Neděs, mě teda jako první asociace napadl Peacemaker. A to je fakt účinná medicína, i když softwaru má jen šest kousků :-D
Existuje dokonce SW, jehoz autori jsou si natolik jisti jeho spravnosti, ze jsou ochotni zaplatit komukoliv za odhaleni chyby:
https://mcnpx.lanl.gov/
http://cr.yp.to/djbdns/guarantee.html - stare, ale predsa...
Na tohle se ovsem jeden hack opravdu nasel, i kdyz trochu nerealny:
Soft byl psan v dobe, kdy pocitace byly pouze 32bit a 64bit vyhradne v navrhu tech nejodvaznejsich.
Nekomu se podarilo prijit na to, ze QMail selze, kdyz bude pouzivan na 64bit platforme a zasilany email bude mit delky vetsi nez 4GB :D
Pan Bernstein takovou chybu samozrejme neuznal a penize tak vyplaceny nebyly.
Prof.Knuth vyplácí odměnu za nalezenou chybu.
http://tex.loria.fr/historique/rewards1995.html
Jsou i takovi co to delaji takrka zdarma ;-) http://www.openbsd.org Jen flakaci potrebuji vymluvu a pozadavky na nesmyslne castky a ani po splneni techto podminek toho nejsou schopni ;-)
Takový SW samozřejmě existuje a běžně se s ním setkáte. Možná jste se nechal zmást textem článku, ale i v řadě v něm uvedených případů platil škodu dodavatel SW. V případě ERP systémů, SW pro medicínské aplikace, SW pro správu letadel, vojenské techniky, zdravotnického zařízení, jaderných zařízení - v těhle případech je naprosto běžné, že dodavatel SW ručí za způsobené škody. A naprosto běžně je i platí :-) Stačí aby se ERP zamyslelo a nepodařilo se vytisknout dodací list - a už letí faktura za zmeškanou dopravu. Naštěstí pro dodavatele SW žije řada českých firem v domění, že to není běžná praxe, v čemž je navíc utvrzuje praxe státní správy, kde se skutečně odpovědnost za způsobené škody běžně nevyžaduje. Ovšem naše firma není česká a tak nám opravdu čas od času platí dopravu IBM :-)
Mluvite o komercnich systemech, kde ve vetsine pripadu je podepsana smlouva o dodavkach sluzby (tedy SLA, reaktibilita teamu, dostupnost sluzby, udrzba, obnova HW), ktera se s koncovym zakaznikem/beznym uzivatelem neuzavira!! Takze firmy/pravnicke osoby maji samozdrejme vetsi ochranu (takovou jakou si nasmlouvaji s dodavatelem, protoze dodavatel ma UC se subdodavatelem) pri pripadnem kolapsu, diky chybne naprogramovanemu SW ... tedy faktem zustava, ze pokud jste bezny uzivatel a napr. Wokna Vam zhavaruji, diky spatne napsanemu ovladaci, ktery sahl do jemu neprirazene pameti, tak muzete jen cekat na patch a tise nadavat ... opravi to MS nebo vyrobce driveru, pokud uzna chybu a prizna se...
Tři řádky kódu denně vám připadá málo?
Při práci pro nejmenovanou velkou zahraniční firmu jsem hledal chyby v cizím kódu (sice C#, ale neuvěritelně zprasené, autor byl dávno ten tam a dokumentace žádná). Jednu klidně celé 4 dny a oprava byla jen jeden řádek. Takže vlastně 0.25 řádku za den :-)
Musím se zastat autora původní poznámky. V textu nikde není psané, kolik řádků kódu předcházelo, pří hledání nejlepší varianty a testování, těm finálním třem řádkům denně. Předpokládám, že při tak pečlivém přístupu se pro dokonalý obraz chování celého systému testovaly i záměrně vnesené chyby, co provedou za neplechu. Neocenitelné zkušenosti, pokud by se projevila chyba v ostrém provozu...
Nikdy ale opravdu nikdy zároveň neupgradujte obří IT systém a nerestruktura lizujte společnost!
