Zverejnili dilo pod AGPLv3 a pak se divili, kdyz nekdo tu AGPLv3 zacal praktikovat.
Je videt ze ve FSF jsou alespon skutecni odbornici a pravnici, kdyz do sve licence zahrnuli ty pasaze o odstranitelnosti proti-licencnich prilepku. Tj. licence zachovava svuj smysl a zamer.
Rusak to (zas) zkusil. A snad to dostane dostatecne jasne vysvetleno, ze takhle tedy ne.
16. 4. 2026, 11:26 editováno autorem komentáře
Proč obě? Řekl bych, že O-O se dost zdiskreditovalo, ale E-O má hodně velkou mediální pozornost (byť jen na tech-webech) a i podle předběžného vyjádření má podporu komunity.
Takže OnlyOffice se dožaduje ,aby jejich fork uvaděl jejich jméno a zároveň sami neoprávněně používají název licence AGLP. Zajímavý logický oblouk.
Tak za prvé forkovat cokoliv ruského je v této době minimálně hazard s bezpečností a důvěryhodností (hlavně projektů, které OnlyOffice používají). A tahle licenční věc to jen potvrzuje. A taky se sluší dodat, že rusům (stejně jako číňanům) je tohle žonglování s OpenSource, licencemi, kopírováním vlastně úplně jedno, pojedou si dál to svoje. To jen u nás se musí říct jasně: OnlyOffice NENÍ open source a NEMÁ svobodnou licenci, nepoužívejte tenhle software.
Vsak prave to se snazi resit fork jmenem Euro-Office ... mit schopnost vyvoje a odstranovani problemovych casti.
OnlyOffice jen kope kolem sebe - a jsem rad ze se to takhle projevilo - meli jsme v planu nasadit next-cloud.. tak si holt pockame az se tam objevi moznost euro-office (v self-hosted verzi).
Já se nedivím, že OnlyOffice kolem sebe kope. Mají na tom postavený business a pokud tenhle fork vznikne, tak v lepším případe budou hrát druhé housle, podobně jako OpenOffice. V tom horším dopadnou jak XFree86.
Akorát mám poněkud smíšené pocity, že takhle důležitý projekt vůbec vzniká na takto kontroverzním základu. Pokud je to opravdu kvalitní kód a nejsou tam nějaké podivnosti, tak si myslím, že té firmě měli učinit nabídku, která se neodmítá a přesně takovým tahanicím se vyhnout.
Nabidky na spolupraci ve forme PR tam byli.
Firma nereagovala.
Firma nema zajem o spolupraci.
Co dal tam mate?
Pojem nabidka, ktora sa neodmita neznamena ze ju nemozes odmietnut, ale fraza, ze ta nabidka je dost vyhodna.
Ona je to drobnost, ale podstatná:
Nabídka, která se neodmítá
, je taková, která je prostě příliš výhodná.
Nabídka, kterou nelze odmítnout
, nemusí být výhodná vůbec. Don Corleone prostě věděl, že mrtvoly obvykle neodmítají
- a věděli to i ostatní.
omyl
fraza "ponuka ktora sa neodmieta" znamena, ze dotycny co tu ponuku dostal ma na vyber 2 moznosti, bud to prijme, alebo pojde vonat fialky od spodu
Hele, já mám Nextcloud nasazený, přihodil jsem si tam i office, ale používám Collabora. OnlyOffice jsem nikdy nepoužil.
A je to opravdu dusledek toho ze to je "ruske", anebo to je proste jeden z mnoha takovych pripadu po celem svete? Bylo dost zapadnich firem co se snazily vysplouchnout s open-sourcovyma licencema, a bylo/je dost zapadnich firem kde to s bezpecnosti moc neprehaneji, a o duveryhodnosti se taky neda mluvit.
Nejsem rusofil, ba naopak, ale myslim si ze spojovat ty problemy s ruskem jako takovym v tomhle pripade neni uplne na miste.
Ono to na miste bohuzel je.
Kolik zemi znate, kde maji obcane povinnost konat zlo ve prospech statu?
Zacneme: Severni korea, Rusko.
Vlastne je seznam delsi.. viz cerna listina skrz ITAR.
Ech, to je moc obecny kec. Zlo muze byt spousta veci.
Ale k veci - prokaz souvislost. Kde je jaka souvislost, nebo alespon naznak, ze Lev Bannov se chova tak jak se chova prave proto ze je z ruska a podleha 'zle' vlade? Aspon naznak.
Za mne v tomhle pripade uplne zbytecne horujes za nalepkovani 'zlymi' rusaky. My vidime ze Bannov je 'ten spatny', neni potreba z neho delat jeste vetsiho zlouna nez je tim ze ho onalepkujes jako 'rusa' a hodis se vsemi rusy do jednoho pytle bez ohledu na fakticky stav veci.
Tohle bych sem už vůbec netahal. Navíc si taky myslím, že to není primárně problém jednoho národa, takoví chytrolíni se našli už leckde. Obvykle jim bylo důrazně vysvětleno, že se chovají velmi ošklivě, takhle se to nedělá a má se hrát fér. Zvlášť, když si na oko hrají na komunitu a otevřený software a všechno je ve skutečnosti jinak. Tady to vypadá, že to bude zrovna tak.
"vtedy to bolo v poriadku..." - ne, nebylo to v poradku, nebylo to v poradku tehdy a neni to v poradku ani ted. I tehdy po valce to hazeni do jednoho pytle udelalo jeste spoustu skody navic.
Ale rikam si jestli nemeli tehda do jednoho pytle hodit i vsechny slovaky, aspon by ted od nich byl klid.... (jak se libi vlastni medicina?)
To chce trochu zdravého cynismu - nebuďte naivní, všechny státy to mají stejné, proti svým vládám firmy nejdou (netýká se kolonií). Jenom holt na "Západě" to mají naprosto dokonale ošéfované, svoboda, demokracie, lidská práva a tak - na to slyší každý (naiva). Ve skutečnosti je to pokrytectví - nedostižným vzorem je Británie, kdysi velká.
Kdyby tohle udělala firma z EU, třeba ze Španělska nebo Řecka nebo třeba z Mexika, máš alespoň šanci se s nimi soudit. Tyhle země alespoň nějak uznávají mezinárodní právo a mezinárodní soudnictví. To se ale nedá říct o Číně, Rusku, Bělorusku, Severní Koreji apod.
Pane SoongVildo, nemáte obavu z trestního stíhání za Váš výrok o příslušnících ruského národa? Máme tady přece onu "předsudečnou nenávist".
Spomenutie ze sidlia v rusku a je to prekazka ku sirsej spolupraci, je len uvedenie faltu. Nic ine. Sami vidite ako je to z doveryhodnostou Ruskej vlady. O nenavisti a predsudky tam nie je nic.
