Vlákno názorů k článku Nezapomínáme? od drov - Pro ty, co zde mají neustále plnou pusu...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 2. 8. 2003 15:07

    drov (neregistrovaný)

    Pro ty, co zde mají neustále plnou pusu svobody bych přiložil ještě malé, pseudofilozofické zamyšlení: co to vlastně je, ta SVOBODA ? Moje definice svobody zní, že je to volnost v počínání, které neomezuje volnost v počínání ostatní.

    Velmi podobný druh svobody nám dávají peníze (což je mimo jiné důvod, proč po nich lidé prahnou stejně, jako po svobodě): každý má přitom tolik volnosti, na kolik si vydělal - jinými slovy: právě tolik, aby nezkracoval (ať už přímo či nepřímo) svobodu těch druhých. Je pravda, že peníze nejsou vždy ideálním měřítkem zásluh - nicméně pořád jsou daleko objektivnějším měřítkem zásluh, než jakákoliv ideologie opírající se o pocity a dojmy.

    Pokud tedy budete příště mluvit o svobodě "bez závazků", "bez přívlastků" či "bez peněz" - měli byste se ujistit, zda svou představou volností nezkracujete někoho dalšího. Je totiž snadné mluvit o svobodě, jako studenti MIT, když jim byla ve skutečnosti poskytnuta těmi, kdo jejich vybavení a čas pro studium financoval. Aby si mohli hrát s počítači a procházet sítě s pocitem "svobody", musel někdo jiný zaplatit daně a pracovat místo nich.

    A to je odvrácená tvář svobody na MIT.

  • 3. 8. 2003 14:36

    Hynek Hanke (neregistrovaný)

    Takze ti hackeri na MIT tam vlastne nic nedelali a flakali se. Fajn :)

  • 5. 8. 2003 0:43

    tdx (neregistrovaný)

    Penize nas necini v zadnem pripade svobodnymi. Pokud si to chcete otestovat, sbalte si par milionu dolaru a odjedte na nejake lidmi opustene misto (napr. na Antarktidu nebo do destneho pralesa). Asi si to neuvedomujete, ale cim vic penez mate, tim vic jste zavisly na svem okoli. Stale vice veci si porizujete za penize, nakonec i vztahy k ostatnim lidem.
    Slova o vztahu vlastnictvi penez jakozto meritka "hodnoty" cloveka jsou jenom prazdna slova. Kolik asi prave v tuto chvili umira genialnich lidi v dusledku hladu nekde ve stredni Africe. Proste jenom proto, ze nas svet nedava vsem stejnou sanci. Neni to zadne relevantni meritko, jedine, co skutecne funguje, je vztah - cim vic penez, tim vetsi uctu projevuje vase okoli. Je uplne jedno, kde a jak jste k nim prisel. Neocenuji se vase schopnosti (jako pracovitost, vytrvalost, inteligence aj.) ale pouze a jen vase schopnost k penezum (jakkoliv) prijit.
    K bludu v predposlednim odstavci snad jen tolik, ze jsme uz tohle slyseli pred rokem '89 nescetnekrat, jen v trochu jinymi slovy - tehdy take delnicka trida zivila parazitujici inteligenci. Nechte na spolecnosti at sama zvazi, jestli se ji vyplati investice do budoucnosti v podobe vzdelani jejich clenu. Sam jste jiste take studoval a nemel jste pocit, ze okradate spolecnost (a to at jste se choval ledasjak).
    O zadny sklenik univerzity tu vubec nejde. Na pocatku vseho vzdy stoji idea. Mozna se da na prvni (a velmi povrchni pohled) jen tezko pragmaticky prepocitat na penize, ale pokud bychom zustali jen u toho pragmatismu, zadna civilizace by tu dnes nebyla. Se stejnou "logikou" tak lze tvrdit - to se to tem kapitalistum vyrabi, kdyz jim to nejdriv ti (byvali) studenti vymysleli. Nebyt jejich napadu, tezko by dnes meli co prodavat, na cem bohatnout. Jsou to proste vsechno jenom prazdna slova. Nic vic.
    Vubec si neuvedomujete, ze za prakticky vse, co vite a znate, vdecite ostatnim. To, ze nase spolecnost umoznuje vam tohle zhodnocovat, neni jeji povinnosti, pouze dobrou vuli, ktera je vysledkem jakesi tiche dohody vsech jejich clenu. Aniz si to uvedomujeme, bezostysne si bereme vedeni minulosti, ale nejak se nemame k tomu, abychom do nej sami prispivali. Tomuto by melo odpovidat i nase vedomi, ze vse, co vytvorime (a opakuji jen a pouze diky praci nescetne lidi pred nami), bychom meli nejakou formou opet predat dal. Jako podekovani tem, co uz tu nejsou, i jako investici do budoucna pro ty, kteri teprve prijdou. Vice skromnosti a mene pychy. Mozna bychom pak lepe pochopili, o co vlastne v souvislosti s "hackerskym hnutim" slo. Tohle nema s komunismem nic spolecneho, drive pro to existoval termin humanismus (alespon Komenskeho predpokladam znate).
    OpenSource muzeme nahlizet z mnoha stranek. Napriklad pro "treti svet" by to mohla byt z nasi strany alespon castecna splatka za nekolik stoleti trvajici vykoristovani euroamerickou civilizaci, diky nemuz je dnes tam, kde je. Nebyt prace otroku, levneho zbozi a surovin z kolonii atd. asi jen tezko bychom se dnes mohli pokladat za nositele technickeho pokroku.
    Vas pohled na svet je proste prilis plochy, svet neni principialne o penezich a nefunguje podle ekonomicky zakonitosti. Nastesti.