To mi pripomina nase vysoke skolstvi a financovani vedy. Zmena vyse dotaci ve vsech kapitolach + zmena systemu prerozdelovani v jeden okamzik. Idealni situace (jak pro koho) neb je naprosto nepredvidatelne kolik penez kam ve skutecnosti prijde. Tak uz vim odkud vitr vane :)
Omlouvam se za prihlouple tema, ale fakt se mi to uplne vybavilo :)
No nevím jak ve financování vědy, ale pro průmysl je ta věta z článku dost nepřípustná. Proč upgradovat IT systém, když se ve společnostni nic nemění? A opravdu je možné restrukturalizovat společnost bez změny IS? Leda společnost, která IS nepoužívá v řízení svých procesů. Já osobně naopak považuji za přínosné, aby se obě změny odehrály současně. Bez toho se můžeme pokoušet leda o drobné změny.
Zajímalo by mne, na jakou sumu peněz by vyčíslil někdo všechen čas, nervy a stres u všech uživatelů programů od Microsoftu. Myslím, že kdyby toto měla firma M$ zaplatit, musí se položit do týdne.
S tím omezením odpovědnosti za škody: to je totiž moc pěkná kulišárna: když si koupíte auto a nefunguje mu blinkr, protože nějaký mamlas udělal v kódu řízení jednotky pro ovládání světel chybu, je to žalovatelné.
Ale když vám nefunguje řádně SAP, protože v něm je díra a vy odvedete státu na daních o pět mega míň, tak vás zavřou. Dopad softwarových chyb by se měl občas hodnotit taky podle stopy, kterou ta chyba zanechá na životech jeho uživatelů.
Pokud je v SAPu chyba a vy odvedete špatně daň, pak je to z pohledu zákona jen váš problém a proto půjdete do tepláků vy. Pokud ale máte se SAPem standardní support smlouvu, pak vám SAP bude nucen proplatit veškerou škodu a váš pobyt ve vězení tak bude náležitě odškodněn. Alespoň v Německu je to běžná praxe. Že české firmy obvykle ani nenapadne do smlouvy klauzuli o plné odpovědnosti za škody napsat, to už je věc jiná a nelze to celé házet na SAP. V případě MS je pak bohužel smutný fakt, že na výběr nemáte.
Mne by bohate stacilo, kdyby MS opravdove dotahl bajecny projekt MS-WSYP - Microsoft We Share Your Pain. Sice je to humor, ale vydalo to MS v It's Showtime na MS TechNet. :-) video treba zde http://www.metacafe.com/watch/88657/share_the_pain/
Přidal bych poslední případ na který sem narazil: http://www.fastcompany.com/1695219/cia-predator-drones-facing-ip-lawsuit
Sice z toho asi nebylo moc civilních obětí, ale je to zajímavá kauza. Ve zkratce: firma Netanzza má jako zákazníka CIA a vyrobyla pro ni bezpilotní letadla Predator, které byly použity pro odstřelování naváděnými raketami teroristy v Afgánistánu. Jenomže CIA tlačila na Netanzzu, aby jim ty letouny dodala co nejdříve, jenomže měli problém s dodáním geolokačního sw, takže ho upirátili od firmy Intelligent Integration Systems. Teď je to u soudu. A ukázalo se, že použili nějaký hack, aby ten sw naroubovali do letounů, výsledkem čehož bylo, že naváděné rakety dopadaly až o 15 metrů mimo svůj cíl.
Tři řádky kódu jsou trochu abstraktní pojem. Může mi to prosím někdo převest do počtu Orlických přehrad? :) V ASM to mohou být 3 instrukce, v makroASM 3 makra čítající tisíce instrukcí, které pak v daném kontextu mohou generovat spousty neočekávaných situací.
Vytváření kódu především v nižším jazyce a zvláště pak s ohledem na rychlost a velikost, se potom v mnohém podobá šachové partii bez časové kauzality při které musíte promýšlet nejen tahy dopředu, ale i zpětně.
To ne. Jestli dokáže někdo prodat kvalitní produkt, je mu přáno, aby plaval v penězích, jako Strýček Skrblík. U Gatese to byla náhoda: byl ve správnou dobu na správném místě a potkal správné lidi. Microsoft v době, kdy k nim napochodovali pánové z IBM se svým PC a chtěli po nich operační systém, existoval už několik dlouhých let. Bez valného obchodního úspěchu. Pak přišli páni z IBM a MS jim prodal něco, co koupil od někoho jiného a vydělával na klonech.