Praveze tvoja narazka na nenavist je sirenie nenavisti, lebo podsuvas dany smer vnimania.
Je rozdiel byt faktografickt a pragmaticky a rozdiel podsuvania nenavisti.
Zaverom: Obetami Ruskej vlady, su aj bezni ludia aj firmy, ktory sa musia podvolit. A ked nie, dopadnu zle. Cize spomenutie prekazky, lebo sidlia v Rusku nie je nic nenavistne, ale len faktograficke.
Nn, já jsem přece asi dement, co někoho nenávidí. Tady pán má pocit, že šířím nějakou nenávist, ale pokud se nepletu, tak já ani jiná země Evropy nikomu na hlavu, školky a nemocnice rakety nehází.
Proč by taky, že jo? To je totiž takové... no... RuSSké?
Ono je to docela jedno, protože hodně Čechů ani česky neumí. Jestli je to dobře, či špatně, to už je úplně vedlejší.
> Ono je to spíš "když ti došly argumenty, dej tam russáka, to zabere"
Argumentace Hitlerem nebo Rusákem je ekvivalentní. Obrazně i fakticky.
ONLYOFFICE vyvíjí společnost Ascensio System SIA, která sídlí v Lotyšsku. Od roku 2023 spadá do struktury holdingové společnosti ONLYOFFICE Capital Group Pte. Ltd..
Diskutované "napojení na Rusko" spočívá v historickém vývoji projektu. ONLYOFFICE byl původně vyvíjen ruskou společností New Communication Technologies pod názvem TeamLab a tehdy nešlo o open-source software.
Po transformaci projektu a jeho otevření v roce 2014, již pod vedením Ascensio System SIA, byl software uvolněn pod licencí AGPL. Současný model kombinuje open-source jádro s komerčními verzemi.
V současnosti má firma formálně mezinárodní vlastnickou strukturu (EU / UK / Singapur).
Navíc Lotyšsko je jedna z nejnepřátelštějších zemí vůči Rusku a Rusákům, takže těžko předpokládat, že zrovna tam by si to Rusáci umístili, aby se "zakryli". To už ten Singapur, tam je kdekdo...
Ehm, no ja bych to trochu upresnil: pocatek vyvoje OnlyOffice (tehdy jeste jako TeamLab) byly v rezii ruske firmy "New Communication Technologies", ve spolupraci s lotysskou firmou "Ascensio System SIA". Tady se zada poznamenat, ze od pocatku byla ruska firma "New Communication Technologies" vyhradnim vlastnikem lotysske "Ascensio System SIA".
Az v roce 2023 (~rok po ruske invazi do Ukrajiny, a priblizne v pocatku serioznich proti-ruskych sankci) byla lotysska firma Ascensio System SIA prevedena do vlastnictvi britske firmy Ascensio System Limited, ktera sama je vlastnena Singapurskym holdingem OnlyOffice Capital Group PTe. Singapur, jakozto danovej raj, strezi sve bankovni tajemstvi, takze dalsi vlastnicka struktura neni jasna.
Ale je tady par zajimavosti: puvodni ruska firma "New Communication Technologies" na ruskem trhu nabizi verzi OnlyOffice pod nazvem "P7-Office". A firmu "New Communication Technologies" zalozil v ruskem Niznem Novgorodu ruskej obcan Lev Bannov. Ten samej, kterej je taky CEO lotysske firmy Ascensio System SIA". A je to ten samej Lev Bannov, kterej nahle v roce 2023 zmenil sve obcanstvi na turecke (i kdyz jeho facebook donedavna jeste porad uvadel jako sidlo Nizny Novgorod, Rusko). Nejak moc nahod najednou...
Pokud vas zajima jak hluboka je ta kralici nora.. tak dalsi rusti experti perou a cucaj penize skrze YT/FB podily. Investigativni video se jmenovalo:
5-Minute Crafts Has a Cybercrime Problem
A nyni je dole. Ale muzete najit diskuze na redditu. Myslim ze ho mam i zalohovany protoze se dalo cekat ze to bude proti srsti te mafii.
EDIT: na archive to je:
https://archive.org/details/5-minute-crafts-has-a-cybercrime-problem-uc-rtw-4rgrb-u
17. 4. 2026, 10:10 editováno autorem komentáře
"některé části kódu jsou binární nebo alespoň obfuskované" - no tak toho bych se nedotýkal ani dlouhým klackem, už z principu
U těch se počítalo s přepsáním. I tak uznali, že to bude méně práce než dořešit kompatibilitu formátů v LibreOffice. Jenže k tomu právě potřebovali udělat fork.
16. 4. 2026, 16:53 editováno autorem komentáře
https://en.wikipedia.org/wiki/Delete_key
Kdybyste potřeboval pomoct ještě s nějakým jiným použitím Google, klidně se ozvěte. (To je fórek, nedokázal jsem odolat.)
To, že tu klávesu na své MacBookové klávesnici nevidíte neznamená, že na macOS není a nejde zmáčknout. Buď je na externí klávesnici, nebo zkuste Fn+Backspace na klávesnici svého MacBooku (Pro|Air|whatever). Není zač!
20. 4. 2026, 12:13 editováno autorem komentáře
Mě by zajímalo, jak ten vývoj bude technicky vypadat. Někdy to spustit musí. Dokud tam bude ten obfuskovaný kód, nepustil bych to ani ve virtuálce na firemní síti. Prostě vůbec nechápu, jak si to představují. Zatím to vypadá jako pořádná bezpečnostní díra s vývodem ro ruska.
Nextcloud měl OnlyOffice jako výchozí kancelářský balík a spolupráci s ním úplně ukončili už před několika lety. Asi věděli proč.
Spolupráce mezi firmami vyvíjejícími NextCloud a ONLYOFFICE byla ukončena 31. března 2026 kvůli vzniku Euro-Office. To je před dvěma týdny, nikoliv před několika lety.
Nebudu řešit, kdo je z jaké země, kdo má v kódu jaký bordel, ale OnlyOffice dojelo přesně na to, na co jeden naivní kolega. Taky ho vyčórovala konkurence jen proto, že jako programátor nesprávně interpretovat nějaké právní kudrlinky. Teď už zastává názor, že jediná správná licence je ta proprietární...
Tihle je interpretovali správně. Jinak by si tam nepřidali sekci navíc. Akorát tomu už pak nesmí říkat AGPL. A už to není svobodná licence.
Četl jsem teď hodinu v amerických zdrojích a není to tak, jak píšeš. Jde o konkrétní body 7b a 7d, které jim umožňují udělat omezení, které udělali. Oni vytvořili právní past na rebranding a na soudech bude, jak se k tomu postaví. Tuhle kulišárnu ovšem nevymysleli oni, je to známá "vlastnost" AGPL a lze ji řešit, nikoli ovšem kompletním výmazem autora.