  • 6. 8. 2003 3:07

    Vaše jméno (neregistrovaný)

    OK, řekl jste si o to... ;-)

    ...Penize nas necini v zadnem pripade svobodnymi. Pokud si to chcete otestovat, sbalte si par milionu dolaru a odjedte na nejake lidmi opustene misto

    (napr. na Antarktidu nebo do destneho pralesa)....

    Ach ano, díky za další argument..;-) Aby jste mi dokázal, že lidská společnost nezávisí na penězích, vykážete mě mimo ni...;-)

    ...Slova o vztahu vlastnictvi penez jakozto meritka "hodnoty" cloveka jsou jenom prazdna slova....

    Mluvím o penězích, jakožto prostředku svobody a měřítka efektivity lidského počínání, nikoliv měřítka hodnoty člověka. Trochu méně demagogie a

    překrucování smyslu toho, o čem mluvím, prosím.

    ...Neni to zadne relevantni meritko, jedine, co skutecne funguje, je vztah - cim vic penez, tim vetsi uctu projevuje vase okoli....

    Ano, a já říkám: díky bohu za to málo, co v lidské společnosti ještě funguje. Peníze alespoň měří všem stejně - jakmile lidem místo peněz začne vládnout

    ideologie, je zle. Nicméně měřítkem kvality člověka není jeho bohatství (tedy peníze, které naakumuloval) - měřítkem kvality je jeho ekonomický přínos v

    dlouhodbé perspektivě vyjádřený penězi. A to by mělo platit i v případě OpenSource. Je hezké, že se reusem několika zdrojáků z Open Source ušetří několik

    korun na vývoji, když se tím pak celá platforma zamoří GPL a místo vývoje se budou peníze vrážet do soudních sporů ala IBM vs. SCO.

    Mimo to, máme-li se bavit v etické rovině - stále tu není zodpovězena kruciální otázka, zda OpenSource je "open", protože jasnozřivě předjímá směr

    dalšího nekomerčního vývoje - nebo prostě proto, že se na trhu neprosadilo a jde klasický koncept zaváděcí či výprodejové ceny rozšířený i o výprodej

    zdrojového kódu. Jinými slovy: je komerční existence Open Source předzvěstí nové zářivě jasné komunistické budoucnosti lidstva - nebo jen výdobytek

    marketingových praktik poslední doby, které jsou pro zájem zákazníků schopna obětovat i evoluční potenciál odvětví: něco jako leasing a superslevy, různé

    záruky "s možností vrácením peněz" a reklamní akce spojené s nabídkou, kterou nelze odmítnout ?

