Názory k článku Nastal čas nahradit uzavřené děravé procesory otevřenou alternativou?

To jistě ne, ale snad by se nestalo, že by pod očima komunity zůstal bug neodhalen >20 roků.

aha, asi ako https://www.theregister.co.uk/2017/02/23/linux_kernel_gets_patch_against_12yearold_bug/ a X dalsich :-D

Opensource nie je zarukou ze chyba sa v nom neohreje od commitu po odhalenie viac ako tyzden.

Nemyslel jsem to jako sarkasmus. Toho nejsem schopen ;-)
Prostě věřím tomu že pravděpodobnost odhalení zásadního bugu je u opensource větší.

Ano, pravděpodobnost odhalení je větší. Pravděpodobnost opravy je ale naopak menší. Dokud nebudeme mít přístup ke stroji, do kterého nahrajeme opravené "zdrojové kódy" a ze kterého nám pak vypadne nový kus, tak to vlastně nic neřeší. Jen to díky roztříštěnosti bude dražší a na opravu se bude čekat déle - ne na opravu chyby jako takové, ale na to, než vám fyzicky přijde opravený procesor.

Křemík se nepředělá, ale bug se může opravit, pokud bude procesor postaven na rekonfigurovatelné architektuře. Nemusí to být rovnou softcore v FPGA, stačí opensource microkód, co může manipulovat s cacheline a vrátit jí do předspekulačního stavu nebo přidat kernelspace check mikrokód před MOV mikrokód .

A plno dalších věcí, jako self update a implementaci instrukcí jako SHA256, že. A pak přijde malware, který do implementace SHA256 přidá spuštění nějaké akce... Dík, nechci.

Co tady meleš? Ten malware tam můžeš dávno mít, jen o tom nevíš a nemáš nad tím kontrolu.

Vzpomínáte na Transmetu?

Myšlence otevřeného procesoru tleskám. Ale nevěřím, že se ji podaří prosadit tak, aby byly stroje s takovými CPU běžně dostupné.

Je třeba také lákavá myšlenka CPU, napsané ve VHDL nebo Verilogu nad běžným FPGA. Ale narazíte na problém - nikdy se nedostanete k výkonu optimalizovaného klasického procesoru..

No, před lety jsem měl na stole zajímavou hračku, Actel ProASIC s HW příparavou na integraci ARM7TDMI a licencí na tohle jádro v ceně brouka... Rychlst 2x vyšší, než u stejnýho jádra u jednočipu v následujícím projektu.

A dělali jsme v práci i na routeru, běžícím na NiOS II od Altery (ve FPGA) - to bylo v době, kdy routovat 4x gigabit nešlo s ničím "normálním"...

V případě FPGA není problém výkon, ale hlavně hustota logiky. A taky to, že pokud někdo umí udělat procesor, umí si tam i něco přidat a J by byl jak na jehlách, že mu tam přidali jednoduchý switch na LAN a další jádro...

Software zvládne kompilátor a mikrokód fakticky nepotřebuješ. Navíc CPU jsou fakticky jednobitový řezy na jednom křemíku + řídící logika + cache.

Pripominam, ze Linux ma v CWE viac bugov ako Windows, ergo otvoreny procesor na tom nemusi byt lepsie ako Intel.

Více veřejně známých bugů neznamená obecně větší zabugovanost. Je celkem logické, že do otevřeného zdrojového kódu vidí více lidí, tedy mohou potenciálně detekovat víc chyb, než v proprietárním zdrojovém kódu. Nicméně také na druhou stranu platí, že otevřený neznamená bezpečnější.

Apropos, vývoj těchto technologií stojí určité zdroje (čas, peníze, intelektuální kapacitu), je přirozené, že jejich architektury jsou uzavřené/chráněné patentem. Takže otevřený procesor je relativně utopická představa.

S tím otevřený neznamená bezpečnější, bych tak úplně nesouhlasil, možná otevřený znamená dříve vyspělejší ?

Do otevřeného SW kouká daleko více lidí a když něco najdou snaží se realizovat / zviditelnit.
Nad proprietální SW dohlíží managment, kterého zajímají víc zisky, ne kvalita.

