"Poměrně velký důraz kladou vývojáři na PDF export, který je velkým lákadlem pro uživatelé konkurenčního balíku od Microsoftu, který nic podobného nenabízí."
Celej pdf export mi prijde jako vec vcelku k nicemu, co je spatneho na ceste ps->pdf? Snad jedine to, ze tam nejdou delat odkazy a par dalsich veci, ale ty stejne imo malokdo vyuzije na to, aby tomu venovali tolik usili.
Špatného na tom není nic, je to "jenom" uživatelsky nepřívětivé - z pohledu běžného uživatele to je jako drbat se levou nohou za pravým uchem. Guruové mohou použít třeba LaTeX+vim, že ano.
Viděl jsem, přátelé, video ukazující UI MS Office 2007, konkrétně Wordu. Po desítkách let se konečně Microsoftu povedlo vymyslet v oblasti uživatelského rozhraní něco nového a užitečného. OOo je za MSO tak 15 let pozadu co se týče možností a uživatelské přívětivosti a naopak 10 let vepředu, co se týče nároků na hardware. Každá sebemenší výhoda oproti MSO je tudíž velmi žádoucí.
No já nevím... Byl jsem na prezentaci Microsoftu o Office 2007 a zrovna o Wordu např. říkali, že už nemá měnitelné rozhraní, resp. nelze nijak měnit viditelnost/velikost/umístění panelů. Prostě veškeré panely jsou na ploše "natvrdo" (kromě asi tak 5% plochy, která nějak měnit jde), prý zejména kvůli tomu, aby se lépe pomáhalo při komunikaci s hotline..
Tomu teda říkám "něco nového a užitečného"... I když proč by to někdo měnil, když takto to je optimální.. ;-)
No schválně za kolik verzí se OO začne v UI přibližovat MSO07. Ona ta současná podoba OO totiž ze starších MSO diplomaticky řečeno vychází (celkové rozložení, postraní nápověda, dokonce i ta proklínaná sponka). Což ale není nic špatného, proč zrovna u takového typu aplikace nepřevzít osvědčené řešení?
A prosím neflamovat, co kdo zase odkud okopíroval od linuxu a podobně.
To si delas srandu s temi HW naroky ne ? Nebo jsi taky fanatik . Podivej se jak rychle se spousti mozilla, firefox, OO a na druhe strane treba MS office word, excel , IE nebo taky Opera . Kazdy soudny clovek ten rozdil vidi a samozrejme je mu uplne jedno jestli je to tim , ze Office nebo Ie je provazany v systemu .
Na mem pc (C2D 6300, 2gb ram ) trva natahnuti wordu cca 2s na xp pro . Open office asi tak 20 .
Na suse 10.2 po nekolika dennim ladeni se OO spusti tak kolem 10 sekund .
Ja myslim , ze bys nekdy taky mohl si oddelat sve fanaticke bryle z nosa :) Na MS office je mozna vsechno spatne, ale rozhodne ne spousteni a odezvy :P
Uz snad existuje (minimalne na win) dokonce neco jako "rychle spousteni OO", coz je neco co porad bezi a ma natahnuto velkou cast komponent OO aby se to spoustelo rychleji. :)
Neco jineho je defaultni aktivace a neco jineho nemoznost to vypnout :)
Navic si vubec nejsem jisty, jestli to nahodou OO taky pri instalaci defaultne nezapina. Precejenom je to featura urcena primarne spis pro mene zkusene uzivatele, a tam je takova vychozi konfigurace na miste.
Jeste jednou si prectete ten prispevek a zamyslete se nad nim :-)
Myslim ze autor to napsal docela trefne - jak se software casem vyvyji, stava se pomalejsim
a hardwarove narocnejsim. Takze z tohoto hlediska muze byt ta pomalost OOo brana jako "pokrok".
Můj NB, 1.7GHz, 768MB RAM, první spuštění 7s, další pod 2s. Počítač maminy (klasický stolní), 3GHz, 1GB RAM, první spuštění 4.5s, dalsi cca 1.5s (NB kompilované jádro, stolní počítač distribuční).
