Názory k článku Obchodní modely pro Linux
-
rsaf (neregistrovaný)Myslim si, ze to neni zadna novinka a model vydelavani na sluzbach je znam uz z dob davno pred ubuntu ;-)
Mozna tady chybi jeste jeden model - Linux dodavany vyrobci pocitacu jako OEM system, uzivatel jej zaplati v cene pocitace a mistem vydelku firmy ktera system tvori muze byt to, ze distribuci upravi pro dany hardware (ovladace... hlavne u notebooku), ze doda instalacni CD...
Myslim si, ze prave jako OEM system by mel linux sanci se dostat na par dalsich desktopu -
Nikoliv nutně. "Sestavovatel" počítače garantuje, že dodá funkční stroj, který zvládne požadované úkony; v současné době tedy psaní textů, surfování po Internetu, příjem TV, nahrávání a zpracovávání nahrávek,...
Uživateli pak bude vlastně jedno na jakém OS běží. Prostě ví, že to zapne a bude to fungovat.
Úkolem výrobce tak bude sehnat (nebo vytvořit) ovladače pro všechny periferie se kterými počítač dodá nebo které je schopen k počítači dodat.
Počítač se postupně stává spotřební elektronikou a tam je běžné, že uživatel se neptá "co je uvnitř", ale "co to umí" - stejně jako u TV se neuvádí co má za procesor(y)/čipy, kolik má paměti,...
Podle mě to, co dneska lidi odrazuje od Linuxu je to, že mají dojem, "že na něm nic nebude fungovat".
Když jsem si kupoval TV kartu, tak jsem nejdřív prověřoval, která mi bude na notebooku pod Linuxem fungovat a teprve poté jsem se zajímal o to, co umí a přitom by to mělo být obráceně.
Pokud by nějaký e-shop měl v nabídku TV kartu s garancí, že mi bude pod Linuxem fungovat (a třeba i dodával na vypáleném CD potřebné instalační programy (což by mohl být i textový soubor s příkazy do terminálu)), určitě by to při mém rozhodování hrálo roli. (Nakonec mě to stálo jedno kafe :D ). -
rednex (neregistrovaný)Toto využití Linuxu, tj. prodávám Linux v něčem a zákazník o tom ani neví, mi v přehledu taky chybí. Do položky přidaná hodnota, tak jak je tu popsaná s Mandrivou to nepatří. Možná to patří pod kompletní řešení, ale je to jiný příklad než ten s velkou organizací a množstvím služeb. I jednotlivce se můžu zeptat, co chce dělat na počítači, a dodat mu počítač s Linuxem a potřebnými aplikacemi v rámci prodeje hardwaru nebo dokonce v rámci služeb poskytovatele internetu.
Plno zákazníků ani nepozná na čem jim ten Firefox, jabber, Skype, OpenOffice běží. -
bluemoon (neregistrovaný)jinych firem, kteri namaji s it nic spolecneho. existuji obchodni modely, ktere vam dokonce za pouziti neceho zaplati. netreba chodit daleko a typickym prikladem davani neceho zadarmo jsou mobilni operatori. myslim, ze linux zvladl obejit placenou reklamu v ruznych mediich na jednicku, pricemz by za tuto reklamu dal urcite vice, nez by vydelal na licencich. dostal se aspon do podvedomi lidi i tech, kteri linuxu nerozumi. na druhou stranu jsem i rad, ze je tu vic moznosti, protoze kdybych to mel srovnavat s politikou mobilnich operatoru a pridal bych k tomu narocnost hardwaru, urcite by v monopolnim postaveni linux zvysoval cenu zeleza.
bluemoon site -
treebeard (neregistrovaný)nerozumiem celkom tej analógii s mobilnými operátormi. To akože zákazníci majú platiť trebárs za nekresťansky drahý internet, a v tom sa "nenápadne" zaplatí Linux + hardvér? Takéto pokusy tu už boli, keď sa k "internetu" ponúkal aj "počítač zadarmo". Ale neuspeli.
Avšak súhlasím s vami, že obchodných modelov existuje podstatne viac, než ponúka anketa pod článkom. Z tých som musel vybrať platenú licenciu, hoci nie som masochista, ktorý chce silou mocou platiť. Ale platba za licenciu je zväčša transparentnejšia, než ostatné modely uvedené v článku. -
Shrnutí je to celé pěkné, ale chybí tam vyjádření jednoho předpokladu. Ten považuji pro posouzení za důležitý.
Současné GNU/Linuxy jsou založené na balíčcích a závislostech. Bez pochyb je to technicky velmi vyspělý systém. Ale je to také zároveň překážka pro používání koncovými jednotlivci.
Pokud by výrobci přešli na distribuci aplikací v ucelených balících bez závislostí a bez rizik křížení verzí knihoven, změnil by se 100% i pohled uživatelů na možnosti komerčních modelů. Dobrým příkladem budiž MacOS, ten nám předvedl, že nad unix jádro a základní aplikace se dá postavit uživatelsky obsluhovatelný systém. -
VM (neregistrovaný)Systém balíčků je naopak výhoda Linuxu - ve Windows (a snad i OSX) musíte každý program získat a nainstalovat zvlášť. Začátečníci vystačí s IE a doinstalují Office, ale pokročilejší uživatel, který potřebuje pár desítek programů, má problém.
Většina distribucí používá RPM nebo DEB (a ty ostatní s nimi také zvládnou pracovat), takže stačí distribuovat tyhle dva typy. Se závislostmi není problém - to řeší balíčkovací systémy samy. Různé verze knihoven jsou problém jen tehdy, pokud je autor prase a nedodržuje zpětnou kompatibilitu, v opačném případě stačí nejnovější verze.
MacOS je systém pro několik málo typů HW, optimalizovaný pro desktop, kdežto Linux běží na všem od hodinek po mainframy a dá se nasadit na nejrůznější úlohy, od routeru přes desktopy po distribuované clustery. Samozřejmě že s tímhle šlo MacOS líp optimalizovat na uživatelskou přívětivost na desktopu. Ale to je asi tak všechno. -
VM (neregistrovaný)Balíčkovací systém na desktopu opravdu není nevýhoda - uživatel chce aplikaci, tak klikne a má ji. Nemusí vyhrabávat média, vyhledávat program na webu, proklikávat se pro každý program zvlášť instalačními udělátky, zadávat sériová čísla apod. Stejně jednoduše lze programy odinstalovat, a nezůstanou po nich konfigurační soubory, záznamy v registrech apod. Začít tam vymýšlet jiný systém by bylo značně komplikované, a hlavně - proč?
Dle mých zkušeností je málo oblastí, ve kterých má Linux takovou převahu, jako v balíčkovacích systémech. -
Problém je, že uživatel nenajde to, o čem je přesvědčený že chce. Je to bariéra i pro dodavatele komerčního softwaru.
Nesnažte se tak moc násilím lidem vnucovat open source dobro. Takových, kteří dobro vnucovali, těch už v historii bylo.
Mimochodem, co s tím má co společného zadávání sériových čísel anebo záznamy v registru? Když už pominu to, že registr má svoje určité přednosti, tak to, jestli se vše odinstaluje je záležitostí deinstalačního scriptu - a ten může být stejnětak špatný v balíčku jakož i na windows. Stačí, aby si program vytvořil pár nových souborů a deinstalátor na to nepamatoval. V tom Vás nezachrání ani balíček. -
VM (neregistrovaný)Jak nenajde co chce? Chci Firefox, najdu Firefox. Nevím co chci - přečtu si článek o nejoblíbenějším linuxovém SW, a vím. Nebo navrhujete, aby něco ve stylu Pan sponka radilo uživateli, že asi bude potřebovat Amarok, a jestli nechce pomoct s instalací? Co vlastně chcete?
Jaké vnucování open source? Uživatel si samozřejmě může nainstalovat i komerční SW. Když u něj výrobce omezí distribuovatelnost, tak to přestává být tak jednoduché, ale to je problém výrobce, a s tím žádný systém nic nenadělá.
Sériová čísla a záznamy v registru - pokud jste někdy instaloval a deinstaloval SW pod Windows, víte.
