Vlákno názorů k článku Navrhujeme a vyrábíme vlastní CPU: kolik nás to bude stát a proč to chceme? od bez prezdivky ... - "Asi každý programátor si někdy položil otázku, jak...

Ale ono jim viditelne nestaci a ve vysledku nadavaji na to, ze se tvurci aplikaci neprizpusobuji tomu, ze oni chteji ten 15 let stary pocitac stale pouzivat. Ano, vyvoj trosku zpomalil - takze dnes uz 15 let stary pocitac neni az takovy pain, jako byl pred patnacti lety pocitac, kteremu by dnes bylo tricet. A samozrejme to neni jen o tom veku - ono muzete mit 15 let stary vrak, co ma jen dve procesorova jadra na urovni Celeronu s 1GB RAM (ktery tehda stacily) a plotnovym diskem... a pak to bude jine, nez kdyz tam budete mit nejakou sestijadrovou i7 s tolik pameti, co deska dovoli a s nejakymi SSD. Aneb neni to jen o veku. Dulezitym aspektem je dnes i spotreba - aneb mnohdy ten vyssi vykon clovek ma s podstatne nizsim prikonem...

A tak ta podpora ze strany vyrobcu je je predevsim o penezich, ze? Lidi si predstavujou, ze levne koupi nejakou skatuli a donekonecna jim to bude zdarma nekdo zaplatovat - takovy "socialismus" prece take fungovat dost dobre nemuze. U vyrobku, kde je garantovan delsi zivotni cyklus si toto zpravidla v cene zaplatite. At uz v nakupni cene, nebo v naslednych servisnich poplatcich. Aneb lidi si radi delaji srandu z Apple, jak ze je to zbytecne drahy telefon... ale podivejte se, jak dlouho ve finale tu podporu mate.

U tech "levnejsich" (domacich) routeru precijen volbu mate - kdyz vhodne zvolite, jde tam nacpat OpenWRT a fungovat s tim. Samozrejme je treba dobre zvolit HW. Ale i tam se postupne dostave do stavu, kdy zarizeni s mene zdroji (RAM/flash) prestavaji byt podporovana - jednoduse proto, ze i vyvojari se s tou miniaturizaci jsou ochotni crcat jen do urcite miry...

Co se týká příkonu, chtěl bych vidět stroj, kde by dávala smysl výměna kvůli potřebě. Možná u nějakých výkonných serverových řešení nebo extra výkonných pracovníc stanic pro specializované použití, ale pokud bych si kvůli padesáti wattům příkonu měl kupovat za patnáct tisíc nový počítač, zaplatilo by se mi to tak za pět let.

Tak ono spotreba hraje roli treba i co se provozu na UPS tyce, nedejboze kdyz to optimalizujete v ramci provozu domaci FVE ciste proto, abyste co mozna nejmin odebiral z gridu. Jasne, muzete zrovnatak namitat, ze navratnost FVE je take strasne dlouha... ale to obligatne hodnotite podle ceny dnes. Nebo snad vlastnite kristalovou kouli a dokazete ctenemu publiku sdelit, jake budou ceny energii treba za dva roky? :-) Sem s tim.

Jasně. A teď tu o Karkulce.

1kWh mám za cca 5Kč. Abych z úspory za silovku zaplatil solární bestii za 200 000, potřebuju ušetřit 40 MWh. Mám rodinnej dům, sakum prdum se vším všudy průměr 4kWh/den. Takže návratnost 10 000 dní. To je nějakejch 27 roků a 4 měsíce, pokud bych tím pokryl 100%

Fakt se vyplatí kvůli tomu ještě co tři roky měnit spotřebiče za dalších 100 000, aby si to někde necuclo denní odběr za dvacku.

Nazorne jste potvrdil tezi o tom, ze kalkulujete s dnesni cenou :-) A ve finale je vam zjevne ukradene, ze kvuli te vasi (zatim) lacine energii se pali mrtvi dinosauri. Hlavne ze usetrite! No, jako prezentace sobce dobry...

Danny, zato Ty jsi očividně ochoten se vrátit do jeskyně kvůli údajné záchraně planety.

Čeho jsi ochoten se vzdát ty osobně pro naplnění cílů greendeal?

Ne, nemusim se vracet do jeskyne. Ale take si nemusim ospravedlnovat vrtani do kolena. Takze ano, treba se vzdam alespon tech par wattu zbytecne propalene energie. I tim clovek svou uhlikovou stopu snizi. Hromadu cest realizuji MHD, k preprave za vlidneho pocasi pouzivam treba kolobezku... tak a ted vy ;-)

I tim člověk svou uhlikovou stopu snizi.

Na tohle spojení už jsem doslova alergický. Říkám tomu bezuhlíkové náboženství. Protože nic jiného to není. Jeho apoštolové se samozřejmě snaží halit to do vědeckého hábitu, aby zmátli lidi, ale při bližším pohledu zjistíte, že je to ukázkový příklad pavědy, jejíž aplikace vede ke spoustě absurdit a rozporů typu zlikviduj něco, co slouží, abys to mohl nahradit něčím novým, co ve skutečnosti nepotřebuješ. Tedy žádná ekologie, ale pokus o jiný způsob řešení krize z nadprodukce. Ze své podstaty je to doslova antiekologické.

Čím dříve odpadnete od té své bezuhlíkové víry, tím dříve přestanete životnímu prostředí škodit.

