Názory k článku Onyx Boox Mira: e-ink na počítačovém monitoru šetří programátorovi oči
-
Ano, to je výborný nápad. Nemám doma zrovna kvalitní kamerovadlo natož se stativem, ale z každého módu jsem příklad natočil, snad bude stačit, k dispozici je na Dropboxu:
https://www.dropbox.com/scl/fo/b7pw00qjahxwgbudw8dq7/h?dl=0&rlkey=xjvgo7g6e19o21y14sxmenr4q
Naštěstí na youtube je v dnešní době k mání již několik videí s mnohem větší kvalitou, takže si představu jistě udělat lze.
-
Jan HrachStříbrný podporovatelNabízím další myšlenku k tématu počítač a oči, nesouvisející se světlem: pojďme si pro práci na blízko (počítač, čtení, pájení) vyrobit brýle, které věci zobrazují dál než ve skutečnosti jsou, a tím to nebude pro oči práce na blízko, která unavuje, nebo se dokonce říká, že je nezdravá. K tomu je potřeba vyřešit dvě věci:
1) samotnou ohniskovou vzdálenost, řeší se spojkama, krátkozrací si prostě od síly čoček odečtou 1D až 1.5D a tím jsme posunuli focus z nekonečna řádově na metr.
2) fúzní konvergenci (při koukání na blízko potřebujeme aby oči „šly k sobě“). To se dělá prismatickou korekcí, ale my to můžeme snadno ohackovat pomocí induced prism (pozorování že posunutá čočka jde aproximovat jako neposunutá čočka + prism). Posuneme si středy čoček, pro rozptylky (krátkozrakost) směrem od nosu ven, jednoduše zvětšením mezizornicové vzdálenosti (IPD) v objednávce. Realizovatelné je zvětšení třeba o 10mm, pokud čočkám po kroku 1 zbylo třeba -2D tak je to podle vzorečku na wikipedii displacement 2cm v metrové vzdálenosti. My bychom pro „skutečné nekonečno“ chtěli displacement rovný originální IPD, ale taková korekce je dost brutální a nejde tímto jednoduchým posunutím typicky realizovat a stejně to nechcete, 2-3Δ mi přijdou dostatečné.
Poznámka k realizaci: pokud po vás chtějí za brýle víc než litr a nejsou to nějaké kosmické brýle tak je to nejspíš scam (tj. všechny kamenné optiky). Brýle se objednávají na https://www.optiscont.cz/ (mám já, nejvíc lowcost za 440 Kč) či https://www.zennioptical.com/ (má kamarád, fancy samozatmavovací čočky, ~$50), kamarád měl předtím dokonce z Ali, ale to se blbě doporučuje, protože je tam víc sellerů a jak na to chcete dělat dlouhodobé odkazy.
Poznámka k realizaci 2: můj předchozí oční lékař nerozuměl fyzice a bodu 1, mám normálně na jednom oku -4D a na druhém -2D a chtěl mi dát na blízko -2D a -1D, což by způsobilo ohniska v různých vzdálenostech; optička (tehdy ještě v kamenné optice) mi "na blízko" chtěla měřit IPD když se koukám na blízko (je menší protože jdou oči k sobě) a s tou brýle vyrobit (s odůvodněním abych koukal středem čočky a tím měl tipuju nejmenší chromatickou aberaci, kterou teda při hodnotách uvedených v tomto komentáři vůbec nevidím). Online optiky se neptají, maximálně nechte poznámku "ano, IPD fakt takhle velkou, vím co dělám, snažím se udělat induced prism".
Osobně to používám už přes 5 let, na počítač to méně unavuje oči a na ještě bližší práci (čtení, osazování plošných spojů) je to úplně úžasné.
-
Zaostrenie "na nekonecno" pomoze od inej unavy oci ako zrusenie podsvietenia, co riesi clanok.