Já nejsem vůbec proti tomu software koupit. Klidně i za hromadu peněz. Ale chci, aby ten software byl kvalitně napsaný, aby v něm bylo co nejméně chyb a aby byl otestovaný tak, že při prvním náznaku složitější akce nezahučí do nenávratna a nestrhne s sebou polovinu operačního systému (který je taky tak hloupě napsaný, že se nechá strhnout).
U kancelářského softwaru chci, aby vše fungovalo tak, jak má, tedy aby funkce pracovaly tak jak je popsáno v manuálu, abych nemusel moc experimentovat a aby produkt byl rychlý a stabilní. Protože není nic víc k vzteku, když čtyři hodiny pracujete na nějaké hnusné tabulce, která obsahuje spoustu čísel z knih, výkazů a kdovíčeho ještě a pak se vám na monitoru objeví lakonické hlášení, že program vykonal chybu a musí být ukončen. Pro jistotu nefunguje ani hotbackup, takže čtyři hodiny práce jsou v prčicích. V tuto chvíli dostávám pravidelně amok a je nutno mne hlídat, abych hardware nerozbil :o)))
To je vpravdě mrkvosoftí přístup. Proč se snažit draze odlaďovat aplikace? Stačí uživatele zvyknout na to, že systém je nestabilní, vnutit jim "průběžné ukládání" a tzv. "umění pracovat na PC" a je hotovo. A zadarmo. A hloupej uživatel cvaká a cvaká a ti (nej)blbější dokonce napadají ostatní, když se snaží poukázat na idiocii takového přístupu. Bravo! Jen tak dál a možná z vás bude taky SW "gigant"!
To je všechno naprostá pravda, ale příspěvek těží ze lži zamlčením. O Widle by nebyl zájem, kdyby existovala konkurence. Když se nějaká objeví, M$ ji zničí. Je monopol, takže si může říct, jakou cenu chce (jsou tam jisté zákonitosti, ale obecně si řekne daleko víc, než v konkurenčním prostředí).
Pokud je bohatství za zločinné chování úspěch, pak ho má i M$.
Nevím, jestli je mezi příznivci Linuxu většina komunistů, asi ne, ale na tom nezáleží. Každopádně linuxová komunita je nadprůměrně inteligentní a dokáže si uvědomit zhoubu monopolu, ať už SW, nebo jiného.
Protože nebyl tak hloupej, aby se zabýval vyvíjením a výrobou něčeho, natož softwaru (micro soft = čti skoro žádnej soft).
Naopak, chytře vybudoval marketingovou firmu (ano, je tam také hodně právníků, to je pravda).
Vetšinu toho kloudného, co prodává, koupil. Kvalitní programování se pozná na takových věcech, jako jsou databáze, překladače a operační systémy.
O srovnání placených Windows 95 ,, 98 .. ME .. atp. se zadarmo získatelnými produkty toho byly napsány TeraBajty...
Co se týká databází, tam Microsoft shořel: vývoj MS SQL serveru musel zastavit a s ostudou si koupit programátory (přetáhnout celý tým) ze sybase, aby mu ho udělali znovu.
Dále koupil například docela povedenou databázi Access - a od doby nabytí tam přidal akorát unicode a spellchecker ;-).
Pár věcí ukradl (Kerberos)
V překladačích se o cosi pokusil, teď už to snad jde, ale dříve to taky nebyla žádná sláva (to mám víceméně od kamarádů, sám jsem se MS překladačům atp. vyhýbal)
Microsoft je bez debat marketingová a obchodní firma a možná nyní, co zarejžovali dost bucků, občas něco naprgaj, co stojí za štěknutí - no ale... vy byste to s totožným rozpočtem nezvládli??
To co píšete o SQLServeru je absolutní blábol, doporučuji si přečíst např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Microsoft_SQL_Server anebo v knize Mistrovství v SQL Serveru 6.5 je počátku vývoje Sybase SQL Serveru věnována celá kapitola.
