Vlákno názorů k článku NetBSD: desktopový systém mimo střední proud od fela - zase na druhej strane je prijemne si precitat...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 15. 5. 2014 8:46

    fela (neregistrovaný)

    zase na druhej strane je prijemne si precitat nieco ine, ako co sa zmenilo v tej a tej verzii *ubuntu

    a verim, ze autor popise, ako sa popasoval s mnohymi inymi prekazkami....

  • 15. 5. 2014 9:09

    klokan

    Mě vždycky pobaví, když někdo vychvaluje jak je BSD "ucelený systém". Rozuměj: jádro plus takové úžasné možnosti, jako je ls a mkdir. Jinak celkem nic nefunguje a jakémukoliv pokusu rozchodit něco užitečného nutně předchází hodiny práce, kdy je povětšinou nutné doinstalovávat více či méně zbastlené porty komponent vyvinutých pro linux, od udisks a dbusu až po virtio. Nemluvně už vůbec o starodávném souborovém systému, špatném výkonu, minimální nebo žádné podpoře možností novějších CPU a dalších vymoženostech.

  • 15. 5. 2014 11:02

    roman (neregistrovaný)

    FreeBSD ma ZFS, coz rozhodne neni starodavny filesystem. A i ten UFS pohani velkou cast internetu (netflix, yahoo, atd.)

    Netusim co je udisks, dbus a virtio, osobne nic takoveho nemam, ale onou ucelenosti je mysleno to, ze se system testuje a distribuuje jako celek. Ne jako nahodna kompilace komponent.

    Spatny vykon, nepodpora novych CPU atd. jsou pitomosti ktere ani nebudu komentovat.

  • 15. 5. 2014 12:13

    tuxmartin :-)

    >> FreeBSD ma ZFS, coz rozhodne neni starodavny filesystem.
    >> A i ten UFS pohani velkou cast internetu (netflix, yahoo, atd.)

    Muzete mi jako *BSD neznalci vysvetlit vyhody UFS oproti treba ext3?
    Ja mel vzdy UFS za historickou zalezistost.

    Mate nejaky konkretni zdroj, ze yahoo a netflix jedou na UFS? Dost by me to zajimalo, sam bych se, pokud vyhody prevazi nebranil opustit ext4.

  • 15. 5. 2014 12:43

    roman (neregistrovaný)

    UFS a ext3 jsou velmi podobne.

    O yahoo i netflix je obecne znamo ze funguji na freebsd a tudiz pouzivaji ufs. Napriklad netflix posledni dobou resi ruzne patche pro jejich specificky workload (streamovani velkych obemu sekvencnich dat). FreeBSD obecne pohani dost velkou cast internetu, jen se o tom moc nevi.... to ale neznamena ze to tak neni.

    Napriklad i PS4 je FreeBSD based a predpokladam ze funguje na UFS.

    Nemyslim si ze jde prejit z ufs na ext4 a naopak. ext* jsou linuxove fs, ufs je *bsd

  • 15. 5. 2014 16:16

    klokan

    UFS (záleží na verzi) má určité výhody proti ext3. Proti ext4 nebo xfs už nemá dle mého názoru žádné, proti zfs nebo btrfs je sto let za opicemi

  • 15. 5. 2014 16:00

    klokan

    Jak jste si mohl všimnout, řeč není o FreeBSD ale o NetBSD, který, pokud se nepletu, žádný ZFS nemá. Jinak OpenZFS je celkem samostatný projekt, FreeBSD ho sice zahrnuje, ale minimálně v řadě 9.x ho používat byl docela porod a mít ho jako / je pro otrlé dobrodruhy (nevím jak v 10.0). Takže ZFS, v zásadě port ze Solarisu přes emulaci API jádra, není zrovna dobrý příklad. Jistě, yahoo a netflix (a to bude, z těch velkých, asi tak všechno, že) jedou na UFS - ovšem opět ne na NetBSD. To ale nic nemění na holém faktu, že UFS je zastaralý a prakticky vůbec se už nevyvíjí. Ostatně mnohem víc velkých serverů používá NTFS...

    Nevím, co vás vede k názoru, že linuxová distra jsou "náhodně" vybrané komponenty - vyvíjejí je různé týmy, ale jsou navržené a odladěné přímo pro Linux (na rozdíl od BSD, které je portuje pokud to jde) a pochopitelně se distra testují jako celek - tedy samozřejmě kromě rolling dister. Jedná se ovšem o skutečný celek, tedy plnohodnotný OS včetně grafiky, prostředí, správce balíků, virtualizace atd, ne holý kernel a pár těch nejtriviálnějších shellových příkazů. Ani BSD nemá všechno vlastní, kromě již zmíněného ZFS používá taky Clang nebo GCC, Xorg, sendmail atd. Tolik k "ucelenosti" na jedné straně a "náhodných" komponentách na straně druhé.

    K těm "pitomostem": podporuje FreeBSD, natož NetBSD, například AVX-512? Pokud ano, je to pro mne novina. Má v jádře optimalizace pro jednotlivé modely Ivy Bridge, Haswell atd? Co ARM? A ten výkon... FreeBSD je na tom samozřejmě nesrovnatelně lépe, než NetBSD, v některých scénářích stojí slušně i proti linuxu, ale ve většině benchů prostě zůstává pozadu, stále má Giant Lock, méně výkonný compiler, podporu pro výkonnou virtualizaci (ať už jako host nebo guest) veškerou žádnou, méně možností, jak odladit scheduler a IO pro danou úlohu, atd.