Dočasné soubory se tvoří pod uživatelem, takže mohou být v /tmp nebo v ~, kde to první není problém automaticky mazat, a to druhé si uživatel ohlídá. Ani v jednom případě nezasviní systém.
Prosím pište jen věcné argumenty. -
Argument? Jen to, že uživatel se Vám zvysoka vykálí na to, aby řešil, jestli je vina u výrobce softwaru nebo v platformě. A čtení, co kdo doporučuje v článcích? Hehe, vy jste asi z kutlochu od počítače už asi dlouho nebyl mezi lidmi, co?
Jinak např. konkrétně na windows si nikam ani neškrtnete kromě domovského adresáře a uživatelského registru. Obě věci jdou s uživatelem a ne se systémem. Zasviňování registru je chiméra, která neplatí od doby, co umřely Windows 98.
Více argumentů Vám nedám. Jen znovu zopakuji, že balíčkovací systém vidím stejně jako Vy jako technicky ideální, ale v praxi na desktopu neperspektivní. -
nobody (neregistrovaný)Az na par detailu, namatkove autocad porad nejde instalovat, resp. plnohodnotne pouzivat bez opravneni administratora a samozrejme uzivatelske ucty ve windows maji opravneni administratora :-).
Nikoho nezajima jak dodavate pocitace vy, realita PC z obchodaku jichz je vetsina, je bohuzel jina (vladne bordel). -
mm (neregistrovaný)Musím, ač nerad, konstatovat, že v něčem máte pravdu, ačkoliv jinak často blábolíte.
Systém distribuce softwaru, to je přesně ta věc, která Linux na desktopu brzdí. Závislost na repozitářích pro konkrétní distribuci (nebo v horším případě nutnost složitého řešení závislostí či nutnost kompilace) to je přesně to, co řadu uživatelů hned na začátku spolehlivě odradí. Když k tomu připočtu ještě to, že baličky nejsou mezi jednotlivými verzemi distribuce zpravidla navíc ani binárně kompatibilní a musíte mít pro danou verzi distribuce balíky, speciálně generované pro tuto verzi - je totálně nepružný, ba přímo stupidní systém na světě.
Je to dost škoda. Mrzí mně to o to víc, že Linux je už dlouhá léta mým primárním OS. Bohužel ale musím přiznat, že v tomto směru se uživatelům nejen Maců, ale i Windows žije o něco lépe. -
Myslím, že systém balíčků může zůstat pro základ systému a pro účely aktualizace. Myslím si, že na desktoupu by mělo být základní prostředí dané a bez alternativ. Myslím, že uživateli desktopu může být napevno naordinován bash, nějaký mailer, GNU utility bez možnosti výběru alternativ z BSD atd... Už jen tímto by se standardizovalo prostředí a výrobci komerčního SW by hned měli garantované nějaké prostředí.
Vedle toho by mohl existovat systém na správu mimo balíčků. Každá aplikace by si s sebou mohla nést všechny knihovny, které potřebuje a nemuselo by být úplně nutné je sdílet, stačí aby se netloukly s ostatními. Že to bude zabírat víc místa na disku? A koho to dnes, při ceně disků zajímá?
Já sám vidím v linuxu na desktopu dvě cesty, zatím ani jedna není nikde započatá, ale nic jiného mě nenapadá:
1. buďto postavit systém tak, jak píšu, tj. přiblížit se MacOSu, udělat stabilní a ne rychle se měnící prostředí pro výrobce SW
2. přidat nějakou virtualizaci tak, aby i na nestandardizovaném prostředí šlo pro aplikace zařídit izolovaný a popsaný prostor pro běh -
nobody (neregistrovaný)Vyrobci SW maji toto prostredi garantovane minimalne skrze FHS a LSB.
To akorat vy nevidite, ze system je na to jiz leta pripraven. Nikdo nebrani dodavateli instalovat aplikaci do /usr/local/vlastnibordel, nikdo nebrani dodavateli aplikace zabalit vsechno do jedineho .deb balicku a ten instalovat kliknutim ve file manageru a nikdo nebrani dodavateli respektovat LSB a tim padem vytvaret pouze jediny instalacni balicek pro distribuce respektujici LSB :-). -
treebeard (neregistrovaný)bežnému užívateľovi v tom bráni samotný balíčkovací systém a problémy z vyriešením závislostí. Je pekné, že sa to dá vyriešiť vyrobením osobitného balíčku, ale takýto balíček štandardne k dispozícii nebýva. Keď zháňam trebárs nový Q Gis, som odkázaný na to, či mi jeho stránka ponúkne balíčky pre moju verziu alebo nie. A často aj keď ponúkne, tak mi ich moja distribúcia odmietne nainštalovať, čo sa zrejme vyriešiť dá, ale triviálne to nie je.
-
VM (neregistrovaný)Paráda, konečně někdo naformuloval problém tak, že jsem ho pochopil, a konečně konstruktivní návrh.
Bash + GNU utility apod. bývají přednastavené, možnost změny zkušeným uživatelem by neměla vadit.
Přidávat všechny knihovny k programům je problematické:
- nešel by dělat update
- různé verze toho samého by v systému nemuselo dělat dobrotu
- kromě zabraného místa na disku to znamená více zabraného místa v RAM, kde to vadí víc
Ono to vlastně vůbec není potřeba, stačí, když instalátor daného komerčního programu zavolá správce balíčků, a požádá ho o doinstalování potřebných knihoven. COž jde pro hlavní distra i zautomatizovat.
1. to nepůjde vzhledem k výše popsaným odlišnostem komunity, platforem a použití
2. virtualizace má velký overhead a pro standardizované prostředí není potřeba, měly by stačit více méně standardní programy a knihovny, a ty se zařídit dají
Standardy jsou - FHS, LSB. Na serverech je standardem RHEL a SLES. -
Ale to je ono. Změna nevadí uživatelům, ale výrobcům softwaru. Zatímco u Windows máte relativně hodně věcí _daných_ a málo upravitelných, u GNU/Linux je to naopak. Reálně to je to zbytečná překážka pro rozvoj komerčního softwaru a přínos pro desktop je minimální.
Knihovny k programům:
- proč by musely jít do systémových adresářů? mohly by být v klidu v adresáři programu a linkovat se z něj
- za aktualizace, resp. za funkční chod by pak mohl ručit výrobce SW, neměl by tam ten faktor nejistoty toho, v jakém prostředí jeho program běží
- disk a ram - kdybychom to chtěli vyřešit, pak bychom asi nutně dospěli ke koncepci správy knihoven á la windows, ale tak kacířskou myšlenku jsem zde nechtěl psát
ad 1. ale já nemluvil o komunitě; myslím, že komunitní způsob života na desktopu nemá budoucnost; komunita není a nikdy nebude většinová skupina a její modus vivendi se neslučuje s životem lidského tvora :) /nadsázka/
ad 2. virtualizace není řešení, ale možná je to cesta, jak prosadit ostatní myšlenky; pokud GNU/Linux nepřekročí tu oslí lávku, budou všechny ideály jen pro mizivé procento lidí -
"... Zatímco u Windows máte relativně hodně věcí _daných_ a málo upravitelných, u GNU/Linux je to naopak. Reálně to je to zbytečná překážka pro rozvoj komerčního softwaru a přínos pro desktop je minimální..."
O tom bych si dovolil pochybovat. Je více než žádoucí aby se systém - lhostejno zda se jedná o server, nebo desktop - přizpůsoboval požadavkům uživatele (popř. nabízel možnosti jak jej přizpůsobit) než abych požadavky (jak je obvyklé např. u Windows) postupně přizpůsoboval a ohýbal podle systému. Největším nešvarem Windows je právě to, že systém je stavěn příliš monoliticky, mnoho věcí v nich je daných napevno, nebo o nich rozhoduje systém podle toho jak byl nastaven výrobcem, bez ohledu na možné konflikty s přáním uživatele. To, že bohužel je tento přístup většinově preferovaný a považovaný za správný, je podle mě krásnou ukázkou (bohužel) omezenosti a neschopnosti drtivé většiny lidstva a až nepříjemného vlivu reklamních "vymýváren mozků".
