Vlákno názorů k článku Nový standard pro přihlašování: nenuťte uživatele měnit hesla od Honza - Měl jsem na n službách stejné slabé heslo...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 15. 5. 2017 10:58

    Honza (neregistrovaný)

    Měl jsem na n službách stejné slabé heslo (něco ve stylu brambor39) a po zásluze mi naštěstí jen jednu z nich hackli. Ale jak to udělat bezpečné a zároveň jednoduché a pohodlné?

    Co třeba pro každou službu sluzbaX zavést heslo md5(sluzbaXbram­bora39) ? Jako třeba md5(googlebram­bora39), md5(hithubhbram­bora39), md5(seznambram­bora39)...

    A napsat si webovou https a mobilní aplikaci, co by to ukládaly do schránky.

    Co na to místní odborníci?

  • 15. 5. 2017 11:00

    Petr Krčmář

    Že to už existuje, že tu o tom byl článek a že odkaz na něj je pod tímto článkem. Ale nápad to dobrý je, proto to také léta používám – SuperGenPass.

  • 15. 5. 2017 12:19

    Honza (neregistrovaný)

    Aha, díky za info. Říkal jsem si, že asi nebudu sám, koho to napadlo.

  • 16. 5. 2017 15:00

    Halamus (neregistrovaný)

    Určitě nejste první. Akorát spousta firem musí být in a tak změní jméno a s ním i doménu. Ale to pak mají problémy i uživateké používající standardního správce hesel v prohléžeči. Zkušenější uřivatel si pozadí, ale BFU tvrdě narazí.

  • 15. 5. 2017 12:14

    Honza (neregistrovaný)

    Myslím, že řadoví hackeři (roboti), co kradou účty od skype obyčejným lidem, s tím nepočítají. A kdybych chtěl být odolnější, tak bych místo md5(X) použil třeba tajnou kombinaci typu md5(sha1(X) XOR md5(X + X)) XOR md5("sůl").

  • 15. 5. 2017 12:19

    Ondra Satai Nekola
    Zlatý podporovatel

    mno zrovna to XOR md5("sulc") uplne nakonec je dost nestastne pouziti.

    1) je to to same jako XOR sulc', protoze je to u tebe konstanta
    2) sul bys chtel mit uvnitr nejakeho volani nejakeho hashe spolu s X

  • 15. 5. 2017 12:44

    Petr M (neregistrovaný)

    Tohle je zrovna ten případ, kdy by vlastní invence oslabila systém.

    U elektronickýho podpisu, pokud se dobře pamatuju, je postup hash(sůl | hash( hash(zpráva) | klíč)). Rozhodně je to lepší, než hashovat sůl (= konstanta).

    Nehledě na to, že MD5 i SHA1 už nejsou bezpečný a část SHA1 by byla nezměněna, nebo změněna stejně, jako jiná část...

  • 15. 5. 2017 13:08

    Honza (neregistrovaný)

    MD5 je na tohle velmi bezpečná. To, že někdo umí generovat kolize, či obrazy, je v tomhle jedno. To vadí u elektronického podpisu, ale ne tady. Je buřt, že někdo zjistí třeba že md5("brambora39sez­nam") = md5("anička je pěkná holka 123456").

    Nebezpečné to začne být ve chvíli, kdy se tohle řešení začne masově používat a louskači hesel budou zkoušet místo "heslo123" rovnou také md5("heslo123"). A je jedno, jestli to bude md5 nebo nejaky_nejmoder­nejsi_hash. Proto pomůže ten tajný stromeček hashí místo provařené md5.

  • 15. 5. 2017 14:07

    Petr M (neregistrovaný)

    Jenomže tyhle kolize jsou právě nebezpečný kdykoliv. Pokud máš hash a dokážeš vygenerovat data, co dají stejný výsledek, je ti úplně jedno, že je to xorovaný konstantou. Prostě chytrneš, co se přenáší (= 192b dlouhá hodnota -> MD5), vygeneruješ jakýkoliv data, kde je stejný MD5 a je hotovo. Proto je lepší rovnou použít SHA-2 z osolené hodnoty a nevymýšlet rovnáky na ohybák.

    A ohledně hádání hashovaných hesel, běžně se používají "rainbow tables", tj. tabulky nejběžnějších hesel a u nich hashe. Neboj se, že lumpy nenapadlo použít hash. Proto se používají nonce a salt, ty vyřadí duhovou tabulku ze hry...