Snizovani uhlikove stopy nerovna se zanda bezuhlikova vira. To by clovek musel prestat dychat, protoze i tim se CO₂ uvolnuje, zejo :D Ne, to neni zadne nabozenstvi - to je ciste o tom, ze nedelam bordel kolem sebe, kdyz opravdu nemusim. Narozdil treba i od mnohych kuraku, kteri odhazuji vajgly kde se jim zlibi s tim, ze ono se to prece uklidi (idealne s dovetkem, ze proto prece plati dane). Lidi v Cesku maji ve zvyku se ke svemu okoli mnohdy chovat jak ignoranti - ale pak se divi, v jakem bordelu to zijeme.

Je videt, ze jste nikdy nezil na dohled od uhelne elektrarny a ani se nepriblizil k hnedouhelnemu povrchovemu dolu. Ono byste pak o tom, jestli se nekde nesviti zbytecne premyslel jinak ;-) A i kdyz to dnes udelate, tak to neni takovy marast jako to byl treba pred triceti lety...

Dětství jsem prožil v Kadani, se čtyřmi tepelnými elektrárnami a povrchovým dolem mezi nimi, vše ve vzdálenosti do 5 km. Stále si pamatuju, jak večer padal sníh a ráno byly vidět zářivě bílé stopy v šedém sněhu pokrytém vrstvou popílku. Pamatuju si i suché lesy v Krušných horách. Vím, jak se situace zlepšila, když byly nainstalovány technologie jako odlučovače popílku a odsíření, přestože elektrárny jely dál a dál produkovaly CO₂.

Proto bych prosil, abychom rozlišovali CO₂ a ostatní druhy znečištění. Způsobují problémy jinde a jiným způsobem. Zbavit se CO₂ je mnohem větší technický problém, už z podstaty technologie (spalování paliv obsahujících uhlík) a probíhajících chemických reakcí.

Ale vy porad prehlizite tu cast procesu, kde se bere vlastni palivo. Krater v zemi, mesicni krajina... to vam odlucovace popilku ani odsireni nevyresi, zejo :-) Nikde nepisu o zbavovani se, pisu o omezovani produkce. A v souladu heslem "think globally, act locally" muzu zacit u toho, ze nejaky ten wattik usetrim i v ramci sve domacnosti.

Ale vy porad prehlizite tu cast procesu, kde se bere vlastni palivo. Krater v zemi, mesicni krajina... to vam odlucovace popilku ani odsireni nevyresi, zejo

Já vím, jak ta díra v zemi vypadá. To se fakt přehlédnout nedá.A souhlasím, že to je problém. Mě šlo o něco jiného, totiž abychom v argumentaci nemíchali znečištění, které se dá eliminovat relativně snadno/levně (třeba popílek a oxidy síry) a dopady, které se nedají odstranit bez zásadní změny technologie, což je mnohem nákladnější.

Také celkem souhlasím s názorem, že úroveň civilizace do značné míry souvisí s tím, kolik energie má k dispozici. Proto bychom se neměli primárně soustředit na šetření, ale na šetrnější výrobu (raději ITER, než úsporné žárovky). Když už šetřit, tak začít tam, kde to bude mít největší efekt. Ušetření pár wattů, i když to udělá každá domácnost, tu díru v zemi viditelně nezmenší.

No zrovna u te tezby je dost velky samotny prach.... a ten proste dopady ma treba i na zdravi, zeano. A ten oblak prachu, co zvlast v suchych letnich mesicich z dolu stoupa jaksi neprehlednete :-) Kdyz tedy chceme resit "naklady", pak by se mely ale zapocitavat vsechny externality, co to zpusobi. Ja vim, neni asi lehke to rozumne dopocitat... ale soucasne se nemuzeme tvarit, ze to je "beznakladove".

Diru v zemi zmensi - a i ten prach z tezby - odstrani jine zdroje. Jadro by bylo v necem fajn - a na mistech typu ETU by si zaslouzilo stat s ohledem na existujici infrastrukturu, ale je potreba si priznat ona ta tezba taky nebyla uplne slunickova. Jasne, oblibene "evropske" reseni je ty negativa outsourcovat nekam za hranice a tvarit se, ze u nas ten problem neni (aneb slavnostne jsme si tu hromadu fabrik zavreli a zbozi vozime z Ciny/Indie). Nedotazene porad mame ulozeni odpadu - co mame jsou provizoria. Pokud chceme ferove resit nakladovost, musime resit nejen to, za kolik se koupi palivova tyc, zejo. A ono jen postavit to... je beh na dlouhou trat.

ITER je jako mozny smer asi taky fajn, ale to jsme stale ve fazi experimentu... a pro realne provozni nasazeni vlastne nevite, kolik to bude stat - kdyz uz chcete pouzivat argument "drahych reseni". A misto te ETU to dnes nepostavite. Samotny experiment je jeden z nejdrazsich projektu na svete, zeano ;-) A terminy se spis odsouvaji... aneb nemate ani jistotu, ze to za tech 25 let realne pujde postavit, puvodni plany byly pritom optimistictejsi.

Takze kde tu energii brat? ;-) Dneska.... ne za ctvrt stoleti. Ono moc cest, nez jak skrtit tu spotrebu a aspon neco dofouknout skrze mene stabilni zdroje typu slunce/vitr asi neni. Pripadne voda.... ale ve vsech tehlech pripadech casto narazite na NIMBYsmus. A ne, do ty doby palit uhli tezene z prasiciho mesicniho krateru fakt reseni neni.

Danny, šmakují banány? A lacláče sedí dobře?

Optimální mix je jasný. 80% jádro + max. 10% solárů + voda. Nic jinýho u nás ekonomicky, technologicky ani ekologicky nedává smysl.

Pokud jde o těžbu, je sakra rozdíl vydolovat pět vagónů uranové rudy na reaktor a rok a vydolovat 300 vagónů uhlí + 100 vagónů vápence každý den na stejný výkon.