Doporučil bych vám podívat se do nastavení sítě a DNS serverů, resp. prozkoumat na co OO čeká při spouštění, v 99% případů (dle mých zkušeností) se jedná o problémy se sítí.
Debil? Proč by měl být debil ten, kdo spouští webový prohlížeč a textový editor jenom když ho potřebuje?
Tady nejde jenom o spouštění (i když to je také důležité viz dále), ale i o práci. OO prostě je pomalejší.
Nemluvíme tu přitom o různých vychytávkách jako je rychlé spouštění office a rychlé spouštění OO.
Konkrétně spouštění je důležité i proto, že pokud si chci přečíst dokument, musím ho otevřít a když po kliknutí na dokument čekám půl minuty na to abych si ho mohl přečíst, není to OK.
ja taky nemluvil o spousteni! Ikdyz je mam spusteny, a otevru novej dokument, tak je to v radu minut doba, kdyz chci cokoli, cokoli delat, treba pridat ramecek atd, a OO otviraj novy vokno, tak nez se vykresli a otevre, je to vzdy tak tri ctyri vteriny, tak si nech reci se spoustenim ;)
Co s tím proboha děláte??? Mám P4 Prescott 3G/1G RAM a naběhnou mi za 15s s tím, že na pozadí současně kompiluji jejich novější verzi, což samo o sobě zatěžuje procesor na 94%.
15 let za MSO? To jako rok 1992? Vsadím se, že první MSO, které znáte, je tak 2000-xp... p.s. já znám 97, a openoffice je lepší. Asi už ve verzi 1.1. Co se týče verzí 2000 a víc, tam je to oproti OOo 2.0 takové ano i ne. MSO 2000 je ještě rychlá, ale ty novější jsou větší a větší, takže těch 10 let dopředu v náročnosti... Ačkoliv náročnost Openoffice je velice... náročná.
A vsadit byste se, jen tak mimo soutěž, chtěl o co? Já jsem znal 97, 95 i třeba MS Word 6 pro Windows 3.x. Samozřejmě šlo o nadsázku a ne o přesné srovnání. Když řeknu 10 let dozadu a 5 dopředu (a já bych se skoro vsadil, že bychom minimálně v Excelu 97 našli věci, které v OOo pořád nejsou), bude to pravdě blíž a pořád je to těžko akceptovatelný rozdíl, pokud chceme v OOo vidět plnohodnotnou náhradu MSO. Že pro spoustu uživatelů OOo stačí, nepopírám.
Já bych s dovolením položil otázku jinak:
Pro kolik % uživatelů posledních MSO je OOo 2.2 plnohodnotnou náhradou? Tím myslím, že obsahuje všechny funkce, které tito uživatelé potřebují. Osobně bych to číslo tipoval vysoko nad 80%.
Nojo, všechny funkce - i OO má víc funkcí, než potřebuju, natož ten paskvil od MS. Ale OO je zkrátka i u mě pomalé, pomalé ..
Většinou, kvůli rychlosti běžný práce používám ve woknech dnes už též starodávný 602tab a 602text, v něm ovšem naopak dost docela obyčejných věcí chybí, ale je rychlý a zadarmo.
Co mě se týká, ocenil bych u OO lepší konfigurovatelnost - možnost nějak si povypínat různé skryté vazby Calcu a Writeru na věci, které nepotřebuju, by ho asi dost zrychlila.
V uživatelské "přívětivosti" konfigurace už mě osobně OO připomíná Mrkvosoft. Nejsem žádný linuxový guru, abych si to dokázal najít v nějakých konfiguračních skriptech a pěkně ve Vimu upravit :-).
