Názory k článku Od megabitů k terabitu: Ethernet slaví padesátiny a zrychlil stotisíckrát

Moc pěkný článek Ondro.

Sice chápu autorovu snahu vše počeštit, ale někdy by bylo přeci jen lepší se držet zavedené a i v naší zemi hojně používané cizojazyčné terminologie, tedy vykašlat se na všechny ty "mosty" a raději prostě psát "router", "hub", "bridge". Na případné nářky všehopřekladatelů doporučuji použít "nosočistoplen".

V textu vždy preferuji český ekvivalent, pokud je v češtině zaveden. To v případě směrovačů a přepínačů rozhodně platí – najdete ho v obchodech, encyklopediích i výukových materiálech na vysokých školách.

Opačným extrémem je bezhlavé přejímání anglických výrazů a pak to vypadá na YouTube tak, že „,mě ataknul enčantnutým emeraldem“. Stejně tak mě ničí, když někdo říká, že „do kernelu aploudnul drajvr na fajlsystém pro storyč“. Jádro, tiskárna, ovladač, směrovač a přepínač jsou v češtině zavedené termíny a měli bychom je používat.

Včera jsem četl někde článek, že Vémola prohrál zápas s nějakým bijcem, který mu průběžně působil pěknou damage. Tak jsem jako kroutil hlavou, proč zrovna damage a ne prostě zranění. V češtině by jistě byl nejeden pěkný ekvivalent. Ale co já o tom vím... :)

V textu vždy preferuji český ekvivalent, pokud je v češtině zaveden.

No a v této podmínce právě vidím podstatu problému: s ethernetem se v praxi potkávám už třicet let, ale že by se hubu říkalo koncentrátor, to vidím dnes poprvé. Zato rezistoru se všude mimo učebnice říká prostě odpor. No nic, hlavně že aspoň gigabit, Internet a vlastně i samotný ethernet snahám obrozenců odolaly. Zatím…

Hub se myslím překládal hezky česky rozbočovač.

Myslím, že pro "hub" jsem viděl české označení "rozbočovač".

Já jsem ten most a koncentrátor v článku vůbec nepochopil.

Cesky pojem koncentrator znam uplne z jine roviny z obdobi kolaborace s organizaci "spolecnost proti telefononovani" kdy se timto kurvitkem nedostatek kapacit na vedeni k radosti majitrlu modemu. Pozdeji to vsak bylo penalizovano CTU. Jeste se tento pojem vyskytoval i v douvoslosti s DSL. Obecne jako nahrazka pojmu multiplexer.
Nikdy ne v souvislosti s ethernetem! To si zas nejaky hobit z hobiti nory vymyslel akademickou ceskou hantyrku.

Zrovna "most" ale nijak zvlášť zavedený termín není. Přepínač, směrovač? Budiž, to jsou označení, která skutečně používána jsou a každý jim rozumí i když je třeba nepoužívá on sám, ale přijít někam mezi síťaře a začít jim při natahování rozvodů nebo konfiguraci infrastruktury vyprávět o síťových mostech, sice jim zcela určitě během chvilky dojde o čem mluvím, ale budu za ufona.

Most je naprosto normální a zavedený pojem. Tedy spíše byl, protože opravdové mosty, tj. zařízení se dvěma konektory pro propojení dvou segmentů na druhé vrstvě, vymizely s koncem koaxiálních rozvodů. V našich končinách moc rozšířené nebyly, možná proto, že koaxiální éra u nás příliš dlouho netrvala. Než se budování koaxiálních sítí masově rozjelo, už tady byla kroucená dvojlinka. U koaxiálních rozvodů se spíše se používaly opakovače, často i modulární (kdopak si pamatuje na pravidlo 5-4-3 :-) ?). Uchovávám 12portový rozbočovač HP 10 Mb/s, má také koaxiální konektor, AUI rozhraní a proprietární zásuvku pro optický modul. Jo - ještě další modul pro dálkovou správu - pak je "inteligentní" :-).

> V textu vždy preferuji český ekvivalent, pokud je v češtině zaveden.

Chápu a respektuju. Ale mohl byste - alespoň u prvního použití - uvést v závorce ekvivalent který je sice nezaveden, ale je zažitý.