A s tím snižováním odběru opatrně. Ono se zařízení snadno vyhodí a koupí nový, ale napadlo tě, co se s tím vyhozeným stane? Třeba s blbým plošňákem - skleněný vlákna v pryskyřici smíchané se zpomalovačem hoření. Napadlo tě někdy, jak se to vlastně recykluje? Když už za sebou nechceš nechávat zbytečný bordel...

Banany moc nemusim, diky za optani :D Jadro... no, tak ty zdroje postavte. Realne je CEZ kasicka na penize, kterou si stat lata diry ve svem vlastnim rozpoctu. Kolik ze novych jadernych zdroju vzniklo? Aha, zadny. A planovane Dukovany - to je spis nahrazka za dozivajici reaktor, ono ty tam take nevydrzi vecne. CEZ si obcas hral "na byznys" a poustel se mj. do akci typu Rumunsko... kde se ve vysledku par miliadr pekne promhralo (odepsalo), ze? :-)

V prumeru 80% z toho, co na tech starych deskach mate recyklovatelne je. To mate zmereny, o tom nemusime dlouze polemizovat. Nerecyklovatelny zbytek se holt spali. Ale tu tepelnou energii muzete... premenit treba take v tu elektriku, ze? :-) Rozhodne to dava vetsi smysl, nez si kutat mesicni kratery v krajine. Nikde jsem mimochodem nepsal, ze se nema palit nic a nikde. Ale proc to ma byt zrovna uhli, kde ty externality kolem jeho tezby take zanedbavat nemuzete...? Ono i ta tezba, zpracovani a preprava od rypadla ke kotli krom jineho... zere elektriku. A ne uplne malo.

Spálit? Jako exotermicky přeměnit na oxid? Skleněný vlákna? Když sklo je amorfní OXID křemíku? To jako vážně?
Nechci být zlej, ale asi bys se měl přestat škrtit tím svěračem. Mozek potřebuje kyslík.

FR4 (sklolaminat a jakoze fakt dobrej) se vzniti pri nejakych 500-600 °C, pokud zajistite dostatecny prisun kysliku. I pri nizsi teplote (~300 °C) pri dlouhodobem pusobeni dochazi k degradaci materialu... A ze by se vsude pouzivaly ty nejkvalitnejsi materialy bych se netvaril. Ve skutecnosti se setri kde se muze, hledaji se cesty, jak neco ocurat, zvlast popularni china-import... :) Takze realne spis narazite na veci, co neodolaji zdaleka tak dobre co FR4. Ve spalovnach se bezne odpad pali pri 850-1100 °C. Aneb fakt se nebavime o nejakem domacim grillu, na kterym si opekate burger k veceri... :-)

Je videt, ze jste nikdy nezil na dohled od uhelne elektrarny a ani se nepriblizil k hnedouhelnemu povrchovemu dolu.

Vyrůstal jsem 4 km od tepelné elektrárny a v okruhu 20 km se nacházelo několik uhelných dolů. Většinu profesionálního života se pohybuji v průmyslu a většinou se to nějak týkalo energetiky (měření, automatizace, řízení...). Každý, s kým jsem se za poslední roky setkal a profesně nějak souvisel s energetikou, to viděl stejně jako já-prosazování zbytečných, drahých, nesmyslných opatření ve jménu bezuhlíkového náboženství lidmi, kteří ani rukávem nezavadili o technické vzdělání.

Neznám člověka, který by chtěl žít ve znečištěném životním prostředí. Ale bezhlavě se vrhat do nějakých zásadních, nepředstavitelně drahých opatření s dopadem na desítky let jen proto, že o nich kdosi prohlašuje, že je to ve jménu ekologie, a snad to tak prvoplánově může i vypadat, je nezodpovědné a hloupé. Elektromobilita na sílu, podpora OZE na úkor klasické energetiky, bezuhlíkové šílenství-to vše ve svém důsledku povede k ještě většímu poškozování životního prostředí a naši společnost to ekonomicky zničí.

Každý, s kým jsem se za poslední roky setkal a profesně nějak souvisel s energetikou, to viděl stejně jako já-prosazování zbytečných, drahých, nesmyslných opatření ve jménu bezuhlíkového náboženství lidmi, kteří ani rukávem nezavadili o technické vzdělání.

Na to nemusím být energetik. Stačí si vzít Excel (dobře, jsme na root.cz, tak LibreOffice Calc), najít si pár hodnot, vzpomenout si na základní vzorečky ze základní školy a začít počítat: současná spotřeba elektřiny, budoucí spotřeba po nahrazení fosilních paliv, výkon, účinnost, koeficient využití, cena a životnost různých zdrojů, potřeba akumulace pro pokrytí cyklů den-noc a léto-zima, alternativně udržování záložních zdrojů, pokrývajích výpadky těch udržitelných, atd. O přírodních zákonech sice můžeme zkoušet hlasovat, ale jejich platnost tím nezměníme...

Energetici v mnoha aspektech funguji jak ti vyvojari v kernelu. Lide leta programujici v Ccku hejti modernejsi rust. Mnoho lidi jednoduse odmita nove/jine postupy. Ono je jednodussi vymyslet tisic duvodu, proc neco "nejde", nez se zamyslet nad tim, jak to udelat smysluplne a treba jinak... zeano ;-)

Lide leta programujici v Ccku hejti modernejsi rust.