    Osobně se kloním k druhému názoru: i kvalitní komerční produkty, jako middleware (Java, .NET nebo ASP) nebo platformy (browsery, viewery multimédií) se

    nabízejí zdarma, protože by se za peníze neprosadily. Ale stále je možné nabídnout ještě více: zdrojový kód - proč tedy Open Source nevyužít, když

    krátkodobě pomůže k expanzi Closed Source na trh ? Při současné nadprodukci software není umění něco napsat ale prodat a v konkurenci lze obstát jen

    tehdy, když nabídne zákazníkovi o něco více, než ostatní. Pokud to není zrovna reálný technologický přínos - proč by to tedy nemohl být zdrojový kód ?

    ...o zadny sklenik univerzity tu vubec nejde. Na pocatku vseho vzdy stoji idea....

    A na počátku bylo slovo... Víte, myslím si, že ani v tom nemáte zcela pravdu: Open Source jako takové tu je skutečně už hezky dlouho. Jenže jako Open

    Source se nazývá až od okamžiku, kdy jeho marketingový potenciál zavětřili někteří kapitáni IT průmyslu. Ano, myslím si, že Open Source jev

    první řadě brand, je to "nová linie" marketingové strategie. Ale rozhodně to není nějaká přelomová filozofie. Ruku na srdce: Web je totiž plný zdrojáků mnohem vhodnějších ke studijním účelům algoritmů a design patterns i mnohem více reusable, než je Linuxový kernel aj. Open Source projekty. Jenže z obchodního hlediska není zajímavé takovému intelektuálnímu bohatství říkat "Open Source" (přestože je ironií osudu jako public domain ve skutečnosti v celé řadě ohledů svobodnější, než "Free Software" uvolňovaný třeba pod GPL).

    Myslím si prostě, že Open Source ve své současné komerční podobě neznamená zdaleka popření marketingu, ale naopak jeho pokračování v prostředí, které je

    nuceno bojovat o místo na trhu všemi prostředky. Problém je, že popírá základy fungování technologické konkurence a rovnostářskou negaci soutěže na trhu

    - jde tedy o marketing poněkud zpozdilou (jak už takové strategie občas bývají), protože může vést k zabrždění mechanismů, podporující inovaci a

    investice do vývoje. Implantace komunistických rovnostářských idejí (každému zdrojový kód dle jeho potřeb) a sdílení know-how (všelidové vlastnictví

    výrobních prostředků) do tržní ekonomiky její oživení působí výjimečně, naopak - ze zkušenosti je známo, že pokud všichni mají rovný přístup ke zdrojům,

    nesnaží se hledat nové ale naopak z nich co nejvíce načerpat.

    V současné podobě Open Source také čím dal tím víc vnímám jako formu technologického a marketingového trustu a nátlaku společností stojících za Open

    Source na společnosti, které se jeho idejemi odmítají řídit, protože to nepotřebují. Je hezké, že ekonomické zákony postihují cenové aj. kartely - ale

    pro případ, že skupina několika nevýznamějších firem oboru vyvíjí společnou platformu aby potopily firmu další jakoby nikdo zákony nepamatoval. Jako

    zákazník ovšem nejsem nijak zainteresován na tom, aby zvítězilo technologicky slabší jen proto, že ho nějaká dostatečně ekonomicky silná zájmová skupina

    prohlásí za "standard" - tj něco, co se v oblasti webových technologií dnes děje už docela běžně. Je signifikantní, že standardy de-jure přitom hájí

    nejvíce ti, co minimálně vytvářejí standardy de-facto, protože jim to v první řadě neumožňuje jejich technologický potenciál a pozice na trhu. Je tudíž

    zákonité, že filosfie OpenSource je filozofií těch méně úspěšných - ti úspěšní se bez ní rádi obejdou. Proš bych ale měl jako zákazník či vývojář hájit

    strategii méně úspěšných ?