Kazdopadne u mna unava suvisi prave s posvietenim. Vsade mam nastavene minimum a chcel by som este menej. Teda pri zachovani farieb. Skusal som upravit farby - teda vsetko stmavit na urovni vystupu - ale to az tak nepomaha a vyzera to hrozne.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
Errata (píšu to na nejvyšší pozici ve vlákně): dostal se ke mně e-mail od rozhořčeného optika, který zjednodušeně řečeno popisuje, že pokud si udělám na blízko tyto brýle, tak mi oči zakrní. Relevantní citace:
Autor si asi někde přečetl , že nejpřirozenější postavení očí rovné ( to se děje při pohledu do nekonečna ). [...] No člověk by viděl, ale navodí si praralýzu očí. Okohybné svaly se dostanou do nerovnováhy ( mohlo by se navodit šilhání ) díky posunutí středu a odstraněním přirozené akomodace muže dojít ke svalové křeči a zvýšení zátěže zrakového systému tzv. astenopickým potížím zahrnují pálení a slzení očí, zčervenání očí, rozmazané případně i dvojité vidění, zvýšenou únavu, bolesti hlavy, nevolnosti. Z praxe vím , že rozcentrování či zcentrování čoček v brýlích ( třeba chyba při zábrusu) zdravých lidí vede při nošení k navození nerovnováhy svalů. [...] Celý bod dvě mě připadá jako by někdo vyslovil teorii , že nepříjemným projevům bolesti svalů při sportu se předejde tím , že si lehneme do postele uvolníte se a sport bude sledovat jen v TV. [...] Pokud je člověk do 40 let je nesmysl aby nenechal oči pracovat ( akomodovat ) . Po 40 přirozeně potřebuje korekci na blízko či střední vzdálenost ale je nesmysl si dát očí " do dlahy". Podle mě by to před 40 tkou uspíšilo ochabnutí svalu a dřívější nástup presbiopie.
Osobně jsem tuto situaci již dříve studoval a zjistil jsem, že se optici a oční lékaři dělí na dva tábory, jeden chce korigovat dokonale a druhý chce aby „oko pracovalo“ a nezakrnělo. Oba přístupy zní jistým způsobem logicky a neviděl jsem zatím výzkumy, které by jednoznačně ukazovaly pravdu na jedné nebo na druhé straně (upřímně, zase jsem je nehledal nějak moc intenzivně).
Moje reakce na uvedené (neposílám to přímo jemu, tak nevím jak moc se to k němu dostane a kam diskuze přes proxy povede, navíc narážíme na nekompatibilní žargon, kdy já píšu komentář slovníkem programátora):
Mají tyto problémy lidé, kteří dlouhodobě do nekonečna koukají přirozeně? Proč ne? Opticky je to totéž - uznávám, že až na chvilky, kdy a) člověk s „mými brýlemi“ zvedne zrak od monitoru a podívá se do dálky, b) třeba ten zemědělec či řidič co kouká trvale do dálky občas taky koukne na něco blízko.
Řeší se vliv na okohybné svaly, sval ovládající čočku atd., ale koukat celý den na blízko bude namáhání zase jiným způsobem. Druhý tábor zase tvrdí, že dlouhodobým koukáním na blízko se oko přizpůsobí a navodíte si/zhoršíte si krátkozrakost.
Jako kompromis bych navrhoval ty „moje brýle“ prostě občas sundavat.
Tak jenom tohle zvažte a omlouvám se že to nebyl disclaimer už v prvním komentáři.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
To znamená že s tím ostřením na blízko už přesně tohle děláš. A případné „ohnutí paprsků k ose“ se udělá u spojek naopak snížením IPD, ale u takto malých hodnot to nebude moc znatelné, takže buď se na to vykašlat nebo zkusit čočky se skutečnou prisamtickou korekcí (to Zenni je dělá za $10 příplatek, ale nemám s tím žádné zkušenosti).
-
můj předchozí oční lékař nerozuměl fyzice a bodu 1, mám normálně na jednom oku -4D a na druhém -2D a chtěl mi dát na blízko -2D a -1D, což by způsobilo ohniska v různých vzdálenostech
To nemusí být způsobené tím, že nerozumí fyzice. Já mám třeba na levém oku asi -0.5D a na pravém -2.5D a teprve někdy v 25 letech se mi podařilo narazit na oční lékařku, která mi takhle opravdu napsala předpis. Do té doby všichni zjistili tyhle hodnoty a pak mi na obě oči napsali -1.5D nebo aspoň -1D/-2D, protože panovala víra, že tak se to má dělat a že moc velký (nebo dokonce jakýkoli) rozdíl je špatně. I tak mne upozorňovala, že bych v těch brýlích neměl chodit po ulici, protože to narušuje prostorové vnímání.