To mě vede ještě k jedné věci. Psal jste, že problém se zanášením systému Windows je od Win98 minulostí. Není to pravda. Zvláště instalační/unistalační procesy jsou v tomto směru hodně nedokonalé. Zůstávají celé kolekce knihoven, záznamy v registrech a mnohdy i celé adresářové a souborové struktury na disku. Neberu v potaz soubory a adresáře vytvořené v průběhu používaní daného softu, přestože i toho se ten problém může dotýkat. A pokud se s tím nic nedělá tak se systém opravdu zanese. Nekladu za vinu MS, že tomu tak je, ale to, že o daným problému vědí a doposud nenabídli kvalitní nástroje pro řešení těchto problémů. Nezmohly se ani na to pitomé automatické promazávání tempu (min do XP). O dalších problémech jako vyhledávání nesmazaných odkládacích souborů, vyhledávání zbytků odinstalovaného software, chyb a závad v registrech, atpd. nemluvě. (Ano existují externí projekty které toto mohou řešit, je jich však hodně, kvalita a schopnosti různé, situace je hodně nepřehledná a navíc administrativní nástroje tohoto typu by měl - alespoň v případě komerčního projektu - dodávat výrobce)
Nevidím jediný důvod proč by přizpůsobitelnost systému měla být překážkou pro vývoj komerčního software a dost pochybuji o tom, že nějaký relevantní najdete.
Používám na desktopu Debian GNU/Linux a jako uživatel jsem velice spokojený (tedy mnohem spokojenější než na Windows - i Linux má své chyby, ostatně jako vše co člověk kdy vymyslel). Linux je založen na své maximální přizpůsobitelnosti, rozmanitosti a s tím související možnosti (nutnosti) svobodné volby a rozhodnutí ze strany uživatele - to je to nejdůležitější co uživatelům nabízí. Pokud by o to měl přijít vlivem jeho masového nasazení pro BFU pak říkám - k čertu s nimi. Nestojím o to z něj udělat plagiát Windows nebo MacOS jen kvůli omezenosti a neschopnosti lidí... -
:) ale já jsem neříkal, že po sobě nikdo nic nezanechá. Já jen říkal, že to nepředstavuje problém. Windows 98 se pod tíhou registru hroutily. Od Windows 2000 je to absolutně nepodstatné pro rychlost běhu i pro spolehlivost.
Ačkoliv nesouhlasím s Vaším názorem na směrování linuxu, respektuji Váš konzistentní názor. Moje představa byla spíš o vytvoření paralelní větve pro BFU desktop uživatele než to, že by se měly současné hodnoty ničit. -
treebeard (neregistrovaný)lenže tá Registry sa až tak rýchlo nefragmentuje...
Raz som si stiahol utilitu pre defragmentáciu registry, používal som aj iné nástroje pre jej čistenie, ale prestal som, pretože po spustení všetkého som sa žiadneho viditeľného efektu nedožil.
PS: samozrejme pravidelne aktualizujem OS, Office, Firefox a jeho pluginy, GIMP, Adobe Reader, Total Commander, PDF Creator, ... Väčšina aktualizácií sa Registry netýka - aj nový program využíva rovnaké položky, prípadne ich prepíše. Fragmentácia vzniká skôr odinštalúvaním programov, čiže áno, ľudia,ktorí sa cítia povinní naištalovať každú trial verziu, ktorá sa im dostane do rúk, tí nejaký problém mať môžu.
Registry je databáza a databázy už z princípu nejako mimoriadne nezávisia od poradia viet či existencie prázdnych či nepotrebných viet. -
Mně přijde kouzelné, jak se najde vždy množství nadutců, kteří přišli na nebezpečnou fragmentaci registru anebo na to strašné zpomalení systému. Chlapi, proberte se! Kdyby to představovalo problém, tak už to dávno MS vyřešil. Vtip je v tom, že od 2000 je ten vliv registru nepodstatný, takže se řeší důležitější věci :)
-
Mno pokud vím, tak nástroj na pročištění se spouští v závislosti na místu na disku - tj. dokud je míston, neztrácí se čas promazáváním tempů.
Podpis na ovladač dostane každý výrobce, který projde procesem certifikace. Uživatel je standardně výrazně upozorněn, když instauje nepodepsaný ovladač. Co to melete? -
nobody (neregistrovaný)Ano, bordel se tise prehlizi dokud nevznikne problem. Ve windows se neresi prevence, tam se jen resi vznikle problemy.
Melu? Jste vy normalni? Psal jsem ze MS NEMA system jimz by zabranil instalaci nepodepsaneho driveru takze vsechny ostatni snahy o certifikace jsou zbytecne, protoze uzivate-ovce odklikne cokoliv. -
Vzhledem k tomu, že uživateli tomu LZE zabránit, tak melete hovadiny. Ve výchozím nastavení je systém udělaný tak, aby uživatelé fungovali a nemuseli řešit demence, které navrhujete Vy. Naopak v síti velmi jednoduše přes práva a politiky zakážu uživateli cokoliv.
Smiřte se s tím, že prostě linux staví překážky a že to nemáte jak okecat. Výrobci na něj zvysoka prdí a běžní uživatelé odcházejí neuspokojení.
Namísto odkazování na LSB a alien možná zkuste vymyslet, jak to má fungovat z pohledu uživatele. Co je vevnitř, to je detail kterým se ukájejí lidi Vašeho typu. Zdravý člověk řeší jen to, co vidí napovrchu a svoje emoce si nechává pro rodinu, přírodu, odpočinek. -
nobody (neregistrovaný)Politiky NERESI to o cem se bavime, tedy domaciho uzivatele. Opravdu by me zajimalo jak chcete aplikovat domenove politiky na domaci PC franty jetele :-)))).
Ja navrhuji automaticke promazavani tempu, coz vy prohlasujete za demence ktere musi resit uzivatel. Zacinam pochybovat o vasem zdravi.
Rovnez windows stavi prekazky v podobe msi balicku, co s tim hodlate udelat? Nejak to nedokazete okecat, pane flamere.
Clovece vy opravdu nejste uplne OK. Uzivatel dostane (jiz v dnesni dobe):
1. balicek na ktery klikne a probehne stejne jako setup ale na 1 kliknuti
2. stejny balicek ktery nainstaluje pres repozitar spolu klidne se stovkou dalsich a to na 1-2 kliknuti
CO NA TOM NECHAPETE? Nikdo se neukaji, mate na vyber 2 moznosti a to vam evidentne vadi. -
1. uživateli lze nainstalovat Windows aby nebraly nepodepsané ovladače - je to jedno kliknutí, evt. jedna lokální politika v předinstalačním médiu... ale nedělá se to, protože uživatelé by dodavatele roznesli v zubech
2. promazávání tempů se děje automatiky až ve chvíli, kdy je potřeba... co je na tom nepochopitelné? proč zdržovat, když je na discích hafo volného a levného prostoru
3. balíček na jedno kliknutí v linuxu? bez problémů? utopie, možná balíček ze stejné doby a do předpokládaného systému... jestli mi chcete tvrdit, že probly nejsou, tak prosím jděte mezi lidi...
Promiňte, ale dál už odpovídat nebudu. Nemá to smysl. Vy se točíte na ideálních situacích a na tom, že věci fungovat MOHOU. (o tom se nepřu). Nevidíte, že v praxi ale tyto teoretické předpoklady selhávají, nevedou k výsledku (tj. k rozšíření linuxu). Vy myslíte, že to je v pořádku a že se má svět přizpůsobit linuxu (když ho chce používat), já tvrdím, že linux se musí přizpůsobit světu (pokud chce být používán). Při tomto to můžeme nechat. -
nobody (neregistrovaný)1. takze nefunkcni reseni
2. proc predchazet problemum kdyz je muzeme resit? protoze mimo jine fragmentace
3. zeby pro zacatek LSB kompatibilni .deb +gdebi a LTS verze??
Mate pravdu, s ortodoxnim windows uzivatelem a zaroven linuxovym laikem vaseho kalibru nema cenu diskutovat.
Ja tvrdim ze vyvojari MUSI respektovat psana pravidla a doufam ze i MS je v dohledne dobe odstrihne od nsis a wise bastlu. -
O to horší to je, když vezmu v úvahu, že jako vývojář má možností více. Může vytvořit vlastní instalační řešení, nebo využít ty existující. Když se mu nelíbí balíčkovací systém a chtěl by instalátor ve stylu msi, může např. využít produkt, který (tuším, že plně zdarma) nabízí Loki software.
