Dival jsem se do jedne starsi smlouvy na pujcku a jeji soucasti je paragraf o tom, ze lze soucasti smlouvy je souhlas se zpracovanim osobnich udaju (vcetne predavani 3.strane a to po dobu tusimze 5 let) a ze odmitnuti zpracovani znamena ze smlouva nebude uzavrena. Je tohle pravne v poradku?
Zákon rozlišuje mezi povinně sdělovanými údaji a dobrovolně sdělovanými.
Povinně sdělovaný údaj společnost potřebuje k tomu, aby s Vámi mohla smlouvu uzavřít. Většinou jsou to identifikační údaje nutné pro účinnost smlouvy samotné - jméno, příjmení a datum narození. Dovedu si představit, že společnost třeba někam outsourcuje IT - na to reaguje souhlas k předávání údajů třetí straně.
Jinak dobrovolně sdělované údaje jsou třeba příslušnost k náboženství, rase, věk, barva vlasů, očí atp. Podle mě nemůže společnost vázat účinnost smlouvy až na výjimky na souhlas se zpracováním těchto údajů.
Pro nutne osobni udaje neni treba udelovat souhlas - napr pokud si neco objednam na eshopu a dam mu svoji adresu, tak na to nepotrebuje muj extra souhlas, pocita se samosebou ze ta data ma. Nesmi je ovsem (bez vyslovneho souhlasu) predat tretim osobam a zaroven NESMI sve sluzby vazat timto souhlasem.
Outsource neni predavani udaju treti osobe, protoze dodavatel neni opravnen s daty nijak nakladat.
Z hlediska zákona je i outsoucing sdělování osobních údajů třetí osobě a ta musí být registrována na ÚOOÚ (i to, že ta data tam jsou jen uložená, vyžaduje váš souhlas). Ale samozřejmě taky záleží, co té třetí osobě dovolíte s těmi daty dělat, outsourcing je typicky pro účely dodání zboží nebo služeb či marketingové účely smluvní strany ap., ale už ne třeba pro marketingové účely třetích stran.
Pokud jde o údaje nezbytné pro tu smlouvu, je to v pořádku. Pokud to tam není, můžete tam ručně dopsat, že nesmí být používány pro marketingové účely, a neměli by vás odmítnout. Držení těch údajů po skončení/výpovědi smlouvy ale IMO není nezbytné a pro uzavření smlouvy tedy nesmí být vyžadováno.