    ...ae stejnou "logikou" tak lze tvrdit - to se to tem kapitalistum vyrabi, kdyz jim to nejdriv ti (byvali) studenti vymysleli...

    Ve světě SW toho nelze mnoho vyrábět na základě převratné myšlenky - a ještě méně toho lze se ziskem prodat. I sebelepší nápad převedený do SW zanikne v

    informačním šumu, pokud není realizován tak, aby znamenal významný přínos pro své uživatele. Za úspěchem Windows nestojí převratnost a novost technických

    myšlenek, o které se jejich architektura opírá - vděčí za ni implementaci méně nápadných rysů ergonomie: výsledek drobné, dalo by se říct na první pohled

    neinvenční, zato však mravenčí inženýrské a organizátorské práce, do které se ovšem většině nadšených vynálezců, kteří mají počítač především na hraní

    moc nechce.

    ...Vubec si neuvedomujete, ze za prakticky vse, co vite a znate, vdecite ostatnim....

    Prosím, nechte na mě, abych posoudil, co si uvědomuji a co ne. Váš apel na altruismus je sice dojemný, ale pokud chci lidstvu vracet hodnoty, které jsem

    si od něj vzal, neznamená to, že přitom musím popírat ekonomické zákonitosti, na kterých byla civilizace vybudována. Tady nejde o popření peněz, ale

    samotné směny hodnot, která ekonomicky stabilizovala společnost ještě mnohem dříve, než byly vynalezeny peníze. A už vůbec k tomu nehodlám nutit ostatní

    formou GPL anebo jiné "vychytrale" virózní licence. Ani výsledky subvencovaného základního výzkumu se totiž nezveřejňují s podmínkou, že know-how jeho

    potenciálních aplikací bude muset být nadále šířeno spolu s těmito produkty. Něco takého totiž se svobodou využívání vědeckotechnických poznatků nemá nic

    společného - je to pouze vychtralost smíšená s paranoidní obavou, aby z výsledků mých nápadů náhodou někdo neprofitoval více, než já (..."a když já

    nemohu/nechci/neumím na svém nápadu vydělávat, tak ať ostatní taky ne"..).

    ...Vice skromnosti a mene pychy. Mozna bychom pak lepe pochopili, o co vlastne v souvislosti s "hackerskym hnutim" slo....

    Dost možná šlo o mýtus uzavřené komunity lidí, které svůj technologický odstup od zbytku laické veřejnosti přetvořili cosi na způsob technokratické

    sekty. Svou schopnost tunelovat sítí povýšili na ideál nespoutané a "svobodné" výměny informací. Jenže přesto poněkud jednosměrné výměny informací:

    hacker je člověk, který s oblibou leze tam, kam kde není zván - ale svůj počátač si obvykle moc prolézat nenechává - považuje to za věc cti, že sám je

    před zájmem svého dokonale izolován. Osobně takové existence s pokřiveným vztahem k soukromí považuji spíš za politováníhodnou psychickou úchylku, než

    ideál hodný následování. Rozhodně to nemá nic společného s humanismem, spíš s individualismem.

    ...Napriklad pro "treti svet" by to (OpenSource) mohla byt z nasi strany alespon castecna splatka za nekolik stoleti trvajici vykoristovani euroamerickou

    civilizaci, diky nemuz je dnes tam, kde je....

    Ano, zní to lákavě - nabídnout těm strádajícím černouškům něco, co ani sami sobě dost dobře neumíme prodat..;o) Je to dokonce velmi chytré, nechat je

    dělat na něčem, o čem víme, že si nikdo moc nevydělá a o čemž máme předem jistotu, že zůstane otevřené pro naše komerční (rozuměj Closed Source)

    využití...;-) Ale osobně si myslím, že spíš než nabízení korálků a exportování pochybných myšlenek - na které naše osvícená rozvinutá společnost už několikrát v historii doplatila - ekonomikám rozvojových zemí pomůže integrace do normálních tržních struktur, založená na rovnocenném postavení. POzice toho, kdo vyvíjí Open Source totiž z ekonomického hlediska rovnocenná určitě není - a to poslední, co země třetího světa dnes potřebují je export komunistických idejí v Open Source obsažených.