netreba pouzivat verzi 2007 - k verzi 2003 M$ na svem webu inzeruje CutePDF ktery uzivatele office znaji a pouzivaji (a samozrejme funguje zpetne u cehokoliv) - proste virtualni tiskarna a jde se na to (ktera stejne pouziva ghost-script uvnitr)
takze bych si na tohle fakt dal bacha - zadne extra lakadlo to neni - to byvalo kdysi davno
Rekl bych, ze kdyz nic jineho, tak cena lakadlo urcite je. Aspon pro me, protoze kdybych pouzival Wokna (coz nepouzivam), a nechtel bych krast, tak OOo je jednoznacna volba ;-)
Myslim si, ze M$ Office asi je lepsi, co se tyka rychlosti a funkci, ale kolik z tech funkci, co nejsou v OOo, potrebuje bezny uzivatel? Takze pomer vykon/cena jednoznacne hraje pro OOo ;-)
to ja ale netvrdim - osobne si taky myslim ze nez krast OO.o staci - ale vysvetlete to 90% uzivatelum M$ office - ti bohuzel tvrdi ze OO.o sux ackoliv opravdu pouzivaji jen zvetseni pisma, zmenu fontu, a BIU
bohuzel, vetsina requestu (a bugu) z pohledu usability zustala nevyslysena a tak je stale prace s timto balikem nejenom mou nocni murou. nezacinejte prosim flame na tema "ale me se s tim pracuje dobre". OO usability je proste hrozna a jedine reseni je naproste zastaveni vyvoje a venovani se pouze pouzitelnosti po dobu urciteho casoveho useku. obavam se, ze je to vsak nemozny pozadavek :(
Je to jednoduchý - jde o výkon... Na mým stroji (Celeron 2,4GHz;512MB-RAM;Radeon 9250) se OO.o strašně hryže u větších dokumentů nebo při formátování větší části textu... Neni to špatnej software,to netvrdím... ale trošku optimalizace by zasloužil... Čekat minutu na to,abych mohl začít formátovat text je trošku moc...
V mem pripade (mimochodem toto tvrzeni potvrzuji) je to u 3 strankoveho obycejneho dokumentu jen s jednim nadpisem a niceho jineho!!! Na disku ma sotva 80kb! O treba tricetistrankovem ani nemluvim ...
No, ja mam s oo.org v tomhle ohledu slusnou zkusenost...jedine problemy mam u asi 40ti strankoveho souboru, ktery obsahuje celkem dost obrazku z netu, takze otevirani je zpomaleno znovustahovanim techto obrazku. Celkem bych ocenil nejakou volbu, aby se obrazky stahly a pribalily do odt. Ale jinak oteviram 10ti strankove maturitni otazky takrka okamzite (PIII700Mhz, 512 RAM)
Já mám několikeré dost rozdílné zkušenosti se startem OO.o 2.0 (2.1, 2.2) - Windows AMD K6/II 500MHz, 192 RAM =cca 20 s., Athlon 1200, 192 RAM =cca 15 s., Celeron 2,0 GHz 256 RAM =cca 12 s., CD 2,0 GHz 1 GB RAM =cca 10 s.; Mandriva 2006: Celeron 2,0 GHz 256 RAM =cca 30 s. (asi je potřeba to nějak poladit); Ubuntu: CD 2,0 GHz 1 GB RAM =cca 4 s. (Docela jsem zíral na tu rychlost).
Nevim jestli vam to bude neco platne, ale mne se OOo vzdy na silenou dobu "sekne" kdyz mam v dokumentu uvedenu tiskarnu ktera neni pristupna.
Takze mam vypozorovano, ze kdyz nastavim jako vychozi nejakou "virtualni" tiskarnu, treba PDFPrint, je vse OK.
Jinak, jen pro srovnani jak je vse silene individualni (proc?): OOo 2.1, dizertace, 120 stran, spousta obrazku a tabulek, bibliografie atd., otevirani radove ca 7 sekund (pocitac AMD Athlon 2600+, 512 MB, Win2000).
Re: ... mne se OOo vzdy na silenou dobu "sekne" kdyz mam v dokumentu uvedenu tiskarnu ktera neni pristupna
Obdobně to platí i pro MS office. Odzkoušeno na Word+Excel z MS Office 2000. Kompletně nepřístupná(lokální), to ještě jde, ale když je např. sdílená a jsou tam nějaké timeouty, to se pak čeká i minutu.
Ano, realita je taková, že v mnoha případech bych osobně raději sáhnul ke KOffice nebo "Gnome Office" (Gnumeric) i za cenu, že budu mít k dispozici podstatně méně funkcí.
Usabilita ve svete free software je obecne problem. Psal jsem Gentoo navrhy, jak vylepsit usabilitu jejich webu, a misto toho aby to udelali, tak me oznacili za trolla a zabananovali.
