Autor se tazal po zkusenostech s tzv. ATA RAID radici, toz se ozyvam. To ze ty zarizeni neumi RAID 5 je pravda, ono to ani nejsou HW radice - ke sve cinnosti potrebuji driver, pomoci ktereho vetsinu prace, kterou by mel zastat radic, udela hlavni procesor.
V linuxu lze provozovat jen tri druhy techto zarizeni (pro zadne jine jsem nesehnal drivery), a to Promise, HPT a cosi co se zove Medley a maji to nektere SIL chipsety.
Z kazde te skupiny jsem jednoho zastupce zkousel a pominu-li problemy s temi drivery, tak proti alternative, kdy ten radic pouziju bez RAIDu a ten udelam az SW nad linuxem, byl vzdycky linuxovy RAID rychlejsi (ne o moc, ale byl).
Jako jedinou vyhodu ATA raidu tak vidim kompatibilitu mezi Windows a Linuxem, pokud tam budu mit jen linux, vyplati se mi tam dat SW RAID.
Mám (několikaleté) zkušenosti s řadičem s čipem HPT370, o něco kratší s Promise PDC20276 (2x IDE) a ještě kratší s PDC20376 (1x IDE, 2x SATA).
ad HPT370 :
- podpora v kernelu se objevila docela pozdě, ale lepší pozdě než vůbec.
- driver v kernelu podporuje (resp. dřive podporoval a pak jsem to nijak jinak nezkoušel) jen RAID0, podpora RAID1 tam nebyla
- pole RAID0 s tímto ovladačem bylo naprosto nepoužielné, pokud byl zaváděn jako modul - hlásilo to chyby v DMA přenosech a bedna tuhla. Ovšem naprosto bez problémů šlapal pokud byl zahrnutý přímo v kernelu
- kernelový ovladač byl o cca 5 - 30% rychlejší než binární ovladač od výrobce karty
Mezi námi on byl taky líný jak prase, ale v jeho podání vznikne nové zařízení na /dev/ataraid/d0.. a současně je možné přistupovat k fyzickým diskům na něm připojeným -> takže je možné nastavit jim pomocí hdparm rozumné přenosové parametry a to je pak znát.
Malá perlička - při upg. disků jsem k původnímu poli RAID0 (primary master + secondary master) připojil nové dva disky (jako primary slave + secondary slave), nastavil jsem v BIOSu karty nové pole a doufal jsem že budu moct přesypat data na nové pole a pak původní disky odpojím. Ovšem kernelový ovladač se pokusil do pole spojit prvná dva disky které našel (primary master + slave) -> to se mu ovšem neodařilo, takže nepřipojil nic. Tupoun.
Po výměně desky jsem pole "honil" na on-board řadiči s čipem Promise. Přenosové rychlosti jsem neměřil, ale zdálo se být subjektivně rychlejší.
Po další výměně desky za typ s čipem PDC20376 a před výměnou disků za SATA jsem svoje "políčko" připojil dočasně opět na kartu s HPT370. Aniž jsem cokoliv nastavoval v BIOSu karty (a předtím chvíli sloužila jen jako přídavné IDE kanály bez RAID-u) toto pole normálně naběhlo jako by se nechumelilo ! Docela mě to překvapilo. Ale je to IMHO tím, že "SW" RAID je v linuxu (ataraid) oddělený od ovladačů karet (HPT / Promise), takže je mu celkem jedno kde ty disky visí ..
Poslední zkušenost mám s čipem PDC20376, na kterém visí dva SATA disky. Ovladač není v kernelu (2.4.18-19.8.0), ale dá se sehnat od výrobce jako "polobinární" (podobně jako NVidia je jádro ovladače binární a pro konkrétní linuxové jádro se kompiluje meziksicht), pole se hlásí jako SCSI disk.
Po naformátování pole na ext3 jsme měřil zápis / čtení 1 resp. 10 GB dat s výsledkem 9,016/12,317 resp. 2:8,923/2:13,700, což ukazuje na reálné přenosové rychlosti okolo 75 MB/s.
Jo a druhá perlička - na tento čip se dá připojit i IDE disk. Udělal jsem to a doufal, že bude normálně přístupný. Ale chyba lávky - musel jsem v BIOSu čipu udělat pole (tuším že taky RAID0) sestávající z jednoho (!) disku a pak už to jde.
Linuxový ataraid dělá detekci tak, že prochází postupně všechny IDE disky v systému (index od nuly nahoru) a hledá "superblok". Když ho na nějakém disku najde, zorientuje si pole podle něho.
Podle Vaší poznámky se zdá, že disky patřící do pole má v superbloku označené pořadovými čísly, nikoli user-space písmenky (hda, hdc apod).
Vyplývá z toho jedna zajímavá vlastnost: to si třeba vyrobíte pole na řadiči Promise, ale pak oba disky přepojíte na "obyčejný" IDE řadič, železo od Promise ze systému vyhodíte, a voila, ovladač ataraid pole v klidu najde na "obyčejném" řadiči...
Což by bylo fajn, až na to, že ataraid je celkově prakticky nepoužitelný - hodí se pouze pro případy, kdy potřebujeme mít přístup k oddílu Windows na takovém poli apod.
Takové jsou alespoň moje poznatky s jádry kolem 2.4.20 a řadičem PDC20271.
Mylis sa, zalezi od typu radica. linux uz dost dlho podporuje napriklad radice escalade od 3ware, to su prave hw-raid-radice (svoje cpu, pamat, atd.), vratane 6-kanaloveho raid5 pre ide-disky. A firma samotna uz dost dlho prispieva do kernelu.
Jasne, o 3ware vim, par jich tu i mame a jsou vyborne. Ja termin ATA raid pouzivam mozna ne zcela korektne pro ty ruzne (at uz pridavne karty nebo onboard) pseudoraid radice.
Neni pravda, ze jde jen o SW RAID, jako priklad lze uvest radice 3Ware, nebo RaidCore (ty maj ale ovladace jen pro Windows). 3Ware je pekne dlouho podporovanej jadrem (2.4.x).
Ovsem cena zacina na 5kKc pro 2-diskovou PATA verzi (3W), ty vetsi maj samozrejme standardni kombinaci ficur (RAID0,1,5,10,JBOD)...