U amerického soudu bylo AGPL v kontextu, který zrovna zmiňuješ (a ten citovaný odborník v článku též) a ani to nedopadlo dobře. Každý právní systém to asi vidí trochu jinak.
Takhle to ale není. Neo4j se bodu 7 AGPL vůbec nedovolával. Naopak, soud rozhodl, že 7.4 se vztahuje jen na downstream licencees, a že držitel copyrightu si může dát dodatečné podmínky, jaké chce. Commons Clause přidali mimo kategorie povolené v 7 (nejde o reasonable legal notices or author attributions ani o cokoli dalšího, co 7 dovoluje). Byla to prostě "further restriction" v přímém rozporu s textem AGPL, konkrétně s 7.4 a 10.3.
Downstream si toho ale podle soudu měl (resp. musel) být vědom. To je jádro toho rozhodnutí a ta hlavní absurdita - soud po licencovatelích vyžadoval interpretaci, které je v rozporu s plain textem licence.
Neo4j tím pádem ve skutečnosti nedistribuovali pod AGPL, ale pod AGPL + Commons Clause (sami tomu říkali "Neo4j Sweden Software License"). Přesto tu kombinaci prezentoval uživatelům jako AGPL a tím klamal příjemce. Zároveň tim porušoval i práva FSF k názvu "GNU Affero General Public License" - což FSF s Neo4j řešila cease-and-desist dopisem a Neo4j nakonec ustoupil (odstranil AGPL soubory a přešel na čistě komerční licenci). To je implicitní přiznání, že FSF měla pravdu.
Tím se ale bohužel soud vůbec nezabýval - jednal čistě jednostranně ve prospěch žalobce a vůbec nebral v potaz jeho očividné klamání. Dokonce soud kvůli tomu text AGPL fakticky "přepsal", aby se žalobce do rozporu s licencí nedostal - formálně tomu říkal "interpretace", ale ten text AGPL je jednoznačný a soud ho svou interpretací přepsal, přesto že americké soudy obecně licence nepřepisujou. Konkrétně použil definici "you" v pragrafu 0 (kde je "you" definováno jako licensee) k tomu, aby 7.4 a 10.3 zúžil jen na licencees — a tím z 7.4 udělal v praxi mrtvou literu, protože když licensee přidá restrikci, jeho licence se podle 8 okamžitě ukončí a není už co odstraňovat.
Samotný rozsudek má vnitřní logiku (v rámci té zvolené interpretace), ale nedává smysl, že soud vůbec neřešil podvodné jednání žalující strany, která tvrdila, že software je pod AGPL, i když pod AGPL reálně nebyl. Tahle štědrost šla le jen jedním směrem.
U OnlyOffice je to trochu jiné - ti se na rozdíl od Neo4j p. 7 AGPL doopravdy dovolávají, konkrétně bodů 7.2 a 7.4. Argumentují, že požadavek zachovat jejich logo spadá pod "reasonable legal notices or author attributions" v 7.2, a že neposkytujií žádná práva ke svým ochranným známkám podle 7.4. Druhý bod je legitimní, první je dost mimo - FSF, spoluautor AGPLv3 i jejich právník shodně říkají, že 7.2 se vztahuje na legal notices a attributions, ne na zákaz vizuálního rebrandingu. Logo je vizuální ochranná známka, ne "legal notice", a ten požadavek nelze smysluplně považovat za "reasonable" attribution. OnlyOffice si tedy staví obhajobu, že jejich restrikce vůbec není "further restriction" ve smyslu 7.4, a tím se pokouší vyhnout otázce, kterou soud řešil v Neo4j. Ve skutečnosti je to slabší pozice než Neo4j měl, i kdyz fakticky stejná, jen jinak zabalená.
Neo4j tedy klamal a porušoval práva FSF. OnlyOffice klamal a snaží se to zaobalit tak, že neporušoval práva FSF. Podle logiky těch US soudů, to ale není důležité a licensee měl i přesto respektovat jejich zájem a netvářit se jako podvedený.
Ta rozhodnutí v US podle mého buď koresponduje s ekonomickou pravicovou libertariánskou preferenci hodnot - "vlastnictví je nadřazené osobní svobodě" - vlastnická práva držitele copyrightu mají přednost před právy, která licence výslovně uděluje uživatelům. Držitel copyrightu má "výlučné právo", a to výlučné právo přebíjí explicitní textové ustanovení, které tomu právu stanoví limit. Nebo je to o tom "kdo má zdroje na to vést soudní spor". Nevím, co je horší. Ta první možnost je totiž přesně to, co chtěla AGPL (a copyleft obecně) řešit. Americký soud, tuto možnost postavil mimo zákon.
To je právě to. Samotné uvedení autorství ve zdrojácích a about dialogu ještě není užitím ochranné známky. Dokonce i v USA tvrdí, že by to muselo způsobit zmatení kupujícího:
"the defendant's mark is likely to cause confusion in the minds of consumers about the source or sponsorship of the goods or services offered under the parties' marks"
To pořadované zachování chráněného loga pravděpodobně nebude "reasonable legal notice". Popravdě, nechápu, proč ho jen nestrčili právě do about dialogu.
A v bodě 10 jsou zakázány jakékoliv podmínky, které by omezily práva podle AGPLv3. Bod 7 toto neruší! Může přidat omezení, ale ne ohledně práv, které ta licence uděluje.
"You may not impose any further restrictions on the exercise of the rights granted or affirmed under this License."
Kombinace těch podmínek ze 7 není jako nepřípustná zmíněna explicitně, takže to možná u soudu skončí, ale jako příklad se tam uvádí:
"For example, you may not impose a license fee, royalty, or other charge for exercise of rights granted under this License" - license fee je k těm ochranným známkám hodně blízko.
Tady je názor copyright právníka https://itenrecht.nl/artikelen/the-logo-trap-onlyoffice-s-agplv3-gambit-and-what-it-means-for-free-and-open-source-compliance (klidně by to obhajoval u soudu a věří, že to je dostatečně jasné).
A tady je názor samotného autora z SF conservancy, která vysvětluje proč to v OnlyOffice špatně pochopili:
https://sfconservancy.org/blog/2026/apr/16/badgeware-onlyoffice-nextcloud-affero-gpl/
Pokud by tento spor řešil soud, probíhalo by řízení pravděpodobně v Maďarsku, ale vyloučit nelze ani Litvu. Případné odvolání proti rozsudku by se tak mohlo dostat až k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku. Jeho rozhodnutí by pak bylo jednou provždy závazné pro všechny open-source projekty na území EU a definovalo by, co si tvůrci softwaru smí a nesmí do svých licencí přidávat jako doplňující podmínky. V důsledku by mohl být výklad GPL v EU jiný než ve zbytku světa.