  • 7. 8. 2003 0:13

    tdx (neregistrovaný)

    Dnes na to nemam silu (ne ze bych na to nemel co rict, ale nemam nejak naladu). Tohle je na delsi debatu, v mnohem interaktivnejsim prostredi, nez je diskuse pod clankem.
    Jedine, co by me v soucasnosti osobne potesilo jako vysledek tlaku Open Source, FSF (GNU) aj. na komercni sferu, by bylo, abych uz konecne za sve penize ziskaval produkt (tj. program, tzn. vcetne zdrojoveho kodu) a ne licenci na moznost (casto velmi omezene) pouzivat binarni kopii (ktera mi navic ani nepatri(!)).
    Silne mi to pripomina onu anekdotu o skotske sardince, kdy si hlava rodiny jde pujcit od souseda sardinku, doma se nakraji chleba, kazdy clen rodiny si vezme jeden krajic a pak se spolecne naji tak, ze si polozi sardinku na chleba, kousnou, ale tesne pred tim posunou sardinku o kousek dal. Po vydatnem jidle jdou neporusenou sardinku vratit sousedovi.
    Co hur, tyhle praktiky se zacinaji prenaset cim dal vic do dalsich oblasti. Tohle osobne povazuji za velice nebezpecne pro dalsi vyvoj (nejen) komercni sfery naseho zivota.
    Prestava me napriklad bavit kupovat si tytez nahravky na stale novejsich mediich. Nebavi mi me dotovat spoustu parazitu, kterym se podarilo vecpat mezi me jako zakaznika a vyrobce.
    Prodat opravdu neni umeni (zdravim siritele tohoto zblechtu u nas, blahe pameti p. Kocarnika). Umeni je vymyslet a vyrobit. Vse ostatni ma k umeni dost daleko, je to daleko vic o prostredi, v nemz nema slovo kvalita, ale znamosti, moc a penize. Nevim, jakou mate v tehle oblasti praktickou zkusenost, ja mam (ne primo osobni) s prodejem v oblasti medicinskych pristroju. To je vazne chutovka, nezdrahal bych se to prirovnat k organizovanemu zlocinu.
    Penize nas nezachrani pred ideologii, jsou jen jeji jinou formou. Drive se staveli chramy, dnes banky. Fakticky hodnota penez neexistuje, proste jen verime, ze nejakou hodnotu maji. To, ze diky nim jakztakz funguje nase civilizace nejake to tisicileti jeste neznamena, ze jsou univerzalni podminkou jeji existence. Jsou jen urcitym substitutem. Maji nekolik zajimavych vlastnosti (napr. nas zbavuji osobni zainteresovanosti) nicmene s jejich existenci spolecnost nestoji ani nepada.
    Jen k te prvni narazce - dulezite na tom, co jsem rekl bylo, ze penize vas neosvobozuji. Naopak vas cini zavislym na svem okoli (ackoliv se zvnejsku bude zdat, ze okoli je zavisle na vas, ci spise vasich penezich). Penize funguji jen v podminkach, ktere bychom mohli oznacit jako "normalni". Jde jen o to, jestli to "normalni" = normalni, tj. prirozene. Pak by vase teze o univerzalni funkci penez a ekonomickych zakonitosti platila.
    Jenze normlani je podle me udrzovani rovnovahy, ne boj/konkurence. Trzni prostredi zadnou nenastoluje, kapitalismus bude fungovat jen do prvniho vaznejsiho vycerpani zdroju (a to nejen prirodnich, ale napriklad dusevniho kapitalu).