Věřím, že když se v otevřeném HW něco podobného objeví, tak se o tom jednak bude vědět daleko dříve a jednak se už s tím objeví i celá řada návrhů na řešení.

Kouká více lidí a mezi nimi i více zločinců. A ti rozhodně po odhalení chyby nebudou se chtít zviditelnit, ale chybu co nejvíce a nejrychleji zneužít.
Otevřený kód samozřejmě usnadňuje hledání chyb, ale je otázkou, zda ti nejschopnější jsou na straně práva nebo zločinu. A kolik je jich poměrově mezi sebou.

Vychovávejte své dítě uzavřené od okolního světa a chraňte ho před vlivem okolí. Já to zkusím naopak. Uvidíme, čí potomek bude v životě úspěšnějši. Takhle tu analogii vidím já.

Ale u Microsoft je program por podporu vládních agentur atd atd přesnej název mužu pozdeji dohledat a vlády která a maji s MS podepsanou smlouvu maj k dispozici zdrojový kody celých windows a windows serverů a maj povoleno provádět penetrační testy a zkoumání kodu za učelem toho jestli v systemu neni díra nebo zadní vrata takže windows se prověřen na urovni lepší než linux na linuxu maká komunita na windows makaj nejlepší odborníci například rusko porvěřuřje všechny produkty co jdou do státní správy už od verze windows 2003. takže detekce chyb je u MS prověřována z desítek laboratoří světa.

to je naivní představa, code base windows je tak obrovský, že jakékoliv prověření je dost problematické, tvrdit, že je Windows prověřen na lepší úrovni než linux je vycucané z prstu, netvrdím, že to tak není, ale vím, že to objektivně říct jen podle předpokladu, že to dělají vládní agentúry je dost varchlaté.

Otevreny software nema automaticky vic chyb, jen se o tech chybach vic vi - a o tom to je, protoze se da zjistit a opravit, coz je dulezite hlavne pro bezbecnostni problemy.

A nebo naopak, snáz se tam hledají chyby a ty se zneužívají. Ne každý musí mít dobré úmysly.

... a jen zločinci mají dostatečnou kvalitu na odhalení chyby. Takhle jste to myslel?

MS mnoho let vydával aktualizace každé druhé úterý v měsíci a jednalo se o spodní desítky aktualizací, kolik bylo opraveno chyb moc nešlo poznat. Jak to je s W10 netuším, už je nespravuji.

Kritických chyb zase tolik do roka není, Windows už také poměrně dospěl. Bezpečnost není jen o opravě aktualizací, škodlivý kód se musí do počítače dostat, musí se tam spustit, musí udělat tam udělat činnost, která je často neobvyklá a často musí také něco poslat zpátky po sití, tady všude se dá odhalit nebo zablokovat.

Současné OS si nemají co vyčítat a jak Linux, tak i Windows jsou s bezpečností na vysoké úrovni.

Napadlo mne to již při čtění článku a jak koukám dle komentářů, tak nejsem sám. Přeci otevřená architektura vůbec nic neřeší. Pokud někdo objeví bug v open procesoru, tak co jako? Výrobce mi ho grátis vymění za nový? To může i closed výrobce, tady není žádný rozdíl. Nebo mi nějak na dálku předělá architekturu procesoru? Kdyby to šlo, může to úplně stejně udělat i closed výrobce, opět žádný rozdíl. Vůbec nic se tímhle nevyřeší, možná náklady se sníží a CPU budou levnější, to je možné a určitě by to stále za zvážení. Ale argumentace z pohledu bezpečnosti a chyb alá Intel je nesmysl a jen to poškozuje diskuzi o open verzích procesorů.

Ved clanok ani netvrdi, ze open procesor vyriesi vsetko.
Akurat sumarizuje, ze v poslednom case sa toho hlavne voci Intelu nahromadilo viac, a teda uz tu moze byt pre velke firmy motivacia vystupit z toho momentalneho pohodlia "pouzijeme procesor tohoto majoritneho vyrobcu". Pretoze ako predtym s IME, tak aj teraz s Meltdown to Intel neriesi k nejakej brutalnej spokojnosti vacsiny zakaznikov (skor to vyzera, ze si hlavne kryje chrbat pred hroziacimi sudnymi spormi).