16. 4. 2026, 17:42 editováno autorem komentáře
Přemýšlím, jak by se mohlo řešení sporu dostat do Lucemburku a z čeho dovozujete příslušnost litevských nebo maďarských soudů, napovíte?
Příslušnost soudů určuje unijní nařízení Brusel I bis, podle něhož se žaluje v zemi sídla žalovaného. Spor by tedy začal v Maďarsku (sídlo Euro Office) nebo v Lotyšsku (sídlo ONLYOFFICE). Cesta do Lucemburku vede přes institut předběžné otázky podle článku 267 Smlouvy o fungování EU. Pokud národní soud při řešení narazí na nejasný výklad evropské směrnice o ochraně softwaru v kontextu AGPL, obrátí se na Soudní dvůr EU, aby mu poskytl závazný výklad, jak má unijní právo aplikovat.
Rozhodnutí z Lucemburku by se stalo závazným pro celou EU a vytvořilo by precedens pro výklad open-source licencí na našem území. Tím by vznikl specifický evropský výklad, který by mohl jít proti zvyklostem v USA. Soudní dvůr by jasně stanovil hranice pro doplňující licenční podmínky a určil, co je na unijním trhu nevymahatelné, čímž by evropské právo v oblasti open-source fakticky osamostatnil od zbytku světa.
Chápu potřebu udělat fork. Ale když už to dělali, nemohli tomu forku, proboha, dát alespoň nějaký normální název?
Fakt je, že to na hodně lidí působí jako červený hadr, co že za krám jim to Brusel zase chce vnutit. A taky ten název je jak pro velkoobchod s kancelářskými potřebami. Fakt je nešťastný.
A presne pre toto nemam rad AGPL/GPL licencie a vlastne ich nik nechce moc pouzivat (na strane prevadzkovatela, alebo konzumenta).
Ono je to open sorce ale zas nie tak open source.
Opensource, že se můžeš podívat do kódu. Nesmíš ale dělat změny, a pokud jo, tak je nesmíš publikovat. Vícero produktů má takovou licenci, ale nevím o žádném, který by to tajili, dokud nedojde na lámání chleba.
16. 4. 2026, 20:15 editováno autorem komentáře
AGPL je naopak; zmeny mozes (nemusis) robit a ked ich robis, tak MUSIS publikovat, aj ked dany software nedistribuujes, ale spristupnujes tretim stranam na pouzivanie (typicky sietova sluzba). Na rozdiel od beznej GPL, kde musis publikovat zmeny len ak dany software aj distribuujes.
Ono to ma zauiimavy dopad, pokial si urobil zmenu, ktoru povodny autor nechce zaclenit do svojej open-source verzie (napriklad preto, ze podobnu funkcnost predava pod komercnou licenciou).
Nicméně pro tebe to končí publikováním té změny. Nepotřebuješ, aby ji začlenil, ne? Teoreticky EU nemusí dělat fork, jen vydat diff změn.
Ved presne to je pointa. Vtedy mas moznosti: 1) fork, ktory bude trackovat upstream nadalej 2) fork, ktory na upstream dalej kasle 3) vykaslat sa na to.
To nie je len o office; skus napriklad pridat do mattermostu podporu pre sso.
A hlavne je nakazliva, takze AGPL/GPL liencia nakazi nie len vsteko ostatne v danom projekte, ale aj vsetko co sa na nu pripaja cez siet. Prave pre to sa sukromny sektov vyhyba AGPL ako cert krizu.
Cože? Externí uživatele to nenakazí, pokud ovšem nejsou nedílnou součástí celku a tudíž pokusem tu AGPL obejít.
Jinak by muselo cokoliv co integruje s Nexcloudem být AGPL. Což není.
Krom toho platí opět stejná pravidla jako u GPL. Ty zdrojáky je třeba dát uživatelům. Ne veškeré veřejnosti. Takže interní použití je naprosto v pořádku. Ti interní uživatelé to teoreticky mohou sdílet dál, ale v pracovní smlouvě jim to lze zakázat.
Stále si myslím, že postavit to na LibreOffice a začít přispívat do vývoje LibreOffice On-line by bylo z dlouhodobého hlediska lepší řešení i přes větší peklo s formáty a zpětnou kompatibilitou.
To je klidně možné a připouštím, že jsem zdrojové kódy LibreOffice nikdy neviděl a necitím potřebu se na ně podívat. Zbytečná námaha a ztráta času. Jednak bych tomu nejspíš ani nerozumněl, neboť moje programátorské schopnosti začínají u Assembleru a končí u Céčka (nepočítám scriptování v Pythonu, Perlu...). Věnovat čas a usilí zkoumání v souvislostech ... ne díky. Prostě budu věřit, že tomu kódu rozumíte a máte pravdu. Nicméně u kterého dlouhodobého projektu při takové komplexnosti není kód bastl? Asi jich moc nebude.
ONLYOFFICE a Collabora Online mají odlišnou architekturu. ONLYOFFICE více využívá klienta, což může zlepšit škálovatelnost díky nižšímu zatížení serverů.
Jsem naprostý lajk, co se týče programováni Office a rozdílů mezi LibreOffice a OnlyOffice. I tak mi přijde, že použít OpenOffice a ohnout ho k obrazu svému a dále přispívat (penězy či kódem) do projektu OpenOffice, je mnohem lepší, jak používat OnlyOffice. Slyším o něm prvně.
Zde je rozdil v tom, ze LibreOffice (OpenOffice) bylo puvodne vyvijeno jako off-line software, ke kteremu bylo pozdeji doplnena on-line verze.
Collabora nebo OnlyOffice jsou primarne on-line nastroje, ke kterym byla az pozdeji pridana moznost off-line klienta.
Pokud tedy jde o office navazanej na cloud, prijde mi logicke vychazet spise z Collabora/OnlyOfice (resp. tedy EuroOffice).
Collabora Online/Office je především LibreOffice jako jádro a k němu už jen menší serverová a klientská část.
Rozumím tomu dobře, že kdyby se Euro-office přejmenoval zpět na OnlyOffice, tak by bylo po sporu?
Název Euro-office mi připadá problematický, protože to na mne dělá dojem že je to trucnázev. Opensource projekty by se takto jmenovat neměly, neb jsou celosvětové.
Nerozumíte tomu správně. Kdyby autoři Euro-Office udělali stejně pojmenovaný fork, tak by porušovali obchodní známky OnlyOffice.
Název Euro-Office je problematický proto, že porušuje původní autorskou licenci (odstraňuje název a logo OnlyOffice).
Autoři OnlyOffice zase porušili podmínky licence (AGPL), když svůj výtvor prezentovali jako AGPL SW, ačkoliv ve skutečnosti šlo o modifikovanou AGPL.
Ako uz pisali vyssie. Ruska propaganda v mnohych ludoch vybudovala odpor k EU. Castokrat len na zaklade emocii bez zjavneho dovodu.
