Vlákno názorů k článku Onyx Boox Mira: e-ink na počítačovém monitoru šetří programátorovi oči od Jan Hrach - Nabízím další myšlenku k tématu počítač a oči,...

Nabízím další myšlenku k tématu počítač a oči, nesouvisející se světlem: pojďme si pro práci na blízko (počítač, čtení, pájení) vyrobit brýle, které věci zobrazují dál než ve skutečnosti jsou, a tím to nebude pro oči práce na blízko, která unavuje, nebo se dokonce říká, že je nezdravá. K tomu je potřeba vyřešit dvě věci:

1) samotnou ohniskovou vzdálenost, řeší se spojkama, krátkozrací si prostě od síly čoček odečtou 1D až 1.5D a tím jsme posunuli focus z nekonečna řádově na metr.

2) fúzní konvergenci (při koukání na blízko potřebujeme aby oči „šly k sobě“). To se dělá prismatickou korekcí, ale my to můžeme snadno ohackovat pomocí induced prism (pozorování že posunutá čočka jde aproximovat jako neposunutá čočka + prism). Posuneme si středy čoček, pro rozptylky (krátkozrakost) směrem od nosu ven, jednoduše zvětšením mezizornicové vzdálenosti (IPD) v objednávce. Realizovatelné je zvětšení třeba o 10mm, pokud čočkám po kroku 1 zbylo třeba -2D tak je to podle vzorečku na wikipedii displacement 2cm v metrové vzdálenosti. My bychom pro „skutečné nekonečno“ chtěli displacement rovný originální IPD, ale taková korekce je dost brutální a nejde tímto jednoduchým posunutím typicky realizovat a stejně to nechcete, 2-3Δ mi přijdou dostatečné.

Poznámka k realizaci: pokud po vás chtějí za brýle víc než litr a nejsou to nějaké kosmické brýle tak je to nejspíš scam (tj. všechny kamenné optiky). Brýle se objednávají na https://www.optiscont.cz/ (mám já, nejvíc lowcost za 440 Kč) či https://www.zennioptical.com/ (má kamarád, fancy samozatmavovací čočky, ~$50), kamarád měl předtím dokonce z Ali, ale to se blbě doporučuje, protože je tam víc sellerů a jak na to chcete dělat dlouhodobé odkazy.

Poznámka k realizaci 2: můj předchozí oční lékař nerozuměl fyzice a bodu 1, mám normálně na jednom oku -4D a na druhém -2D a chtěl mi dát na blízko -2D a -1D, což by způsobilo ohniska v různých vzdálenostech; optička (tehdy ještě v kamenné optice) mi "na blízko" chtěla měřit IPD když se koukám na blízko (je menší protože jdou oči k sobě) a s tou brýle vyrobit (s odůvodněním abych koukal středem čočky a tím měl tipuju nejmenší chromatickou aberaci, kterou teda při hodnotách uvedených v tomto komentáři vůbec nevidím). Online optiky se neptají, maximálně nechte poznámku "ano, IPD fakt takhle velkou, vím co dělám, snažím se udělat induced prism".

Osobně to používám už přes 5 let, na počítač to méně unavuje oči a na ještě bližší práci (čtení, osazování plošných spojů) je to úplně úžasné.

Zaostrenie "na nekonecno" pomoze od inej unavy oci ako zrusenie podsvietenia, co riesi clanok.

Kazdopadne u mna unava suvisi prave s posvietenim. Vsade mam nastavene minimum a chcel by som este menej. Teda pri zachovani farieb. Skusal som upravit farby - teda vsetko stmavit na urovni vystupu - ale to az tak nepomaha a vyzera to hrozne.

Errata (píšu to na nejvyšší pozici ve vlákně): dostal se ke mně e-mail od rozhořčeného optika, který zjednodušeně řečeno popisuje, že pokud si udělám na blízko tyto brýle, tak mi oči zakrní. Relevantní citace:

Autor si asi někde přečetl , že nejpřirozenější postavení očí rovné ( to se děje při pohledu do nekonečna ). [...] No člověk by viděl, ale navodí si praralýzu očí. Okohybné svaly se dostanou do nerovnováhy ( mohlo by se navodit šilhání ) díky posunutí středu a odstraněním přirozené akomodace muže dojít ke svalové křeči a zvýšení zátěže zrakového systému tzv. astenopickým potížím zahrnují pálení a slzení očí, zčervenání očí, rozmazané případně i dvojité vidění, zvýšenou únavu, bolesti hlavy, nevolnosti. Z praxe vím , že rozcentrování či zcentrování čoček v brýlích ( třeba chyba při zábrusu) zdravých lidí vede při nošení k navození nerovnováhy svalů. [...] Celý bod dvě mě připadá jako by někdo vyslovil teorii , že nepříjemným projevům bolesti svalů při sportu se předejde tím , že si lehneme do postele uvolníte se a sport bude sledovat jen v TV. [...] Pokud je člověk do 40 let je nesmysl aby nenechal oči pracovat ( akomodovat ) . Po 40 přirozeně potřebuje korekci na blízko či střední vzdálenost ale je nesmysl si dát očí " do dlahy". Podle mě by to před 40 tkou uspíšilo ochabnutí svalu a dřívější nástup presbiopie.

Osobně jsem tuto situaci již dříve studoval a zjistil jsem, že se optici a oční lékaři dělí na dva tábory, jeden chce korigovat dokonale a druhý chce aby „oko pracovalo“ a nezakrnělo. Oba přístupy zní jistým způsobem logicky a neviděl jsem zatím výzkumy, které by jednoznačně ukazovaly pravdu na jedné nebo na druhé straně (upřímně, zase jsem je nehledal nějak moc intenzivně).

Moje reakce na uvedené (neposílám to přímo jemu, tak nevím jak moc se to k němu dostane a kam diskuze přes proxy povede, navíc narážíme na nekompatibilní žargon, kdy já píšu komentář slovníkem programátora):

Mají tyto problémy lidé, kteří dlouhodobě do nekonečna koukají přirozeně? Proč ne? Opticky je to totéž - uznávám, že až na chvilky, kdy a) člověk s „mými brýlemi“ zvedne zrak od monitoru a podívá se do dálky, b) třeba ten zemědělec či řidič co kouká trvale do dálky občas taky koukne na něco blízko.

Řeší se vliv na okohybné svaly, sval ovládající čočku atd., ale koukat celý den na blízko bude namáhání zase jiným způsobem. Druhý tábor zase tvrdí, že dlouhodobým koukáním na blízko se oko přizpůsobí a navodíte si/zhoršíte si krátkozrakost.

Jako kompromis bych navrhoval ty „moje brýle“ prostě občas sundavat.

Tak jenom tohle zvažte a omlouvám se že to nebyl disclaimer už v prvním komentáři.

Jak se podobná "úprava" provede pro oko, jenž je na blízko dalekozraké? Konkrétně na obrazovku užívám +0.5 a na pájení +1.0.

To znamená že s tím ostřením na blízko už přesně tohle děláš. A případné „ohnutí paprsků k ose“ se udělá u spojek naopak snížením IPD, ale u takto malých hodnot to nebude moc znatelné, takže buď se na to vykašlat nebo zkusit čočky se skutečnou prisamtickou korekcí (to Zenni je dělá za $10 příplatek, ale nemám s tím žádné zkušenosti).

můj předchozí oční lékař nerozuměl fyzice a bodu 1, mám normálně na jednom oku -4D a na druhém -2D a chtěl mi dát na blízko -2D a -1D, což by způsobilo ohniska v různých vzdálenostech

To nemusí být způsobené tím, že nerozumí fyzice. Já mám třeba na levém oku asi -0.5D a na pravém -2.5D a teprve někdy v 25 letech se mi podařilo narazit na oční lékařku, která mi takhle opravdu napsala předpis. Do té doby všichni zjistili tyhle hodnoty a pak mi na obě oči napsali -1.5D nebo aspoň -1D/-2D, protože panovala víra, že tak se to má dělat a že moc velký (nebo dokonce jakýkoli) rozdíl je špatně. I tak mne upozorňovala, že bych v těch brýlích neměl chodit po ulici, protože to narušuje prostorové vnímání.

Mne nastastie ocni lekari pisali to, co namerali, mal som >3D rozdiel od malicka a vzdy sa len uistili, ze mi ten rozdiel nevadi. Mozog si obraz z oboch oci prisposobi, alebo v hranicnych situaciach preferuje obraz z jedneho oka a z druheho len doplnkovu informaciu o pribliznej hlbke resp. paralaxe.

A neni to spis tim, ze v mladi se snazi optici oci trenovat, aby se nezhorsovaly jeste vic? A v dospelosti uz predepisuji ty vhodne, protoze uz se oci nedaji trenovat? Pripadne dospely bude vic disciplinovany a nebude zkouset v takovych brylich behat, narozdil od deti.