V roku 1931 Gödel dokazal ze "(Formaly) System je bud neuplny alebo obsahuje chyby". Takze k chybam dochadza a dochadzat bude. Sebelepsie testovanie s tym nic neurobi. S chybami treba jednoducho ratat. Priklad z prirody - zive organizmy maju X sposobov co robit "ked sa nieco poserie": Hojenie poraneni, imunitny system, opravne mechanizmy kodovania DNA, etc.
Defence in depth je klucom k problemu, nie bezhlave testovanie.
Nepochopil jste to, Gödel dokázal, že v bezesporném systému jisté síly nelze dokázat jeho vlastní úplnost. V silnějším systému tu úplnost (toho slabšího systému) dokázat můžete. Takže z hlediska silnějšího systému může existovat úplný bezesporný slabší systém, jenže to o sobě nemůže vědět.
Jestli jsem to pochopil správně, testovací program musí být mnohem lépe zpracován, než testovaný program. Jen tak můžeme garantovat bezchybnost testovaného programu. Ty 3 řádky denně jsou zřejmě u testovaného programu, o testovacím nebyla zmínka.
Logicky vzato: testovací program NASA byl mnohem delší a komplexnější, než testovaný.
Ja jsem nekde pred nekolika lety cetl, ze jim to pocitali anglani a oni pak prevadeli v NASA americky galon na litry, misto anglickeho galonu na litry.
Ale rekl bych, ze cela tato udalost nema s IT chybama nic moc spolecneho. Spise jde o fyziku a spatne jednotky. Sice se to nejspise pocitalo na pocitaci, ale k SW chybe nedoslo.
No, bylo to o dost slozitejsi, oni ti piloti zas tak hloupi nejsou. Pripad je znam jako Gimli Glider, viz http://en.wikipedia.org/wiki/Gimli_Glider#Aftermath
Ta kontrola jednotek u kritických systémů v NASA byla, ale v uvedeném případě se stalo, že jiné jednotky byly použity na logovacím výstupu (který jen zapisoval data do logu). To nevadilo, bohužel se na to ale za nějaký čas zapomnělo, a logovací výstup se použil jako jeden ze vstupů modulu, který ovládal motor - a čekal, že bude mít všechny vstupy v jiné soustavě.
Takže chyba byla v tom, že se důležitý systém připojil k systému do té doby 'nedůležitému', který tím pádem nebyl tolik kontrolovaný.
No a s mílemi to je ještě horší - jen v USA mají dvě, na pevnině 1609 metrů a na moři 1853, ostatní státy měly další verze míle (http://en.wikipedia.org/wiki/Mile), naštěstí se většinou už nepoužívají. Metrická soustava je proti tomu opravdu skvělá.
Pravda, ani nevím, kde se mi tam vzala ta jednička, ale je to definované na základě sekundy (která je zase definovaná na základě přechodů v atomu cesia). Definice se měnila, ale právě z toho důvodu, aby byla všude stejná i přes vliv obecné relativity a aby se pro přesné odměření nemuselo jezdit do Francie.
Ten výrok "skupinka inženýrů okolo vědce Petera Neumanna při programování pro NASA napsala denně pouhé tři řádky kódu" by asi zasloužil trochu hlubší komentář. Ti lidé samozřejmě nenapsali za den pouhé tři řádky kódu. Ale když se to považovalo za odladěné a podělil se počet řádků finálního produktu počtem dní, které nad vývojem strávili, a počtem lidí, kteří na tom dělali, tak vyšly 3 řádky/člověka/den. Což není vůbec nic udivujícího - pokud by vám to vyšlo u nějakého projektu (nemyslím tím zrovna program typu Hello, world!) víc než 10 řádků za den, je dobrý důvod domnívat se, že tomu bude zapotřebí vychytat ještě hodně much. V Assembleru ten počet řádků nevychází o moc větší - to je daň za to, že toho sice napíšete méně, ale zato "kvalitněji". :-)
Je třeba uvědomit si, že spousta kódu v průběhu vývoje zmizí a je nahrazena jiným, že je třeba psát testovací kód, pokusný kód, v němž si otestuji, že nějaký koncept bude fungovat atp. Kdysi jsem někde narazil na studii zabývající se tímto, kde si značkovali každý řádek programu a pak se statisticky zpracovával osud těch řádků - ve finálním produktu zbylo z původního kódu, s nímž se "začínalo" v době, kdy 80% bylo hotové, sotva pár procent. Toho kódu se prostě v průběhu vývoje napíše mnohonásobně více, než kolik je ho nakonec použito.