  • 15. 5. 2017 14:31

    Honza (neregistrovaný)

    Furt mě nechápeš. Známé/reprodu­kovatelné kolize/inverze heše vadí např. u elektronického podpisu. Známé/reprodu­kovatelné kolize/inverze naopak nevadí např. u generátoru pseudonáhodných čísel/hesel (to je přesně tohle využití), u indexů do hash tabulky v datové struktuře a já nev ím kde všude ještě. Bezpečnost md5 je v tomhle zcela stejná jako bezpečnost sha-2 úplně stejná jako jakékoli jiné funkce co dostatečně divoce mapuje String na číslo pevné velikosti.

  • 15. 5. 2017 14:37

    Honza (neregistrovaný)

    No, dobře, není to jedno :-) Když hacknu seznam,cz a z md5("seznambram­bora39") si teoreticky spočítají asi tak 10000 obrazů z nichž jeden bude "seznambrambora39" a můžou pak odhadnout "googlebrambora39" a spočítat md5("googlebram­bora39") a zkusit to na google. Takovému hackerovi to přeju. A nebo nepřeju a místo md5 budu počítat vlastní výraz, kde nikoho nenapadne počítat inverzi. To je přesně to, co jsem psal. SHA-2 netřeba.

  • 15. 5. 2017 14:41

    Ondra Satai Nekola
    Zlatý podporovatel

    Co je to za mentalitu narvat tam znamy spatny algoritmus, kdyz jsou nove, lepsi a nic nezhorsuji? A pak se dohadovat o tom, jak moc to vadi...

  • 15. 5. 2017 15:12

    Petr M (neregistrovaný)

    A co použít nějakou funkci, kde ho sice napadne počítat inverzi, ale neumí to? Tvůj postup je jako nechat na dveřích baráku profilový klíč s tím, že zloděje nenapadne si koupit hotový klíč v trafice přes ulici za 20 Kč. Pak to jedou jednoho napadne a jsi v pr...

    Podle domény a tvých znalostí začínám tušit, kdo to s tím heslem do S24 tak pohnojil (viz výše).

  • 15. 5. 2017 15:34

    Honza (neregistrovaný)

    Nejlepší je ovšem nacpat tam nějakou funkci, které ho vůbec ani nenapadne. Pak je "seznamheslo123" bezpečné.

  • 16. 5. 2017 7:33

    Petr M (neregistrovaný)

    A co když ho napadne jiná funkce, která dá stejný výsledek? XORování se chová jako sčítání, je asociativní, komutativní a distributivní..

    A hodně záleží na chování té funkce. Řekněme, pro zjednodušení, že máš "hashovací" funkci, která z max. 64 znaků hesla dělá 64b číslo. Ale znaky na pozici 3-7 mění jenom bity 15, 22 a 47. V té chvíli není potřeba hledat pět znaků uprostřed hesla (pro tisknutelný ASCII 7 737 809 375 kombinací), ale jenom osm kombinací libovolných znaků, pro každou kombinaci bitů jednu. Funkci totiž bude jedno, jestli do ní narveš "xyz12" nebo "ab789", když odpovídající bity nastaví stejně.

    Pokud má útočník možnost něco do tvé funkce naládovat a sniffnout výsledek, je triviální sledovat, jak se promítne zkracování nebo prodlužování hesla, co se stane, když změní jenom znak na n-té pozici,... Řekněme, že tuhle chybu odhalí po 500 pokusech o spočítání té tvojí super funkce. Dalších 500 pokusů potřebuje, aby našel všech osm kombinací pro nastavení odpovídajících bitů.

    Když uživatel použije osm znaků, se standardní, neprolomenou hash funkcí (= každý byte míchá všechnny bity) a ASCII má cca 6,6E+15 (= 95^8) kombinací. S tou modelovou funkci jenom 6 859 000 (= 8 * 95^3). Nepřijde ti ta vlastní funkce jako dírka do zabezpečení? Fakt si troufneš navrhnout a otestovat dost bezpečnou funkci?

  • 16. 5. 2017 16:28

    Ondra Satai Nekola
    Zlatý podporovatel

    @Honza Zkus si neco nacist k tematu, at tu nenavrhujes zbytecne slabe postupy, kdyz jsou na svete podstatne lepsi.