  • 15. 5. 2014 16:13

    roman (neregistrovaný)

    ZFS je ve FreeBSD zcela plnohodnotny fs, ano je to port ze solarisu, a co? Krome licence to nicemu nevadi.

    Ano, AVX-512 podporovane neni, to je pravda, normalni AVX podporovane je, a pokud vim tak z hlediska kernelu staci jen zvetsit ten ukladany kontext, takze by to nemel byt problem.

    Nevim co myslite optimizalizaci pro dana CPU. Podporuji se ruzna features cpu (PCID atp.).

    Giant se ve FreeBSD nepouziva uz prakticky na nic. Compiler je nejnovejsi clang. Virtualizace funguje pres bhyve. Co znamena "odladit scheduler" ? Jako parametry scheduluru? Existuji sysctl kern.sched.* . IO scheduler nevim.

  • 15. 5. 2014 16:22

    roman (neregistrovaný)

    AVX512 podporovane je. Podpora pro puvodni AVX byla udelana tak, ze se automaticky detekuje velikost toho saved kontextu a tudiz to transparentne funguje i pro AVX512.

    Omlouvam se za nepravdivou informaci v predchozim prispevku.

  • 16. 5. 2014 7:00

    x (neregistrovaný)

    Bohuzel se pletete. NetBSD ma ZFS i Dtrace.

    Co se tyce UFS, tak je UFS1 a UFS2. Uplne nejlepe si precist tohle http://www.openbsd.org/faq/faq14.html#LargeDrive . Minimalne OpenBSD nema problemy s disky jako 4TB a jine, ktere se aktualne prodavaji. A to nema jeste GPT jako jine xBSD. Rika se tomu inteligentni design kde kvuli podpore noveho HW neni treba znovu vynalezat kolo.

    Tim nerikam, ze se nediva do budoucna, ale zatim je jeste dostatek casu a stejne interne se debatuje o Hammer FS jako o nejpravdepodob­nejsim kandidatu na fs do budoucna pro "extremni" nasazeni. Do te doby bude jeste UFS1/UFS2 slouzit moc dobre jeste leta.

    OpenBSD ma sveho hodne. gcc upraveny tak jako neni nikde jinde v zadnem OS, http://www.xenocara.org/ , https://www.opensmtpd.org/ (Sendmail se muze jit proti tomu totalne zahrabat), http://www.openssh.com/ , http://www.openbgpd.org/ , http://www.openntpd.org/ , http://www.openiked.org/ , http://mdocml.bsd.lv/ , http://www.libressl.org/ a to naopak nasledni importuji jini. Je tam toho mnohem vice samozrejme.

    Zustanu i nadale u OpenBSD, ktere sice ma Giant lock, ale pro vetsinu beznych nasazeni to neni prekazka. Navic je to o kvalite kodu, stabilite a bezpecnostnich technologiich kde uz z principu je o neco nizsi vykon diky lepsimu sifrovani a mnoha jinym vecem. Ale pokud jde nekomu tak moc o vykon, tak by se nemel divat ani na FreeBSD, ani na NetBSD, ale na http://www.dragonflybsd.org/performance/

  • 22. 5. 2014 7:05

    M. Prýmek

    Mám pocit, že máš z nějakého důvodu potřebu si zanadávat na *BSD, takže je otázka, jestli má vůbec smysl odpovídat... Tak aspoň krátce, ať nemateš ostatní čtenáře.

    Nevím, proč by používání ZFS měl být porod a už vůbec ne, proč by na devítce mělo být pro otrlé dobrodruhy. Návod je naprosto přímočarý: https://wiki.freebsd.org/RootOnZFS/GPTZFSBoot/9.0-RELEASE
    - to je návod pro rozchození v plné palbě, opravdu se všemi bells and whistles jako třeba oddělené FS pro jednotlivé části systému. Bez toho by šlo o návod tak na deset řádků.

    Krom toho, že to žádný problém není, není to ani žádná velká meta - právě proto, že FreeBSD má odjakživa dobře oddělené jednotlivé části filesystému, není naprosto žádný problém mít root na ufs a na zfs dát zbytek (FreeBSD totiž netrpí problémem Linuxu s bootováním bez /usr).

    Na desítce pak je root na zfs už úplná pohoda. Pokud se nepletu, je tahle možnos myslím i v instalátoru.

    Jinak co se týče "testování Linuxových dister jako celku", tak to je jenom sebenalhávání. Jestliže má třeba takový Debian nějaký 50 tisíc balíčků, jakou asi kvalitu a integrační testy může distro poskytovat? Jaké dává garance? Žádné. FreeBSD je na tom maličko líp aspoň v tom, že si vybralo poměrně malou sadu základního softwaru, tomu věnuje takovou péči, jakou je schopno a kromě toho poskytuje infrastrukturu pro pohodlnou instalaci softwaru třetích stran. Je to ale pořád software třetích stran a ty třetí strany mají zodpovědnost za jeho kvalitu. Pocit linuxáků, že distributoři jsou schopni opravovat soft, který nenapsali, a garantovat jeho kvalitu, je jedna z největších chimér a sebelží v IT, kterou znám.