Navyse, myslienka otvoreneho procesora dnes nie je nerealisticka (pred takymi 15 rokmi by sa tomu vacsina ludi vysmiala). Pre bezneho desktopoveho uzivatela to velky rozdiel nie je, ci je architektura otvorena alebo nie (IMHO ani tie CPU lacnejsie nebudu). Ale pre tie velke firmy to je rozdiel obrovsky, pomocou otvorenej architektury totiz do toho mozu "kecat" cez konzorcium a presadzovat tak to, co je vyhodne pre ich vlastny biznis.

Podla mna je to zamyslenie v clanku celkom namieste.

No... já se zase nechci dožít stavu kdy abych si pustil jeden program budu muset kupovat hardware dané firmy.
a abych pracoval s nějakým jiným budu si zase muset koupit jejich hardware...

myšlenka otevřeného procesoru není nerealistická... no a kdo jí bude dělat?

Už v současnosti stojí vývoj architektury miliardy... a ve chvíli kdo to zvořete /AMD excavator například/ tak končíte tak že další 4-5 let nemáte naději cokoliv změnit... protože tak dlouho bude trvat vývoj čehokoliv nového...

(plus dneska se "moderní" věci dělají i na GPU (Viz strojové učení od Nvidie a spol) - budou třeba ještě "otevřené" GPU? Intel kupříkladu se svými prostředky neumí ani ty uzavřené)
To jsou stovky miliard na architektury které vůbec nemusí fungovat...

tohle není software do kterého každý může něco poslat do repozitáře... pokud je křemíkový čip jednou vyrobený už se na něm nedá nic změnit... (plus se klasicky vyrábí metodou "elektronika" že čip se vyrobí a tepr pak se testuje jak se vlastně povedl...)

"Přeci otevřená architektura vůbec nic neřeší"
Je tam rozdiel ako keď sa bavíš s kamarátom a úplne cudzím človekom, ak v tom rozdiel nevidíš, tak nepochopíš v živote veľa vecí.

Rekl bych, ze u otevrene architektury by bug jako meltdown/spectre nezustal neobjeven 20 let...

Pravděpodobně... ovšem vyvinout novou architekturu... to jsou miliardy dolarů...
5 let...

a povětšinou se ukazuje že v podstatě designérem je jeden člověk, a zbytek lidí dělá všechny věci kolem... (Ryzen je kupříkladu dítě Kellera (teď dělá u Tesly baterie) a Clarka...)
A 5 let práce půlky AMD a čtvrtky global foundries na testování protypů a hlavně úpravy procesů aby z toho nějaké funkční kusy křemíku vůbec lezli...

chci vidět "open source" řešení... to si jako někdo postaví ultračisté laboratoře na dělání křemíků a nebo někdo neziskově bude používat technologie na wafery a litografii?

(už jenom ta technologie stojí desítky miliard dollarů...)

Viděl jste jejich benchmarky v čemkoliv?

naprosto neporovnatelně nevýkonné, a těžko miniaturizovatelné byť jen na 14nm... natož na 12 či 7 (další kroky AMD) a nebo 10 a 7 (intel)

Hele a říká ti něco Talos?

https://www.cnews.cz/projekt-otevreneho-ne-x86-pocitace-zije-talos-ii-bude-jeste-letos-s-ibm-power9-za-min/

Ty tady vymýšlíš důvody proč to nejde a IBM to jde. Neni důvod aby vznikaly nový firmy a od nuly začaly vyrábět procesory. Úplně stačí, když stávající firmy - Intel, AMD, etc. udělají to samé co IBM. A nemyslím si, že by se museli bát, že jim to někdo okopčí, protože jak už bylo zmíněno, neni sranda něco takového vyrobit.