Tím "trénováním" by se dalo vysvětlit předepisování o něco slabších brýlí, než by oko potřebovalo na přesnou korekci. Mně ale dávali menší - nebo rovnou žádný - rozdíl, takže ve výsledku jedno oko dostávalo slabší korekci a druhé naopak silnější.

Pokud vím tak poslední (cca. od 2005) vědecký konsenzus je, že tyhle nedostatečné korekce u dětí naopak vadu ještě zhoršují, protože krátkozrakost je ve většině případů způsobená příliš protáhlým okem (tj. ne příliš silnou čočkou což jsem si předtím myslel) a růst oka v dětství je regulován (zastaven) promítáním ostrých silně osvětlených tvarů. Když uděláte korekci moc malou, tak nejsou ostré a oko roste dál.

Jinak k uvedenému mě napadají dva důvody:

- aby měl chybu stejnou jako bez brýlí, někteří lékaři to odůvodňují doslova „nebudeme korigovat dokonale, aby se nestal na brýlích závislý“

- aby neměl jeden obraz menší než druhý (rozptylka před okem zmenšuje)

Ad. 1 možná to dává trochu smysl, pokud nemáte vadu tak pokročilou, že bez brýlí nevidíte tak ani tak. Ad. 2 já s tím problém vůbec nemám, okamžitě se to zkoriguje softwarově.

12. 10. 2022, 01:26 editováno autorem komentáře

poslední (cca. od 2005) vědecký konsenzus

No jo, ale to už mi bylo 31. :-)

aby neměl jeden obraz menší než druhý ... s tím problém vůbec nemám, okamžitě se to zkoriguje softwarově

Zkorigují se i horší věci. Někde jsem narazil na zmínku o experimentu na tohle téma, které si může vyzkoušet kdokoli, kdo nosí brýle: nalepit na jedno sklo kousíček papíru. Ze začátku je to nesnesitelné, ale za pár dnů už člověk neví, že ho tam má. Podobné je to prý, když se udělá na čočce prasklina. Uvádí se dokonce pokus, kdy se na oči nasadila optika s převracejícími hranoly a po pár týdnech se tomu mozek přizpůsobil a viděl normálně - a po jejich odstranění zase dočasně naopak převráceně. A viděl jsem i zmínku, že stačí i pár dnů. (Je to tam jako reakce na komentář 606 o kousek výš.)

Ja mám -2D a -6D a žiadny očný lekár s tým, za tých cca. 45 rokov čo nosím okuliare, problém nemal. Vždy do predpisu napísali to čo nemeral. S priestorovým videním (s okuliarmi) problém nemám.
Bez okuliarov som v podstate len v "rozmazanom 2D móde", čo mi v detstve zabránilo realizovať akékoľvek športy, kde je priestorové videnie dôležité a okuliare sa z bezpečnostných dôvodov (vtedy sa používali ešte sklenené šošovky), nosiť nedajú. Kontaktné šošovky neboli bežne dostupné a ani dnes ich na očiach neznesiem. Skončil som pri turistike. :-)

Nebo si prostě kup větší monitor a nekoukej ze 30 cm na nějakou dvaadvacítku.

Sice jdu pozdě, ale stejně to raději napíšu. Mám problém s díváním se do monitoru. Jenže ta únava není dána tím, na jakou vzdálenost se dívám. Je dána tím, že za monitorem mám zeď. Dokud jsem seděl v open space, tak mě oči nebolely. Doma mě ale bolely dost.

Očařka mi vysvětlila, že v oku máme řadu svalů, které při běžné činnosti pracují, posilují se a je to v pohodě. Chvíli se dívám na monitor, chvíli na kolegu, chvíli do dálky atd. Oči přeostřují a svaly pracují. Jenže doma mám monitor i zeď cca 80 cm před sebou a klidně celou hodinu mé oko nepřeostří. Oční svaly leniví, oči bolí a mám problém s čtením na blízko.

Stačí si párkrát za hodinu zacvičit - prostě se podívat za sebe na andulky, z okna, pod stůl na kočku. Funguje to, oči tolik nebolí (a když ano, tak pomůžou umělé slzy) a hlavně zase přečtu i to nejmenší písmo na obalu potravin. A to jsem se bál, že jsem si zkazil oči a budu potřebovat brýle na blízko. Nepotřebuji, zatím ještě ne. Tahle "oční gymnastika" mi dnes přijde důležitější než vzdálenost od monitoru, intenzita světla apod.