Názory k článku Nevolatilní paměti

K mazání EPROM se používá(lo) UV záření, nikoliv rentgenové.

Jinak pěkné povídání ;)

Má to správně. Totiž nevyráběli se PROM, ale pořád to byly EPROM ale bez okénka. Vyšlo to levnějc na výrobu a chipy PROM se prodávaly levnější (resp. EPROM s okénkem byly patřičně zdražené). No a samozřejmě se na to přišlo a chip se prosvítil rentgenově se stejným výsledkem jako UV u EPROM s okénkem.

To museli být technici značně naštvaní, pokud narazili na PROM :-D. Jinak skvělej článek, jako obvykle.

Pojem "Mzikove pameti" pro flash pameti si autor vymyslel, nebo se to fakt nekde pouziva? Osobne tohle oznaceni slysim poprve ...

Já taky. Až jsem si vytáhl čistonosoplenu, jak mě to dojalo...

... a pak se musel uklidnit hranim na klapkobrinkostroj :-)

Mě už nic nepřekvapí, do nás na fakultě hustili zábleskové paměti. :)

Hlavně mám pocit, že i neaglicky mluvící člověk bude vědět, co to je ta "fleška", zamtíco u mžikové paměti se ztratí. Zkrátka se český výraz nevytvořil včas a anglická verze už byla veřejností počeštěna. Navrhuji tedy nadále výraz nepřekládat a zůstat u "Flash pamětí".

Mě se naopak „mžiková pamět“ líbí a jsem rád, že s tímto termínem někdo přišel. „Flash“ se mi nelíbí, pač je to nesklonné, anebo pokud to začneme skloňovat, zní to žoviálně (fleška)...

Přimluvil bych se to, abyste i nadále v tomto seriálu používal výraz „mžiková pamět“ s tím, že u prvního výskytu v daném článku by se mohlo dát do závorky „pamět Flash“, jako je tomu zde...

pridavam se k hlasovani ve prospech FLASH.
Kdo ze ctenaru zna Sysman, coz je ceska verze TechHelp! - pro ty kdo nepamatuji dos, tak to byla pomerne komplexni hypertextova dokumentace prave k tomuto operacnimu systemu.
Tak tento Sysman tvrdosijne pouzival vyraz RUKOJET. Komu to nedoslo, jednalo se ho file handle. Syscall open vracel rukojet otevreneho souboru :-). To uz je skoro jak Branky Body FTERINY. Pak autor dosel k nazoru, ze to tak dal nejde a v dalsi verzi bylo mozne cist poznamku: Vzhledem ke stale se rozsirujicimu poctu klientu kteri si stezuji na nazev RUKOJET jsme upravili vsechny vyskyty tohoto slova na slovo HANDLE. A bylo po rukojetich :-)

Na vterinach sice neni nic spatneho (az na to, ze to zni strasne blbe, ale jednotka casu je sekunda, viz soustava SI.
btw, kolik nanovterin trva nez se precte jeden byte z flasky? :-)

Hm, tak to je opravdu škoda, spojení „paměť Flash“, nebo ještě hůře „Flash pamět“ je opravdu hovadnost. (Kdyby to byla alespoň zkratka, nebo se k tomu nemuselo dopisovat, že se jedná o pamět, tak proč ne...)

Velice výstižný a v češtině i jinak používaný je překlad "manipulátor" (což je počeštěné latinské slovo). V češtině je jinak více úspěšných náhrad amerikanismů, ale nejsou používány a tím známy, takže to právě pak často vede k vymýšlení nových verzí.

je to kvantovy jev, tak nevim, jestli je uplne presne mluvit o vyboji.

Osobně bych to nazval průraz .

v kapitole 7 se zminujete o nejakem grafu, ale ten jsem nikde nenasel. :( neni to trochu chybka?

1. Od maskou programovatelných ROM k mžikovým pamětem

obsahují všechny moderní počítače kromě volatilních pamětí i nějakou z forem takzvaných nevolatilních pamětí

Rekl bych, ze nejen vsechny moderni, ale vsechny. Minimalne par bytu zadratovanych v poli diod, ale byla tam, protoze nejak (napr. z derne pasky) bylo nutne do RAM dostat nejaky "OS".