Z clanku cpi ideologie jen co to jde a fakta / realita jde trochu stranou :-)

1. Bariery vstupu na trh - Je velky rozdil vystavit neco na github a mit globalni infrastrukturu pro vyvoj HW, jeho vyrobu, prodej a servis
2. Skillset lidi - troufam si tvrdit, ze najit sikovneho cloveka, ktery je schopen hackovat kernel v C bude o neco jednodussi nez najit nekoho, kdo je schopen upravovat CPU
3. Vyvoj - vyvoj CPU stoji neskutecne naklady, radove vyssi nez vyvoj SW - musi se delat prototypy (draha vyroba), stavet testovaci farmy, provadet verifikace
Ono ne nadarmo jediny open source CPU, ktery ma nejakou nadeji na uspech, je RISC-V pod BSD licenci, tudiz umoznuje i closed source vyvoj :)
4. Proces - jedna z vyhod open source je casto prave "bazar" (v kontextu "katedraly a bazar"), neco pouzivam, libi se mi to, poslu patch. Nebo naopak si zkompiluji patche / pull requesty od nekoho jineho. Je to agilni, je to fajn, funguje to.
S CPU se tohle delat neda - to je presne situace, kdy chte nechte musi byt pouzit klasicky vodopad nebo nektera jeho varianta. Dlouhy vyvojovy cyklus (podivejte se jak dlouho AMD delal Zen), dlouha a nakladna verifikace, drahy upgrade.
Kdyby se cely CPU dal udelat na FPGA poli, tak ano, davalo by to o neco vetsi smysl - nicmene neda.

Takze tento smer je dle meho uplne mimo.

Pokud by ale otazka znela jinak - Nastal cas nahradit uzavrene derave procesory arogantniho vyrobce balancujiciho na hrane antimonopolniho zakona? Tak za me odpoved bude znit zcela urcite.

Nemam nic proti Intelu jako takovemu - nicmene:
1. Chyba pulroku znama, proc uz davno nejsou opravy?
2. Proc se intel nevyjadri k tomu, zda to jde spravit microcode updatem (podle me by melo)?
3. Pokud ano, proc uz davno tento update neni venku po pul roce?
4. Proc nemam v BIOSu / kernelu moznost vypnout nejaky ME, ktery nechci ?

Intelu jsem vzdy docela fandil, nicmene bohuzel se z nej stal rozmazleny fracek, ktery si zvykl na to, ze nemusi nic delat, maximalne podkurovat urcitym protispotrebi­telskym skupinam (protoze spotrebitele uz ma v hrsti, viz napr. ME, SGX a dalsi technologie) a je nejvyssi cas to zmenit.

Chyby se samozrejme deji a dit budou - to je normalni. Ale je to vzdycky o tom, jak se clovek/firma k chybe postavi. A to se posledni dobou Intelu vazne nedari dobre.

ad 1: Opravy HW (microcode), ne lepeni v ramci OS (jeste s dopadem na vykon) - hezky to vystihnul Linus u patche na retpoline :)
Ono lepit diry na kazdem CPU v jeho navrhu takovymi vecmi moc nejde - alespon pokud nechceme mit jine jadro pro kazdeho vyrobce / model, protoze muze potrebovat jine ojeby :)

A samozrejme mas pravdu, ze se to netyka jen Intelu - vsak konec koncu jak pisu, je to vic o tom pristupu nez o tom, ze se ta chyba stala.
A hlavne ten zaver byl takovy celkovy rant na Intel a jeho pristup - ono by jim clovek i spoustu veci tu odpustil, kdyby par mesicu predtim nebyl takovy prusvih s jejich nevypnutelnym ME

A hlavne od Intelu misto hezkych, nic nerikajicich PR zprav, bych ocekaval:

1. Pujde to spravit pomoci microcode update - prip. kde ?
2. Kdy bude takova oprava k dispozici?

AMD má problém se SPECTRE - tam je jistá možnost že by se předvýpočty daly nějak z procesoru dostat, ale zatím nikdo neví jak.

s MELTDOWN má v tuhle chvíli AMD problém jen teoreticky - k tomu aby jste u AMD mohl využít meltdown musí někdo k počítači fyzicky dojít a manuálně přeflashovat hardware se speciálním zařízením...