Do debaty o Rustu bych se tu radši nepouštěl. Seznam mých námitek proti Rustu by vydal nejmíň na jeden samostatný článek. Jedna z nich by asi byla ve smyslu: "Lide prosazující Rust hejtí léty prověřené C a C++." To odmítání může pramenit ze zkušeností, že "nové/jiné" nemusí znamenat "nové/lepší". Je na propagátorech toho nového dokázat, že je to lepší, ne že jim ostatní budou muset dokazovat, že zrovna ta jejich novika lepší není.

Ja tim jen chtel demonstrovat, ze to je tradicni stret neceho noveho a neceho stareho :-) Tohle se v lidske civilizaci cyklicky opakuje - a je fuk, jestli povedeme rec o IT, energetice nebo treba doprave. Ano, casto se jako argument u stareho uziva zkusenost - ale tim se spis maskuje ten strach z noveho ;-) Protoze to nutne znamena se neco noveho naucit, zkusit zmenit uhel pohledu... no a to se moc nechce, zvlast kdyz chcete mit ten klidek a pohodlicko a vydrzet s tim, co jste se doposavad naucil.

Ja tim jen chtel demonstrovat, ze to je tradicni stret neceho noveho a neceho stareho

Není důležité rozlišení nové/staré, ale lepší/horší. A určitě neplatí, že co je nové, je nutně lepší.

zkusenost - ale tim se spis maskuje ten strach z noveho

Málokdy je nové také úplně ve všem lepší než staré. Není to ani tak strach, jako spíš zkušenostmi podložená obava, že kromě inzerovaných pozitivních vlastností novinky existuje také řada negativních, o nichž se propagátoři nezmiňují. Buď záměrně, nebo protože na ně ještě nepřišli.

Protoze to nutne znamena se neco noveho naucit, zkusit zmenit uhel pohledu

Tohle jsem právě zkusil s Rustem. Na začátku mě tento jazyk zaujal, ale čím víc jsem se ho snažil pochopit a naučit, tím ve mně sílilo přesvědčení, že tudy ne.

Energetici v mnoha aspektech funguji jak ti vyvojari v kernelu.

Je to tak. Spojuje je to, že si jsou vědomi technických omezení a cítí zodpovědnost za výsledky svojí práce.

Sorry, ale lidi, co vidí do energetiky ví, že
1) Elektriku nejde skladovat. Maximálně nepatrný zlomek toho, co by bylo potřeba.
2) Protože nefunguje skladování, musí se vyrábět v době spotřeby.
3) Mrazírny, datacentra, nemocnice atd. potřebují energii 24/7, takže stejně musí stát klasická elektrárna, která pojede, když nesvítí. Stavět dvě elektrárny a přehazovat je podle počasí je ekonomický nesmysl.
4) Postavit takovou FVE, to není sranda. Jenom ty panely - energeticky nejmíň náročná je výroba hliníku na rámy, to je elektrolýza eutektickýho roztoku Na3AlFe6 a Al2O3 při 960°C. Na druhým místě je sklo, tam sice odpadne elektrolýza, ale taví se při vyšších teplotách. No a článek samotný, s rafinací křemíku, dopováním arsenem,... No brr. Bez baterek (Li, fosfáty, plasty, měď) to navíc vůbec nedává smysl. A k tomu střídač, doprava,...
5) Když svítí u nás, svítí i v německu. Němci mají tolik solárů, že když u nás svítí, budou prodávat přebytky pod cenou. Nedává smysl investovat do něčeho, co vyrábí, jenom když je přebytek. Takže solární panely u nás, to je naleštěný odpad.

Samozrejme, ze energii skladovat lze. Realne se to deje i u konvencich zdroju - kdy se nadbytky z vyroby behem noci pouzivaly u precerpavacich elektraren k tomu, aby se v noci akumulovala voda do horni nadrze. Obcas staci jen zmenit mysleni... a tu precerpavacku naopak "vybijet" v noci, zeano ;-) Akumulace do baterii take uz nejaky patek funguje. Jiste, jsou u toho ztraty... ale to u te precerpavacky, co v noci akumuluje energii ze spaleneho uhli mate taky.

Vtipne, ze zminujete jen FVE, ale on to neni jediny mozny zdroj. Vitr vam fouka... i v noci. Voda take tece 24/7. Netvrdil bych, ze vyuzivame existujici potencial na maximum - spise hledame duvody (vymluvy), proc to "nejde". Jasne, nejsme Norsko - takze z te vody nevymackneme tolik, co oni - ale mezery rozhodne mame. A vyborne, sam popisujete realny problem energetiky - a tim je to trzni fungovani systemem "pet minut prodavam levne, pet minut draho", proste obycejne spekulovani. A kdyz se to "prodat nevyplati", tak se ta elektrika posila do maricu... a proste se topi panu bohu do oken. I tohle vymysleli ti vasi "energetici".

Ne, mluvím o vyrovnávání denních špiček, než naběhne stabilní zdroj. To je to omezený ukládání.

Spotřeba ČR je cca 60 TWh/rok. Předpokládejme, že je spotřeba rovnoměrná. Potřebuješ z OZE během 4 měsíců nachytat 40 TWh na osm dalších měsíců. Jak a do čeho to narveš? Nebo aspoň polovičku z toho...

Ukládat ve dne a vybírat v noci jde, ale ne když zvládneš uložit třeba 2GWh a máš 3GW přebytek výkonu. Za 40 minut máš plnou kapacitu a - zbytek prodáš pod cenou. No a v noci využiješ uloženou energii na 3-4h a - na zbytek noci nemáš nic.