Tak to děláme, u koncentrátoru i přepínače je to přesně tak v článku uvedeno.

Třeba byte má český název slabika, ale všichni používají bajt.
Slabiku jsem naposledy viděl nejmíň 20 let zpátky v nějaké knize a neumím si použití slabiky představit v běžném životě.

Ani já ne. Vysvětlovat dětem že slabika se skládá z písmen a písmeno v ASCII odpovídá určité slabice je docela motačka :-p

Jen dodám, že hub je česky rozbočovač. (veškerá data, která přijdou na jeden z portů , zkopíruje na všechny ostatní porty)

A switch je česky přepínač. (Je to vlastně víceportový bridge/most. Přepínač přeposílá síťový provoz jenom do těch směrů, do kterých je to potřeba na základě MAC adresy na vrstvě datového spojení (vrstva 2) modelu OSI . Některé přepínače mohou také předávat data na síťové vrstvě (vrstva 3) takzvané layer-3 switche.

Jinak za mě je používání českého názvosloví naprosto kontraproduktivní a to ne jen v IT.
Výrazně to zvyšuje už tak velkou možnost zmatení pojmů.
Výrazně to zvyšuje množství zbytečných znalostí co je třeba se naučit. Výrazně to zvyšuje počet zbytečných diskuzí na internetu i mimo internet.

Apoň že vývoj se dere vpřed hlavně v anglofonních zemích. Protože pokud by světu názvodloví diktovali Japonci s Čínou, ještě rád byste byl za české překlady :-p

To je pravda, to by bylo pro nás stejné jako pro ostatní kdyby jim názvosloví diktovali Češi.
Vmete si třeba:
Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý)
Latinský název: Dioxidum carbonis
Anglický název: Carbon dioxide
Německý název: Kohlenstoffdioxid
Z každého názvu, kromě Českého jasně plyne: Jeden Uhlík, dva kyslíky. Jen Češi se musí učit ,,ný, natý, itý, ičitý, ičný, ečný, ový, istý, ičelý" což ovšem nestačí, protože potřebujete ještě znát počet valenčních vazeb/oxidační čísla daných prvků. Je to děsivé. Jaký z těch názvů je nejsrozumitelnější si může udělat obrázek každý sám.

Chytřejší 100Mb/s huby zvládaly i komunikaci mezi 100Mb/s a 10Mb/s zařízeními, ale jak přesně to bylo uvnitř zařízené, to nevím. Naštěstí se poměrně rychle začaly objevovat i cenově dostupné switche, takže už to nebylo potřeba řešit.

Taky jsem o tom četl. Byl tam snad uvnitř jeden most, takže se to chovalo jako pomalý hub - most - rychlý hub. Ale nikdy jsem takové zařízení neviděl, komoditní přepínače za cenu obdobnou hubu přišly velmi rychle.

Já je potkal i v praxi a byly sice o něco dražší než ty, které to neuměly, ale ne nějak zásadně. Určitě to ale bylo složitější než jen bridge mezi desítkovým a stovkovým hubem, protože to fungovalo tak, že kterýkoli port mohl být desítkový nebo stovkový podle toho, co se do něj zapojilo. Takže by tam musela být přinejmenším i nějaká logika navíc, která by přehazovala porty mezi těmi dvěma interními huby (pokud to nebylo řešené nějak úplně jinak).

Ještě si matně vzpomínám, že obyčejné huby bez téhle vymoženosti většinou nefungovaly tak, že by se síť rozpadla na dvě oddělené, ale spíš v okamžiku, kdy se do nich připojilo nějaké 10Mb/s zařízení, všechny porty automaticky spadly na desítku. Takže sice nic moc, ale aspoň nebylo potřeba bádat, proč něco vidím a něco ne.

To vypada chlapci, ze jste prilis mladi ... zhruba konec 90' +10let. Doba kdy se zacalo ve vetsim prechazet na strukturku, ale zaroven se stale pouzivaly koaxialni rozvody. A zacala byt potreba to nejak propojovat. Takze krabice mela typicky nekolik portu pro koaxialni rozvod a typicky 1-4 porty RJ45, ktere byly v tech pozdejsich provedenich 10/100.