Jinak souhlasím s tím, že balíčkovací systém je velice dobrá věc. Nicméně ani mě se moc nelíbí jeho zkostnatělost v určitých směrech. Například bych ocenil možnost jednoduché instalace různých verzí jednoho software (a s pomocí deb to jde opravdu z tuha) a možnost určitých voleb (třeba adresář instalace). jako vylepšení stávajícího systému by to bylo opravdu dobré. -
LOL! To bych chtěl vidět. Zapomínáte ještě dodat, že se systém musí za tu dobu minimálně 4 - 6 reinstalovat ( máte-li na mysly provoz jedné a též verze těch 7-8 let), protože během tak zhruba 1,5 roku se začne zahlcení systému projevovat velmi zřetelně ( i v případě, že se o něj staráte), po 2 - 3 letech je to absolutně nepoužitelné (XP se zpomalí víc jak o třetinu, systém začíná být velmi nestabilní, jakékoliv přdání/odebrání software vede ke katastrofálním chybám, systém až neúměrně často kolabuje). Jedním z důvodů proč si myslím, že kvalitní nástroje pro opravy/vyčištění systému by měl dodávat MS, je ten, že pouze oni znají veškeré komponenty systému a jsou (měli by být) schopni určit jednotlivé návaznosti. Existuje spousta programů, které dovedou velmi dobře ošetřit určitou část systému, ale žádný se na to nedívá v komplexní rovině, takže bordel zůstává, jen se množí mnohem pomaleji (za skušenosti vím, že neošetřované Widle se udrží v použitelném zhruba rok. jejich ošetřovaní a častá defragmentace to pouze o ten 1/2 - 3/4 roku prodlouží)
Mě by zajmalo (i s ohledem na výše uvedené) jak můžete tvrdit, že zahlcovaní neovlivňuje výkon. Zahlcovaní souboroveho systému vede k snižovaní místa na disku (nezlobte se, ale ten slavný úklid disku od MS uklízí velký kulový - max. promaže koš), což je nepříjemné jak pro uživatele, tak i pro systém - je čím dál méně místa např. pro odkládací soubory, stránky paměti, atd... Což se musí projevit časem i na výkonu stroje. Fragmentace ovlivní výkon již z principu (obvzláště je-li fragmentována MFT, nebo registry). Ono je IMHO rychlejší načíst soubor, který je v konzistentním stavu, než aby musel být načítán z fragmentů rozházených po disku. (Stejně jako u úklidu disku i MS defragmentátor byl / je dost neefektivní v porovnání s defragmentátorem který nabízí např. fa. Auslogic )
Tyto problémy se nemusejí projevit hned, dnešní počítače jsou dost výkonné, ale časem se stejně nakupí a pak začnou dělat rutyku, zvlášť působí-li takových problémů víc dohromady. Záleží taky hodně na tom jak moc intenzivně počítač využíváte, na tom jak často instalujete/odinstalováváte software, jak se software chová vůči systému. Je-li na počítač (např. v nějaké fabrice) nainstalován nějaký soft a v 99% procentech provozní doby je používán pouze ten, pak jsem ochoten věřit tomu, že Widle vydrží poměrně dlouho i na slabší mašině, ale na desktopu běžného uživatele podle všeho jak jsem říkal : 1,5 - 2 roky max. -
nobody (neregistrovaný)XP a 2k widle mohou existovat v pouzitelnem stavu i 8 let ale nesmi mit pristup k internetu, pripadne nainstalovany antivir a dalsi sracky. Dlasim predpokladem je ze mate system image kterou vzdy kdyz nastanou problemy, nahrajete zpet a ono to pak funguje dalsi rok :-). To ale neni 8 let ta sama instalace jak se snazi nalhat zdejsi ms-fans.
-
8 let je kravina. Není ani běžné, aby se takhle starý střep používal a není to ani účelem.
Nicméně mohu Vám u zákazníků předvést stroje, které běží OK 3 roky - což je maximálně počítaná životnost PC; mohu Vám ukázat i pětileté, ale ty už jsou skoro nepoužitelné, protože výkonově nemají na zaktualizované windows a antiviry (nicméně neliší se rychlostí o moc od toho, kdyby se nainstalovaly zčerstva - a to je to, o čem tu mluvíme).
Mimochodem, linux starý 3, 5 nebo i 8 let vypadá po aktualizacích také úžasně. Jen si vemte, co všechno se za tu dobu změnilo a jaký nepořádek zůstane v /etc, v cronech a ostatních nastaveních. Jakmile do souboru sáhnete, tak apt ani rpm ho neaktualizuje automaticky - a musíte to ty roky dělat ručně. Navíc se mění některé způsoby. Např. MAKEDEV=>devfs=>udev, resolvconf.d=>zpět na resolv.conf, sysctl.conf=>sysctl.d atd. atd. atd. Za tu dobu musí uživatel buďto provést hodně ručních prací anebo má v roce 2009 systém s konfiguráky z roku 2001.
Myslím, že v tuto chvíli si tu už jen předhazujeme výhody a nevýhody plynoucí z designu dvou odlišných systémů. Oba mají svoje pro i proti. Určitě ale Windows nezpomalují výrazně díky fragmentaci registru. Stejnětak NTFS (stejně jako ostatní moderní filesystémy) netrpí nijak výrazně na fragmentaci souborů do chvíle, dokud je na svazku cca 20% volného místa. Pak už fragmentuje podobně jako ostatní. -
treebeard (neregistrovaný)ešte doplním, ten komp,ktorý spomínam vyššie má pripojenie k internetu. Nič zásadne nové sa naň neinštalovalo (je tam Office XP, pár slovníkov) Aktualizuje sa OS, browsery, Acroreader. Určite, keby sa tam za tú dobu premlelo neviem koľko softvéru, tak by už asi nešiel, ale pokiaľ človek PC len používa, určite nemá dôvod preinštalúvať.
-
treebeard (neregistrovaný)veru nemusia, poznám XP naištalované od roku 2002 (používané v pracovných dňoch), ktoré ich užívateľka (normálna BFU) nijako osobitne nečistí, občas jej spustím defragmentáciu (občas snáď aj ona) a starý microsofťácky RegistryClean. A systém beží normálne. Skoro by som vás potešil, minule mi volala, že jej "miznú súbory", ale mala len dva takmer identické adresáre na rôznych miestach a nevšimla si, do ktorého ukladá a ktorý má otvorený v správcovi súborov.
Čo myslíte pod "zahlcovaním súborového systému" - defragmentácia sa občas pustí, pár systémovych logov rastie, ale miesta na disku je dosť. nechápem celkom, o čo vám ide.
Microsofťácky mástroj na čistenie disku sa lepši, ponúka jaj odstraňovanie záloh systému a p.
Žijete však vo svete mýtov, mnoho ľudí má XP nainštalované už pár rokov, ja na svojom notebooku už skoro 5, pravda už ho zapínam len málo, je to stará šunka. Teraz sedím za 3 ročnými XP, W2K mi prežili celú životnosť notebooku (4-5 rokov, už sa nepamätám)... -
nobody (neregistrovaný)Nastroj mozna dobry ale dela z uzivatele otroka operacniho systemu. Tyhle veci maji fungovat automaticky, bez zasahu uzivatele (zejmena toho domaciho).
MS defrag resi problem tim nejprimitivnejsim zpusobem, kzuste si to porovnat s OOdefragem nebo lepsim.
Ziju ve svete velkych podnikovych siti ;-) -
treebeard (neregistrovaný)Akého otroka? Je to nastavené v task manageri a spustí sa to.
Trošku srandujem, v XP som to ešte tak nevyužíval, ani to tam defaultne nebolo. Ale vo Viste sa už počas defragmentácie pracuje (Office, browser, mail klient) bez problému. A niektorí púšťali automatickú defragmentáciu aj v XP. Vo W98 to samozrejme nebolo možné, tam sa defrag reštartoval po každej zmene na fragmentovanom disku, ale pokrok sa nezastavil. -
nobody (neregistrovaný)Ma to byt nastaveno a ne aby si to uzivatel nastavoval/povoloval sam. Clovek ktery opakuje tu samou vec aniz by si ji ulehcil skriptem/automatizaci, je blazen nebo masochista.