Rocni spotreba je fakt irelevantni cislo. Podstatny je realny odber versus realna vyroba. No, zrovna v tuhle chvili (uz asi od pate vecerni) PVE do site realne dodavaji ~650MW... nebo chcete-li to jinak 5% aktualni potreby. CE dalsich ~370MW. Ty 4 mesice jste si vycucal kde? ;-) FVE dnes kolem poledne dodavaly nejakych 1800MW - jestli si myslite, ze FVE neco vyrobi jen 4 mesice v roce, tak jste co se energetiky tyce opravdu fachidiot :-)

Ano, tech PVE mame dnes relativne malo, ale to neni argument podporujici tezi, ze to nejde. Vyrobnich kapacit ve VE take moc nemame, ale za oboji muze spise NIMBY.

Prestante tu furt sermovat s tim "pod cenou". Obhajujete paleni uhli a vdechovani prachovych castic generovanych pri tezbe tim, ze to je "preci levny". Ale to je chucpe. Ty vicenaklady kolem zdravotnictvi mate zapocitany kde? ;-)

Rocni spotreba je fakt irelevantni cislo. Podstatny je realny odber versus realna vyroba.

Jak už jsem psal, je užitečné si hodit pár čísel do tabulky a trochu počítat. Když pominu, že v měřítku ČR přečerpávací elektrárny nezvládnou pokrýt většinu spotřeby ani celou noc, tak máme taky rozdíly během roku. Např. jedna konkrétní fotovoltaika loni v prosinci výroba 12 % červencové. Tohle fakt přečerpávačky nevyrovnají, natož baterky. Průměrný měsíční koeficient využití instalovaného výkonu 2,6 % v prosinci, 21 % v červenci. A mohl bych pokračovat, třeba o zimních inverzích, kdy týdny nesvítí a nefouká, FVE se vyšplhá na pár minut kolem poledne na krásných 5 % instalovaného výkonu...

28. 2. 2025, 20:27 editováno autorem komentáře

Ja nejak nechapu vasi nutkavou potrebu to roubovat na jeden konkretni zdroj. Kde pisu, ze jen PVE pokryjou vetsinu spotreby? V noci se povetsinou do PVE naopak cerpa (nabiji)... na to mate statistiku na CEPSu ;-) A limitou tady je prave to, ze jich moc neni. Ono se staci podivat k Herminovu, jake tanecky tam jsou kolem "nove prehrady". To je problem.... zijeme povetsinou z toho, co se tu postavilo pred revoluci... a ted si vemte ty Nory - ti vam klidne "vypnou" vodopad nebo klidne prokopou 20km stolu - a vetsinu te vody presmeruji do nejake trubky, aby to natahly na turbinu. U nas nemyslitelne... :D A jsou mista, kde realne spise dohanime resty - i potencial vltavske kaskady v tomto smeru neni zcela vyuzit, ze?

Hodne se upiname k systemu "nekolik velkych zdroju" - ale ono jich muze byt spousta mensich. Realne se spis cas podobne infrastruktury nechala zchatrat a k obnove se spis nemame - aneb kolik tady bylo mlynu a dalsich prumyslovych provozu, kde se voda jako zdroj energie pouzivala. A namisto snahy tvorit vicero mensich (ruznorodych) zdroju se upiname k tomu, ze secteme celkovou potrebu a pak to chceme vsecko obslouzit z par velkych elektraren - a na male zdroje hledame ruzne formy hejtu, zeano ;-) Ve finale je ale takova infrastruktura, kde mate jen tech "par nabusenych" zdroju zranitelnejsi podstatne snaz. No, a to jsme zase u zmeny mysleni... a samozrejme tradicni "energetik" zvykly na svych 5x 200MW v jednom arealu vas bude presvedcovat, ze jinak to preci nejde...

Ja nejak nechapu vasi nutkavou potrebu to roubovat na jeden konkretni zdroj.

Jen jsem napsal pár čísel je zdrojům, o kterých jste psal Vy...

V noci se povetsinou do PVE naopak cerpa (nabiji)

Vy jste tu navrhoval v noci "vybíjet".

No, a to jsme zase u zmeny mysleni... a samozrejme tradicni "energetik" zvykly na svych 5x 200MW v jednom arealu vas bude presvedcovat, ze jinak to preci nejde.

Energetik bude nejspíš technicky založený člověk, zvyklý řídit se fakty. Když mu ukážete, že to jinak jde, a dokážete vyvrátit jeho námitky, tak je dost pravděpodobné, že s Vámi začne souhlasit. Tak to zkuste, udělejte aspoň přibližnou realistickou analýzu alternativní energetiky. Jaká je spotřeba, jak se zvýší elektrifikací dalších odvětví a sníží úsporami? Jak je spotřeba rozložená v čase? Jaké zdroje přichází v úvahu, v jakém poměru? Co je dispozici a co se musí nově postavit? Kolik to bude stát a jak dlouho to bude trvat? Jak je výroba rozložená v čase a jak budete vyrovnávat výrobu a spotřebu, aby síť fungovala 24/7? To vše konkrétně, v číslech a v měřítku desítek až stovek TWh ročně.

Ano, navrhoval jsem v noci vybijet - a nabijet pres den tim, co z tech solaru mate problem udat - tu druhou cast jste demagogicky preskocil ;-) Vyroba z tech solaru se jen tak mimochodem predikuje pri dnesnich technickych moznostech vcelku dobre. Jen ti experti z hnedouhelne kotelny tyhle veci neznaji, zejo.

Neni potreba znovu vynalezat kolo - tohle je historicky proslapnuta cesta. Mensi lokalni zdroje se resi snaz, nez dve velke elektrarny, od kterych resite distribuci. Proc nemit vice mensich vodnich elektraren a temi vykryvat mistni spotrebu? Proc nemit vice solaru na strechach resici to same? Predsudky kotelniku stoji na te domele nepredikovatelnosti - ale uz to samo o sobe je obycejny FUD.