Pokud někoho tyhle studie a úvahy na téma jak efektivně vyvíjet spolehlivé, dobře udržovatelné programy zajímají, doporučuji knihu "The mythical man months" od F. Brookse. Její podtitul dává tušit, že obsahuje řadu postřehů, jež se na první pohled mohou zdát podivné, proto by si ji měli přečíst především vedoucí různých projektů, kteří jsou přesvědčeni, že vše je přece jasné: "adding manpower to a late software project makes it later."
Ja si myslim, ze pro vetsinu pripadu by uplne stacil kompromis. Firma by treba i nemusela rucit za to, ze je program bez chyby, ale mela by byt povinna zavadu odstranit. Bohuzel, se nedeje ani to. Dohadovat se s MS, ze kdyz PowerPoint mysto dlouheho y pise jiny znak je chyba a oni ji odmitaji opravit s tim, ze jde o vlastnost, z toho bych vyletel z kuze.... Zkratka pristup "zaplat a trhni si".
A muze uzivatel pozadovat vraceni penez, kdyz program nefunguje, jak ma?
Tím dosáhneš akorát toho, že na trhu bude 'trhni si... powerpoint' za 2000 Kč, a 'všechny chyby opravíme, i ty, které má jeden člověk z milionu na specifické konfiguraci' verze za cca 50000 Kč. A budeš zase nadávat, načež EU přikáže snížit cenu, a výrobce programu se na tenhle byznys vykašle.
A nakonec nebudeš mít ani ten chybový program.
"výrobce programu se na tenhle byznys vykašle." - Žádná škoda. Když to neumí, bude jen dobře, když se na to vykašle. Šunt umí udělat každý debil. V historii se řemeslníci soustřeďovali do cechů, aby tyhle producenty zmetků pokud možno vyeliminovali.
"A nakonec nebudeš mít ani ten chybový program." - Bullshit! Prostě se to konečně začne vyplácet i těm, kteří programovat skutečně umějí.
Nechápu, odkud se v téhle zemi berou tyhle stupidní názory - "zaplať a doufej, abys dostal to, co jsi chtěl; pokud to aspoň zhruba dostaneš, tak nepindej a buď rád a pokud ne, tak si polib a dělej si to sám, když jsi tak náročný." KUA! Tak když jsem zaplatil za bílou zeď, tak nechci ani světle žlutou, ani světle šedou, ale bílou! Jestli to natěrač nesvede, tak ať řekne dopředu "sorry, ale nemůžu ti za tvý prachy zaručit, že to nebude třeba chytlý oranžovou nebo zelenou; nechci se totiž po šichtě s.át s mytím nářadí, takže v tom může bejt nějakej bordel." Plácli jsme si na bílou zeď a když tam nacáká něco jinýho, tak prostě nedodal, co jsem chtěl a nemůže počítat s prachama ode mě - naopak, ať uhradí náklady navíc, které mi způsobil. Když mi budou u auta zlobit brzdy, tak to prostě nefunguje tak, jak má a dodavatel ať za to nese následky. Nemám strach, že by nikdo neuměl udělat kvalitní výrobky za rozumnou cenu. Za komunistů si z toho všichni dělali prdel a teď, za tržního hospodářství, se tu najdou tací, kteří ten současný šunt ještě omlouvají tak, že by si to ani za těch komunistů exponenti režimu nedovolili a navíc to myslej smrtelně vážně.
