Pokud by tento spor řešil soud, probíhalo by řízení pravděpodobně v Maďarsku, ale vyloučit nelze ani Litvu. Případné odvolání proti rozsudku by se tak mohlo dostat až k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku. Jeho rozhodnutí by pak bylo jednou provždy závazné pro všechny open-source projekty na území EU a definovalo by, co si tvůrci softwaru smí a nesmí do svých licencí přidávat jako doplňující podmínky. V důsledku by mohl být výklad GPL v EU jiný než ve zbytku světa.
16. 4. 2026, 17:42 editováno autorem komentáře
Příslušnost soudů určuje unijní nařízení Brusel I bis, podle něhož se žaluje v zemi sídla žalovaného. Spor by tedy začal v Maďarsku (sídlo Euro Office) nebo v Lotyšsku (sídlo ONLYOFFICE). Cesta do Lucemburku vede přes institut předběžné otázky podle článku 267 Smlouvy o fungování EU. Pokud národní soud při řešení narazí na nejasný výklad evropské směrnice o ochraně softwaru v kontextu AGPL, obrátí se na Soudní dvůr EU, aby mu poskytl závazný výklad, jak má unijní právo aplikovat.
Rozhodnutí z Lucemburku by se stalo závazným pro celou EU a vytvořilo by precedens pro výklad open-source licencí na našem území. Tím by vznikl specifický evropský výklad, který by mohl jít proti zvyklostem v USA. Soudní dvůr by jasně stanovil hranice pro doplňující licenční podmínky a určil, co je na unijním trhu nevymahatelné, čímž by evropské právo v oblasti open-source fakticky osamostatnil od zbytku světa.