  • 7. 8. 2003 14:03

    ewe (neregistrovaný)

    ...abych uz konecne za sve penize ziskaval produkt (tj. program, tzn. vcetne zdrojoveho kodu) a ne licenci na moznost ...pouzivat binarni kopii....

    Ale ani GPL Vám neumožňuje se zdrojákem dělat cokoliv a tím pádem ani s její binárkou (nemůžete si do ní např. zakompilovat svůj kód a prodávat ji dál bez zdrojáku). Je zbytečné, jak produktu dodávaného na základě licence říkáte a zda ho považujete za svůj či ne - pokud se s ním nemůžete dělat cokoliv, Váš prostě není.

    ...nebavi mi me dotovat spoustu parazitu, kterym se podarilo vecpat mezi me jako zakaznika a vyrobce...

    Zdá se, že Vám to ale nebaví podporovat obchodní model OpenSource, založený na financování z podpory a distrubuce, který je krystalickou ukázkou popření účasti původního autora na obchodním řetězci...;-) Budete se muset nějak rozhodnout: v každém případě je Vaší koncepty nejbližší právě Microsoft se svým krabicovým software, který se bez mezičlánku obejde.

    ...umeni je vymyslet a vyrobit..

    Hospodářská krize z nadprodukce je podle Vás důsledkem čeho... ?

    ...penize nas nezachrani pred ideologii, jsou jen jeji jinou formou...

    Peníze jsou prostředek směny hodnot. Směna hodnot tu byla od dávnověku: jen se dnes nevyměňují kráva za vepře, ale za peníze a peníze za vepře. Peníze jsou jen mezičlánek to nejpřirozenějšího, k čemu lidstvo mohlo dospět - prosté směny zboží. Žádná ideologie - ideologie naopak je dělat z peněz ideologii. Problém OpenSource není v tom, že neguje peníze, ale že neguje samotnou směnu zboží, tedy něco, bez čeho by se neobešli ani pralesní indiáni: uživatelé a distributoři od autorů OpenSource buhvíproč očekávají, že budou dávat výsledky svojí práce k volnému užití. Zanikají tím kritéria k jejich ohodnocení, k jejich účasti na jiné směně atd. Proč by měl být autor SW odkázán na milodary nebo plat nějakého distributora jen proto, že je autorem Open Source ? Proč by autor SW nemohl podnikat stejně jako ostatní a živit se tím, co skutečně dělá: produkcí SW ?

    Koncepce Open Source diskriminuje celou rozsáhlou skupinu lidí - právě tu skupinu, od které je primárně odvozena a na které je existenčně závislá. Software nedělá "open" nějaký jeho distributor nebo uživatel - ale právě a jen jeho autor. Právě koncepce OpenSource si vynucuje existenci peněz a prozdělování hodnot, proti kterému tak brojíte: autor Open Source nemůže svůj produkt dost dobře ani směňovat s jinými produkty: díky té praštěné koncepci je zbaven možnost s ním nakládat v okamžiku, jakmile ho jako OpenSource vytvoří a je na peníze zprostředkované distributorem odkázán.

    ...penize vas neosvobozuji. Naopak vas cini zavislym na svem okoli...

    Peníze mě ve vztahu k Open Source netrápí. Open Source neneguje peníze, ale směnu zboží, jejíž jsou peníze pouze prostředníkem. Ovšem bez směny zboží by jste byl závislý mnohem více - ne sice na svém okolí, ale na své schopnosti si všechny prostředky k životu zajistit sám ! Protože Vaše schopnosti se za Váš krátký život naučit vše potřebné jsou nutné omezené, musel by jste se vzdát většiny výhod civilizace. Směnu zboží a později i peníze si lidé vymysleli právě proto, aby získali větší volnost v tom, jak se svým časem přiděleným k životu naloží, aby se mohli věnovat vytváření jen toho, co je opravdu baví a zajímá. Zkuste si zodpovědět, zda by jste považoval za zvýšení svobody, kdyby Vás někdo zbavil možnosti používat peníze, nebo dokonce směňovat své produkty s ostatními. Vaše řeči mě jako autora SW takové možnosti zbavují, přinejmenším v ideologické rovině.