Jo - treba jsem jim navrhoval, ze by se web nemel usporadavat podle byrokratickych kategorii "dokumentace", "faq" atd. - kdyz prijde uzivatel a hleda, jak rekneme nakonfigurovat jadro, tak z toho co chce udelat nejde nijak odvodit jestli ma jit do dokumentace nebo do faq. Tak jsem jim navrhoval, aby misto takovych arbitrarnich byrokratickych prihradek ten web byl rozdelenej podle faktickeho obsahu.
Chapem ze ta zabanovali. Mas predstavu kolko takych kategorii by bolo ? To nema co robit na hlavnom webe.
Jedinu chybu co maju je neexistujuci odkaz na Gentoo Wiki. Fora su IMO nepouzitelne a dokumentacia na hlavnej stranke tak akurat na instalacnu prirucku.
Zaprve copak kdyz mam na neco jiny nazor tak toho druheho zabanuju? Nevim, co je na takovem vyvoji "svobodneho".
A samozrejme ze by tam nebyly v hlavnim menu vsechny jednotlive dotazy. Jak to tak chapu tak jde o snadne zpristupneni dulezitych informaci i pro mene zkusene uzivatele.
Jde o navigaci nejen podle organizacni struktury webu, ale podle cilove skupiny. Na ten web proste muzou prijit ruzne typy lidi (od vyvojare az po uzivatele, ktery to zrovna poprve nainstaloval a ma nejaky problem). Maji ruzne zkusenosti, ruzne zajmy a proto je k nim potreba pristupovat odlisne. Takovou vicedimenzionalni navigaci pouziva mnoho webu nejen z OS komunity.
Jsem maximalni zastance open source, na woknech jsem delal jen par hodin v zivote (fuj) ale musim uznat, ze Microsofti Officy jsou stokrat LEPSI nez OOo, ted jsem v ty sr*** musel chvili delat, fuj, to je na *** a **** a ***** az se z toho **** no proste humus nad humus!!! Stesti ze ma prace cini praci v netbeans a vim :D
Nezlobte se, ale z osobní zkušenosti musím říct, že tady vykládáte nesmysly.
Moje manželka v OOo 2.0 vytvářela podklady pro svojí bakalářskou práci. Pro představu šlo o 50-stránkový (100 000 znaků) dvojjazyčný dokument a pracovala na počítači se 128 MB paměti. Vše fungovalo naprosto bez problémů.
Před tím léta pracovala s MS Office. Když teď cca poslední 4 roky používá téměř výhradně OOo, tak si na nic nestěžuje - ani co se týče rychlosti, ani co se týče použitelnosti (nebo jak říkáte "usability").
Nezlobte se vy, ale nesmysly neplaca ani on ani ja, s compy delam cely zivot jak konicek tak jako job, takze vim kde je chyba. Prijdte na kafco a vyzkousite si to, myslim ze prehodnotite stanoviska (me taky obcas jely - vnektere subverzi - normalne, ale pak se serou, a je to cim dal tim horsi),jo a taky jsem v tom delal diplomku, a myslel jsem ze se obesim, ta moje mela 200 stran bez priloh obsahu atd. No to byl zazitek, jen nadpisy jsem upravoval (bylo jich tam tenkrat tech nejvetsich asi 7) tri ctvrte hodiny, myslite si ze si vymyslim? Kde jsem tohle nabral? Nemam potrebu jen tak nadavat!
Mohu sve tvrzeni podporit jenom tim, co si aktualne pamatuju. Vetsinu veci hned zapomenu pote, co se vyvztekam.
prace se seznamy. obecne hrozna, v presentation dokonce udesna. napr.: nulovy vychozi padding od tecky v presentation.
vychozi nastaveni ukladani prezentaci bez obrazku, je treba upravit -> linky a tam rucne odpojit linky na obrazky. prijit na to trvalo celkem dlouho
ukladani linku na obrazky s relativne absolutni cestou. co proboha je file:///../work/logios/prednasky/redhat-roadshow/logo.png?