  • 15. 5. 2017 14:01

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    V HTTP standardu je definována metoda přihlašování HTTP Digest, která funguje na (trochu lepším) principu. Hashuje se jméno služby plus heslo, a znalost tohohle hashe stačí serveru pro ověření uživatele – server se tedy teoreticky nikdy nemusí dozvědět heslo v plaintextu (ovšem k tomu by to chtělo podporu ve standardu, aby umožňoval i registraci, ne jen přihlášení). Při přihlášení pak server posílá výzvu a přihlašuje se hashem z toho prvního hashe plus výzvy, takže je to odolné i proti replay útoku. A také je autentizován každý požadavek, takže odpadají problémy s únosem session. Navíc je to jasně definovaná operace přihlášení, takže prohlížeč nemusí hádat, co je heslo a kam se uživatel přihlašuje – správce hesel tedy může být mnohem přesnější. A také odpadají problémy s podvrženými formuláři.

    Oproti dnešnímu standardu přihlašování pomocí formulářových polí, odesílání hesla v otevřeném tvaru na server a přihlášení formou statické session cookie je to o několik úrovní bezpečnější. Akorát to nikdo neprotlačil do prakticky použitelného stavu – chybí podpora registrace, v prohlížečích chybí podpora odhlášení a UI/UX v prohlížečích se pohybuje na škále od „je to hnus nepoužitelný“ po „no dobře, dá se to používat“.

  • 15. 5. 2017 16:02

    j (neregistrovaný)

    Co je ti platny heslo, kdyz nevis jak s tim heslem ta sluzba naklada? V 80% to uklada jako text, takze kdyz nekdo prijde s nejakym tim sql injection, tak ma tvoje (a nejen tvoje) hestlo bez ohledu na to, jak slozity je.

    Do ff/palemoon (ve ff uz to dlouho fungovat nebude) existuje http://passwordmaker.org/ ... Potiz je v tom, ze budes narazet na to, ze nejde ... tak dlouhy jak sis nastavil, se znakama ktery si povolil ...

  • 15. 5. 2017 17:13

    Petr (neregistrovaný)

    Proč prostě nepoužijete nějakého správce hesel (jako je třeba Keepassx) ? Je multiplatformní, off-line a dostatečně dobře chráněný.

  • 15. 5. 2017 18:09

    Palo (neregistrovaný)

    OFFline na pocitaci ktory je ONline a 'DOSTATECNE DOBRE' je dost na houby.

  • 15. 5. 2017 19:13

    echo zulu (neregistrovaný)

    No a šlo by to trochu rozpísať, aby sme to aj my, bezpečnostní BFU, pochopili?

    Je snáď KeePass slabý? Vadí niečomu, že je offline? Alebo že je PC online? Pokiaľ má PC firewall, tak sa k trezoru nikto z vonku nedostane. Pokiaľ nie je na PC keylogger, tak sa zas nikto nedostane k hlavnému heslu. Ak by aj bol súbor s heslami na nejakom zdieľanom úložisku, muselo by byť buď slabé hlavné heslo alebo pochybná implementácia šifrovania.

    Alebo to bol len taký výkrik do tmy?

  • 15. 5. 2017 21:59

    Palo (neregistrovaný)

    A na co mat vsetky tieto ze ak je a ak je ked sa to da vyriesit uplne elegantne inym sposobom. Mat heslo do kazdej sluzby je uplna hlupost. Uz 10tky rokov mame Kerberos/NTLM/CAS ktore riesia centralne prihlasenie. Pribudli nam nove ako SAML, OAuth2, ... ale budeme si stale pamatat, zapisovat, prepisovat, ukladat miliony hesiel.
    Ano ak je vas pocitac ONLINE nikdy nemozete vediet kto vam prave pozera na obrazovku, prsty, keylog. Najnovsie napriklad toto: https://www.extremetech.com/computing/248919-major-intel-security-flaw-serious-first-thought, a ak nebude toto tak to bude nieco ine. Jedine bezpecne ulozisko hesiel je OFFLINE. Inac je to vzdy pochybne. O closed source implementacii ani nehovorim.