2. Maskou programované ROM

je příslušný tranzistor buď stále otevřen (vodivý) nebo naopak stále uzavřen (nevodivý)

Kdyby byly nektere tranzistory stale otevreny, tak jak by byl provaden vyber slova? Ani ten nasledujici obrazek tomuto popisu neodpovida. Spis je to tak, ze nektere tranzistory maji bazi/branu prerusenou, takze pri vyberu slova nedojde k jejich otevreni (nebo tam ty tranzistory vubec nejsou).

4. Mazatelné ROM (EPROM)

zapsaná informace je zapamatována a může být následně čtena tak, že se zjišťuje, zda je příslušný tranzistor ve vodivém či nevodivém stavu (elektrický náboj v izolované elektrodě otevírá kanál tranzistoru, který se stává vodivým).

Rekl bych, ze do vodiveho stavu je tranzistor uvaden privedenim potrebneho napeti na branu. Takze zapamatovana informace je ctena tak, ze se vybere patricne slovo, cimz se privede napeti na brany tranzistoru a podle naboje v izolacni vrstvicce dojde nebo nedojde k otevreni tranzistoru, cimz dojde nebo nedojde k uzemeni bitove sbernice.

Jinak fajn serial, dekuji za nej.

Ad 1: Pokud vim, do nekterych prvnich pocitacu se tukal zavadec primo do pameti pres predni panel. ;-)

Jo, mate pravdu, Uplne jsem zapomel, ze jsem se s takovym systemem setkal, a to dokonce jeste v roce 1997 :-)

Dejv

No, zavaděč zavaděče jsem znával zpaměti, ale používalo se to (na starších ADT - dost věrných kopiích HP) zřídka, protože měly feritovou paměť, která si tedy doopravdy pamatovala! Zavaděč byl chráněn proti přepsání, ale paměť se někdy přesto přepsala, hlavně po nějaké divoké události v rozvodné síti.
Postup byl celkem jednoduchý:
- stisknout BBL (povolit přepsání "Boot BLocku")
- zadat z panelu asi 4 instrukce ručně
- založit kousek děrné pásky se skutečným zavaděčem do snímače
- spustit ten kousek zadaného kódu
- stisknout BBL (zakázat přepsání)
- přejít na proceduru normálního startu (nastavit program counter a spustit)
Bylo to šílené, ale paměť, která si zasloužila ten název, protože si opravdu pamatovala, není žádná novinka. Ale do kapsy se to nevešlo :-) - každý bit byl jedno feritové jadérko s vinutím.

Pameti flash nejsou z hlediska mazani vyrazne rychlejsi nez pameti eeprom, obe pouzivaji pro mazani stejny princip (FN tunelovani). To je take duvod proc se mazani provadi po velkych blocich - trva dlouho a tak se maze velky pocet bitu soucasne aby se cas na jeden bit zkratil. Zapis do flash pameti je naopak zhruba o 2 rady rychlejsi nez u eeprom (tunelovani horkych elektornu), takze se nemusi provadet po blocich. Energeticka narocnost pro zapis jednoto bitu je pomerne velka, takze pocet soucasne zapisovanych bitu je omezen maximalnim prikonem.

Pisete: "Mžikové paměti se od EEPROM liší především tím, že je zápis i mazání prováděn po blocích, přičemž mazání je velmi rychlé (mžikové)."
Mazani flash je v podstate stejne rychle jako u eeprom, i tam lze mazat po blocich, pripadne celou pamet najednou. Rozdil mezi "konvencni" eeprom a flash neni v mazani, ale prave v pricipu zapisu. Diky odlisnemu principu je zapis slova rychlejsi.
S tim blokovym zapisem to neni tak jednoduche, velmi casto se zapisuje mnohem mensi cast pameti nez se maze.