17. 4. 2026, 08:48 editováno autorem komentáře
Možná. Ale v naprosté většině těch, co se vůči EU staví negativně, vypěstovala tento odpor sama EU. A důvody tohoto odporu jsou zcela racionální a reálné.
"se vůči EU staví negativně"
Tohle nechapu. Kdyz neco spatne udela cesky politik nikdo nerika jak je CR spatna a ze by mela zaniknout nebo se rozpadnout. Ze?
"vypěstovala tento odpor sama EU"
A vis odkud sly ty famy typu "nebudou se smet prodavat spatne zakrivene banany" a "kazda kobliha vlastni sacek"? Tyhle nesmysly budovaly odpor proti EU, ale minimalne to s koblihama pochazi od jednoho blbeho ceskeho urednika. S tim EU nemela vubec nic spolecneho. A tak dale.
Zakrivene babany je hezky priklad. Porad jsou lide (i tady v diskuzich) co tomu veri a budou to davat jako priklad proc je EU spatna.
Zakřivené banány je hezký příklad, který ukazuje, v čem se lidé jako vy domnívají, že tkví příčina negativního vztahu k EU. Jinými slovy, své oponenty podceňujete, asociujete si s celou skupinou nějaký názor, značně zjednodušený, až hloupý, a s ním pak polemizujete - protože je to jednodušší, než polemizovat se skutečnými argumenty. Váš myšlenkový pochod je velmi jednoduchý - nepřipouštíte si možnost, že byste se mohli mýlit, protože z nějakého důvodu máte zafixováno (výchova, škola, profese...), že omyl je spojený s hloupostí, nevzdělanosti, omezeností. Tudíž to, že máte pravdu, je pro vás v podstatě axiom (důsledek Dunning-Krugerova jevu). Pokud má někdo jiný názor, musí se tedy mýlit, a tedy to musí být hlupák. S hlupákem si asociujete hloupé názory a skutečné názory oponenta vás pak už vlastně ani nezajímají - i z toho důvodu, že se s nimi nedokážete argumentačně vypořádat. Proti křivým banánům se, přeci jen, argumentuje mnohem snadněji. Existuje spousta jiných, vážnějších témat, co se EU snaží prosazovat, ale vy nakonec vytáhnete "ty své" křivé banány, zcela mimo kontext. To je prostě symptomatické.
No hezka uvaha, ale ja se o koblihach a krivych bananech bavil s radkou zivych lidi, kteri mi tim argumentovali ze EU je 'zla a spatna'.
Takze tvoje sahodlouha uvaha je zalozena na chybne premise ("domnívají, že tkví příčina "), a tedy veskrze zbytecna.
Biktop: Ale jednu castecne pravdivou vetu jsi opravdu skoro napsal - (musim tam dat vypustek): "omyl je spojený s ... nevzdělanosti, ".
Vsichni, kteri mi tvrdili ze 'zla EU' zakazala moc krive banany, nemeli ani poneti, ze se ovoce tridi podle jakosti, ze to tak chteji sami pestitele i obchodnici, a ze lepsi supermarket v jejich okoli zamerne vybira vsechny banany stejne krive a stejne velke aby jim to hezky vypadalo v regale. O vsech techto aspektech nic nevedeli, a proto si nechali snadno nabulikovat ze EU zakazuje moc krive banany. Vubec nechapali ze tlak na jakekoliv kategorie, definice a zakony prichazi odspoda, a ne odshora od byrokratu.
Vyhlaska o zakrivenosti bananu mela uplne jiny smysl.
Ve skutecnosti slo o to, ze Francie se snazila dotovat "domaci" produkci bananu na vlastnim uzemi ve Francouzke guinei(coz je soucast EU) - o to chtela EU omezit.
Jako vedlejsi produkt teto snahy vznikla vyhlaska ktera deli banany podle kvality do trech kategorii.
PS: ta vyhlaska byla pitoma a az neni v platnosti.
Mozem ta ubezpecit, ze mnohych ludoch vybudoval odpor k EU vyjadrenia predstavitelov EU a politiky presadzovane EU. Rusom, ak by chceli k tomu "pomoct", zostalo jedine: nevyrusovat, v zmysle "Never interrupt your opponent while he is in the middle of making a mistake."
Já tomu asi nějak nerozumím. EU přece prosazuje přesně to, na čem se členské státy na půdě EU dohodly.
Vzpomínám si, jak třeba svého času Václav Klaus ml. říkal, jak je hrozné, co nám to ten Brusel diktuje. To jako český poslanec nemá představu, jak vypadá evropský legislativní proces, kdo všechno se k záměrům může vyjadřovat, to že každý stát může hlasovat, v důležitých věcech má i každý maličký státeček právo veta, a kde se hlasuje kvalifikovanou většinou, tak i poměrně malá menšina může cokoliv zablokovat? O jakém diktátu ten člověk (a spousta jemu podobných) mluví? Možná neví, o čem mluví. Nebo ví, ale lže, aby nahnal hlasy neinformovaných voličů.
> EU přece prosazuje přesně to, na čem se členské státy na půdě EU dohodly.
Alebo na com sa najvacsi hraci dohodli a ostatni, aby neboli "diktatori" alebo "narusali jednotu EU", tak su dotlaceni suhlasit.
Toto je sice stara parodia, ale... tak nejako triafa prilis blizko k ciernemu: https://www.youtube.com/watch?v=NN8X5UXNdPE
Politika je na každé úrovni, od obecního úřadu v Mrchojedech až po RB OSN, vždy uměním kompromisu a dohody.
Mimochodem, ti co kritizují "diktát z Brusele" většinou kritizují také údajnou neakceschopnost EU. Prý na rozdíl od USA, kde jsou mezinárodní vztahy řešeny čistě ve Washingtonu, často prohlášením prezidenta na jeho vlastní sociální síti. Nebo totalitní Číny, kde prostě rozhodne Vůdce - a opovažte se cokoliv namítat, tleskejte a koukejte do země! Ano, v EU se všechny státy dohadují, je to dlouhé, je to náročné, ale je to proto, aby se povedlo dojednat to, s čím jsou všichni happy, nebo alespoň nejsou unhappy. Pro koho to není dost dobré, může hledat štěstí jinde. EU neusiluje o vstup členů, nepřemlouvá, neprovádí vojenské anexe. Na členství se stojí pěkně dlouhá fronta, protože EU znamená prosperitu a bezpečnost.
Jojo, demokracie se lidem libi jen do te doby dokud vitezi ten jejich jediny spravny nazor. Jak zacnou byt v mensine, tak by hned svrhavali struktury a malovali nove hranice :)
Autor tak vlastně zastává názor, který zároveň vyvrací. Evropsky parlament je vyjimecny v tom, ze nema zakonodarnou moc a nemuze navrhovat zakony. Tady je jasny demokraticky deficit.