Ze systému a ze sítě k němu není zatím známá žádná cesta - defacto ani nejde jako takový opatchovat na dálku. (resp AMD tvrdí že neví jak tohle udělat)

V postatě neexistuje softwarová ochrana která by takovému stavu byla schopna zabránit.

"Kdyby se cely CPU dal udelat na FPGA poli, tak ano, davalo by to o neco vetsi smysl - nicmene neda."

Tak on se udělat dá, jenom je pomalej (protože se sestavuje z mnoha lowlevel prostředků) a stojí hodně. Co by šlo udělat by bylo "FPGA" plné bloků úrovně ALU a jenom k nim vytvořit řadiče. To by už realizovatelné bylo. Taková řada Tesla MH3xxx :-D.

Ty CPU v FPGA jsou už na světě dlouho. Třeba Motorola 68060. A to řešení v FPGA je 3-4x rychlejší než původní procesor. Ale samozřejmě M68060 není to co by chtěl mít dneska člověk v PC/Notebooku nebo nedejbože v datovém centru:)
http://www.apollo-accelerators.com/

Tak ona se dá do FPGA dostat i 486, ale nebude to prakticky využitelné.

Oni existují snahy dostat FPGA do CPU, ale není tam smysl který uvádíte vy. Jinak jak tu již někdo uváděl, celé CPU lze udělat v FPGA. Obecně však FPGA je pomalejší než ASIC.

Při vývoji CPU se může používat i github, existují jazyky pro návrh hardware, např.: VHDL. Fáze vývoje jsou takové, že nejdřív se vytvoří simulátor nového CPU pro současné CPU, tam se to otestuje, když to vyhovuje požadavkům, zkusí se to nahrát do FPGA, tam se to zkontroluje i po elektrické stránce a teprve když tam to je v pořádku, vytvoří se ASIC čip - prototyp k výslednému CPU, pokud tam je vše v pořádku, začne masová výroba.

Platí, že CPU je pro obecné výpočty, je levné, ale pomalé. FPGA je rychlejší, protože se tam zapíše navrhovaný obvod, je přepisovatelné, ale je drahé. ASIC je nejrychlejší, protože to je obvod přímo v křemíku (výsledné CPU). Co už je jednou v křemíku, to se už nezmění a je levný při výrobě mnoha kusů, vývoj přímo v ASIC je nákladný a nevýhodný.

Naprosto souhlasím - open hardware nemá sám o sobě žádné výhody. To o co zde ve skutečnosti jde je snaha vytvořit skutečně konkurenční prostředí - tak aby se už nestalo, že jedna firma/architektura bude držet celý trh v šachu.

"4. Proc nemam v BIOSu / kernelu moznost vypnout nejaky ME, ktery nechci ?"
Protože ME je samostatný CPU s vlastním OS (Intel používá Minix), tudíž žádný firmware typu BIOS/UEFI (natož pak kernel) jej nevidí. IME je prostě černá skříňka uvnitř černé skříňky - důvod je právě ten, aby se do počítače mohli kdykoliv dostat ti, kdo budou vědět jak s IME pracovat (čti agenti tajných služeb).

Klidně si myslete že jsem blázen/konspirační teoretik/ruský agent/kremlobot/at­d., ale alespoň nenaleťte tomu kecu o tom, že IME je nějakou technologií nutnou pro dálkovou správu systému pro firemní zákazníky (AMT který je na IME postaven). Důvody proč je tohle kec snažící se maskovat skutečný záměr jsou dva:
1) IME mají VŠECHNY procesory Intelu (od roku 2008 - vyjma některých Atomů) - nejen ty určené firemní klientele
2) Názor firemní klientely na IME hezky sumarizuje článek:
"Google se například dlouhodobě trápí s nevypočitatelným Intel Management Enginem a snaží se jej ze svých datacenter dostat pryč. Podobně na tom je spousta dalších firem, které provozují obří služby: Amazon, Microsoft, Oracle a mnoho dalších."

Takže ti pro které je IME údajně určený jej nechtějí - stejně jako nikdo jiný. To samozřejmě nijak nebrání Intelu v tom jej nasazovat dál proti vůli zákazníků.