V soucasne dobe je mozne eeprom pameti mazat radove za jednotky ms az desitky ms (viz datasheet k libovolne prodavane eeprom), takze tam jiz v podstate zadny rozdil neni. K tomu neni treba zadny adaptivni algoritmus, mazani se provadi stejnou technikou jako zapis (prilozenim "vysokeho" napeti na pametovou bunku), jenom s opacnou polaritou.

no a pritom je to presne naopak :-) jak to nakonec dopadlo, prosadila komise svoji?

tento serial o citam uz od zaciatku a tak ma napadlo ci zo vsetkych doterajsich casti neplanujete vytvorit jeden subor, niektorym by sa to mozno hodilo(napr mne :), idealne PDF

Clanek by dle meho nazoru mel vice rozebrat vyznam a princip NAND a NOR pameti. Pro pochopeni navrhu, ktere je pouzivaji, to je dle meho nazoru naprosto zasadni vec.

Abych se ale priznal, neumim to popsat slovy bez obrazku.



Jinak pokud jde o to generovani programovaciho napeti ve flash pametech, zajimavou vlastnost ma flash v MPC555 (PowerPC SoC pro embedded aplikace). Resil jsem s Freescale jak programovat jejich interni flash a jedine co mi doporucili bylo pouziti jejich binarni rutiny, protoze kdyz pry neco udelam spatne, VPP charge pump pry !znici! pamet behem par pokusu o programovani (doslova).

Tak vynadej korektorce - osobně mi vždycky přijdou ustřihnuté,
jak ses snažil vejít do limitu...

To je zajimave, me se naopak vzdycky zda, ze jsou ty clanky prilis kratke a ten tyden mezi jednotlivymi dily prilis dlouhy :-)
Na ty nandy a nory se uz tesim. Flashek mi prosly rukama tisicovky, ale dosud netusim jaky je mezi temito dvema typy rozdil.

Obrazek k NAND ... matne si pamatuji jeden ve skriptech z CVUT, bud' to byly "Logicke systemy pro rizeni" nebo neco z katedry mereni od Haasze (Prenos informace ?).

Jak jsem ale ted' koukal na PDF z prednasek na dce.felk.cvut.cz, evidentne se ke slovu dostali lide, kteri prilis netusi ktera bije. Jejich vysvetleni funkce CPLD/FPGA mi prijde opravdu komicke ... ten nejmenovany kantor to evidentne opsal z nejakych propagacnich materialu, takze popisuje sice nektere vlastnosti, ale ne zaklad. Student se tedy nauci spoustu blbosti, ale nebude naprosto schopen nejake FPGA pouzit.

Jeste budu reagovat na sebe, protoze mi to neda ... vzdy kdyz premyslim, jake blbosti jsem se na CVUT FEL musel ucit, zveda se mi adrenalin. No alespon, ze dnes uz tam neuci lide jako Havrda, kteri nadavali studentum doslova do idiotu.

Muze mi nekdo vysvetlit, proc treba ty logicke systemy uci Karnaughovy mapy, optimalizace, atd ... ale uz treba nepadne ani slovo o VHDL, Verilogu, atd.? Podle meho nazoru student, ktery umi programovat a chce proniknout do PLD, spis potrebuje trosku praxe, nez nejake rucni optimalizace map, coz se stejne v praxi prilis pouzit neda. Zajimalo by mne, jak by dotycny profesor optimalizoval muj prvni navrh ve Verilogu. Jak dlouho by mu to trvalo? Mesic? Kolik chyb by tam udelal? Jak dlouho by je opravoval?

Prijde mi to jako cloveka neznaleho programovani nejprve ucit zaklady assembleru ci navrhu procesoru a potom jit treba k C, C++, Jave. Neni to uplne cele zvracene ??? Proc studenta neposadi nejdiv k nejakemu CPLD ci FPGA, nenauci jej zaklady Verilogu a VHDL, a potom v dalsim kurzu neresi jak to funguje "uvnitr" ?

Takova myslenka uz existuje:
http://www1.idc.ac.il/tecs/about.html
http://video.google.com/videoplay?docid=7654043762021156507

Muj nazor je ten, ze principy pocitacu (a take nejakou formu HDL - ve vyse uvedenych pouzivaji jednodussi jazyk nez je Verilog nebo VHDL) by mel znat kazdy programator.