  • 15. 5. 2017 23:32

    Petr (neregistrovaný)

    Stále nechápu, co je špatného na tom mít databázi hesel (která bude sama zašifrovaná) a tu otevřít a zkopírovat si heslo podle potřeby - klidně taková databáze může být prostě jenom zašifrovaný textový soubor (Keepassx ostatně není nic jiného, než specifický editor pro zašifrovanou databázi)

    Pokud si nedokážete nastavit firewall a necháte někoho odposlouchávat jaké klávesy jste stisknul a kam jste kliknul myší na obrazovku, tak pak je vám jakékoliv heslo (či jakákoliv jiná ochrana) principiálně k ničemu.

    To že tajné služby jako NSA a CIA se snaží ovlivnit HW už na straně výrobce je bohužel smutný fakt (kdo nevěří a myslí si že jde jenom o konspirační teorii a že jsem ruský agent, nechť si vyhledá na internetu spojení "CIA Vault 7", nebo se alespoň nevyjadřuje... díky) kterému se normální uživatel těžko bude bránit. Na druhou stranu - tyto služby by ovládnutí počítače využily až u konkrétního cíle (tj. dle potřeby) a nikoliv při hromadném sběru dat.

  • 15. 5. 2017 23:40

    . . (neregistrovaný)

    správce hesel, který umí i hesla vyplňovat do formulářů se nenechá tak snadno nachytat na podvrženou stránku s jinou doménou jak ty. Dávat heslo do schránky, ke které má přístup každá spuštěná aplikace také není zrovna vhodné.

    Nastavení firewall mě moc neochrání před tím, že nějaká aplikace pošle na 443 moje stisknuté klávesy. Aplikační firewall zase bývá dost děravý.

  • 16. 5. 2017 7:08

    Petr M (neregistrovaný)

    "správce hesel, který umí i hesla vyplňovat do formulářů se nenechá tak snadno nachytat na podvrženou stránku s jinou doménou jak ty."

    Můžeš to nějak dokázat?

    "Dávat heslo do schránky, ke které má přístup každá spuštěná aplikace také není zrovna vhodné."

    Pozná ta "jakákoliv aplikace" z kontextu, že jde o username nebo heslo ke konkrétní stránce? Pokud dokáže navíc monitorovat, že přepínáš mezi správgcem hesel a konkrétním tabem prohlížeče, už je to o něco složitější, než keylogger, že...

    Navíc třeba KeePassX po 10s maže schránku. Takže tam heslo nezůstane viset...

    A stejně se dá argumentovat, že zadávat heslo na klávesnici, která se používá pro ovládání všech aplikací, není zrovna vhodné...

    "Nastavení firewall mě moc neochrání před tím, že nějaká aplikace pošle na 443 moje stisknuté klávesy. Aplikační firewall zase bývá dost děravý."

    Tak co navrhuješ? Neprolomitelný přihlášení neexistuje...

  • 16. 5. 2017 8:47

    . . (neregistrovaný)

    "správce hesel, který umí i hesla vyplňovat do formulářů se nenechá tak snadno nachytat na podvrženou stránku s jinou doménou jak ty."

    LastPass i Keypass vyplňují heslo podle adresy, na které se formulář nachází. Oba měli v minulosti jisté problémy s odevzdáním hesla i jinám, ale to bylo opraveno. Jen tady na rootu v nedávné době vyšlo několik článků, kde jsi také komentoval, ohledně zaměnitelnosti domén a složitém rozpoznání, jestli používám tu správnou vč. příkladů.

    Dalším aspektem je třeba vyplňování přihlašování v rámci oauth v mobilních aplikacích, ty in-app weby s přihlašování na google jsou bezva, nevidím tam totiž v řadě případů adresu webu, kam vyplňuji svoje heslo. Řešení, že se nejprve v prohlížeči přihlásím, abych nemusel z aplikace dělá málokdo. Správce hesel, který to vyplní podle adresy webu je řešením.

    "Dávat heslo do schránky, ke které má přístup každá spuštěná aplikace také není zrovna vhodné."

    Aktivní tab a jeho adresu v Chromu zjistím i bez admin práv. Hodit regulár na email a poté určitou délku řětěžce není tak velký problém, mohu uložit více kombinací. Snímat schránku každé 1s a kontrolovat, který obsah je nahrazen prázdným řětězcem po 10s je triviální. Ano, přesně tak, HW token (klidně OTP) může být řešení. Tohle je ale hodně extrémní příklad, spíše je riziko poslání hesla ze schránky omylem, to řeší těch 10s u keypassu.

    "Nastavení firewall mě moc neochrání před tím, že nějaká aplikace pošle nabeza 443 moje stisknuté klávesy. Aplikační firewall zase bývá dost děravý.

