnout. Neco s kapalinou, co vede trubkama/hadicema ven z bedny je problem v momente, kdy zacnete neco opravovat.
Takze souhlasim s Medvedem v jeho nazoru. Jen male doplneni. Ventilator se musi tocit, nebo musi byt odpojen. Z hlediska regulace je to netrivialni zalezitost, ale da se to zvladnout. Dalsi problem je v tom, ze ventilatoru obvykle staci daleko mensi proud na provoz, nez potrebuje na roztoceni, takze musite startovat na plnej vykon a asi po vterine lze snizovat. Navic je potreba si senzovat otaceni, ciste z duvodu bezpecnosti toho ventilatoru. Pokud se ventilator zastavi, ale jde pres nej proud, tak hori, coz je spatne.
Abych si situaci zjednodusil, resim to takhle. Po zapnuti se roztoci vse na plny vykon a pocka se asi vterinu (lepe dve az tri), pote klesneme na polovicni otacky. Merime teplotu. Pokud stoupne nad nejakou hranici, zapneme ventilatory na plny vykon, jinak snizime vykon na plovinu. Pokud je teplota dostatecne mala dostatecne dlouhou dobu, muzeme ventilatory vypnout uplne (ale skutence VYPNOUT), jenze je treba zajistit, ze v momente, kdy je bude treba zapnout, budeme startovat s plnym vykonem.
Ma to nekolik vyhod. Pokud udelate proporcionalni rizeni otacek, musite senzovat otaceni, coz je hnus, nebo vybrat nejmensi mozne otacky a startovat na plny vykon. Jenze, ono se to zahreje a po chvili to rumpluje mohutne. Pokud si udelate dve urovne, bude to rvat chvili, teplo se vyfoukne a potom to bude dost dlouho potichu. Navic to vychazi obvodove pomerne jednoduse. Vetsinou to jde udelat tak, ze se ventilatory naparuji dva do serie (maly vykon) nebo paralelne (velky vykon) a musi se to prepinat podle teploty (V podstate na to staci rele a jednoduchy obvod s napr. 555kou a termistorem), potom je potreba aby to startovalo s velkym vykonem, na coz lze pouzit beznej resetovaci obvod (napr. 7705).
Tuto metodu prepinani dvou rychlosti pouzivaji i vyrobci radiostanic, tam to ale vylepsuji o to, ze velky vykon se zapina zaklicovanim, aby to nervalo zbytecne pri prijmu, protoze to vadi vic nez pri vysilani.
Zaver: Nejlepsi je pasivni chlazeni. Pokud se to nedari prichazi na radu chlazeni vzduchem pomoci ventilatoru. Kdyz ventilator nestaci, prichazi na radu turbina. Pokud nestaci ani turbina (a to bych chtel takovou aplikaci u osobnich pocitacu videt) mely by prijit na radu takovy ty srandy jako je vodni chlazeni.
Ve svem PC jsem problem chlazeni resil jednoduse. Chladic, ktery odpovida specifikacim vyrobce, nepretaktovavat (kdyz chci vetsi vykon tak sahnu po rychlejsim procesoru...) a ono to funguje...a funguje to spolehlive. Zadirani vetraku neni problem. Pokud tomu udelate jednou za pul roku udrzbu (coz je stejne potreba, protoze CDRW a DVD chce vycistit) je to bez potizi. Pro silence, kteri ,,to'' nemohou vypnout... I na ventilatoru lze udelat ,,hot swap''. Musite mit nachystany zalozni, aby to slo rychle. Otevrete bednu, odpojte ventilator a chladic podchlazujte proudem mrazici smesi (my normalni lidi na to obcas psouknem mrazicim sprejem, chce to hlidat) a odsroubujte ventilator. (Jde to, musite mit ,,chytrej chladic'', kdyz ale upadne sroubek, byva to to posledni, co se na tom pocitaci stane...) Nahromadenej prach se vyzene steteckem, pripadne vyfoukne tim mrazicim sprejem, cimz si to zaroven podchladite, ale delejte to opatrne, protoze prilis prudke zmeny teploty skodi. No nakonec nasroubujete novej ventilator a zapnete ho, cimz je akce ukoncena.