Tady lidi uměj uvažovat jen z extrému do extrému - vše budeme absolutně regulovat nebo nic nebudeme regulovat vůbec. Ani jedno nefunguje, tak si to sakra uvědomte. Život jsou samé kompromisy. Když budu vyrábět housky, tak musím garantovat hygienu při výrobě, použití jen nezávadných surovin, garantovat nějakou minimální trvanlivost, u jiných výrobů záruční dobu atp. Tak proč by software měl být výjimkou? Jen proto aby se mohl beztrestně flákat šmejd a jeho dodavatel nemusel za svůj slendrián nést žádnou zodpovědnost - zákazníku, tvoje chyba, neměl sis to kupovat, koupil sis to tak, jak to je a dodavatel nenese žádnou zodpovědnost za případné škody? No to jděte do....!
... ale prd - software je komplexní, závisí na spoustě komponent se kterými autoři neměli co do činění, a uhlídat v něm všechny chyby neumí ani NASA - narozdíl od těch housek.
Nikdo tě powerpoint kupovat nenutí, když nechceš levný software s občasnými chybami, a myslíš si, že je masový zájem o 10x dražší soft z desetinou chyb, přestaň plácat na rootovi a založ si vývojářskou firmu.
A až zkrachuje, můžeš se zařadit do galerie brečících géniů, nadávajících, že ti blbí uživatelé neocení předražené a technicky dokonalé řešení.
Plácáš voloviny. To je jako by ti pekař řekl, že houska je komplexní - ani mouku, ani vajíčka, ani pec nedělal on, tak za to nenese zodpovědnost.
To je stejná "argumentace", jako "nikdo tě nenutí chodit do té restaurace, kde se maso válí po zemi a hodují na něm mouchy". Jednak jako spotřebitel mám právo za své peníze dostat to, co je deklarováno - tedy zdraví nezávadné jídlo (resp. funkční software), jednak to asi těžko budu kontrolovat a vymáhat jako obyčejný spotřebitel - to mám počkat, až dostanu žloutenku a pak se soudit? A jednak kolik by nakonec těch kvalitních restaurací zůstalo? Ta hygiena si holt vyžaduje nějaké náklady, stejně jako kvalita SW. Rozhodně nejde o desetinásobek, ale něco navíc to prostě je - třeba přijmout 5 kvalitních vývojářů místo 20 lemplů. To dokonce (pro někoho možná kupodivu) vyjde nakonec levněji.
Když si od tebe objednám housku a ty ji upečeš ze špatný mouky, bude mi šuma fuk, až mi budeš kecat o tom, že to je chyba té mouky. To je tvůj problém a jak si kontroluješ mouku mě nezajímá. Mně jsi dodal šmejd a za to poneseš následky ty.
P.S.: Já už se vývojem živím. A dobře. ;-)
Je to zákaznický soft. Jedná se o průmyslovou aplikaci. Spoluúčast na likvidaci škod by se určila ad hoc u soudu podle těch škod a povahy chyby, která to způsobila. Místo obvyklého "PROVIDED AS-IS" mám ve smlouvě pravý opak - závazek nést zodpovědnost za škody způsobené nefunkčností mého produktu. Připadá mi absurdní, že se mnou jakožto s fyzickou osobou se uzavírá takováto smlouva, zatímco velké firmy odmítají nést zodpovědnost za svůj výtvor. Kdyby podobnou povinnost měly i tyto velké firmy, pravděpodobně by musely vyházet většinu svých programátorů a konečně začít důkladně zkoumat kvality místo toho, aby honem, honem něco zmatlaly dohromady dřív než konkurence a udělaly vše pro to, aby těch milion a jeden nedostatek utajily. Už by nestačilo "umět" C# nebo Javu - už by museli dotyční i něco doopravdy umět a opravdu rozumět své práci. Cena některých programátorů na trhu práce by vzrostla, většina současných programátorů by se naopak stala bezcennými a museli by se zabývat nějakou hůře placenou prací.
Tak to ti držím palce až skončíš pod mostem, protože se projevila chyba v jedné s desítek knihoven (nebo OS modulů/ovladačů), na které funkčnost tvého softu závisí. Já bych za fyzickou osobu takovou smlouvu nepodepsal ani na program běžící na mnou navrženém a vyrobeném počítači s mnou napsaným OS - protože vím že ani tak nejsem neomylný.
Good luck.
