Když budu hnidopich, tak informace v článku "Není ostatně bez zajímavosti, že následník čipu 80386, tedy mikroprocesory 80486, sice byly rychlejší a měly integrovanou cache (popř. i matematický koprocesor, pokud se jednalo o variantu DX)" není úplně pravdivá. O CPU sx 487 tady asi málo kdo slyšel :-)...
Jinak dík za článek.
IMHO Intel mohl vybruslit že zajetí kompatibility novou čistou architekturou x64 CPU, případně i nějakou lepší architekturou a s přídavnou kartou "PC on chip" a případná emulace starých programů by probíhala na přídavné kartě se sdílenou pamětí.
No, nejsmutnější bylo to, že 486SX byly vlastně taky plnohodnotné 486DX, jen s uměle odstaveným koprocesorem. Ale to bychom mohli jít zpátky až k panu Sinclairovi a jeho "32Kb" pamětem (a možná ještě dál).
Dneska by se to nejspíš řešilo nějakým updatem firmware, který by po zaplacení povolil tu původně vypnutou část. Ostatně to takhle prý dělá i IBM u S/390.
A byl to Intel? Mám zažito, že 386DX ve 40 MHZ to bylo vlastně am386DX-40, protože Intel měl jen 33?
Nebyl, Intel opravdu u 386 skončil na 33 Mhz, ten můj byl od AMD. Vlastně jediný procesor od Intelu, který jsem kdy měl ve svém počítači, byl mnohem později nějaký Atom v netbooku. Teď je ještě Intel ve služebním notebooku, ale tam byl výběr dost omezený.
Měl jsem vždycky za to, že když se na čipu při výrobě nepovedla koprocesorová část, tak se zablokovala a čip se prodal jako 486SX. A podobným způsobem se to upravilo na koprocesor, když byla chyba v "základním" procesoru. (Ale nepamatuji se, že bych někdy viděl desku pro 486 která by měla druhý slot pro koprocesor.)
Nebo jak to tedy bylo?
Ta zakladovka vypada treba nejak takto http://www.amoretro.de/wp-content/uploads/2011/12/unknown_ASI_486_ISA_motherboard.jpg nebo takto https://www.retropcstore.com/wp-content/uploads/2020/04/181633101846_4-1536x1020.jpg
Ale nektere desky mely socket pro koprocesory Weitek, to je neco jineho (i kdyz taky FPU).
A Overdrive je taky neco jineho, k tomu se jeste dostanu.
V tom případě mi to nedává moc smysl. Proč osazovat koprocesor 487, když můžu osadit rovnou plnohodnotnou 486DX (a původní 486SX prodat)? Ale koukám na to dnešním pohledem. Otázka je jak to bylo v roce 1990. Možná, že i autoři od Intelu to všechno zamýšleli původně jinak.
Co se týká těch desek, tak budou asi z nějaké první generace desek pro 486. Soudím dle pamění SIMM30, pozdější pak už měly SIMM72. VL-BUS vznikl o něco později než 486 (dle wikipedie: 486 1989, VLBUS-1992) . Takže možná to mohlo být naopak, a ty desky byly v roce 1992 "nadupané" verze. O rok později je převálcovaly desky s VL-BUS. No a v roce 195 se už nabízely desky pro 486 (ale spíš DX4) se zběrnicí PCI. Tenkrát jsem dal kvůli ceně přednost ještě VL-BUS.
hmm asi cenova politika, kdy si nekdo koupil jen 486SX bez FPU a pozdeji bylo levnejsi jen dokoupit 487SX (kdovi kolik by dostal za jetou 486SX). Ale popravde to moc nepamauju, ja jel 486DX.
A bylo to s VL-Busem, protoze ten dokazal byt teoreticky rychlejsi, nez PCI, ale dulezitejsi bylo, ze tady byly starsi karty pro VL Bus, kdezto PCI karty byly o dost drazsi.
Ono je otázka komu by jste chtěl tu 486SX prodat. Většina SX byla 25 nebo 33 MHz verze, tedy reálně ty nejpomalejší 486ky. Takže prodat to jako upgrade někomu nedávalo smysl. Dotyčný by si musel koupit i základní desku, takže by si k tomu koupil i aktuální procesor. Navíc tu 487 by jste si nekoupovali asi hned po koupi SX (to by jste si koupili rovnou DX), takže o ten rok, dva, tři později byla ta SX verze relativně ještě pomalejší.
Z dnešního pohledu to jako by jste chtěl někomu prodat v roce 2018-2020 Ryzen
3 1200 - tedy nejpomalejší model co se vyráběl. Asi by jste kupce také hledal obtížně.