No, ten puvodni ventilator je potreba opravit. Je to celkem jednoduchy. Utrhnete samolepku, pomoci jehly ve verzatilce vytahnete takovej ten chytak, cimz padem lze ,,vysprtnout'' vrtulku. Cele to vycistite, pomoci nite vycistite otvor pro osku no a cele to sesadite. Neni nutny tam cpat nazpet ten chytak, protoze tam ta vrtulka drzi magneticky. Zapnete ventilator na zdroj a do loziska striknete trochu oleje ve spreji. Nasledne to vypnete a nechte tak tyden ,,odstat''. Pote vyzkouset. Pokud ventilator zatuhne tak, ze s tim nejde hnout musi se vyse zmineny postup opakovat, znamena to totiz, ze tam zbyl nejaky prach, ktery se ,,poskladal'' s olejem a vyrobil ,,univerzalni lepidlo''.
"No paráda, proč používat ošklivá česká slova, když existují tak nádherná anglická?"... Musím říct, že tou hnusnou směskou angličtiny a češtiny článek velmi utrpěl na kvalitě, nedá se to číst. Ještě že se toho nedožili čeští obrozenci, kdyby tohle viděli tak by šli dělat něco jiného než bojovat za tento krásný jazyk, který si nejspíš ani nezasloužíme.
Skoro som hovoril, že som tiež staromódny, ale nebola by to pravda. Som len tiež náročný na svoj prejav. Pokiaľ môžem, použivam klasický slovný fond. Ale bohužiaľ, realita ho predbehla. Cudzie slová preberali aj naši predkovia. Dej sa však zrýchľuje a mám skytú obavu že sa neubráníme. Prevalcuje nás to. Je to problém aj iných národných jazykov, ktoré vôkol poznám. Na vine je aj samotný jazyk- jeho štruktúra, tvárnosť a pod.-, ale my všetci, že sme na seba a na iných nekritickí, ale aj, že nestojíme na špičke rozvoja a nediktujeme názvoslovie. Spomeň si na K. Čapka a na jeho výraz - robot. Svet to prevzal. Pokračovanie ale už nie je. Asi sme svedkami zrodu svetového jazyka.Zober to primeraným úžasom. Inak by sme mohli len ľutovať.
HLUPAK jsi mozna tak ty! Pokud jsem si vsiml tak zadne tesneni tam neni, silikonova hadice hned tak nepraskne a co se tyce chlazeni vzduchem tak to taky neni zrovna spasne reseni - vetracky taky rady odchazeji.. a pokud to muze spolehlive fungovat u aut tak nevim proc by to nemohlo spolehlive fungovat v pocitaci! HOWGH
zdravím všechy příznivce tichých počítačů :-) Postavil sem si vodníka a tak bych rád znal váš názor. Dneska sem dodělal svoje stránky s popisem na http://dromef.wz.cz tak se kdyžtak koukněte..
Celá věc je zkalena jednou příhodou, která je popsána na konci té stránky a kvůli ní jedu zase na rachodící BOX chladič. Za případné postřehy děkuji.
P.S.: omluvte jak sou ty stránky napsány, je to narychlo spíchnutý během jednoho dne. V Opeře mi běhala čeština jen na kódování win1250.
NEVIDÍM ŽÁDNÝ PROBLÉM VE ZHOTOVENÍ A SPRÁVNÉ FUNKCI CHLAZENÍ S TEPELNOU TRUBICÍ.POUŽIL BYCH VODU, MOŽNO I METANOL. U STABILNÍCH ZAŘÍZENÍ NEJSME VÁZÁNI NA ROZMĚRY, LIMITUJÍCÍ Z UŽIVATELSKO-KONSTRUKČNÍHO HLEDISKA JE VZDÁLENOST PRO ODVOD TEPLA. ALE NENÍ TŘEBA PŘEHÁNĚT. DŮLEŽITÉ JE DOSTAT ZTRÁTOVÉ TEPLO DO OŽEBROVANÉHO VYZAŘOVACÍHO OBJEMU A ŠUP VEN DO OKOLÍ. U ZAŘÍZENÍ STABILNÍHO JE DOST MÍSTA A MOŽNOSTÍ. NE TAK U PŘENOSNÉHO.