Vlákno názorů k článku Názor: Má smysl vytvářet nová Windows? od berber - Každá monokultura nakonec vyhyne, není odolná. Nepotřebujeme dva...

Každá monokultura nakonec vyhyne, není odolná. Nepotřebujeme dva stejné systémy, potřebujeme pro vývoj systémy různé, kde se jeden bude učit od druhého a přitom nebudou tak lehce zranitelné. Ano, Windows okopírovaly rozhraní XWindows, z druhé strany i Unix se může občas něco přiučit. Nesnažme se ale o konvergenci, byla by to chyba.

1) Některé monokultury naopak bývají často dlouhodobě úspěšné, například rákosiny.
2) Srovnávat SW s rostlinami pokulhává na všechny tři nohy. U SW totiž naopak existují dobré důvody, proč je dominantní platforma výhodná. Stačí totiž psát SW pro jednu dominantní platformu, a máte pokrytou velkou množinu potenciálních uživatelů-plátců. Zvětšení počtu platforem naopak zhoršuje návratnost investice do vývoje SW. Ano, můžete psát multiplatformní SW. Ale je to zpravidla špatný kompromis, protože uživatelé každé platformy mají jiná očekávání (viz rozdíl MS Office pro Mac, a OpenOffice pro Linux/X11), nevyužijete možnosti platforem, a prodraží se vývoj i support.

> 1) Některé monokultury naopak bývají často dlouhodobě úspěšné, například
> rákosiny."

Monokultúra je porast tvorený jedným druhom rastliny. Prirodzene vzniknuté porasty rákosiny málokedy možno označiť za ozajstnú monokultúru, pokiaľ náhle nezasiahol do ekosystému iný činiteľ (napríklad činnosť človeka, či prírodná katastrofa ako je napr. výbuch sopky). Monokultúrne ekosystémy, obzvlášť tie, ktoré vytvoril človek umelo sú extrémne nestabilné. Stačí sa prestať starať o pole pár desaťročí a je jasné ako to dopadne. Alebo stačí vysadiť monokultúrny les vo Vysokých Tatrách a za sto rokov bude len tak sfúknutý. :-) Dlhodobo uspešné monokultúry neexistujú, keďže sukcesia ekosystému je už od prírody taká. :-) Ako dôkaz slúži existencia dažďových pralesov. Prales by neexistoval ak by sukcesia ekosystémov (platí aj pre globálny ekosystém celej planéty) nešla smerom k väčšej biodiverzite. Je to prírodný zákon. Čím väčšia rôznorodosť, tým lepšia resiliencia a stabilita ekosystému. Samozrejme, že uvažujeme v rozmedzí od desatisícoch až miliónov rokov.

A k bodu 2. Kde je vôľa, tam je cesta. ;-) Napr. komerčný soft ako Renoise (www.renoise.com) je úspešne podporovaný pre Windows, OS X aj Linux. Zaleží viac od toho, nakoľko si daná firma váži každého svojho zákazníka. Podobných príkladov existuje viac.

1. Obecně souhlas, ale například ty rákosiny jsou výjimkou, kde monokultura funguje velmi dobře. Navíc jsem psal, že paralely mezi rostlinami a SW pokulhávají na všechny tři nohy. Úplně stejně bych mohl psát „moudra“ typu „software je jako písek: je ho hodně“.

2. To není o tom, jestli si firma váží zákazníka. Je to o tom, jestli se jí to VYPLATÍ. Když napíšete aplikaci pro Windows, máte k dispozici funkčně velmi širokou platformu, kterou má 90+% potenciálních zákazníků. Když přidáte Linux, tak vám stoupnou náklady na vývoj i podporu, budete muset najmout lidi specializující se na další platformu, a procento prodaných licencí se zvýší nejvýše o 1% (ve skutečnosti méně, protože uživatelé Linuxu rádi SW zdarma). Pokud se to nevyplatí, proč by měla firma prodělávat na podpoře dodatečných platforem?
Renoise se to možná vyplatí, nebo postupují iracionálně kvůli své lásce k Linuxu.

že aj tu narazím slovenského na ekofundamentalistu, to by ma teda nenapadlo :-)

Takže sa poďme baviť o ekológii:
1. máte tam protirečenie – „monokultúra je porast tvorený jedným druhom rastliny“ a zápätí reči o „monokultúrnom lese vo Vysokých Tatrách“ – tie tatranské smrečiny monokutlúrami neboli. Smreka v nich bolo len (v jednotlivých porastoch) cca 50 – 80%, vietor tam vyvrátil aj veľa smrekovca, borovice a jedle. A aj v tých pár čistých smrečinách rástli aj iné druhy rastlín – od machov a lišajníkov až bo byliny a kry.
2. „Monokultúry“ vznikajú aj v prírode – okrem tých trstinových spoločenstiev, ktoré bývajú naozaj monotónne sú napr. v tých Tatrách porasty kosodreviny, ktoré sú omnoho „monokultúrnejšie“ ako tie smrečiny, za zatiaľ nemajú problém. Monokultúrami takéto spoločenstvá nenazývame nie preto, že by neboli „mono“. ale preto, že nie sú kultúrami, t.j. že nie sú umelo vysadené.
3. Existujú aj dlhodobo úspešné „monokultúry“, napríklad slovenské bučiny.
4. Sukcesia nejde vždy smerom väčšej biodiverzite – u tých bučín sú napr. rané sukcesné štádiá (napr. rúbaniská alebo porasty pionierskych drevín) ďaleko pestrejšie, než to záverečné štádium – bučina.
5. O reziliencii sa neuvažuje v desaťtisícoch ani miliónoch rokov – v takomto časovom rámci sa tá príroda vysporiada s existenciou monokultúr úplne rovnako ako s existenciou iných ekosystémov – nikto žiadny rozdiel nezbadá. Pred 14 000 rokmi tu bola tundra a v Poľsku ľadovec. Ste schopný rozoznať, čo tam bolo pred dobou ľadovou? :-))

To len, keď už sem tú ekológiu ťaháte, aby ste sa necítili nadradeným :-)

Z mého skromného pohledu při větší změně podmínek je nehomogenní systém odolnější – aspoň něco přežije. Proto taky na Zemi nemáme jednu rostlinu a jednoho tvora, že? Argumentace tím, že je něco lehčí teď – programovat pro jeden OS – neznamená, že je to lepší dlouhodobě, je to jenom lenost a může se sakra vymstít. To že teď někde ušetříme, to nás v budoucnu může stát všechno. Navíc systémy, které jsou monolitické se nerozvíjejí – není to potřeba. V podstatě všechno umění, nikdo nic dalšího nepotřebuje, není konkurence a tedy ani snaha některých lidí myslet…