Vedle toho jsou Spectre a Meltdown skutečné chyby vyplývající z architektury dnešních procesorů.

Ale google je větší zákazník než většina jiných. Když od tebe přestane nakupovat Horní Dolní sro. tak si toho nejspíš nevšimneš, když od tebe přestane nakupovat google tak to poznáš a hezky rychle.

ME se moc neliší od IPMI a to používá spousta firem, včetně těch ve jmenovaném seznamu. Hlavní problém ME je v tom, že používá stejnou síťovou kartu jako zbytek počítače. IPMI má oddělenou kartu, a tak se taky spouští na oddělené síti a případné díry nemají tak hrozné následky.

A IPMI má ve stroji jenom ten, kdo ho potřebuje. ME máš, ať chceš nebo ne. IPMI má jesně definovaný užití a funkcionalitu, ME ne.

Vhodná analogie by byla asi IPMI = SSH v oddělené síti, ME = Telnet na veřejné IP adrese

A teď tu o Karkulce...

"Byla jednou jedna hodná a roztomilá dívenka. Kdekdo ji měl rád, ale maminka a babička ji měly nejradši. Babička jí upletla červený čepeček, karkulku, a podle toho čepečku jí říkali Červená karkulka...."

Nechci to sem dávat celý, zbytek najdeš zde.

Jak to bylo doopravdy

Tak rozhodně v článku zazněla jedna podstatná věc - je čas zabít platformu x86. To je naprosto bez diskusí.
Průšvihů je tam plno, nejemenší problém je nedostatek registrů (4 na jádro), emulací CISCu na RISCu pomocí zabugovanýho mikrokódu,... Ono už jenom používání segmentů na 286 byla učebnicová prasárna.

No a dneska je všechno podřízeno výkonu. Proč? Protože pitomý řádek kódu v Javě, C#, JavaScriptu,... se spustí interpret, emulující fyzicky nerealizovatelný stroj na x86. Jenomže ten výsledný stroják na x86 nevykonává jádro x86, ale interpreter na kdoví čem... Za sebe bych viděl řešení pomocí několika (až desítek/stovek) RISCových jader s vlastní L1 cache. Hlavně jednoduchý (= líp testovatelný, rychlý) s otevřeným managementem. Jde tam líp škálovat výkon, přiřadit aplikaci jádro v reálným čase, řídit spotřebu,... A dělit to jeden sandbox na fyzický jádro a je jistota, že nic nezdrhne přes cache. Pokud si s tím lepič knihoven nebo pánové z Mozilly nevystačí, smůla.

Otázka je, jestli má být jádro open source. Já si to nemyslím. Pod BSD licencí by to bylo peklo, tam to bude jako closed source - o to horší, že dneska je jasná hranice mezi MIPSem, ARMem, x86, ... Pokud se prosadí taková platforma X pod BSD, tak bude najednou hromada jader X-AMD až X-Zilog, který budou mít společnýho předka a specifikaci, ale jiný erraty, jiný bugy a jiný průšvihy. Aniž by někdo odhalil, co tam je blbě. Z tohohle pohledu je lepší to, co má ARM - licencuje jádra, platí z toho vývoj a hlídá si smluvně kompatibilitu. Přitom na stejný jádro nezávisle musí mrknout všichni, kdo si to jádro koupí a cpou do vlastních brouků.

To uz tady bylo ... a ani Intelu se to nepovedlo prosadit. Jednoduse proto, ze si nikdo nekoupi CPU na kterym mu nic nebude fungovat, pripadne bude, se SW emulaci o 3 rady pomalejsi.

Binarni translace nemusi byt zdaleka tak pomala jak se zda. Delal jsem hloupy translator x86-ARM a kod bez optimalizaci (a s hloupym prekladem) byl zhruba 3-4x vetsi, coz neni ani radove zpomaleni. Navic jednoduchym optimalizatorem resicim preskupovani/vy­hazovani/prepis instrukci metodou "obarvovani registru" to slo srazit s prehledem na kod jen 2* vetsi.