    V tomhle případě kontrolu a obeřetnost, rozhodně ale netvrdím, že schopnost nastavení FW v tomhle tak velkou roli, jak tvrdíš.

  • 16. 5. 2017 9:45

    Petr (neregistrovaný)

    "správce hesel, který umí i hesla vyplňovat do formulářů se nenechá tak snadno nachytat na podvrženou stránku s jinou doménou jak ty."

    Proto např. u internetového bankovnictví chodím nejprve na Keepassx, který mi nabízí i možnost "Open URL"

    "Dávat heslo do schránky, ke které má přístup každá spuštěná aplikace také není zrovna vhodné."
    Souhlas. Faktem ale je, že třeba Keepassx umožňuje heslo se schránky vymazat (defaultně je to myslím 10 vteřin). A pokud by mi i tohle bylo málo, tak se jednoduše na to heslo můžu jenom podívat, nic nekopírovat a opsat do formuláře - není to o nic horší, než mít heslo někde na papírku.

  • 16. 5. 2017 10:07

    Palo (neregistrovaný)

    @Petr: chcel by som oplyvat tvojou naivitou ze nastaveny firewall ti urobi zabezpecenu siet odolnu proti fishingu, blbym uzivatelom, zero day exploitom. Kazdy prvok pocitaca, siete, od HW od Cisca, cez Intely a aj ine obskurne firmy ma milion dier. Dobre nastaveny firewall? HAHAHA.
    A iste nikoho nezaujimaju hesla ferka z dolnej bzovej. Databaza hesiel a konkretne keepass uz diery mali, ste si isty ze ich teraz uz nemaju. HAHAHA. No proste vasa uroven naivity nema nic spolocne z realnym svetom.

  • 16. 5. 2017 11:39

    Petr (neregistrovaný)

    "nastaveny firewall ti urobi zabezpecenu siet odolnu proti fishingu, blbym uzivatelom, zero day exploitom"

    Nic takového jsem nikdy netvrdil. Když si pročtete vlákno ještě jednou, zjistíte, že se tam o firewallu zmiňuji v kontextu toho, že vám nějaká pochybná aplikace bude monitorovat stisknuté klávesy a posílat je nějaké třetí osobě - toto už je skutečně správně nastavený firewall schopný pořešit.

    "Kazdy prvok pocitaca, siete, od HW od Cisca, cez Intely a aj ine obskurne firmy ma milion dier"
    Samozřejmě - a všichni to víme. Proč mě sem píšete takovouto věc - k čemu se to má vztahovat ?
    Rozumně nastavený firewall je základ zabezpečení sítě - a nijak nesnižuje důležitost ostatních prvků.

    "A iste nikoho nezaujimaju hesla ferka z dolnej bzovej."
    Jistě že zajímají. Jinak by se různá uniknutá hesla k nejrůznějším službám neprodávala na darknetu, že jo.
    Navíc díky Snowdenovi víme, že NSA se snaží zachycovat všechno co může.
    Pokud "férko z dolní bezové" bude pracovat pro společnost na kterou se útočník (ať už to bude kdokoliv - hackeři, tajné služby, ...) zaměří, tak daty "férka z dolní bezové" rozhodne nepohrdne - ať už těmi osobními, nebo pracovními.

    "Databaza hesiel a konkretne keepass uz diery mali, ste si isty ze ich teraz uz nemaju"
    Opět to stejné - každý komplikovaný SW má chyby. A i kdyby se chyby neprojevovaly, tak bude mít snadno zneužitelné části - rozumný návrh může pouze počet takovýchto zneužitelných míst snížit, nikdy ale ne eliminovat.

    "No proste vasa uroven naivity nema nic spolocne z realnym svetom."
    Co je naivního na přístupu, že firewall je základem bezpečnosti na internetu ???