-
Mne nastastie ocni lekari pisali to, co namerali, mal som >3D rozdiel od malicka a vzdy sa len uistili, ze mi ten rozdiel nevadi. Mozog si obraz z oboch oci prisposobi, alebo v hranicnych situaciach preferuje obraz z jedneho oka a z druheho len doplnkovu informaciu o pribliznej hlbke resp. paralaxe.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
Pokud vím tak poslední (cca. od 2005) vědecký konsenzus je, že tyhle nedostatečné korekce u dětí naopak vadu ještě zhoršují, protože krátkozrakost je ve většině případů způsobená příliš protáhlým okem (tj. ne příliš silnou čočkou což jsem si předtím myslel) a růst oka v dětství je regulován (zastaven) promítáním ostrých silně osvětlených tvarů. Když uděláte korekci moc malou, tak nejsou ostré a oko roste dál.
Jinak k uvedenému mě napadají dva důvody:
- aby měl chybu stejnou jako bez brýlí, někteří lékaři to odůvodňují doslova „nebudeme korigovat dokonale, aby se nestal na brýlích závislý“
- aby neměl jeden obraz menší než druhý (rozptylka před okem zmenšuje)
Ad. 1 možná to dává trochu smysl, pokud nemáte vadu tak pokročilou, že bez brýlí nevidíte tak ani tak. Ad. 2 já s tím problém vůbec nemám, okamžitě se to zkoriguje softwarově.
12. 10. 2022, 01:26 editováno autorem komentáře
-
poslední (cca. od 2005) vědecký konsenzus
No jo, ale to už mi bylo 31. :-)
aby neměl jeden obraz menší než druhý ... s tím problém vůbec nemám, okamžitě se to zkoriguje softwarově
Zkorigují se i horší věci. Někde jsem narazil na zmínku o experimentu na tohle téma, které si může vyzkoušet kdokoli, kdo nosí brýle: nalepit na jedno sklo kousíček papíru. Ze začátku je to nesnesitelné, ale za pár dnů už člověk neví, že ho tam má. Podobné je to prý, když se udělá na čočce prasklina. Uvádí se dokonce pokus, kdy se na oči nasadila optika s převracejícími hranoly a po pár týdnech se tomu mozek přizpůsobil a viděl normálně - a po jejich odstranění zase dočasně naopak převráceně. A viděl jsem i zmínku, že stačí i pár dnů. (Je to tam jako reakce na komentář 606 o kousek výš.)
-
Ja mám s korekcí zkušenost u uší. Stačil asi týden používání částečně rozbitých sluchátek (zvuk do jednoho ucha slabší). Když jsem pak přešel na nová, slyšel jsem zvuk v tom uchu naopak silněji. Řekl jsem si, že je to poněkud invazivní (očekávám dopad na vnímání prostoru, než se to vrátí zpět), a od té doby podobně rozbitá sluchátka ideálně vůbec nepoužívám.
-
Ja mám -2D a -6D a žiadny očný lekár s tým, za tých cca. 45 rokov čo nosím okuliare, problém nemal. Vždy do predpisu napísali to čo nemeral. S priestorovým videním (s okuliarmi) problém nemám.
Bez okuliarov som v podstate len v "rozmazanom 2D móde", čo mi v detstve zabránilo realizovať akékoľvek športy, kde je priestorové videnie dôležité a okuliare sa z bezpečnostných dôvodov (vtedy sa používali ešte sklenené šošovky), nosiť nedajú. Kontaktné šošovky neboli bežne dostupné a ani dnes ich na očiach neznesiem. Skončil som pri turistike. :-) -
Sice jdu pozdě, ale stejně to raději napíšu. Mám problém s díváním se do monitoru. Jenže ta únava není dána tím, na jakou vzdálenost se dívám. Je dána tím, že za monitorem mám zeď. Dokud jsem seděl v open space, tak mě oči nebolely. Doma mě ale bolely dost.
Očařka mi vysvětlila, že v oku máme řadu svalů, které při běžné činnosti pracují, posilují se a je to v pohodě. Chvíli se dívám na monitor, chvíli na kolegu, chvíli do dálky atd. Oči přeostřují a svaly pracují. Jenže doma mám monitor i zeď cca 80 cm před sebou a klidně celou hodinu mé oko nepřeostří. Oční svaly leniví, oči bolí a mám problém s čtením na blízko.