    ..Jde jen o to, jestli to "normalni" = normalni, tj. prirozene....

    Je otázka, zda je normální a přirozené, aby jste byl nucen kvůli nějakému pochybnému distribučního modelu sofware popírat základní civilizační výdobytky...;-)

    ...kapitalismus bude fungovat jen do prvniho vaznejsiho vycerpani zdroju...

    Zatím z historické zkušenosti víme, že právě takto selhal komunismus...;-)

  • 7. 8. 2003 23:48

    tdx (neregistrovaný)

    To je uz znovu dokola, nicmene:
    1) Samozrejme, ze si mohu s tim zdrojovym kodem delat, co chci, staci jen kazdemu dalsimu poskytnout zdrojovy kod.
    2) Nechci dotovat ty, kteri nepridavaji zadnou pridanou hodnotu. Vyrobci distribuci naopak pridanou hodnotu dodavaji. Sponzoruji take celou radu Open Source projektu, z nichz ziji. Nevim, kde by mel byt problem.
    3) Krize z nadprodukce je vysledkem krize myslenkove. Vznika jednoduse tak, ze (rikejme jim) investori setri na inovacich a nesnazi se prijit na trh s necim novym. Takze nabizeji to osvedcene (o cem se domnivaji, ze se urcite proda), co ale vedle nich vyrabi sto dalsich vyrobcu.
    Mimochodem, krize z nadvyroby je krasnym prikladem nedomyslenosti ciste trzniho hospodarstvi. Muzeme se uklidnovat jen samoregulaci prostrednictvim hospodarskeho cyklu. Po kazde krizi prijde konjunktura, ze...
    4) Uz jsem to rikal - R. Stallman and co. se pokusil (a domnivam se, ze velmi uspesne) prijit s novym modelem smeny, v niz jsou penize nahrazeny necim jinym.
    Protoze software jako takovy fyzicky neexistuje, nezabira zadne misto, na jeho primou vyrobu nejsou potreba zadne materialni zdroje, ale predevsim lze jednou vytvoreny software bez jakychkoliv dalsich nakladu neomezene mnozit/kopirovat, selhavaji v jeho pripade klasicke ekonomicke zakonitosti. To ostatne ukazuje velmi dlouhou dobu i trh, na nemz se snazi komercni vyrobci prodavat sve zbozi (software, hudbu aj.) klasickou cestou.
    A prave proto a jedine proto vznikl Open Source. GPL vznikla jen proto, aby nebylo mozne vyuzivat bezostysne zdarma prace temi, kteri by chteli takto vznikly software vyuzivat pro sve obohaceni. Kazdy, kdo tak chce cinit, muze. Musi ale za to zaplatit. Cim? Svou praci, tzn. otevrenym zverejnenim jejich vysledku. Dokud tuhle jednoduchou vec nepochopite, nema cenu se o tom dal bavit. Proste a jednoduse - penize, jakozto smenny prostredek, nahradila prace. Pokud to nechcete akceptovat, mate svobodnou moznost. Ale nekradte potom prosim cizi praci. Je to totiz stejne, jako byste v bezneme prostredi (tj. ne virtualnim, pocitacovem) ukradl penize.
    Open Source tedy neneguje smenu. Pouze voli jiny vseobecny ekvivalent smeny v prostredi, ktere to svymi charakteristikami (tak odlisnymi od bezneho sveta, v nemz se pohybujeme) umoznuje.
    5) Komunismus sesel ze stejne priciny, jako drive ci pozdeji sejde klasicky liberalismus. Oba systemy veri v ideologii - prvni v rovnost vsech a v to, ze lide jsou od prirody dobri, tj. solidarni. Druhy veri v samoregulacni schopnost jakesi neviditelne ruky trhu, ktera vyresi veskere problemy, protoze lide jsou svobodni a racionalni a vzdy voli nejekonomictejsi reseni, ktere se vzdy nakonec kryje s obecnym blahem.