Kdyby ale Evropsky parlament zakonodarnou moc mel, tak by to byl krok zmerem k federelizaci a vedlo by to k oslabeni sily narodnich statu.
Stejne tak hlas nemce anebo francouze ma mensi vahu v Evpropskem parlamentu nez hlas cecha anebo slovaka.
Ti co EU kritizuji si moc dobre uvedomuji, ze resenim tech problemu by byla federalizace, ktere se oni sami brani.
Nie, pretoze nemaju licenciu na pouzivanie znacky OnlyOffice a podla licencie ju nikdy nikto nedostane
Licencia VGPLv3 umoznuje pridat vlastne body, ale nesme porusovat zakladne prava VGPLv3.
Tym ze pridali bod, v ktorom si vynucuju logo pre forky, a zaroven logo ma iny typ licencie a vyzaduju suhlas na pouzitie loga. Tak ten bod porusuju zakladne prava VGPLv3.
S toho dovodu ten bod je neplatny a nemoze byt sucastnou platnej rozsirenej licencie VGPLv3 pre dany projekt. Cize celok je licencia bez toho bodu.
Tym, ze EURO-Office nepouzil logo a dalsie veci vyplyvajuce z konkretneho bodu, nie je porusenim licencnych podmienok, na kolko ten konkretny bod porusuje zakladne prava VGPLv3.
OnlyOffice sa moze ohanat, ale je to pravne nevyhamatelne.
Zaverom: EURO-Office nepotrebuje riesit ich logo, pretoze fork nastal este v dobe, kedy mozu. Ak v buducnosti bude chciet OnlyOffice zmenit licencnu VGPLv3 na inu. Tak musia mat prava na vsetok kod. To je cely kod, vratane dobrovolnych prispievatelov. Ak maju 100% mozu zmenit. Ale to sa uz EURO-Office tykat nebude.
Podle sekce 7b a 7d AGPLv3 mají mít právo na obě podmínky, leč vzniká tak past jejich vzájemného sporu, což je jádro problému.
bod 10, ale nemoze rusit bod 7 tej istej licencie
to je uplne nelogicke, aby ti jeden bod licencie daval prava(zaviest restrikcie) a dalsi bod licencie tvrdi, ze zavedene restrikcie podla predchadzajuceho bodu su neplatne a netreba ich brat do uvahy
a toto je prave pripad kedy niekto nezavisly a teda asi sud musi rozhodnut, ze ktory bod tej licencie vlastne plati, ci ten ktory povodnemu autorovi dava pravo uplatnit restrikcie, alebo ten ktory forkacom dava pravo na tie restrikcie neprihliadat :)
o tom ci tie doplnene body o licenciach na ochranne znaky su pravne vymahatelne, alebo nie rozhodne sud
a to sa moze vliest pekne dlho a bude to stat tym autorom forku za to, ze budu riskovat, ze o par rokov im sud povie, ze licencia na onlyoffice je platna ako celok tak ako je uvedena v zdrojakoch projektu a teda nikto nema pravo urobit fork toho projektu a tymto vam prikazujeme eurooffice prestat vyvijat a sirit dalej :)
Ako som som spomenul, platny celok je bez bodu 7. Bod 7 je v rozporore AGPLv3 preto sa nezapocitava ako celku.. Preto OnlyOffice nemoze pravne vymahat aby fork mal ich logo a zaroven potrebuju suhlas.
To ze to logo odstranis, ale apomenies ze je to zalozene na OnlyOffice je uplne spravne. Bez porusenia licencnych podmienok.
to ci je nieco v rozpore s licenciou moze povedat s konecnou platnostou az sud, ani autor licencie nemoze tvrdit, ze nieco je alebo nieje v sulade s nou, lebo to, ze on napise nejaku licenciu neznamena, ze ju dokaze spravne interpretovat vramci platnych zakonov
to, ze nieco tvrdi FSF je absolutne nepodstatne, to je ich pravny nazor proti pravnemu nazoru firmy stojacej za onlyoffice. kto ma z nich pravdu moze rozhodnut len sud ak sa teda navzajom nedohodnu na rovnakej interpretacii a to sa asi nedohodnu a ta firma nema co stratit lebo ak by uznala, ze tie jej dodatocne body neplatia tak fork bude legalny a jej to uskodi, tak preco by to nehnala k sudu? minimalne tym na dost dlhu dobu skomplikuje tomu forku zivot kedze tazsie sa im budu ziskavat peniaze na vyvoj a aj keby nakoniec ta firma prehrala tak by na tom nebola horsie ako keby sama hned uznala, ze ten fork je legalny
Dopadne to jako "pomazankove maslo" a "sojove mleko", ktere maslo/mleko neni takze se tak nesmi oznacovat.
Volba AGPLv3 a prilepku znaci, ze byl umysl pouzit AGPLv3 a to ma tudiz prevahu, tj. plati vyklad podle FSF a EuroOffice, prilepky jsou neplatne kvuli tomu ze je tak definuje AGPLv3.
Jiny pripad by byl, kdyby OnlyOffice vydalo sw pod licenci OOXX, ktera nema nazev (natoz text) zamenitelny s jakoukoliv verejnou svobodnou licenci.
Soud je zbytecny - kazdemu je jasny jak to dopadne. Jinak to ani dopadnout totiz nemuze. Tohle vi i OO a proto to k soudu nezene a jen kope kolem sebe.
no ked si to povedal ty, ze je jasne ako to dopadne tak to tak urcite bude :) lebo ved ty presne vies ako rozhodnu sudy, lebo ved kazdemu to je jasne :)
no kazdemu bolo jasne, ze oj simpson manzelku a jej milenca zabil, no len sud rozhodol trochu inak :)
pripadov keby kazdemu bolo jasne ako to dopadne a ono to dopadlo uplne opacne je plno a aj ty dobre vies, ze nikdy dopredu sa neda vediet ako rozhodne sud, len sa tvaris, ze kazdemu je to jasne, lebo ty si prajes aby to tak bolo. v tomto pripade preto, ze ten rusofob v tebe proste z principu chce aby ta firma s napojenim na rusko nemala pravdu :)
V OnlyOffice jedou už na placenou podporu. Nahlásil jsem chybu v aplikaci pro Android. Napsali mě, že nejsem platící uživatel ať se obrátím na komunitni forum. Nicméně me osobně nezajima národnost. To je pro mne nekonečně nepodstatné. Důležitější je použitelnost funkčnost. A pro uživatele Linuxu, že dělají i pro Linux.