    Jinak musím říct, že vás chápu. Vy jste ten typ, který si výrok druhé osoby přeloží do svého vidění světa (moje implikace v předchozích příspěvcích, že firewall je základem ochrany počítače připojeného k síti, kterou jste si přeložil jako tvrzení "firewall stačí na všechno") a když tento pohled nesouhlasí s tím vaším, tak na tuto osobu hned začnete útočit - ideálně tak, že vezmete tvrzení které tato osoba nikdy neřekla a začnete na ně reagovat... jakpak se tato logická chyba jmenuje ? https://en.wikipedia.org/wiki/False_attribution ... ne to není úplně ono, možná tohle: https://en.wikipedia.org/wiki/Straw_man
    Nejsem si jistý, každopádně jestli tak

    Ale OK: máte lepší práci, více peněz, jste krásnější a v porovnání se mnou máte větší genitálie na které je radost pohledět.
    Napište

  • 16. 5. 2017 11:42

    Petr (neregistrovaný)

    Sorry, omylem jsem poslal nedokončený příspěvek (to je tak když se přepínáte mezi dvěma věcmi...). Každopádně si prosím pročtěte ty dva odkazy, promyslete si jak se vztahují na vaše příspěvky zde v diskuzi a napište, jestli vás moje uznání toho, že jste ve všech ohledech lepší dostatečně uspokojilo...

  • 16. 5. 2017 12:15

    asdf (neregistrovaný)

    Nic takového jsem nikdy netvrdil. Když si pročtete vlákno ještě jednou, zjistíte, že se tam o firewallu zmiňuji v kontextu toho, že vám nějaká pochybná aplikace bude monitorovat stisknuté klávesy a posílat je nějaké třetí osobě - toto už je skutečně správně nastavený firewall schopný pořešit.

    Tomu nevěřím. O jaký typ firewallu se má jednat?

  • 16. 5. 2017 12:39

    Petr M (neregistrovaný)

    "chcel by som oplyvat tvojou naivitou ze nastaveny firewall ti urobi zabezpecenu siet odolnu proti fishingu, blbym uzivatelom, zero day exploitom."

    To je logika horolezce, co zásadně nepoužíval lana, protože lano chrání jenom proti pádu a on chtěl něco, co ho ochrání současně i proti úderu do hlavy, oděrkám a mrazu. Firewall je podmínka nutná, ale ne dostačující.

    "Kazdy prvok pocitaca, siete, od HW od Cisca, cez Intely a aj ine obskurne firmy ma milion dier. "

    To má každý SW, Pokud se díra najde, dobrý SW vydá záplatu dřív, než lump tu díru zneužije. Špatný SW na to kašle.

    "Dobre nastaveny firewall? HAHAHA."

    Tak firewall nepoužívej, když máš z něho takový strach. A nezapomeň si ještě ve vnitřní síti zapnout Sambu, Telnet, HTTP.

    "A iste nikoho nezaujimaju hesla ferka z dolnej bzovej."

    Zločinec chce prachy. A zajímá ho všechno, za co jich dostane víc, než odpovídá vynaloženýmu úsilí.

    Pokud by byl Ferko třeba předseda vlády, tak s vyplatí útočit na něj, může se dostat k prodejným informacím. pak se vyplatí to zkusit.

    Pokud by věděl, jak vytáhnout z používanýho programu automaticky hesla na dálku a chtěl je prodat, tak se to vyplatí. Ale pak bude Ferko jenom jedna z řady "náhodných" obětí kampaně.

    Pokud by chtěl padouch sbírat jenom tak nablind lokálně uložený hesla u uživatelů, tak se mu nevyplatí věnovat každé IP adrese třeba tři hodiny.

    "Databaza hesiel a konkretne keepass uz diery mali, ste si isty ze ich teraz uz nemaju. HAHAHA."

    Samozřejmě, mají. Už jich řadu opravili a průběžně záplatují. Viz výše. A už mimochodem kvůli tomu, že zastaralo šifrování, jednou měnili formát souborů. Za pár let nás to čeká zase...

    "No proste vasa uroven naivity nema nic spolocne z realnym svetom."

    Bezpečnost znamená udělat si analýzu rizik a u každýho rizika vyhodnotit. Pokud je riziko Ok, neřeší se, pokud není, hledá se řešení, jak je dostat na přijatelnou úroveň s přijatelnými náklady. Chyby jsou jedním z rizik a prostě se s tím počítá. How easy...

  • 16. 5. 2017 21:09

    Palo (neregistrovaný)

    "Firewall je podmínka nutná, ale ne dostačující"
    A kto ho nema? A dobre nastaveny, to je co? Ze zabrani posielaniu stlacenych klaves smerom von? Ako?!? Bavili sme sa o tom ze vas keystore na vasom pocitaci je nejako magicky chraneny vasim firewallom. TO TEDA NIE JE A NIKDY NEBUDE.
    Takze viete ze na ulozenie hesiel pouzivate SW ktory diery mal a asi aj ma ale ste spokojny aj ked existuju ovela jednoduchsie a efektivnejsie riesenia. No ak mam pravdu povedat nerozumiem vam.