Je ovsem treba rict, ze se to chovalo uplne stejne, jako libovolny hloupy SOHO switch dnes. On tam interne vlastne switch (mezi temi koax porty a rj porty) byl.

Tak tu dobu by som znovu nechcel zazit.
Koaxial a medziobdobie koexistencie koaxialu a RJ45 bol peklo.

Sa len furt riesilo, co kde a preco nejde.
Cisto koaxial sietovku nemam ale kombinovanu by som este niekde asi nasiel.

Koax s tím, o čem jsem psal, moc společného nemá. To, o čem jsem psal, byly huby s RJ-45 porty, možná tam někdy ještě pro úplnost býval ještě jeden koax port, ale spíš už ani to ne.

Je ovsem treba rict, ze se to chovalo uplne stejne, jako libovolny hloupy SOHO switch dnes.

Úplně stejně určitě ne. Stačilo pustit síťovou instalaci na deset stanic v učebně současně a člověk ten rozdíl poznal zatraceně rychle. :-) Dodnes si pamatuju, jak jsem si na školení, kde jsem působil jako externí lektor, nosil vlastní levný switch (Acer nebo něco takového), protože tam měli hub, sice krásné profi Cisco, ale ta instalace s ním trvala násobně déle.

To je dane tim, ze hub funguje jako zarizeni na prvni vrstve ISO/OSI a vsechny porty jsou v jedne kolizni domene (stejne jako na tom koaxu), kdezto switch je zarizeni pracujici na druhe vrstve a kazdy port je defacto samostatnou kolizni domenou.

Stejne v tom, ze kdyz si dnes nekdo na ten soho switch pripoji nejakou desitkovou vec, a posle do site treba multicast, tak mu to z gigoveho switche udela switch desitkovy.

Tohle se chovalo stejne, takze ackoli na ty krabici byla jakoze stovka, tak existoval tisic a jeden z pusob, jak to sejmout zpet na tu sdilenou desitku.

Rj huby sem taky parkrat videl, ale uz se to moc nepouzilo, protoze se cena vicemene zacala srovnavat se switchem. Videl sem spis vsemozny hybridy jako napul hub a napul switch, ale ani to se nijak zvlast neujalo - ono to ve skutecnosti kombinovalo nedostatky a vyhody to nemelo zadny.

Treba 3Com delal OfficeConnect Dual speed Hub, ktere v nasich luzich a hajich rozhodne k videni byly ;-) Dtto treba Edimax, Micronet, Compex... a tak nekdy kolem prelomu tisicileti ten dual-speed hub stal polovinu toho, co stejneportovy switch od stejneho vyrobce.

Tvrzeni, ze neni bez vymeny kabelu mozne prejit na 10GbaseT je hodne odvazne :-) Ano, ve specifikaci 802.3an to neni, ale treba Arista ma switche, co i na CAT5e 10G podporuji - jen je trosku omezeny dosah - namisto "beznych" az 100m "jen" do nejakych 55m. U Cat6 (bez "a" na konci) kabelu, pokud jsou udelany ISOTR-24750 or TIA155-A na kratsich vzdalenostech zrovnatak problem neni. Zrovna u tech domacnosti typicka delka kabelaze fakt neni 100m ;-) Je to vlastne podobne jak u multimode optik - kde je dosah take ovlivnen realnou kvalitou samotneho kabelu a cele instalace (vc. vlivu okoli) - a standardy jsou stavene na nejhorsi mozny scenar.

Ono z druhe strany neni pravda, ze by gigabit naroky na kabelaz nezvysil - historicky se pouzivala i Cat3 kabelaz, po ktere fast ethernet fungovat mohl (i kdyz komercne ta reseni vesmes selhala) - a ano, nasli se i silenci, co po Cat3 na kratsich vzdalenostech tahali i gigabit, kazdopadne na 10baseT to byl dostacujici typ kabelaze i dle standardu a takove rozvody samozrejme existovaly...

Odradit od vyssich rychlosti zvlast do tech domacnosti muze spise cenovka zarizeni - a v neposledni rade (zvlast dnes) i spotreba, ono se na jednom portu u 10GbaseT clovek snadno dostane nekam k 5-6W - zatimco reseni na optice ci s DAC se vejde do 1W na port.