Doporučuji například tuhle přednášku - předesílám, že od docenta vyučujícího fyziku na VŠ - kde jsou ty horem dolem tlačené "zelené" alternativy včetně celého greendealového šílenství krásně konfrontovány s realitou: https://www.youtube.com/watch?v=tBXDDPKB9Jw

Je to veskrze prosté a stačí k tomu docela jednoduchá matematika, avšak někteří budou ochotni donekonečna tvrdit, jak se spása lidstva ukrývá ve FVE a větrníkách.

Mnoho lidi jednoduse odmita nove/jine postupy.

V technice se tomu říká inženýrský konzervatismus. Jiné obory, např medicína, jsou v tomto ohledu ještě mnohem konzervativnější.

Odpovězte si sám - vy byste snad dopustil, aby se vám na operačním sále v útrobách místo doktora medicíny hrabal někdo, kdo o medicíně neví zhola nic, ale zato má jasno v tom, že by vás určitě odoperoval moderněji a lépe?

Celé to šílení kolem CO2 není nic jiného než náboženství. Jednou si budou naši potomci asi hodně klepat na čelo při pohledu do minulosti.

Nech ho, on za to nemůže a nemocným se nemáme smát. Švára má stejnou diagnózu.

U toho se to projevuje tak, že ho strašně vytáčelo, že mu děcka nezhasínaly 5W LEDku v koupelně. Takže při rekonstrukci bytu koupil 2x větší rozvaděč, hodil tam 24V zdroj, PLC s expanzníma modulama, 20 stykačů, ke každým dveřím UTP s tlačítkem, v rozvaděči pro každý světlo stykač za 600 se spotřebou 2W. A tři dny práce týpka, co to programoval...
Celá tahle sranda ho prý vyšla na 60 litrů. Žere to trvale 45W (= cca 395kWh/rok) , ke každýmu zapnutýmu světlu navíc 2W když svítí. Ale má možnost kdykoliv z mobilu zhasnout 5W žárovku, která by jinak sežrala celých 0.04 kWh za osm hodin meziodchodem děcek do škole a jeho příchodem. A to se mu přece vyplatí...

4 kWh denně mi na rodinný dům připadá jako dost málo. Já mám dlouhodobě průměrnou spotřebu kolem 11 kWh/den.

To je dost malo. Ja mam maly dum ale mam o 3-4kW vic. Ale zas dva lidi homeworkuji.

3. 3. 2025, 13:01 editováno autorem komentáře

Když zvednete spotřebu třeba 2x, tak to bude 14 let.
A za 20 let bude elektřina 2x dražší, a bude návratnost 7 let :-)
Nějak se k tomu stejně došolicháte...

"Co se týká příkonu, chtěl bych vidět stroj"

Takovej stroj neexistuje. Navic dodavatele HW davaji support uz 10let. Duvod je prosty, vyvoj veskery zadny a tlak zakazniku na zbytecne obmeny HW ktere jim nic neprinasi.

"Jasně. A teď tu o Karkulce."
Hele ale tech lidi ktery stejne jako danny nezvladaji 1+1 je tu par desitek tisic zcela jiste. Zrovna nedavno sem se jednomu vysmal ... poridil si solary ze prej usetri. Stalo to cca 1/2M a pulku dostal nejakou dotaci. Ale i kdyz budu pocitat jen tu pulku, tak na nule bude nekdy za 20let. Teda za predpokladu, ze elektrina bude stat porad stejne a ze mu to za rok cely neshori.

Jenze ony ty panely 20let neprezijou. Vsechny ty na tech dotovanych polich jsou uz mozna i nekolikrat vymeneny. Kdyz dostavas 17Kc/kW tak se to muze i vyplatit menit ...

Když se podíváte na bazary, tak můžete najít velké množství solárních panelů 10 a více let starých. Prodávají se za pár stovek, ale jsou stále funkční. Důvod proč se prodávají a tedy mění, není nefunkčnost, ale to že stejně velké panely mají dnes 3-4x větší výkon. Takže panely těch 20 let rozhodně ve velké většině vydrží.

Chápu dobře, že se postaví elektrárna dimenzovaná tak, že utáhne barák, s návratností 15-20 let. Ale co 5 let chcípnou baterky, co 10 let se mění panely za silnější a ještě se mezi tím kvůli spotřebě průběžně mění za dlouhý prachy stroje za něco s menším odběrem, než na co se dimenzovala ta původní slabá elektrárna...? Whiskey - Tango - Foxtrot?

Zaruka na slusne LFP akumulatory je dnes 10 let zaruky. Predpokladana zivotnost je 15-20let s umernym snizovanim kapacity.
Ke stridacum muzete prikoupit prodlouzenou zaruku v dobe nakupu. Predpokladana zivotnost je 15-20let s umernym snizovanim kapacity.
Poruchovost ocekavam zejmena u stridacu.

Co 10 let se meni panely - to mate odkud? Co 10 let mozna bude menit panely sam na svuj popud protoze budou ucinnejsi,lehci, mozna oboustranne ci si z nich postavite plot nebo fasadu.
Vyrobci deklaruji ze po 25% neklesne vykon pod 80%. Osobne si myslim ze tak realne 20 let.
Panely jsou na cele instalaci uplne nejlevnejsi polozkou. Vyrabi se jak bata cvicky. Mne treba jeden panel vysel jak mesicni vypalne cezu za elektrinu. Dnes uz bych za tu samou cenu (i po inflaci penez) poridil panel o 10% ucinnejsi.