Neomylný není nikdo. Ani lékař, který se ti bude hrabat v hlavě když se ti něco stane, ani automechanik, který ti bude vyměňovat brzdy, ani elektrikář, který ti bude připojovat bojler.
Nést zodpovědnost neznamená býti neomylným. Povinnost nést zodpovědnost za svou práci je mechanismem jak eliminovat diletanty. Je to mechanismus, který prakticky realizuje úsloví, že za chyby se platí. Pokud někdo něco dělá s vědomím, že za své chyby bude platit, přistupuje k tomu přeci jen trochu jinak než když ví, že toto mu nehrozí.
Proč bych to měl být já, kdo skončí pod mostem? Proč bys to neměl být ty? Umíš programovat jen tak, že o funkčnosti svých výtvorů pochybuješ i ty sám? Tak proč by tě to mělo živit? Znamená to, že na svou práci odborně ani morálně nestačíš a měl by ses spokojit s méně zodpovědnou a nejspíš i hůře placenou prací. Podobně jako elektrikář, automechanik aj., kteří by nebyli ochotni nést zodpovědnost za svou práci. Opravdu nevidím jediný důvod, proč by programátoři měli být výjimkou.
Utíkat před zodpovědností za svou práci je jen prachsprostou zbabělostí.
Plky. Model situace je prostý.
Pán A udělá za 3 měsíce bezchybný sw podle původní dohody s panem B a ten ho přijme.
Za týden si pán B vzpomene na dva měsíce starou záležitost, kdy po probuzení říkal nanynce C: "Chci mít v tom sw super funkci. Předej to panu A.".
Nanynka C na to zapomene. Pán B také umí mít špatnou paměť. Když chce.
Ber nebo nech být. To je realita.
Možná to bylo v článku nešťastně formulováno, ale červ ILOVEYOU nepatří mezi ukázky software s chybami v kódu. Místo toho měl být zmíněn M$ Utlouk jako evergreen mezi děravými aplikacemi, jehož chyby tento a mnoho dalších virů a červů zneužívalo.
Mnoho virů by naopak mohlo být vzorem kratších ale bezchybných kódů.
Mnoho virů by naopak mohlo být vzorem kratších ale bezchybných kódů.
To bych netvrdil, takové viry jsou naprosto výjimečné a v naprosté většině případů jde o viry experimentální. Když zkusíte nějaký běžný virus dekompilovat, celkem snadno zjistíte, proč autor píše viry místo toho, aby dělal v nějaké softwarové společnosti.
1.1. 2010 zneskodnil sikovny francuzky programator desattisice nemeckych debetnych a kreditnych kariet. Moja bola medzi nimi. Hovori sa tomu "late millenium bug". Pravdepodobne chcel vyriesit problem Y2K, ale dosiahol len jeho posunutie o 10 rokov.
http://uk.creditcards.com/credit-card-news/german-millennium-bug-credit-debit-cards-1360.php
takze pak vymazani cesky francici stavijou vsude fotovoltajiky a pak se divijou jak votekly ze to musijou stejne cely zacalovat a jak je zas vojebaly rotshildovsky zidacky bedny z Londonu, co na tom kseftu z necim co neexistuje - emisnima povolenkama rejzujou strasny miliardy a cpou to samozrejmne vsecko do realnejch majetku, takze ten zidovskej mesias pride v podobe toho ze budou proste vlastnit vsechno na planete a k tomu jim dopomahej ten jejich buh + plus ustava osn, ve ktere jsou ty marxovi zvysujici se dane, co pretahnou majetek spolehlive od lidi k bankam.
Firma by nemela zabit vic nez 25% casu hledanim chyb a jejich opravami. Navic 25% je jiz horni hranice. Jestli v nejake firme je vetsi procento oprav chyb, tak to firma dela od zakaldu spatne a je to znamka toho, ze by mela vymenit project leadera nebo sw architekta.
Nas team nepresahuje 20% casu na chybach. Delame komercni IS. Jiz kdyby mel programator stravit vic nez polovinu produktivniho casu na oprave chyb byl by z toho otraven a prace by ho nebavila a ne to, ze by mel stravit resenim chyb vetsinu casu.