Před cca 2ma lety jsem OnlyOffice zkoušel s dost smíšenými pocity, a ani kdyby nebyl ruský bych jej nedoporučil. V online verzi (v Nextcloud), jakštakš fungoval, ale několikrát se stalo že zmizel obsah dokumentu (nic nestandardního jsem nepozoroval, prostě se "vyprázdnil" a nešel vrátit). Desktopová verze fungovala, ale jejich deklarovaná kompatibilita s MS formátem byla možná ještě horší než u Libreoffice. Tabulky neuměly tak základní věc jako je změna šířky více sloupců najednou. Reportoval jsem jim několik bugů (mimo jiné i tu šířku sloupců) - reagovali strašně pomalu, slibovali ale neplnili ...
Přešel jsem na Libreoffice (desktop) a CODE (Nextcloud) a i když CODE má taky své mouchy, funguje velmi slišně. A hlavně - nemaže obsah dokumentů :)
Takže Onlyoffice nebrat tak jako tak.
Btw, jestli EuroOffice je nová "značka", každý markeťák vám řekne že negativní reklama neexistuje. Takže jestli bugy opraví (možná už jsou - pak už jsem jej nezkoušel), má EO velmi dobrou šanci (oproti Libreoffice měl OO čistší UX).
Nesouhlasim. Testuji ten balik tak jednou rocne cca 10 let a hlasim vyvojarum bugy ci namety na zlepseni a kde jsem zaznamenal problem byl rtf, kde se slova sama zacernovala a paradoxne pri resave dokumnetu z docx na odt se zase po znovuotevreni text zobrazuje s rameckem. S docx jsem nezaznamenal jediny problem v beznem textu. Paradoxne tak ma Only vetsi potize s odt nez s MS formatem.
Je tedy treba rozlisit docx open xml a docx word format - to vite neni docx jako docx - klasickej MS bordel, ignorance a arogance ..
17. 4. 2026, 20:15 editováno autorem komentáře
Jeste se taky mohli zkusit domluvit s nemeckym SoftMaker.
Ze nechteli vychazet z LO se nedivim - OnlyOffice je udelany mnohem lepe i kdyz ma casto jiste mouchy se samovolnymi zmenami zobrazeni po znovuotevreni dokumentu a nejak mi tam nelze nastavit vychozi format dokumentu, abych to nemusel porad znovu pred psanim delat rucne - neprisel jsem na to.
Nesnasim tu hovadinu s odstupem radku 1,15 a dodatecnym prostorem 0,35 - bohuzel tuhle kravinu okopcili od MSO vsechny kanclpakly.
17. 4. 2026, 08:03 editováno autorem komentáře
Dlouho mi vrtalo hlavou co mi přístup s logy připomíná... V EU je zakázáno vyhlašovat armádní tendry s omezením dodavatelů na tuzemské dodavatele. V Německu ty vyřešili šalamounsky. V podmínkách tendrů není omezení na původ dodavatele, ale dodavatel musí mít jakýsi certifikát. Ale ten certifikát mohou dostat mít jen německé firmy. Že by se v OnlyOffice inspirovali?
Neuvědomujete si strategickou důležitost a důsledky, tedy stavíte výrobce plavek a slunečníků na stejnou úroveň, jako zbrojní průmysl, tedy schopnost země vlastními silami (plnou kontrolou) vyvinout a vyrobit klíčové technologie. Je to stejné jako stavět AMD na úroveň Intel – nelze, protože Intel je strategickým dodavatelem USA obranných systémů.
V praxi to v Německu funguje tak, že německá firma přebírá úlohu hlavního dodavatele s veškerou odpovědností i za subdodavatele, kteří v projektu figurují. Např.: mobilní PVO krátkého dosahu (SHORAD) zajišťují dodavatelé z mnoha zemí, jmenovitě Francie, Itálie, Nizozemí, Švýcarsko a Velká Británie, kteří se podílí na výrobním a logistickém řetězci. Bundeswehr přebere Skyranger 30 na podvozku Boxer, přičemž 30 mm programovatelná munice byla vyrobena ve Švýcarsku, Itálii, nebo VB (dle typu munice např.: 6P BAE), systém řízení palby Leonardo, přehledový radar je z velké části dílem Itálie, řízené střely pochází z větší části z Francie (MBDA – to jest na výrobě se podílí více zemí) atd. Aby to celé střílelo, tak stabilizace 30 mm se vyrábí ve Švýcarsku, laserový dálkoměr elektrooptického systémy dodává Švédsko.
Trochu do toho hází vidle gigant Rheinmetall, který působí po celé Evropě, čili se není vlastně čemu divit, když přehledový radar vyrobili v Itálii (Rheinmetall Italia) ve spolupráci s Leonardo. Fakt ne, zrovna v současné situace je upřednostnění a podpora vlastních dodavatelů naprosto klíčová a dobře činí.
"schopnost země vlastními silami (plnou kontrolou) vyvinout a vyrobit klíčové technologie." Ano já tento přístup naprosto chápu a souhlasím s ním. Ale pravidla EU tento přístup v duchu společného trhu výslovně zakazují. Respektive úlohu kontroly přesouvají do kolektivních rukou společenství států. Ale možná jsem podlehl dezinfu o zákazu zákazu omezení zahraničních subjektů byť v rámci EU pro armádní dodávky?
Vámi popisovaný postup jen obchází obcházení zákazu.
Ale šlo mi spíš o popsání kocourkovského principu. Nemůžeš být občanem když nebudeš mít byt, ale byt si může koupit jen občan.
19. 4. 2026, 13:31 editováno autorem komentáře
Obrana státu nepodléhá pravidlům volného trhu a bez omezení zahraničních subjektů, protože logicky ne všechno se v daném státě vyrábí. Omezení vyplývají čistě z bezpečnostních důvodů a zájmům státu, v praxi to znamená, že i kritický systém jako radar může dodat přímo USA či dalších zemí NATO a nikdo se nebude cítit ohrožen (v případě dodavatelů z NATO jde o ekonomické otázky a úpravy na míru pro Německo - čistě pragmatická a praktická volba) Nicméně pokud byste chtěl zbraňový systém od dodavatelů mimo NATO, potom přichází na řadu certifikace a grant výrobce (praxe je taková, že začne licenční výroba). Logické, protože si představte, že by klíčový zbraňový systém selhal, kompromitoval ostatní systémy NATO nebo byl obejít díky znalostem systému, případně byste získal „ošizené“ verze například víceúčelové střely RBS15 (Švédsko) pro korvety třídy Braunschweig nezajišťuje výrobce Saab, nýbrž Diehl Defense.
Ano praktickou stránku věci chápu a naprosto s ní souzním. Ale jde mi o legislativu. Žijeme v prostředí ve kterém formální záležitosti stále častěji ignorují nebo jdou i přímo smyslu ke kterému se vztahují. Je zřejmé, že v problematice se orientujete mnohem lépe než já a proto bych se rád zeptal na pravdivost těchto mnou navnímaných informací. Zda ani u armádních zakázek nesmí být z tendrů vyřazeny firmy ze států EU na základě státní příslušnosti. A zda opravdu je v těchto tendrech vyžadován certifikát, který může být udělen jen německé společnosti?