3. 3. 2025, 15:46 editováno autorem komentáře

Ten support na 10 let jim ve finale vydela vic nez prodeje HW. Klasicky hromadkovy hospodareni... jeee, ja usetril na investicich. Super! No jo, ale vedle to zaplatim na sluzbach. Ale to nevadi, to je preci jina hromada penez :D Ve finale je jedno, jestli ty prachy vytahnete z leve nebo prave kapsy, proste je vytahnete...

Jenomze elektrina bude stale drazsi. A EV si tez poridi do 20 let.
Krom toho nezavisly kapotovany generator jako zalozni zdroj energie tez neni levny. A musite ho udrzovat. U solaru je uddzba levna.

17kc/kW nedostava vyjma prvnich solarnich baronu cca 15-20let nikdo. Kde jste na to prisel?

Solary lze vyuzit i jinak. Offload site nebo pokud maji akumulatory tak pro poskytovani sluzeb siti.

Umrtnost panelu je soucast business planu.
Myslite ze vodni elektrarna, parni nebo jaderna nepotrebuje udrzbu? Ze ji neodchazeji komponenty?

No neviem. Viac krat som sa nad tym zamyslal, ale nikdy neskumal do hlbky.
Povedzme ze mam 32bit ARM, CortexM.
V kode nech mam 5 premenne typu bool. Zaberu
A: 5 pamatovych adries (1bit z kazdej adresy, zvysne bity su nevyuzite), berie viac RAM, z pohladu vypoctoveho vykonu bude jedno ci to bude 5x bool, 5x char, alebo int
B: 1 pamatovu adresu, kazda bool premenna bude napamovana na 1bit, setri to ram, ale mapovanie musi riesit procesor, co znizuje vypoctovy vykon

Je aj nejaka C moznost? Ako to je v skutocnosti?

Když máte možnost těch 5 bitů držet pohromadě, pak je A vcelku výhodné - jen se programátor musí naučit používat operace AND/OR/XOR a bitové masky. Odměnou je pak možnost provádět operace s více bity paralelně.
Ale ani B není špatná varianta...

Kterej Cortex konkrétně?

Všechny mají jednu hezkou věc, barrel shifter. Takže klidně do uintu hodím víc bitů a nemusím (na rozdíl třeba od AVR) řešit cyklus s posunem o jeden bit.

Ale pokud bych měl něco většího, řekněme M4, tak ta možnost C je celkem krásná. Jmenuje se Bit Banding. Části RAMky mají stínovou oblast, kde je každý jednotlivý bit vidět jako uint32. Viz např. https://www.st.com/resource/en/reference_manual/rm0090-stm32f405415-stm32f407417-stm32f427437-and-stm32f429439-advanced-armbased-32bit-mcus-stmicroelectronics.pdf kapitola 2.3.3

Ale tohle jsou zrovna věci, kde je fajn vědět, co ten procesor umí a kde jsou slabší místa...

Mal som na mysli, ako to prelozi prekladac. Nie ze ja budem v kode robit bitove operacie, aby som sa dostal k True/False hodnote bool premennej.
Zatial som si pri mojich projektoch vystacil s M0. BitBanding v M4 som nepoznal, zaujimave.

Pokud použiješ C, tak to nemá booleovskou hodnotu. A přeloží se to podle toho, co napíšeš.
Jinak se přeloží

uint32_t a = ...
...
if(a) { .... }

a jinak

uint32_t a = ...
...
if(a & 0x80) { ... }

Ty musíš jako autor programu vědět, jak to budeš ukládat. Jestli máš málo RAMky, problém s nedostatkem FLASH nebo málo výkonu na extra bitový operace. A ideálně bys měl i tušit, co ti železo dovolí za minimální cenu, aby sis třeba nerozkopnul branch predictor rotací o několik bitů v cyklu...

Btw, typ "set" v Pascalu měl něco do sebe...

Pokud me pamet neklame, tak bool v C mame uz od C standardu ISO/IEC 9899:1999, tedy ctvrtstoleti, v podobe klicoveho slova _Bool, a pokud pouzijete std. knihovnu stdbool.h, tak mame i makro bool a hodnoty true a false (kap. 7.16). True a false maji hodnotu 1 ci 0, a tedy maji defaultni typ int. Ovsem s velikosti objektu typu _Bool je to jinak - v C99 neni velikost typu definovana, nicmene musi splnovat dva pozadavky standardu: A. Objekt typu _Bool musi byt tak velky, aby se do nej daly ulozit hodnoty 0 nebo 1 (kap. 6.2.5), a B. Objekt musi byt adresovatelny, pricemz nejmensi adresovatelny objekt v c je typu char. Povetsinou se kompilatory k _Bool stavi podobne jako k enum, tj., pokud je rank objektu takovy, ze se vejde do char, pouzije se v zajmu setreni mistem char. (Stejne tak ale mohou existovat kompilatory, ktere bool ukladaji do objektu velikosti int apod., a stale dodrzuji std. C99.)
Otazkou je, jak velky je char. Toto opet C99 nespecifikuje (implementation defined, cti kap. 6.2.6), pouze stanovuje, ze char musi mit alespon 8 bitu (makro CHAR_BIT v limits.h). Nastesti dnes v 99.999 % pripadu velikost char = byte.
No a pak tu mame vyjimku v podobe bitoveho pole, takze treba pro tri promenne typu bool muzete stvorit toto:

struct {
bool x : 1; // bit 0
bool y : 1; // bit 1
bool z : 1; // bit 2
} flags;