Tohle jsou veci ktere uzivatele ubijeji, k cemu je nastroj ktery se do zblbnuti tupe restartuje misto toho aby vykonaval praci na kterou byl stvoren? O moc inteligentnejsi neni ani defrag z XP, i ten totiz pouze tupe presouva data, hezky stosuje jeden soubor vedle druheho a "nemysli na budoucnost".
"Ve viste to uz jde" je vetsine lidi platne jako mrtvemu zimnik. -
Milý nobody,
řešíte tu kravinu, kterou řeší jen IT-stafáž s mozkem poznamenaným doměním, že svět začíná u klávesy escape a končí u enteru na numpadu.
Ani jedna z těchto činností není nutná. Pokud používáte PC tak, jak se předpokládá, není to prostě potřeba a lze to jednoduše dokázat.
Pokud instalujete software zleva doprava, plníte disk přes 80% (tj. začne docházet k masivní fragmentaci) atd., pak tyto nástroje potřebujete.
Ale proč, proboha, zasírat běh stroje pouštěním pravidelného tasku, který 80% uživatelů nepotřebuje? -
Človíčku, návrhy jsem psal. Na všechny jste mi napsal, že bych tím ničil všechno dobré, co existuje. Pro Vás je flamer každý, koho nedovedete ke stejnému názoru, jako máte Vy.
Ale budiž, ještě jednou:
1. současný systém v linuxu je dobrý, ale nehodí se na distribuci komerčního softwaru
2. výrobcům softwaru to přináší zbytečné komplikace oproti tomu, kdyby byla část prostředí více garantována
3. uživatelům dělají repozitáře problém; instalace jedním kliknutím na balíček není to pravé, protože pak často nevědí co se závislostmi, co ve chvíli, kdy balíčky, na kterých je závislý software musejí zmizet atd.
4. u MacOS to zvládají pro uživatele přívětivě aniž by se dalo říct, že ten systém je špatný
5. výsledky linuxu na desktopu jsou veležalostné; jedinou jeho devizou na desktopu je jeho nulová cena, málokdo z běžných uživatelů jde k linuxu z jiného důvodu (to je smutné)
6. pokud má linux poskytovat alternativu k 80% zastoupení windows, pak musí převyšovat windows v technické kvalitě, ale i v jednoduchosti ovládání
7. rozhodující není to, jestli bandička ITíků si myslí, že je to technicky lepší, rozhodující je to, co si myslí zákazník
8. LSB neřeší hladce věci tak, jak by bylo potřeba (pokud by ano, neexistovaly by rozdíly v distribucích)
To jsou v kostce moje názory. Jako cesty vidím např. toto:
1. z linuxu vyjde jiný systém, který bude více konzervativní a přiblíží se svým vývojem, aktualizacemi a ovládáním k MacOS (to mi přijde jako nejpravděpodobnější, protože tím by linux neztratil nic ze svých kvalit a přijal by ozkoušený model)
2. dovedu si představit, že prostředí pro komerční aplikace bude paravirtualizované, čímž bude možné zajistit jednotné prostředí bez dopadu na podkladový systém
Zároveň si myslím:
1. že toto se nemusí vůbec dotknout současných distribucí, ty se mohou pokoušet o přízeň zákazníka dál
2. toto by nemělo nejmenší vliv na linuxy na serverech, tam jsou balíčky 100% nejlepší možná varianta
Je to takto stravitelné? -
treebeard (neregistrovaný)1. ten, čo sa "tupo reštartoval" bol defrag pre W98, čo už je nejaký ten rôčik,
2. vo Viste je tá automatická defragmentácia nastavená defaultne,
3. defrag počnúc W2K myslí aj na budúcnosť a neukladá všetky súbory vždy vedľa seba. Navyše, tie červené a modré čiaročky,ktoré sa zobrazia, nie sú skutočným diskom, skutočný výsledok býva trošku iný, než zobrazí tých 700-800 pixelov. Každopádne, OS funguje a ani ľudia, ktorí defragmentujú len veľmi málo, nemávajú zvyčajne s rýchlosťou čítania z disku problémy,
4. Linuxu v zásade defragmentovacie programy stále chýbajú a je dnes v tej fáze, ako keď Microsoft vyhlasoval, že pre NTFS ich netreba ;-) -
nobody (neregistrovaný)1. vzdyt jsem ti neodporoval :-)
2. porad podprumerne a vlastne proc je zapnuta/existuje, kdyz se NTFS nefragmentuje?
3. nainstaluj si obycejny OOdefrag a vyzkousej si ten rozdil at vis o cem jsem psal
4. man xfs_fsr, funguje to za plneho provozu i na poli s mnoha TB dat, ted jsem to pustil jenom kvuli tobe ;-) -
treebeard (neregistrovaný)mal som už aj lepšie defragy, trebárs Norton Utilities, ale zväčša nie sú zdarma a ten microsofťácky mi stačí. NTFS fragmentuje, nikde som nepísal, že nie. Fragmentuje každý FS. Moderné FS (vrátane NTFS) sa však z fragmentácie zväčša nezbláznia, takže tá defragmentácia nie je až tak životne dôležitá. Vo Viste sa defaultne po štarte spúšťa viacero optimalizácií, bez ktorých by sa asi svet nezrútil. Ale nieje problém ich vykonať, tak sa robia.
95% užívateľov Linuxu nepoužíva xfs... -
Vážený pane, o tom kdo žije ve světě mýtů by jsme si mohly nějakou dobu vyprávět. To že Windows nepoužívám ještě neznamená, že tomu tak bylo vždy, a navíc jsem často zván k poměrně velkému množstvý uživatelů abych se jim o jejich okenní miláčky staral, popřípadě je dal zase do provozuschopného stavu. Takže bych řekl, že nějaký přehled mám. A rovnou vám říkám, že vám prostě nevěřím (nesnažte se mě přesvědčit, z ohledem na výše uvedené v tomto odstavci je jasné, že se Vám to nepodaří. Mé zkušenosti se stejnými problémy na různých verzích systému Windows, u diametrálně odlišných uživatelů, jsou v přímém rozporu s tím co zde píšete).
Dále bych se Vás rád zeptal, zda máte problémy jen se čtením, nebo rovnou chápáním? Co myslím pod pojmem "zahlcování systému" jsem poměrně dost jasně popsal v obou příspěvcích. v prvním jsem to lehce naťukl, v druhým jsem se tím zabýval mnohem obšírněji, zmínil jsem se i o nástrojích, které MS poskytl a o tom, že jsou velmi neefektivní. (Je mi s prominutím na hovno, když mi defragmentátor udělá zálohu, ale samotnou defragmentaci zvládá velmi mizerně. V prvé řadě požaduji aby zvládl rychle a efektivní primární úkol, to ostatní ani není nutné. Další problém u nástrojů MS - Všichni dělaj po čem nic, kolikrát velmi blbě, a úloha již má primárně řešit, je dost často je řešena také špatně, viz windows formát, který upravuje - podle jeho mínění - chybnou partition. To je ABSOLUTNĚ NEPŘÍPUSTNÉ). O co mi jde? To je snad jasné. MS by měl poskytnout kvalitní a efektivní JEDNOÚČELOVÉ nástroje, zaměřené na jeden konkrétní úkol, jejichž činnost lze kombinovat a vzájemně sladit podle aktuální situace systému a požadavků uživatele. Stáhněte si Auslogic diskdefrag a vyzkoušejte jej (tuším, že jste to ještě neudělal, jinak by jste se takto blbě neptal), a porovnejte s Windowsáckým defragmentátorem. -
nobody (neregistrovaný)Neschopnost vytvorit deb balicek s pozadovanou funkcionalitou se snazite omluvit imaginarnim pozadavkem nejakeho uzivatele, kteremu je burt jak se sw instaluje a jedine co jej zajima je aby byl korektne nainstalovany.