Ty 2-4μs latence u 10GbaseT zas takovy problem v realu nejsou (ale ano, 0.1-0.3μs na optice/DAC je lepsi). Ostatne na gigabitu se pri plne delce standardniho ramce (1526B) clovek taky dostane na 12μs... u "nestandardnich" jumbo (9000B) frame jsme na nejakych 72μs.

Za pozornost jinak tady ale take stoji MultiGigBASE-T1 aka 802.3ch, ktery 10G zvladne na vzdalenostech do 15m a po jednom paru. Na aplikace v automobilech zcela dostacujici :-) A i tam se uz pokukuje po vyssich rychlostech (802.3cy).

No a ze se pri zminovaly ty mezistupne, je zajimave ze se preskocil jak 40G ethernet (definovany spolu se 100G uz v ramci 802.3ba), tak treba i 25G (spolu s 50G), kdy prave ten 25G ethernet ma dnes v datacentrech ambici postupne nahrazovat 10G a reseni jsou to uz bezne dostupna - a to i cenove...

A budoucnost? Od 800G je dalsim krokem v hledacku 1,6Tbit - viz 802.3dj, kde se (zatim) pocita s osmi paralelnimi 200Gbit lane. A samozrejme se stale piluji i standardy na nizsich rychlostech - 802.3dg se zameruje dokonce na 100/1000Mbit medium (a 802.3da dokonce na 10Mbit) - a prodlouzeni dosahu na 500m po jednom paru dratu - uziti opet primarne v automotive (a u IoT hracek)... a nenazyval bych to stagnaci, nekde ty "nizsi" rychlosti proste staci a dulezitejsi jsou jina kriteria :-)

Jenze cokoli nad Gbit je na metalice mrtvola. Nedava to zadny smysl. A zdaleka nejde jen o vzdalenost, soho useri nezvladnou cvaknout kabely ani tak aby to vyhovelo cat5, pravidelne se setkavam s tim, jak pak breci, ze jim ta sit nefunguje nebo funguje "divne".

Navic cena optickeho sfp je 2 stokoruny, cena metru optiky je v nehorsim stejna jako metaliky, ve skutecnosti ovsem v tom kabelu muze byt klidne 32 paru, a cena se nijak zvlast nemeni, ze? A ano, i nadoma. Doma si muze provozovatel bud nakoupit kabely s konektory, nebo si koupit konektory lepici. Utlum prave kvuli vzdalenosti nehraje zasadni roli.

Ostane, ono i si pujcit svarecku a navarit par koncovek uz neni nic co by byla nejaka vesmirna technologie.

Navic se u tech soho instalaci bavime tak maximalne o nejakem tom PC vs nejaky ten NAS, a i to jen u uzivatelu minimalne poucenych, kterych je v radu promile. Nadto to promile plati obecne pro vubec nejaky rozvod v domacnosti, i tady se pravidelne resi, jak prostrelit wifinou 5 zdi.

Tak podobne silna prohlaseni o mrtvolach bych take vynechal :-) Zrovna u tech wifi AP, kde beztak je potreba nejak pritahnout napajeni... zrovna tam NbaseT smysl dava, zvlast pokud je rec o firemnim prostredi. Po optice tam to napajeni clovek neposle a i tady se standardy vyviji - 802.3bt aka POE++ umoznuje pritahnout k zarizeni nejakych 71W (s vyuzitim vsech ctyr paru) a ten standard je psany na 2.5/5/10G.

Spousta lidí bohužel nebere na vědomí (a často ani nevědí), že "Cat5" nebo "Cat6" neznamená jen nějaká písmenka na kabelu, ale taky hromadu dalších podmínek - čím větší číslo, tím víc. A že ani pak to není ano/ne, ale spíš. Když splníte tyhle podmínky, tak vám to zvládne tuhle rychlost s takovouhle spolehlivostí. Když ne, tak možná bude fungovat taky, ale nic neslibujeme.

Doma si muze provozovatel bud nakoupit kabely s konektory…

Což znamená dělat do zdí nepřijatelně velké díry.

nebo si koupit konektory lepici

Když jsem to naposledy zkoušel zjišťovat, byla to pořád ještě zatraceně drahá legrace a nakonec to v praxi ani nebylo o moc jednodušší než klasické řešení.