Kolik mista zabere objekt flags je opet implementation defined, ale typicky to dopada tak, ze x, y, z lezi na bitove pozici uvedene v komentari a flags se vejde do char. Kdyz se potom podivate na praci s temito bitovymi poli (log. operace apod.), tak prevazuji instrukce typu 'test' (~and) s konstantou v operacnim kodu/jmp a vysledky operaci se natahuji take jako konstanty v opkodu, posuvy se v podstate nepouzivaji (samozrejme zalezi na ISA).
Treba toto:

return flags.x && flags.y;

dopadne v gcc bez optimalizace takto:

movzx eax, BYTE PTR flags[rip]
and eax, 1
test al, al
je .L2
movzx eax, BYTE PTR flags[rip]
and eax, 2
test al, al
je .L2
mov eax, 1
jmp .L4
.L2:
mov eax, 0

(a ARM pouziva taky and) a s optimalizaci -Os pak takto:

mov al, BYTE PTR flags[rip]
and eax, 3
cmp al, 3
sete al
movzx eax, al
.
No a pak tu mame standard C23, ktery nahrazuje makra true a false klicovymi slovy true a false.

Mate v pameti nejake zname potize, kdybych novej codebase stavel na C23 a pak to musel nekde zkompilovat nejakym starsim kompilatorem? zda je true/false makro nebo keyword - v tom problem osobne nevidim. Neco na co si dat pozor?

Uprimne, tam, kde jsem, C23 zatim nesmime pouzivat (pouzivame typ. C11, sporadicky C17), resp. asi by to nejak slo, ale nebylo by to jednoduche.
Nicmene co vidim jako problem, je stdbool.h. V C23 je "deprecated", takze tam to nepouzijete. Po naslednem posunu smerem k nizsim verzim bude ale stdbool chybet, resp. budou chybet bool, true a false. Resi se to tak, ze uz pri psani C23 kodu se include stdbool dava do #if/#endif, kde v podmince makra je symbol z prikazoveho radku kompilatoru, a ten se zase nastavuje v make/cmake/cokoliv jineho podle volby standardu. Videl jsem i varianty s testem na verzi kompilatoru v podmince, ale to je cesta do pekel.
Posun z Cxx -> C23 taky nebude jednoduchy, protoze ve starsim kodu bude include stdbool.
Praxi, kterou mj. z vyse uvedenych duvodu aktualne razim, je misto bool pouzivat chytre nazvanou promennou o delce <= sirka registru pouziteho hw (takze typicky uint..., pro vetsi portabilitu int nebo dokonce uint8_t). Pameti mame povetsinou dostatek a treba ten priklad s bitovymi poli bych pred auditorem obhajovat moc nechtel, prestoze je to pri optimalizaci ve vyslednem kodu efektivni.

Ony ty booleovský hodnoty v C obecně jsou pěkně na pytel. Hlavně proto, že nejsou vůbec některý věci jednoznačně definovány. Třeba u té struktury, jak se skládá do bytu několik menších polí, je zakopaný jezevčík v tom, že standard nečíká, kde je LSB a kde MSB. A zakopaný pudlík v tom, že pokud v GCC nedám __attribute__((pac­ked)), tak na ARMech normálně háže enumy jako int32...

Samotný bool v tom jazyku není, aspoň ne v běžně používaných verzích. Takže se běžně dodefinovává stylem

typedef enum {
FLASE = 0,
TRUE = !false,
} bool_t

No a pak to nějaký blbec i začne používat, stylem

uint32_t x = 0;
...
bool_t a = x < 5000;
...
if( a == TRUE ) {...}

a je vymalováno... Tři chyby a když se to schová někde v kódu, je o zábavu na pár hodin postaráno.

Nerozumim vasemu tvrzeni, ze bool v C neni. Norma ISO/IEC 9899:1999 a nasledujici tvrdi jiz dvacet sest let neco jineho, viz kapitoly 6.2.5, 6.3.1.2, 7.16, 7.1.2 aj., a slusne kompilatory prebiraji normy bez extremnich zpozdeni.
Je smutne, ze nekdo po ctvrtstoleti stale kasle na normu a pacha neco takoveho, co uvadite vyse, ale predpokladam, ze mu to nekdo pri prvnim review hodil na hlavu.
Mimochodem, docela by me zajimalo, co dalsiho mel ten priklad jeste krome nekolika syntaktickych chyb&typos demonstrovat, protoze striktne vzato, v uvadenem undefined behavior neni a cele to mohl byt fikany zamer. Ale to je proste C.

Abych se vrátil k tématu článku, tohle mi připadá podobné, jako problémy na které jsem narazil s VHDL. Ten jazyk také existuje v různých verzích. V novějších se sice některé věci píší lépe, ale některé jejich vlastnosti vývojové prostředí nepodporuje. Anebo je sice umí pro syntézu, ale ne v simulaci, nebo naopak.

A pak najednou clovek narazi treba na DSP TMS32C..., ktery je plne 32bitovy !
I tam samozrejmne plati C-kove ze:
sizeof(char) <= sizeof(short) <= sizeof(int) <= sizeof(long),
akorat tady jsou vsechny predesle
sizeof()
rovny 1, coz je ale 32 bitu!!!
Takze kdyz si do promenne typu char ulozite 0x12345678, tak to tam opet najdete ;-)

No, u DBF to s temi implementacemi moc nezachranite ani IDX/CDX... :-) Vsak je to 42 let stary format, na svou dobu byl fajn, ale je uz davno prekonanej, zejo... Btw. ty IDX navic se musely otevirat rucne (musel na to vyvojar myslet). Ve finale v ramci ruznych "workaroundu" v tech bastlo-aplikacich je dodnes videt vselimozne "reindexovani", zvlast kdyz si ta vec neni jista integritou indexu - coz s IDX se delo bezne, kdyz se do DBF zapsalo pri zavrenem IDX...