Next-next-next-finish instalatory jen ukajeji zvrhle touhy vyvojaru, uzivatel to chce mit rychle za sebou a ani necte tu hezkou EULA v malem nezvetsovatelnem okynku, jak ve windows byva zvykem :-) Spravne by nemel resit ani kam sw instalovat, to ma resit operacni system ve vlastni rezii (FHS). Ale jak jsem jiz rekl, neni problem to osetrit dialogem s volbami. Nejste vy nahodou Lael Ophir? Ten mel s balickami uplne stejny problem a byl i stejne arogantni.
Misto flamovani tedy sepiste ve strukturovane forme co a jak si predstavujete, jak to delate ve windows a urcite se dopracujeme k reseni vaseho problemu nebo aspon zjistime ze to delate spatne/nesystemove i v tech oknech :-)) ale necekejte ze kvuli vasi neochote se prizpusobit standardum, se zacnou standardy ohybat dle vasich pozadavku. Zapamatujte si, ze vy nejste vetsina ktere je nutno se prizpusobit, vy jste neznaly jednotlivec.
Ve windows je jedina spravna cesta .msi balicek spravovany microsoft instalerem (na jehoz verzi se nemuzete spolehnout), v linuxu je to v drtive vetsine deb/rpm. Lide kteri pozaduji to co vy, delaji instalatory v nsis nebo jinem bastlu a neresi problem, kdyz chteji lepsi kompresi, zabali to pro jistotu tremi zpusoby hezky do sebe, viz. adobe reader 9. Kdyz muze msi delat projekt jako pdfcreator, proc je tedy nedela ati, nvidia nebo adobe?
Jedine co chybi v linuxu je mozna nejaka balickovaci sablona pro IDE, ale nevim, IDE nepouzivam takze muze klidne existovat jen to neznam.
Uzivateli staci rict/napsat na obrazovce: software se instaluje pomoci ikonky XY, kdyz chces office napis office, potvrd a budes je mit. Uzivatel se snadno prizpusobi, zejmena v dobe kdy i MS dela radikalni zmeny aby ten system nejak udrzel v prijatelne konzistenci ;-). -
Jenže rozdíl je v tom, že ve Windows mám k dispozici prostředí, ve kterém vyvinu svůj software (počítám běžnou aplikaci, ne nic systémového, kde se to liší víc) tak, aby běžel na všech významných verzích (tj. 2000-XP-2003-Vista-2008) a na konci zabalím software do MSI balíčku, který se mi spolehlivě nainstaluje taktéž na všech více zmíněných. Navíc tím obsloužím 80% uživatelů PC na zěměkouli, možná víc.
Na linuxu udělat spolehlivou přenosnou binárku je utopie, navíc musím zabalit RPM a DEB pro RedHat, Fedora, Debian, Ubuntu, Madriva - a to vše ještě ve více verzích, protože každá výše jmenovaná je trochu jiná a závislosti je prakticky nemožné nezávisle vyrobit.
Nejde vůbec o nějaké Next-next anebo jedno kliknutí. Jde o to, že pro uživatele je repozitář něco nehmatatelného, nedovede si to představit. Když stáhne soubor, na který klikne (anebo třeba i otevře CD), má pocit, že ví, co dělá. To není o demenci uživatelů, to je prostě přirozená vlastnost mozku.
Lituji Vás, pokud tyto nuance nevidíte. Lituji Vás, pokud nevidíte rozdíl ve složitosti výroby MSI balíku a %% trhu, které tím obsloužíte vs. výroby linux balíčků a trh který za nimi je. A s technickou vyspělostí toho řešení se můžete jít vycpat, protože když to nebudou lidi používat, tak to není pokrok, ale krok stranou. -
nobody (neregistrovaný)Zabalenim do deb respektujici LSB obslouzite drtivou vetsinu linuxovych uzivatelu, protoze debian a ubuntu maji vetsinu :-)
OPAKUJI: NAUCTE SE DELAT LSB KOMPATIBILNI BALICKY A NEMELTE PORAD DOKOLA TU SAMOU HOVADINU. Rovnez se naucte pouzivat alien.
Uzivateli je burt co je a co neni hmatatelne, to je nejaky vas mentalni blok. Tak jim dodejte na CD patch na sources.list nebo soubor do sources.list.d :-)
Litujte si ceho chcete, ale se mnou diskutujte slusne a pomoci argumentu ne varenim z vody. Nejvice byste mel litovat vlastni neznalost. Vy nechcete resit problem, vy chcete zalozit flame a v ni pokorit protivniky aby uznali vasi zvracenou myslenku.
Lidi budou pouzivat to co jim date, stejne jako je "dokonaly" msi a polovina bastlicu stejne pouziva nsis a wise. -
VM (neregistrovaný)Pokud by tohle byla pravda, tak by komerční SW a la Microsoft už dávno neexistoval - uživatel by se vykašlal na program, pro který musí do obchodu, následně musí strkat médium do mechaniky, pouštět instalátor a opisovat sériová čísla. Zkuste vystřízlivět, ať víte co píšete.
Druhé také není pravda - když jsem naposledy v práci měl Windows, tak na něm byly Win2k, a tam to ještě problém byl. -
nobody (neregistrovaný)Kdyz MS vnutil (a to doslova) uzivatelum nove rozhrani Office 2007, bylo to v poradku, kdyz jde o ochranu konzistence nejakeho systemu jako celku, je to zle? Windows nabizi mnoho zpusobu instalace, dava tedy onu pozadovanou "volnost" a podivejte se jaky je v tom ve finale bordel.
Staci ze systemove balicky budou vytvoreny dle zasad a porad budu mit minimalne 1 zpusob jak system vycistit. -
Mno jde o to, že tyto věci jsou víceméně měřitelné.
Od MSO2007 málokdo utekl a downgradoval na MSO2003. Zatímco u linuxu jsou stále slyšet stejné nářky uživatelů, které nikdo nechce vyslyšet. A penetrace pak kulminuje někde kolem 1% uživatelů (v Česku 2%).
Tedy aby za chvíli bylo co ochraňovat. Já osobně znám asi 20 lidí, co linux různě zkusili a prohlásili, že nikdy více. Nepřijde Vám to škoda? Mně jo. -
SB (neregistrovaný)Troufnu si tvrdit, že nejméně 80 % těch, co zkusili a odmítli, očekávalo widle v bleděmodrém, neboli že to budou zas Windows, ale od někoho jiného nebo zadarmo. I u mě takhle skončilo první setkání s Linuxem. Takže chyba není (jen) v samotném Linuxu, ale v očekáváních uživatelů, případně informovanosti a osvětě.
-
mm (neregistrovaný)Máte bohužel pravdu.
Těžko se to ale vysvětluje mladým chlapcům, kteří málokdy vylézají ze své nory a vůbec nevědí, jak to vypadá mezi uživateli. Stávající systém, kdy se v distribucích vše neustále mění jako chameleón, pořád se chrlí nové nekompatibilní verze, spotřebovává se spousta času na neustálé generování balíčků pro nové binárně nekompatibilní verze distrbucí... je pro nasazení do prostředí běžných uživatelů velkou brzdou. Co je nejhorší - přesně toto je důvodem pro to, aby mnozí komerční výrobci softwaru Linux ignorovali - ono jim to totiž podstatně zvýší náklady, pokud budou pořád muset sledovat nové a nové nesmyslné verze distribucí.
Ano, jde to obejít tak, že aplikaci zabalíme i s knihovnami do jednoho samospustitelného balíku, jenže prostředí distribucí je tak neustálené, že ani to není 100% funkční řešení. Můžeme to velmi dobře vidět třeba na aplikaci Google Earth. Jde nainstalovat všude, ale někde má v GUI třeba fonty bez antialiasingu, jinde s antialiasingem, pak jsou někde zase potíže s libcrypt.... V distribucích je opravdu s prominutím bordel. -
Jistě. /usr/local nebo /opt tu je. A teď mi řekněte, kde mám v jaké distribuci garantováno, jaké nástroje jsou nainstalovány? Budu mít gawk nebo mawk? Bude tar ve verzi GNU nebo ne? O knihovnách ani nemluvě. Prostě ani úplný základ není u GNU/Linuxu zaručený, vše je ve jménu svobodné volby natolik volné, že mi to prodraží vývoj.