  • 16. 5. 2017 21:38

    Petr (neregistrovaný)

    "Ze zabrani posielaniu stlacenych klaves smerom von? Ako?"

    Aby jste mohl monitorovat stisknuté klávesy třetí osoby, tak tak musíte mít:
    1) na jejím počítači nainstalovaný nějaký keylogger - zde onu třetí osobu samozřejmě firewall neochrání (antivir už třeba ano)
    2) zajistit, že onen keylogger vám pošle data zpět - což bude problém, pokud ona třetí osoba bude mít nastavený firewall, který např. nepustí k internetu žádný program kromě (například) prohlížeče a updatovacího programu k OS. Mít firewall nastavený do podoby whitelistu a blokovat co není na seznamu - to je u mě "dobře nastavený firewall"
    Síťový traffic se dá vcelku dobře monitorovat a keyloggery identifikovat - s výjimkou kdy vás bonzuje přímo program kterému věříte (třeba právě ten prohlížeč nebo OS jako Windows...)

    "Takze viete ze na ulozenie hesiel pouzivate SW ktory diery mal"
    Nevím - používám Keypassx, zatímco software který měl díry je Keypass (bez 'x' na konci). Jediné co mají Keypassx a Keypass společného je formát databáze, který už byl jednou změněn kvůli zesílení šifrování.

    Je vám jasné, že ve svém příspěvku reagujete na dva lidi - Petr (to jsem já) a Petr M (někdo úplně jiný) ??

  • 16. 5. 2017 21:40

    Petr (neregistrovaný)

    Samozřejmě jsem myslel Keepassx vs. Keepass (Keypassx ani Keypass nejsou)

  • 16. 5. 2017 21:57

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    nepustí k internetu žádný program kromě (například) prohlížeče
    Myslím, že útočníkovi nebude nijak vadit, když ty uložené stisky kláves odešle uživatelův internetový prohlížeč. Když už dokáže dostat na počítač keylogger, asi nebude až takový problém spustit program s nějakým parametrem.

    mimochodem, těch programů, které potřebují komunikovat přes internet, je mnohem víc, a budou dál přibývat. I když vynechám samoaktualizační funkce programů, což je způsobené chybějící podstatnou funkcionalitou OS (srdečné pozdravy do Redmondu).

  • 16. 5. 2017 21:49

    Filip Jirsák
    Stříbrný podporovatel

    A kto ho nema?
    Já. Firewall na pracovní stanici je nesmysl. Ostatně vůbec firewall na zařízení, která má chránit, nedává moc smysl, a je to jenom rychlá záplata místo skutečného řešení problému. Pro běžná zařízení (která nejsou umístěná v chráněné části sítě) by mělo stačit, že v síti nenaslouchá software, který nemá po síti poskytovat nějaké služby – a software, který služby po síti poskytovat má, musí být aktualizovaný a bezpečný.

  • 17. 5. 2017 0:17

    . . (neregistrovaný)

    Aha, Petr má na mysli celou dobu aplikační firewall a nikoliv síťový, to je pak jasný. Jak píše Filip Jirsák, chránit stanici programem přímo na té stanici není příliš spolehlivé. Víš co je steganografie? Ukrýt pár stisknutých znaků do na první pohled nepodezřelých dat není tak velký problém.

    Jinak docela úspěšný keylogger je obyčená otevřená stránka v prohlížeči, kolipakrát člověk zadává heslo do jiného okna než chtěl...

  • 16. 5. 2017 7:24

    echo zulu (neregistrovaný)

    No to je pekné, že máme Kerberos/NTLM/CAS, ale stále pristupujeme aj na služby, ktoré nemáme pod kontrolou, čo sa nikdy nezmení, vždy také budú. V rámci firmy, OK, ale externý svet, to je niečo iné.

    Z Google:

    KeePass is an open source password manager.

    Online / offline:

    Ak je pravda, čo presiaklo, že moderný HW má v sebe skrytú nadradenú úroveň obsahujúcu, okrem iného, priamy prístup do pamäte aj ovládače pre sieť, kedy je vlastne počítač offline?