Sak pisu ze uz to tady bylo ... myslis ze v Intelu se nesnazili aby to fungovalo? Dokonce presvedcili M$ aby jim na to widle udelal nativni. Jenze vsichni na tom chteli provozovat ty x86 aplikace, ktery sice bezely, ale naprosto tragicky, a to navic s bonusem, ze Itanium byla platforma pekelne draha.

Pak prislo AMD se svym amd-64 ... a Itanium chciplo definitivne.

Pokud bys chtel nahradit x86, musel bys udelat chip, kterej bude zaroven x86 a zaroven bude zvladat novou architekturu. Tohle bys musel udrzovat HW nejmin 10 let, a pak nejmin dalsich 10 let bys musel udrzovat SW emulaci.

Pricem mezi tim bys asi musel jeste nalejt nehoraznej ranec penez vsem vetsim vyvojarum, aby svoje core aplikace prepsali na novou architekturu - protoze jinam to proste delat nebudou. A na to proste nema silu ani Intel, natoz kdokoli jinej.

Jedina dalsi moznost je takova, ze prijdes s architekturou, ktera bude aspon o rad vykonejsi a zaroven nebude drazsi.

Itanium melo myslim trosku jine problemy, nez zpetnou kompatibilitu. Spousta lidi by to pouzila i kdyby byly na nej prelozene jen MS produkty (SQL server, ASP.NET, apod.). Rekl bych, ze tam nebyla ta spravna pridana hodnota. Ona tam mozna nebyla skoro zadna.

Srovnal bych to s ARMem, to je architektura, ktera pridanou hodnotu ma a verim tomu, ze kdyby byly opravdu otevrene a nativni Win pro ARM (s odpovidajicimi vyhodami - spotreba, optimalizace na rychlost), tak se problem aplikaci vyresi sam.

Ja treba pouzivam hned 2 ARM desky misto stolniho pocitace (jako takovou soft nahradu pro nenarocne veci) a jsem s nimi naprosto spokojen. Rikam jim nevzdelani delnici, trva jim to dlouho, ale delaji spolehlive, muzou delat i pres noc, atd.

Na překlad ARM › x86 existuje od Intelu libhoudini a výkon je srovnatelný s během na stejně výkonném ARM

Ono tezko srovnavat "stejne vykonny ARM". Podle me podobne procesory (ale jake to jsou????) ARM jsou tak na 3/4 vykonu Intelu. V mem pripade jsem vzal napr. dva podobne lowcost tablety, ovem ten ARM ma obrovkou vyhodu, ze vydrzi asi 3* tolik co ten Intel :-). V potaz se ale musi vzit, ze jeden je W8,druhy Android.

I ty nejlepší ARM procesory se stěží vyrovnají výkonem dvě generace starým x86/AMD64 procesorům...

Nesouhlasím. Dneska u obou jader narazíš s výkonem na RAMku. Je to už vlastně spíš otázka predikce skoků a velikosti/řízení cache, než samotnýho jádra. Prostě to nabíjení/vybíjení kondíků v RAMce rychlejší neuděláš. Řeší se to přidáním bitů a jejich multiplexem, dual channel RAM,... A snižováním napětí, šlo to postupně z 5V na 3,3V (SDR), 2,5V (DDR1), 1,8V (MDDR1, DDR2), 1,5V (MDDR2, DDR3),...

Co konkrétně porovnáváš? Ve výkonu vysoce paralelizovaných úloh porazí 96jádrový Starling ARM jakoukoliv kombinaci Intelu nebo AMD, kterou jde nacpat do 1U, a to za zlomek spotřeby.

upřímně - takový výpočet je snažší udělat na grafice....

Ne všechno se dá napasovat na CUDA. Třeba nginx na CUDA rozběhnete těžko, ale 96 jader při dostatečném počtu spojení klidně vytíží.

Co je to zase za nesmysl 4 registry na jádro?

EAX, EBX, ECX, EDX.

Pak jsou tam už jenom speciály, který normálně v programu nemůžeš moc zneužívat. ESP, EBP, ESI, EBI. Ty pro práci s daty nepočítám.