Ano i ne, jakkoliv to z ní divně, existují pravidla. Pro samostatnou jednotku např.: boty, uniforma, puškohled, granát, 9 mm pistole (které jim bude dodávat ČZUB), 30 mm munice … žádnou certifikaci nepotřebujete a vyhrát soutěž může prakticky kdokoliv, kdo splní všechny stanovené požadavky a normy. V okamžiku, kdy poptávaný systém tvoří součást integrálního celku, bez certifikátu a prověrek se neobejdete. Jinými slovy, pokud si na svou fregatu chcete pořídit např.: doplňkový CUAS (systém obrany proti dronům definovaný standardem NATO C-UAS AEDP-4869), bez certifikovaného integrátora neobejdete.
Promiňte, ale otázka zněly jinam než mířily odpovědi. Otázky.:
1. Opravdu jsou v EU pravidla zakazující restrikce na zem dodavatele byť je z EU vztahující se i na armádní zakázky?
2. Opravdu jsou v Německu v armádních tendrech požadovány certifikáty obsahující restrikce na pouze německý původ tam kde jsou požadovány?
Odpověď byla: Certifikáty jsou potřeba na tohle a tohle a nejsou potřeba na tohle a tohle.
Office reseni je vicero. Ja se Euro-Office vyhnu, protoze neni jasne jestli zacali legalne, nebo kradezi.
OO tym zverejnil zdrojaky, skoro kompletni, pod AGPLv3. (Vysvetluji, ze AGPLv3 umoznuje dodatky. To neumim posoudit.) Nevim, proc dali k dispozici zdrojaky a proc licenci nenazvali AGPLv3-OO. Pro kauzu EO to nevidim jako dulezite.
Nicmene, povazuji za dulezite licenci samotnou a ne to, co je v jejim nadpisu.
EO tym vzal zdrojaky, neco z nich vykostil a chysta se vysledek produkovat v rozporu s licenci puvodni OO. Jejich argument je, v nadpisu licence bylo AGPLv3. To si snad delaji srandu?! Kdyz se jim licence nelibila, meli to nechat byt. A treba se dat do LibreOffice.
Jelikoz EO jednali v rozporu s licenci, vidim to, co udelali jako minimalne neeticke, kdyby dodrzovani SW licenci bylo nekde v zakonech, tak nelegalni, a reci obycejneho cloveka kradez. Proste softwarove piratstvi.
18. 4. 2026, 10:59 editováno autorem komentáře
Nemohli to nechat být. Pokud se někdo zaštituje FSF licencí, tak nemůže dát zdrojáky jen k prohlížení a ne editaci. Jiná situace by byla, kdyby OnlyOffice nepoužil licenci od Free Software Foundation, viz např Unreal herní engine. Dodatek k licenci od FSF nemůže zrušit základní princip licence.
18. 4. 2026, 11:05 editováno autorem komentáře
ale ved ta licencia umoznuje si dat vlastne dodatky a konkretne presne sa tam pise, ze moze byt jednym z dodatkov, ze musi byt zverejneny povodny autor a dalsim bodom ktory ta licencia umoznuje je, ze dodatocnym bodom moze byt, ze autor moze zakazat inym pouzivat jeho ochranne znamky
no a kedze ta licencia umoznuje oba tie 2 body ako dodatocne podmienky licencie tak ked ich niekto vyuzije oba naraz tak to je tak ako tvrdi onlyoffice, ze nikto nemoze spravit legalny fork lebo to licencia neumoznuje
to je skor potom otazka na autorov licencie, ze preco napisali tu licenciu tak hlupo ako ju napisali, ze umoznili spravit to co spravilo onlyoffice
Co tak zapojit trocha svoji hlavu do uvazovani.
OO veme licenci AGPLv3
v souladu s licenci prida: pridavek1 (ktery je v rozporu s licenci)
OO vyda kod pod AGPLv3-OO
v tomto stavu porad plati, ze do teto licence jde pridavat prilepky
EO vezme OO kod s jejich licenci
v souladu s licenci prida pridavek2: rusici pridavky1 (ktery je v rozporu s licenci)
EO vyda kod tedy pod AGPLv3-OO-EO
ktera je defakto po aplikovani squashingu (svete div se): AGPLv3
Pokud melo OO pravo pridat prilepky odporujici AGPLv3, ma EO stejne pravo pridat sve prilepky odporujici AGPLv3-OO.
Aby tohle nefungovalo, tak by ten puvodni pridavek1 od OO musel obsahovat i bod:
- clanky x/y nelze zrusit pridavkem
A to uz tam jaksi neni.
v souladu s licenci prida: pridavek1 (ktery je v rozporu s licenci)
ako moze byt v rozpore s licenciou ked priamo v tej licencii sa pise, ze je mozne presne ten pridavok pridat
> Aby tohle nefungovalo, tak by ten puvodni pridavek1 od OO musel obsahovat i bod:
- clanky x/y nelze zrusit pridavkem
To tam nejenže není, ale ani nesmí být. Bod 7 taxativně vyjmenovává možná omezení.
Naopak tam je bod 10, který jasně říká, že nelze omezit práva daná licencí.
Celý spor bude o tom, jestli je 10 silnější než 7, když jde o základní práva z 5. A to zejména díky sekci 2, která říká:
"All rights granted under this License are granted for the term of copyright on the Program, and are irrevocable provided the stated conditions are met. "
cela ta licencia je napisala uplne zle, kedze bod 7 vymenovava obmedzenia ktore je mozne k tej licencii pripojit a zaroven bod 10 tie obmedzenia ktore povoluje bod 7 rusi :)
OO predsa uplatnili len presne tie obmedzenia ktore povoluje uplatnit priamo ta licencia, tak ako to moze dalsim bodom licencia negovat
to, ze autor agplv3 nepocital s tym, ze niekto si z tych ponukanych dodatocnych obmedzeni vyberie taku kombinaciu ktora znemozni forkovat ten "opensource" to je uz snad problem autora licencie, ze si neuvedomil co kombinacia jednotlivych dodatocnych obmedzeni ktore sam navrhol, ze je mozne pouzit sposobi
Já bych právě řekl, že bod 10 ruší všechna omezení vyjma těch v souladu s bodem 7. Jak jsem psal, tohle bude vždy závislé na konkrétní jurisdikci a na tom, zda je předpoklad vnitřní nespornosti dokumentu postaven nad dílčím zněním. Proto se budou lišit i soudní závěry. Takže souhlasím, že AGPLv3 je zmetek a měl by být zavrhnut kompletně.
20. 4. 2026, 13:03 editováno autorem komentáře