Vlákno názorů k článku Novinky v linuxovém jádře: ovladač půl století staré sběrnice GPIB, lepší režim S5 pro AMD od 0x00 - > Ovladač půl století staré sběrnice GPIB stále...
-
DannyStříbrný podporovatelGPIB neni zadny bizarni HW, ale od IEEE standardizovana sbernice pouzivana pro propojovani mericich pristroju. A zatimco tu 486tku klidne zahodite ve prospech modernejsiho PC, tak ty meraky z laborky vyhazovat nebudete (notabene, kdyz tu potrebnou kartu i do moderniho PC sezenete).
-
DannyStříbrný podporovatel
A proc? Ona se delaji adaptery krom PCI i do PCIe. Zrovnatak existuji USB adaptery.
-
Michal ŠmucrBronzový podporovatelO.K., tak na 486 nejspíš zůstane ten "period correct" MS-DOS, FreeDOS, (někde třeba i VXWorks atp.). Nevidím jediný důvod, proč bych na tak starém hardware měl/chtěl rozběhnout současné linuxové jádro.
-
Muze jit o kombinaci ze by jste rad mel soucasny udrzovatelny system a zaroven ze HW je sice klasicky PC z pohledu sw/biosu, ale z pohledu hw je to nejaka embedded rugged krabice v silenem form factoru - a u nejakeho solidniho stroje fakt nechcete provozovat bastl pc. Spravovat podivnej DOS nebo VXWorks bych nechtel.. ale v Linuxu jsem doma. A navic sitarina je tam mnohem snazsi, to musite uznat.
Vzdy je jednodussi upgradnout SW, nez menit HW. Samozrejme, komercni tlaky vam budou vykladat jak to je nemozne (a ze musite vyhodit par let stary komp protoze na nem nepustite W11).
-
> Muze jit o kombinaci ze by jste rad mel soucasny udrzovatelny system a zaroven ze HW je sice klasicky PC z pohledu sw/biosu, ale z pohledu hw je to nejaka embedded rugged krabice v silenem form factoru
No do takové situace jsem se dostal. Laboratorní přístroj. Analyzátor DNA. Pro ukládaní dat, funkční pouze disketová mechanika. Na ni MSDOS, a DOS aplikace se softwarem analyzátoru. Zabudovaná obrazovka a řídící panel. K dispozici sériový a paralelní port a port pro starou AT klávesnici, takže se dá dostat do BIOS. Je to pomalá 486 s trochou RAM - stačí pro DOS a tu aplikaci, a moc už nezbude. Potřeboval jsem připojit k síti, aby přístroj mohl měřená data sdílet s dalšími počítači. Je to starý a hlavně speciální hardware. Takže nepřidáte RAM nevyměníte základní desku, nedáte síťovou kartu.
> Spravovat podivnej DOS nebo VXWorks bych nechtel.. ale v Linuxu jsem doma. A navic sitarina je tam mnohem snazsi, to musite uznat.
To je pravda. Jenže do takových přístrojů už Linux nedostanete. Repektive Linux tam dostanu, ale už tam nedostanu tu DOS aplikaci, která komunikuje s hardwarem analyzátoru DNA, řídí jej a zpracovává data. Takže stejně to zkončí, že tam musí zůstat pro vás podivný DOS. Já nakonec přešel v zařízení z MSDOS na FreeDOS. A napsal vlastní software pro DOS. Klienta, který umožňuje mountovat sdílené složky s jiných počítačů. A napsal server pro sdílení složek pro různé operační systémy. A projekt zveřejnil na githubu jako NetMount, např. pro ostatní, kteří se dostanou do podobně zoufalé situace.
Ano síťařina v Linuxu by to vyřešila. Jenže zprovoznění DOS aplikace na Linuxu na tomto přístroji by byl problém i kdyby Linux nadále podporoval CPU 486. I se starším jádrem, které CPU 486 ještě podporuje je to problém. Prostě ten přístroj je pomalý a má málo RAM.
-
Michal ŠmucrBronzový podporovatel
Já to beru tak, že pokud už něco v tomhle duchu jede desítky let, nejspíš je to v nějakém udržovacím režimu bez podpory původního výrobce. Je tam typicky proprietární řídící software, který právě běží nad danými historickými systémy. Úplně si nemyslím, že je vždy jednodušší měnit SW než HW.. což je přesně vidět, že spousta lidí shání vyloženě NOS nebo aspoň opravitelný HW, desky atp.
Kdyby se jednalo o nové řízení ke starému stroji, nebo nějaká reimplementace s pomocí dokumentace (pokud existuje) nebo reverzního inženýrství, kde máš pak volnou ruku s výběrem systému, už to zas asi nebudeš stavět na 486ce.
Teoreticky jedině, kde by k těm proprietárním věcem mohl dostat současný Linux, je třeba jako hypervizor při virtualizaci některých starých počítačů (včetně původního systému), pokud nenarazíš na problémy s roztodivnými rozhraními, pass-through karet do virtuálu, kompatibilitou QEMU stroje s tím starým systémem atp. -
Prave ze dost casto budes muset. I kdyz se budes drzet x86, tak cim vejs pudes, tim vic scifi je udrzet treba nejaky latence. Jednoduse ten CPU si dela cim dal vic co chce, a ty nevis a nemas jak ovlivnit, jestli bude neco trvat 10 nebo 1000 cyklu.
A presne proto, se tyhle CPU stale pouzivaji. Protoze u nich je to jasny, a zaroven je to compatabilni platforma.
Uplne v klidu muzes dostat masinu, v ty je krabice a uvnitr svaby ... a kdyz budes zkoumat, zjistis, ze to je i386.
-
Nejpresnejsi vzorkovaci voltmetr ma design temer 50 let stary, a porad neni v mnoha ohledech prekonany.... To jen k tomu stari.
GPIB je porad hodne rozsirena. SIce nastupuji pristroje s moznosti zapojeni pomoci ethernetu, ale kdyz mate laborku vybavenou pristroji ktery kazdy stal miliony korun, a po 20 letech jsou stale ve spickovem stavu, a uz na tom jede veskera automatizace, tak je jen maly duvod to predelavat. A v tomhle stavu je vetsina kalibracnich laboratori (mozna i mnoho jinych, ja vidim jen do tohohle sektoru).
GPIB neni bizarni, GPIB je proverena a siroce pouzivana, stabilni a ruseni odolna vec. Sice je pomala, ale na spoustu pouziti to staci vic nez dostatecne.