-
nobody (neregistrovaný)Demagogie jak od samotneho Ophira.
Zeptam se jednoduse balickovaciho systemu. Systemove veci maji byt instalovany skrze systemovy instaler a tudiz me to co nekdo instaloval pres tar, NEZAJIMA. Ze stejneho zdroje zjistim i verzi taru, jinak ktera normalni mainstreamova distribuce nema GNU verzi taru?
Kdyz mi neco chybi, pozadam system o doinstalovani, klidne z mych repozitaru.
Ve windows se samozrejme directX verze 10, .net verze 3.5 a posledni mediaplayer zjevi jen tak, z cista jasna lusknutim prstu, ze na ne muzete spolehat? -
Chjo, vy jste ale vůl.
Vás nezajímá co kdo instaluje přes tar. Výrobce softwaru zase nezajímá <2% uživatelské základny, které jsou rozdrobené mezi cca desítku signifikatních distribucí. Opravdu výhodná pozice pro to si diktovat, co mají výrobci softwaru dělat :-)))
DirectX, .NET, WMP? Tak co se týče WMP, tak tam Windows garantují přítomnost nějakého (i alternativního) přehrávače a to, že když použiju standardní volání, tak se mi výchozí přehrávač otevře.
Co se týče .NET, WMP11, DirectX atp., tak tam zase vím, že mám se svým programem možnost přibalit instalační MSI a nabízet jeho instalaci v rámci svého instalačního programu.
Na linuxu abych se z toho zbláznil, když dobře, tak to udělám pro jednu distribuci a v jedné verzi (protože s oblibou se mění i základní jména balíčků, ne jen rozlišení verze). -
nobody (neregistrovaný)Vidim ze vasi hlavni devizou je slusnost :-D
Ze systemoveho hlediska je to opravdu nezajimave a nelze na to spolehat, jedine na co muzete spolehat jsou veci typu LSB a to staci napsat do system requirements. Chapete vyznam psanych vet?
Ale neni tam prehravac verze X a to je hodne velky rozdil. Stejne tak mohu spolehat ze tam nejaky tar mam, mimochodem tar je soucasti base systemu.
A to je snad jine nez skrze pre-instalacni skript provest apt-get install zavislosti, nebo offline verze dpkg -i muj_balicek_pro_offline.deb?
Nez budete pokracovat v dalsim stekani, nastudujte si neco o LSB. A trocha slusnosti by nebyla od veci. -
Kdy Vy se chováte jako ignorant, nezlobte se.
Melete jako kafemlejnek, že si můžu připravit balíček. Ale já jako výrobce SW Vám na balíčky prdím. Nemám čas a peníze podporovat 2 verze debianu, 4 verze ubuntu, 3 verze mandrivy, 2 verze suse. Rozumíte mi?
Jinak co se týče LSB, věřte že ho znám ještě z letopočtu začínajících 19xx. -
nobody (neregistrovaný)Kde jsem co ignoroval?
Vy jako vyrobce SW asi nemate ani na slanou vodu a suchej rohlik. Exe a msi balicky (opet balicky ale to vam nevadi) se vam generuji jen tak z niceho? Kdo rika podporovat vsechno, staci snad LTS verze a porad jste si nedostudoval LSB vy radoby vtipnej "kafemlejnku"
Tak to znate asi hodne spatne, s vasim odporem k linuxu bych se nedivil kdybyste ucelove vypoustel nevhodne informace a vubec je necetl. Vzhledem k vasemu veku bych rekl z let 199x. -
Ok, nechme toho.
Prostě jsem si dovolil zde napsat překážky, které berou komerčnímu modelu na linuxu vítr z plachet. Namísto konstruktivního zamyšlení jsem se zde dnes dozvěděl, že uživatelé jsou líný lemry, co nechtějí nic dělat a že výrobci jsou pitomci, co neumějí programovat a prodávat. Na konkrétní návrhy řešení jsem se dozvěděl, že jsou pitomost :) -
nobody (neregistrovaný)OMFG, vy asi ctete nejakou alternativni diskusi a prispivate do jine :-)
Nebyl jste schopen dodat jediny rozumny argument, vsude cpete nejake zazite zvyky z windows i kdyby byly proti logice, vzdyt "vetsina", to je to spravne meritko. Vidite problem v doinstalovani balicku instalatorem v linuxu, kdezto doinstalovani balicku jinym instalatorem ve windows vam problem necini. Melete o nutnosti podporovat oldstable debian a X verzi ubuntu, kdezto windows resite jen XP se servisnim pakem 2 a vyssim a Vistu SP1, nejste ochoten se podridit LSB ale jine normy a zvyklosti z windows vam necini problemy... -
nobody (neregistrovaný)navrhujete tedy rozbit system do nekonzistentniho stavu jenom proto, ze nejakemu silhavemu to vyhovuje a chce si delat ten svuj maly linuxovy byznisek podle windows modelu?
Zajimavy nazor, doufam ze se nedostanete v linuxu nekam dal nez jsou instalace desktopu "na klic" pro koncove uzivatele. -
Je zvláštní, že MacOS nekonzistentní není. Je jen jiný. A to stojí na určite dobře srovnatelném jádře. Promiňte, ale vy ze mě děláte kacíře jen proto, že jsem si dovolil upozornit na slabiny současně nastaveného systému.
Mimochodem, na linuxu nemám žádný byznys kromě asi 20 serverů. Na desktopu se s ním nic dělat rozumně nedá (rozuměj: nevyplatí se). -
nobody (neregistrovaný)Zkuse navrhnout microsoftu aby zrusil napriklad certifikace ovladacu a uvidite ten bordel. Nebo aby umoznil instalovat sw tretich stran do c:\windows. Mimochodem ze stavu jaky navrhujete se microsoft konecne pomalu dostava k tomu co je na linuxu.
Proboha pochopte konecne! V linuxu muzete spolehat na LSB/FHS protoze neco garantuji, neco co pozadujete a to mnohdy dokonalejsim zpusobem nez to garantuji jine mechanizmy ve windows. Nebo se muzete spolehnout na ~/ jehoz umisteni se nemenilo desitky let, s cim mate porad problem? -
nobody (neregistrovaný)deb balicek muzete instalovat z repository
deb balicek muzete instalovat poklikanim UPLNE STEJNE jako setup.exe
deb balicek muze obsahovat VSECHNO POTREBNE vcetne zavislosti
sw muzete instalovat do /usr
v /usr/local, /opt, pripadne domovskem adresari si muzete delat bordel dle libosti
rovnez to muzete mit metabalicek ktery si doinstaluje co potrebuje a to z distribucnich nebo vasich repository
S cim mate porad problem, chcete next-next-next-finish a miliony instalatoru jako na windows nebo co? -
anonymníTo je fýčura, abyste nemohl soukromě podnikat. Dáte jim kódy a oni si z toho udělaj balíček přesně pro ně. Žádná škoda. Veškerých 5 použitelných opensource projektů běží i na Windows a Mac OS X a líp. A pod Linuxem si každý stejně drží kreditku, kterou zásadně nepustí.
Takže 0,8%. Für Ewigkeit. -
nobody (neregistrovaný)Jste dalsi ktery nechape co je repozitar, jak se pridava a jak se z nej instaluje, nebo jen ucelove ignorujete/lzete pripadne mate z vice nez jednoho instalacniho souboru nejakou fobii?
Jaka je probuh vyhoda zpusobu "manualne stahnu kazdou aplikaci, proklikam se nesmyslnym setupem a pak si to cele budu v pravidelnych intervalech rucne aktualizovat" coz plati u drtive vetsiny komercniho SW a driveru pro windows? Kazdy dodavatel muze mit REPOZITAR a jedine co je potreba, je distribuovat odkazy vedouci k tomu repozitari.
Typicky (cti tupy) win instalator chce jen tak nesmyslne odbouchnout NEXT, nasleduje prejete si nainstalovat aplikaci ANO/NE, opravdu si prejete nainstalovat aplikaci ANO/NE ...atd. Kdyz mam 50 aplikaci je to cca 150-300 odkliknuti obrazovky, tomu nerikam inteligentni zpusob instalace ale byt otrokem sveho pocitace. -
Milý nobody,
vypadá to, že jste v životě neměl MacOS... Tam se instaluje jedním pohybem a bez nextů... Mě nevadí, že mě podezíráte z fobie; já sám si provozuju dost serverů abych balíčky uměl ukočírovat (ostatně dělám to od 1995).