(Platí pro 32b architekturu, na 64b jsem v ASM ještě nic nemusel psát, takže tam jsem to nestudoval)

EDI/ESI/EBP jsou stejně použitelné registry jako EAX/EBX/ECX/EDX. Jediný speciální je ESP a pokud chci frame-pointer tak i ten EBP.

A vůbec proč se bavíme o 32 bitech, když moderní OS jedou na 64? 32-bit x86 architektura je minulost. x86_64 je na tom mnohem líp.

Taky nemam x86 rad, uz od dob 80286, kdy IMHO uz tak divnou architekturu jeste vic dodrbali, jenze ta architektura ma dneska prakticky nejvykonnejsi dostupne cipy:

https://en.wikipedia.org/wiki/TOP500#Top_10_ranking
https://en.wikipedia.org/wiki/TOP500#/media/File:Processor_families_in_TOP500_supercomputers.svg (ten obrazek je neskutecne hnusnej s tema vzorkama vyplni)

"Za sebe bych viděl řešení pomocí několika (až desítek/stovek) RISCových jader s vlastní L1 cache."
Tomu je blizko RISC-V nebo starej dobrej MIPS

U ARMu jako jaker asi problem neni, jenze u vetsiny SoC je tam porad ten binarni blob, ktery nikdo neuvolni, protoze patenty a kody tretich stran :( Coz sice souvisi s HW jen castecne, ale otevrena architektura to neni.

Vsem kdo zde basni o tom jak bude OSS CPU a podobne veci bych doporucil shlednout https://media.ccc.de/v/32c3-7171-when_hardware_must_just_work

Osobne si myslim, ze nejlepsi co bychom si z aktualni sitauce mohli vzit je zmena toho, jak funguji dnesni pocitace. Zavedeni ruznych zon zabezpeceni (=neceho jako ringu, ale i do uzivatelske urovne, aby napr. sel spustit cizi kod v lepsim sandboxu na HW urovni) a pak organizace kernelu OS.

Snad časem vznikne i nějaké rozumné otevřené GPU.

Vzdyt' Vam nic nebrani zacit. Koupit nejakeho Spartana, Virtexe, nebo Stratixe a muzete hned zacit.

Kupodivu to ale skoro nikdo nedela. Tedy ... https://opencores.org/projects

PS: Srovnejte si kolik lidi zna C a kolik Verilog... tady je mozna pricina problemu.

Lidí, kteří znají Verilog a VHDL zas tak málo není.
Problém je v tom(viděl jsem to na sobě), že po počátečním nadšení, kdy si člověk chvíli myslí, jak "nebude problém" si napsat procesor, přijde poznání, že na koleně po večerech stačíte tak na klon MOS6502 nebo možná Z80, v lepším případě PDP-11...
Moderní CPU jsou jinde a ty miliardy dolarů, které se v tom točí, nějaký důvod přece jen mají.
Ale určitě by se nějaký jednoduchý 32 bitový RISC napsat dal, pokud by vznikl projekt "lidskými zdroji" srovnatelný s většími OSS věcmi.

Sranda se bavit of 32 bitovém systému když 32 bit je v podstatě pro PC computing zabitý a vše se přesouvá pomalu na 64...

plus sem někde zaslechl teorie že až nepůjde shrinknout dye (tak 5nm) tak bude lepší přejít na 128bit architekturu.

Aha, takže se nám to tam nevleze, tak toho tam narvem dvojnásobek?

Btw, Cortex A5x je taky 64b

No ono vytvořit CPU je celkem jednoduchý. Otázka je jenom to, co to má vlastně umět a jaký to má mít výkon.

Mám doma třeba jednu knížku, kde je <700 stran a autor dokázal probrat logiku (hradla), HDL, interpretaci instrukcí, architekturu MIPS, paměťový subsystémy a ukázat v praxi postup návrhu hned tří mikroarchitektur MIPSu, každou s jinýma vlastnostma (single cycle Harvard, multicycle se sdílenou pamětí a s pipeliningem). Na autora a přesný název si z hlavy nevzpomenu, ale zkusím doplnit z domu...

Tož si pište:

Digital Design and Computer Architecture
David Money Harris & Sarah L. Harris
ISBN: 978-0-12-370497-9