Stačí si párkrát za hodinu zacvičit - prostě se podívat za sebe na andulky, z okna, pod stůl na kočku. Funguje to, oči tolik nebolí (a když ano, tak pomůžou umělé slzy) a hlavně zase přečtu i to nejmenší písmo na obalu potravin. A to jsem se bál, že jsem si zkazil oči a budu potřebovat brýle na blízko. Nepotřebuji, zatím ještě ne. Tahle "oční gymnastika" mi dnes přijde důležitější než vzdálenost od monitoru, intenzita světla apod.
-
Tu situaci s e-ink monitory vůbec nechápu. Už roky používám k notebooku při cestování tenký 15" palcový LCD panel (teď už bych bral 16" +view), bezproblémová softwarová podpora, cena okolo 6.000. Naprostá spokojenost.
A technologie e-ink by měla být (a byla tak propagovaná) jako mnohem levnější řešení než LCD s určitými omezeními (a málo výhodami), takže bych očekával, že bude k dispozici analog toho LCD a za ještě nižší cenu, místo toho to nabízejí za naprosto přepálené ceny. Škoda.
-
1, E-ink se mene vyrabi nez LCD, coz zvysuje cenu (nejsou uspory z rozsahu).
2, E-ink vyrabi mene firem, mensi konkurence, takze cena neklesa.
3, E-ink se vyrabi kratsi dobu, tedy vyrobni linky nejsou optimalizovane a zaplacene, takze vyssi cena.A to vse aniz bychom vubec zacali hodnotit opravdovou narocnost vyroby vuci LCD.
Nevzpominam si ze by nekde nekdo propagoval ze e-ink je levnejsi nez LCD. Vyhody jsou v trvalem zobrazeni i bez dodavani energie, takze mozna to byly mysleny jako uspory v tomhle ohledu. Viz treba e-inkove cedulky ceny zbozi v nekterych obchodech. Misto aby vsude tahali kabely s elektrinou nebo resili soustavne vymeny baterii, tak jen nasazi cedulky s e-ink displejem.
-
"Měl jsem možnost otestovat podobné zařízení od společnosti Waveshare, zde však byla situace podobná jako u čtečky Pocketbook. "
Tohle úplně nechápu. Waveshare monitor by měl být úplně stejný typ zařízení jako Onyx boox Mira. Má mít HDMI rozhraní, režimy zobrazování jako Mira. V čem přesně byl tedy problém? -
Aha, omlouvám se za nepřesnost, dříve jsem testoval typ Waveshare 10.3" s tzv. flexibilním e-ink displejem, tento zobrazoval text podobně jako má současná čtečka a práce byla opravdu na hranici reálné použitelnosti. Nyní vidím, že Waveshare nabízí již typ e-paper monitor, který by měl mít podobné parametry jako Mira. Pokud někdo ze čtenářů vlastní některý z těchto nových modelů, budu moc vděčný za recenzi.
-
Na jaře jsem si pořídil Onyx Boox Lumi 1 - je také 13.3", ale je to dotykový tablet s perem. verze 1 - na rozdíl od 2 - má microHDMI vstup a umí se také chovat jako externí monitor. Cenově byl lehce nad 20 000.
Moc pěkně se na to dívá, ale:
1) Kdysi mi optik vysvětloval, že to nejhorší u displejů jakéhokoliv druhu není ani tak, že to svítí, jako neměnná vzdálenost ostření. Vysvětloval to tím, že svaly, které drží čočku, jsou stále stejně napnuté, což způsobuje "křeč" podobně, jako když zkusíte pár hodin vydržet v podřepu. Proto pomocí není jiný typ monitoru, ale pravidelně přeostřovat - koukat se z okna, na věci kolem sebe v jiné vzdálenosti apod. Závisláci odbíhající od práce na monitoru koukáním na mobil, který je blíž, svým očím pomáhají...Jinak je také prý špatné to, že to bliká (rychle se měnící obraz u videa apod.), což člověka podvědomě nutí se soustředit a proto málo mrká. Malá frekvence mrkání vysušuje oko, což způsobuje problémy. Tady jsou e-inky už opravdu pomocí.
2) Zkoušel jsem na tom dělat v Netbeans a absence barevného zvýraznění syntaxe je fakt velká bariera. Osobně bych na E-inkový monitor počkal. Boox loni uvedl 16barevný e-inkový tablet. Vypadá to nadějně, ale musí se to začít víc vyrábět, aby klesla cena. Vícebarevný e-ink už určitě bude stát za to.