Ostane, ono i si pujcit svarecku a navarit par koncovek uz neni nic co by byla nejaka vesmirna technologie.

Vesmírná technologie možná ne, ale ne každý má po ruce někoho, kdo ji má a je ochoten zapůjčit. Nebo spíš to rovnou udělat, protože že by to bylo něco, co se člověk naučí bez problémů za pět minut, to taky úplně není.

V zásadě jste to uzavřel dobře: reálně vám žádný SOHO user nebude svářet optiku nemluvě o tom, že koupit obyčejný metalický switch za pár korun, nacvaknout (správně) koncovku a natáhnout kabel (a na druhé straně udělat totéž) je oproti tomu jednoduše triviálně jednoduché. Jenomže to, že moc nedává smysl cokoliv nad Gbit řešit na metalickém rozvodu platí taky jen částečně.

Protože než abych kvůli tomu, že potřebuju propojit dva domy sto metrů od sebe (a mohu tam natáhnout kabel) řešil a pak navíc ještě provozoval optické převodníky na obou stranách, tedy další dodatečné zařízení, a ještě navíc svářel optiku, to je snažší dát tři tisíce za sedmičkové SFTP, to tím gigabitem pojede přinejhorším určitě, to bych to totiž musel zprasit fakt hodně aby nejelo ani to, a když to budu chtít profesionálně a hlavně rychleji, tak prostě vyměním switche a přinejhorším pozvu někoho, kdo mi ty dvě koncovky přecvakne kvalitně. Nejsem (a nechci být síťař). A takhle to stačí.

Optika je pořád podstatně jak dražší, tak komplikovanější. I když lepší, pochopitelně.

SPF+ sice stojí něco přes 2 stovky, ale musí být kam ho dát. U lepších switchů to není problém, u routerů budete hledat, ale zkuste to dát do PC o notebooku nemluvě. PCI-E síťovka bude stát minimálně 3000 kč nová. U severu to nevadí, ale do běžného PC to nikdo příčetný kupovat nebude (a ten kdo "nutně potřebuje doma 10 Gbps tak už to má).

Naštěstí 2,5 Gbps už se začíná rozšiřovat. Na jen trochu lepších základních deskách už to začíná být běžné, žere to prakticky stejně jako 1 Gbps a switche co to umí začínají být zvolna dostupné za akceptovatelnou cenu, takže to bude další krok. Ale protože 1 Gbps doma omezuje jen málo lidí, tak nasazování bude jen postupné.

S tym zaverom suhlasim.

Napriklad z toho dovodu som pred 10-rokmi bratovi natiahol v novostavbe cat5e kabelaz.
Lacnejsie, jednoduchsie a s vysokou pravdepodpodbnostou hraniciacou s istotou tam nikdy pocas zivotnosti nebude potreba rychlosti, ktore by ta kabelaz nezvladala.
Neviem, ci tam niekedy vobec pojde 2.5Gbit. Naco a k comu? Zariadeni pripojenych kablom je malo a doba, zeby mali dostupny a potrebny internet rychlejsi ako 1Gbit pre jednotlive zariadenia je este veelmi daleko.
Ak by nahodou chceli NAS, tak ten sa da do racku a zapoji sa priamo do switcha rychlostou aka bude potrebnea.
1Gbit pre koncove body je a bude este dlho dostacujuci pre 99% ludi.
Z tych 99% aj tak 98% funguje komplet na wifi a jediny kabel je od ISP do routra a ta wifi je casto strasna na urovni, ze to funguje. K comu by tam bola optika alebo rychly ethernet.

Bratr si poridi HDMI extender ve 4-8k a bude tlouct hlavou do zdi. Usetril korunu na metru kabelu?

Před deseti lety možná. Ale v dnešní době je cenový rozdíl zanedbatelný.

Za 3k sem si pred +- 5lety koupil na ebay set 2x pci-e sitovka + 5m twinaxu. Kabel lezi nekde ve skrini, v sitovkach opticky sfpcka a mezi nima optickej kabel (proc, protoze 5m bylo malo, a shanet delsi twinax, kterej konci na 15m by stalo o rad vic). Doma. Mam to jako propoj mezi NASem a PC, dava to neco kolem 600MB/s (vic nedaj disky).

