Jak čtu ten článek, tak mě napadá z ufologie klasický Fermiho Paradox - "Tak kde tedy všechny jsou"?
Reálných Javovských programů (tedy ne akademických cvičení) jsem viděl pěknou řádku, některé z nich musím občas provozovat (třeba až na nenažranou Javu velmi povedené Serviio, kde ale sežere java víc paměti než ffmpeg pod tím kterej dělá online transcoding, což je ostuda, JDownloader nebo FRD, Minecraft server pro děti, pracovně pak nějaké applety v ILO nebo pár managementů) a ač se snažím sebevíc, nevzpomínám si na ani jeden jediný případ, který je svižný a nežravý.
Nevím, jak tohle vysvětlit. Třeba jazyk vede k používání krajně neoptimálních konstrukcí? Nebo je psaní efektivních programů sice možné, ale dostatečně komplikované, takže to nikdo nedělá? Netuším. Ale (pravda, ta rozšířenost není tak velká takže to není až tak fér srovnání) příklad podobného molocha v go by se asi hledal velmi těžko.
Ve skutecnosti je spatnej i klient ... nastav si trochu vetsi dohled a uvidis sam. Server je na tom samo radove hur, protoze na stroj kterej udrzi 100 lidi abys nakoupil HW za 1/2M. Pokud si nekdo chce jen tak zahrat s kamosema a nema dedikovanej HW na server, tak ma problem. Protoze i7 se zapoti uz pri 2 lidech.
A to vse vyhradne a pouze proto, ze to je v jave. Coz, jak tu zaznelo, prozmenu prinasi pohodovou a snadnou modifikovatelnost ... ale vykon je proste tragickej. Coz ostatne opakovane uznal i autor.
> Třeba jazyk vede k používání krajně neoptimálních konstrukcí?
Je to jen a jen můj dojem, ale snad každý kód napsaný v Javě, který jsem viděl, byl nehorázně ukecaný a rozplizlý. Občas to ve mě vyvolávalo dojem, že by autor nejraději vytvořil pár interfaců a tříd i na porovnání dvou integerů.