3) E-ink má sice parádní rozlišení, je to fakt blízko papíru, ale pokud bych nastavoval nižší rozlišení, použil bych přesných 50 %. Tedy místo 1024x768 raději 1100x825, aby se obraz nemusel rozmazávat přes okraj pixelu... To ovšem poněkud nelogicky popírá jednu z největších výhod e-inku. Raději bych nechal nativní rozlišení a zvětšil si velikost písma a rámečků v GUI...
Pro zájemce o to, jak vypadají ty různé režimy překreslování doporučuji pohledat na YT. Je tam toho dost. Obecně ten nejpomalejší režim velmi pečlivě překresluje - tedy problikává z černé na bílou a zpět, aby se všechny pigmentové kuličky správně přeskupily. Na video je to zcela nepopužitelné, uvidíte jen bíločerné záblesky. U textu je to nejlepší, na monitoru nezůstávají žádné artefakty/duchy, vše se překreslí. Co se týče dalších režimů, tak ten nejrychlejší vůbec "neproblikává", prostě jediným pulze nechává obrazovku překreslit, což technologii nestačí a vypadá to, jako když se kreslí přes sebe. Obraz zůstává sice světlejší, ale docela výrazně i když už měl být pryč. Režimy mezi tím jsou jen jiná míra intenzity překreslování-nepřekreslování. Jsou docela dobře použitelné třeba na rolování na webové stránce, ale na video to fakt není nic moc, byť je to použitelné.
-
O typu Onyx Boox Lumi jsem také uvažoval, jeho primární určení je tablet nebo čtečka s velikým displejem, raději jsem si počkal na zařízení, se kterým se počítá přímo jako s monitorem. Ano, absence zvýraznění syntaxe je samozřejmě omezující, proto při programování nevyužívám textový, ale tzv. rychlý mód, kde alespoň vidím odstíny šedi.
Ideální je od práce si alespoň na chvíli odskočit, s tím plně souhlasím - u mě není problém (ráno řeším účetnictví a dotazy zákazníků, mezitím si skočím ke koním, uvařím atd., takže oko zaostřuje stále v jiné vzdálenosti). Pro unavené oči také výborně, alespoň u mě, funguje trik od očního lékaře, lehnu si s otevřenýma očima a zakryji je dlaněmi, je potřeba vidět jen temnotu. Stačí deset, dvacet minut a oči jsou hnedle osvěženy, paráda.
He, he, zasmál jsem se u těch závisláků, to mě nenapadlo, můj tlačítkový telefon k tomu holt vhodný není.
-
Jde to pomalu. Za studií jsem četl o první eink čtečce. Po dlouhé době jsem si jednu koupil, tehdá za hodně peněz, a snil o monitoru. Dnes jsou čtečky už spotřební zboží, a monitory mezi náma, ovšem hodně drahé. Takže hádám že monitory menších velikostí budou běžné tak za 10 let.
Lidi, kupujte víc eink, ať se trh rozhýbe rychleji! :) -
Ano! Potřeboval bych ale 2x tak větší.
Pokoušel jsem se provozovat reMarkable II jako druhý monitor přes vnc (client na tabletu, server v pc), ale moc se to nedalo a bylo to pomalý. I když by měl ten tablet mít super rychlý e-ink - jak tvrdí recenze a reklama.
Ona celá podpora toho řešení byla opensource a podle mne nebyl dobře udělaný celý přístup na display, co jsem se díval do zdrojáků, určitě by se to dalo vyřešit mnohem lépe. Obrovský prostor pro optimalizaci (třeba nedělat refresh celé obrazovky při pohybu myši)
Už je to dýl. Víc jsem se tím nezabýval.
-
No pokial ide o setrenie oci, tak z mojej skusenosti je problem v tom, ze sa pozerame do malej vzdialenosti. Postupne takto stracam zrak. Dnes sa uz na monitor musim pozerat zo vzdialenosti cca 30cm aby som videl bez okuliarov. Je to dan za to ze som posledne dva roky pouzival NB. EInk display by my asi nijako nepomohol.
Bohuzial ocny mi dokaze iba zvacsovat dioptrie a ja celkom nechapem ako k tomuto efektu dochadza. A ked sa da pozeranim do blizka zhorsit zrak, tak ci sa neda tento proces zvratit. Bohuzial zatial ziadny ocny lekar mi na tuto otazku neodpovedal.