2G5 je uplne knicemu, neumej to switche, z toho co tak maji lidi doma to umi maximalne to PC, a kdyz mi giga bude pripadat malo tak se da udelat bond (ackoli to ma nejaky limity).

Do korporatu je to taky knicemu, z presne stejnyho duvodu. Proti gigu zadnej zasadni prinos, podpora miziva. Ve firmach kolem kterych se motam je bud 1/10 nebo 1/10/100.

48x10G se da koupit (jety) pod 20kKc. To uz zacina pomalu taky atakovat cenovku "na doma dobry".

Mam doma 10Gbit po metalice, funguje to bez problemu a stalo to par $ ve srovnani s optikou.

Daji se poridit i plastovy vlakna a pak do toho muze teenager kopat nohou a pokladat ci hodit na to bordel. Kabel je vicemene stejne odolny jak metalika. Akorat to neni reseni na kilometr.

22. 5. 2023, 19:34 editováno autorem komentáře

Daji. Ale pak resite konektivitu ruznych zarizeni doma a do NASu opticky 10gbit nedam, k macu me opticky adapter stoji $300 zatimco adapter pro metaliku $30 a to nemluvim o 10portovem optickem prepinaci…U te metaliky pripojim za rozumnou cenu vse, od rpi s 1gbit az po storage s 10gbit.

10-portovy SFP+ switch bude o dost lacnejsi, ako 10-portovy 10GBase-T switch.

Podobne PCIe karta s SFP+ bude lacnejsia, ako s 10GBase-T. Okrem toho bude mat decentny zaklad, nieco od Intelu alebo Mellanoxu, nie Aquantiu.

po cat5e jsem 10G protlačit zkoušel, povedlo se, nutno říci, že switch si celkem pravidelně stěžoval na interface errors, a to šlo jen o intra-rack propoje.

Máš to někde rozchozený (10Gbit po 5e) s čistejma error counterama?

3m naprimo... a cisty :-) Jinak ale z duvodu popsanych vyse (spotreba) radsi sahnu po DACu nez po 10GbaseT, kdyz si muzu vybrat. U ty Cat5e bude hodne zalezet na tom okoli a treba i na tom, kolik konektoru je v ceste a i realne kvalite kabelu/provedeni instalace; je to uz nachylne na preslechy. Pointa je, ze to za urcitych okolnosti muze jit, ale clovek u toho musi vic premyslet.

Asi 15m po Cat5e (rack <-> pracovna) a ide to prekvapivo pekne. Pouzil som transceivery s BCM84891, urcene na 80m. Ako bonus trochu menej kuria ("iba" 47-50 C).

Intra-rack: preco nie DAC?

Clovek si pripada celkem starej, kdyz zazil jeste eru kdy 10M koax byl mainstream (cca stredni), na vysoke to pak uz byl celkem rychly prechod na strukturovanou kabelaz, nejprve 100M a pak 1G, s vyjimecnymi 10G propoji mezi budovami. A dnes mame za par chechtaku 25/40/100G jako point to point a ceka se az klesne cena (a spotreba energie) u adekvatnich switchu :)

Jinak díky za článek, perfektní. Nebude třeba něco o (počátcích) WiFi? Chytání signálu na plechovku od párků v dřevních dobách? :)

Copak plechovky, ale Breezenety s FHSS nebo WaveLANy s DSSS - ktere byly technologicky uz jen krucek od 802.11b (plechovky prisly az s tim)...

Zdá se mi to, nebo v článku vůbec nejsou zmíněny opakovače neboli repeatery? Ty se používaly poměrně dost, včetně víceportových, modulárních, umožňujících připojit všechna média (koaxiální kabel, kroucenou dvojlinku, optické vlákno). V mém brlohu se jeden exemplář nachází, výroba IMC. Právě z opakovačů se vyvinuly mosty.
Ještě jedna poznámka, tenký koaxiální kabel nebylo vždy nutno přivádět až k počítači, tam jej stříhat a vkládat odbočku typu T. Existovaly tzv. EAD zásuvky, vlastní koaxiální rozvod byl realizován mezi nimi; počítač se připojoval pomocí přípojného kabelu. Bylo to řešeno mazaně, aby nevznikl pahýl ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Pah%C3%BDl_(elektronika) ). Popravdě moc ideální to nebylo, stávalo se, že zástrčka přípojného kabelu se zčásti vysunula (obvykle při úklidu) a bylo po segmentu - muselo se bádat, kde to je.