Dokud lidé kolem GNU/Linux nepochopí, že je potřeba naslouchat uživatelům, pak se nezačně rozšiřovat. -
heptau (neregistrovaný)Osobne Mac OS pouzivam a povazuji jej za nejlepsi OS, ktery obsahuje to lepsi z linuxu a Windows, ale zrovna ten balickovaci system mi chybi. Nezpochybnuji ze ta instalace zkopirovanim jedne slozky (aplikace je ve skutecnosti slozka, ac to Mac OS maskuje) do slozky aplikaci neni slozite, ale co aktualizace.
Pokud by byl funkcni balickovaci szstem, tak by tak bylo mozne distribuovat nejen aplikace, ale i jejich lokalizace, a potom by nevznikali problemy s tim, ze nova verze aplikace a stare lokalizace zpusobi jeji zhrouceni. -
nobody (neregistrovaný)Pouzival jsem mac os od verze 8 a masox jen kdyz musim (5x rocne?) a neni to zadna slava ;-). Uzivatele i vam podobni experti (nic ve zlym) musi pochopit ze neni duvod se kvuli nim stehovat zpet do jeskyne, rusit balickovaci systemy a pridelavat do systemu ruzne zhovadilosti z windows.
Uzivatelum linux vyhovuje, KDE 4.2 se jim libi ale jen do chvile kdy zjisti ze to neni windows7, pak zacnou v zachvatu panicke hruzy vystekavat a nadavat jaky to je shit.
Linux se rozsiruje podobne jako Firefox, tedy dokud nedosahne hranice cca 5%, budou jej zejmena dodavatele beznych aplikaci uspesne ignorovat, nekteri dokonce popirat jeho existenci. -
anonymníJežíšmárjá Stallmane. Spouštíte instalační balíček programu X. Next. Máte tato práva a povinnosti. Souhlasím. Next. Výběr typu instalace. Next. .... Váš program byl úspěšně nainstalován.
Je to jednoduché a nikoho to neruší. Uživatel chce vidět, co se právě při instalaci děje. Být uživatelsky přívětivý není asi určitě blbost. Je to jednoduché - nedáš instalační balíček -> program se instaluje složitě -> uživatel jde ke konkurenci -> jdeš na pracák. Rozhodně HOWTO-ENG, LICENCE-ENG a tar.gzip nestačí...
Linux lidem lživě neukáže ani licenci. A featury to také nemá, netřeba nic při instalaci nastavovat. To se udělá přes "vi" až jako postinstall. Všechno je AS-IS. A darované herce na zuby nekoukej...
Váš vlastní software musí být mizerný když to tak čtu. Nic proti - mě to taky nešlo. Ale na co je *.EXE balíček sem pochopil :-)). Kupodivu MSI a EXE balíčky (v době kdy sem dělat podržtažku-programátora) chtělo 100% zákazníků. -
nobody (neregistrovaný)Jdete se Stallmanem do hajzlu.
Uzivatel musi byt hodne uchylny kdyz misto kliknu a mam nainstalovano, hodla podstoupit nesmyslny ritual odklikavani NEXTu a sledovani "teplomeru", misto toho aby delal uzitecou praci nebo se bavil. Vas problem je, ze si myslite ze vite, co uzivatele chteji :-)
To s tar.gz je v roce 2009 demagogie hodna nejposlednejsiho fanatickeho idiota.
Pri instalaci .deb (snad i rpm) balicku MUZE vybafnout dialog ve kterem se vsechno nastavi, dialogy zpravidla vyskoci hned po stazeni a rozbaleni balicku, vsechny najednou bez nesmyslu, pak se to potvrdi a nainstaluje, zadne odklikavani milionu NEXTu a uzivatel zatim muze pracovat/bavit se a ne cekat na dalsi NEXT. Samozrejme je mysleno i na automatickou instalaci bez zasahu uzivatele pro potreby velkych siti.
Linux VZDY ukaze licenci, mate to ve spravci balicku kdyz se vybiraji balicky k instalaci ;-)
Malo znalosti ale zato velka huba, anonyme. -
treebeard (neregistrovaný)Inštalovanie balíčkov určite nie je menej prácne ako inštalovanie EXE. Je iné. V Linuxe najprv dosť komplikovane hľadám a vyberám balíčky v nejakom tom Synapticu zo siahodlhého zoznamu, študujem, aké závislosti sa mi vybrali, či sú tam ešte aj nejaké doporučené balíčky. Občas rozmýšľam ako sa ten balíček vlastne volá a neviem ho nájsť, pretože v mojej distribúcii sa volá inak ako v kamarátovej. Potom občas kúzlim s neoficiálnymi repozitármi a potom jedným kliknutím inštalujem. Občas sa vydesím nad hláškami, že "nainštalovanie tohto balíčka si vyžaduje odinštalovať Ububntu desktop" :-)
Vo Windows sa dozviem o nejakom programe, jeho domovská stránka je zvyčajne v Google na prvom mieste, prípadne ho nájdem v časopise alebo na nejakom serveri pre freeware/shareware aj so screenshotmi, diskusiou, hodnotením redakcie... Potom si odlkliknem ten .exe súbor a zadám pár next, z ktorých prinajmenšom časť má zmysel. Tu a tam sa určite nájde aj nejaké to next navyše. A občas ma tiež vydesí nejaká hláška,ale menej často ako v linuxe.
Časovo je dosť podobné. -
nobody (neregistrovaný)Kdezto exe soubory se stahou po kliknuti na zazracny link ke kteremu se nemusite proklikat, ten se zjevi jen tak na plose, uzivatel klikne a muze si NEXTovat do zblbnuti :-))
Debian/ubuntu ma ve spravci balicku vyhledavani ;-)
Mohu si ulozit seznam balicku a na jinem PC jej aplikovat (nainstalovat), mohu si nainstalovat hromadne 500 balicku bez psani skriptu aniz bych musel resit ze nejaky trouba to zabalil pres nullsoft instaler, dalsi pres msi, treti pres wise atd. -
Pripadne mi dost divne, ze autor v clanku ani jednou nezminil partnerstvi s Amazonem, coz je dalsi ze zpusobu, jak mini Canonical v budoucnu vydelavat. Viz. http://news.cnet.com/8301-19413_3-10168951-240.html?tag=mncol;txt -
anonymníA tady máme jeden obchodní model http://computers.shop.ebay.com.au/items/Software__W0QQ_catrefZ1QQ_flnZ1QQ_sacatZ18793QQ_ssnZozzyfrankQQ_trksidZp3911Q2ec0Q2em282
Prodávat komplexní řešení, věci navíc. Takže se na GNU/GPL desktopu vydělat dá. Bohužel ale málo :-). On se každý dozví, že GNU/GPL = hurá stahujeme a zásadně neplatí. -
Jirka (neregistrovaný)A kdyby byly jednotlivé programy opensource, ale někdo Vám dal komplexní řešení? Tj. kolekci prográmků na míru pro Váš obor (zájem) včetně různých pluginů. Předinstalované technologie typu Java, .NET, Flash/Gnash.
Nevýhoda: cena není 0 Kč
Výhoda: cena je malá, stabilní OS, graficky vyladěný vzhled, není potřeba dořešovat pluginy apod. Zapnete a pracujete / bavíte se (žádné hledání SW, kompilace balíčků, testování rozšíření,...) -
Já na Linux přešel jednak ze zvědavosti a potom proto, že to bylo zadarmo a zároveň legálně. Teď po několika letech vím, v čem jsou výhody a nevýhody Linuxu oproti Windows, které jsem používal předtím, vyhovuje mě natolik, že bych neměl problém za kvalitní distribuci platit, a to i kdyby stála víc (ne o moc) než Win. Ale impulz k přechodu byl jiný. (Samozřejmě jinak bych přemýšlel v případě nasazování SW na svůj desktop-notebook a jinak do firmy, protože priority tam jsou prostě odlišné.)