22. 5. 2023, 20:13 editováno autorem komentáře

Ono i u EAD se mohl uvolnit/vytrnout koax z BNC konektoru, kterym se to "zespod" pripojovalo k pevne casti rozvodu (a hur se to pak hledalo, aneb ten kabel od zasuvky v liste se prece hnout nemohl... jo, ledaze...). A samozrejme opotrebeni tem konektorum take zrovna moc dobre nedelalo, nebylo to moc delane na caste pripojovani/od­pojovani - takze se mohlo klidne stat, ze segment se prerusil prave v momente, kdy se neco odpojilo...

Vytržený koax z BNC konektoru jsem nikdy neviděl (možná proto, že u nás byly nakrimpované a kabely byly vedené v lištách). Samotný EAD kabel (obsahoval dva koaxiály) ale býval dost tuhý a vlastní EAD zástrčka na jeho konci byla oproti tomu poměrně subtilní. Připojová/odpo­jování/viklání neměla rád, praskaly plastové "pružinky", pak zůstávala povytažená = rozpojila segment.

Blbe nakrimpovany konektor, co "nejak" funguje - ale mechanicky moc nedrzi pohromade a uvolni se typicky v nejmene vhodny okamzik. Zmetky dokazali dodavatele vyrabet uz v minulem tisicileti... :-)

Jj, badani a hledani problemu byla na koaxialu radost. Jednomu zakaznikovi jsme udelali radsi zdarma 5e kabelaz nez k nim chodit kazdy den na par hodin hledat kde je zase na koaxialu problem.

On fakt nekdo pouziva v realu sam od sebe prepinac, most atd? Delam v sitich uz dvacet let a nikdo to nikde nepouziva. Ten switch, router a bridge je tak technicky zazity jako pojem, ze cist tenhle tezce pocesteny clanek bylo narocny…

Hlavne ze tu pak ctu ve clancich jak se neco fokusuje, jakou to ma denzitu a podobne silenosti, ale sit mi dela prepinac…

Ale jo, tak se do me muzete pustit :-) Ja to obcas nekde pouziju i v ceske forme, se sitema delam pres ctvrt stoleti. A z dlouhe praxe muzu rict, ze se setkavam s obojim a nijak me to neurazi. A uz vubec nevim, proc by me to melo rozcilovat, ze nekdo preferuje ceske oznaceni... ;-)

"pres ctvrt stoleti"

A tim to prave je, mladosi to uz vubec nechapou a netusej.

Hehe Dany a ja psal ze se rozciluju? ;) Jen ze se mi to blbe cetlo. Na me to pusobi stejne jako treba prelozene funkce v excellu, to je taky nesmyslna prasarna, myslim ze misto IF je KDYZ apod. CR je pidi rybnicek, aby si delala vlastni nazvoslovi, neni lepsi byt kompatibilni s celym svetem? Ono se pak lepe uci, hleda apod kdyz nemusim clovek jako prvni prekladat nejaky cestin…
Je jasny, ze zrovna v devadestkach to tu eng pojmy zrovna nehyrilo, ale tak jsme uz kousek dal ne?

Nemci zrovnatak pouzivaji netzwerkschalter ;-) To neni zadne ceske specifikum mit nazvoslovi v narodnim jazyce (ostatne analogicky to plati i s tim Excelem a namisto IF tam maji WENN), ostatne ta ceska oznaceni produktu najdete i na strankach samotnych vyrobcu a dodavatelu (treba Cisco nebo Proficomms).

Danny: CR nebo Nemecko nebo Cina v tom neni rozdil co? ;-P
At si Nemci pouzivaji co chteji, me ceske nazvy ustaleneho nazvoslovi v anglictine ne matou, ale blbe se ctou, zdrzuji atd… Jako kdyz nekdo dela jen v cr a cz s lidma v panelacich tak asi ceske nazvoslovi nevadi. Ale hned jak se hnete za hranice nasi zemicky je to velka nevyhoda…