prace s workspacy v Linuxu. otevrete dokument na W1. pote dejte otevrit nejaky novy, nejlepe velky. objevi se splash, prekliknete na jiny workspace. dokument se objevi na tom novem, ne stavajicim. sikovnou manipulci s dokumenty se da docilit toho, ze vsechny otevrene dokumenty preskoci na aktualni workspace jen kvuli tomu, ze jedno okno vypsalo chybovou hlasku (tohle zrovna nedokazu zopakovat, stane se mi to 1x denne, ale vzdy pri naprosto nepochopitelnych situacich)
vytvorte sheet s 500 radky. pridejte druhy list s 5000 radky. ty oznacte a vlozte do prvniho. "There is not enough space on this sheet". ale kdyz podrzite dlouho pagedown, aby se do obrazovky tech 5000 prazdnych radku vykreslilo, uz to jde
udelejte si ve writeru tabulku 4x4. obarvete ji jako sachovnici. proc kdyz kliknu na vyber barvy, jako posledni barva nezustane ta vybrana? vzdy musim znovu na dropdown
Impress - v beznem pohledu je mozne duplikovat snimek. v pohledu "notes" ne (mozna jiz opraveno? daval jsem bugreport)
nakreslete v Draw obrazek, ktery obsahuje sipky. zkopirujte ho do impressu. sipky se nastavi jako neviditelne
vyberte font textu. nastavi se jako "oblibeny" a vyjede nahoru v seznamu. prijdte na algoritmus, kdy se tak stane. v 2/3 pripadech ano, ale obcas ne.
je toho malo? :) ano, nektere veci jdou NASTAVIT. ale ja jsem potencialni BFU, nechci si nic nastavovat.
Věřím, že to velmi znepříjemňuje práci v OOo. Ale podobný seznam by nebyl problém vypracovat pro MS O.
To na co jsem v tomto threadu reagoval byly hlavně výkřiky typu "práce s balíkem OOo je noční můrou", "usability je prostě hrozná" apod. Tady nejde o nějaký flame (protože já OOo nehájím), ale o to, podívat se na věc trochu objektivně, se špetkou zdravého rozumu.
OOo je obyčejný kancelářský balík se všemi klady a zápory, který tento typ SW má. Pokud ho používáte dobrovolně, měl byste k tomu mít důvod. Pokud Vám nevyhovuje, není potřeba šířit FUD.
Stejným způsobem, jako jsem se tady zastal OOo, jsem se před časem zastal tady na Rootu konkurenčního MS O, když někdo tvrdil nesmysly, vyvěrající z neznalosti.
Dobrej pristup, ja jen na techhle apps normalne nedelam a vyjimecne jsem musel tak jsem se divil no:) delal jsem pred casem asi dve hodiny na ms o a prislo mi to pouzitelnejsi, asi nebude, bugy se nemely cas projevit ;) diky za info, ja jen doufam,ze parlet na tyhle shit molochy nebudu muset sahnout :D
Nezlobím se. A musím říct, že stále nesouhlasím. Věřím, že Vaše problémy jsou skutečné, nicméně asi máte velkou smůlu na konkrétní OOo/distribuci/HW. Nebo možná taky - přes Vaše jistě letité zkušenosti - neznáte zásady práce v daném SW.
Jak už jsem psal výše, manželka OOo používá cca 4 roky a používá ho intenzivně - například v něm udělala korektury všech Shakespearových her přeložených do češtiny (cca 2 GB dat). Za tu dobu jsme vystřídali 3 distribuce a posunuli se od verze (už se přesně nepamatuji) 1.1 (nebo 1.2) k verzi 2.2. Pokud kdy byly s OOo nějaké problémy, tak jak něco udělat - čili ne problém OOo, ale znalostí.
Já jako programátor office-ovské aplikace příliš nepoužívám. Nicméméně slušnou osobní zkušenost mohu nabídnou také: 3 roky jsem pracoval jako lektor ve školicím středisku, takže jsem se školení Officu čas od času nevyhnul. Ta zkušenost byla tristní - když narazíte na lidi, kteří sice mají 10-letou praxi s počítači, ale nevědí, co to jsou styly a jak se používají... tak si spolu s Kazatelem řeknete: "Marnost, samá marnost.".
Neberte si, prosím, následující větu osobně, ale pokud mi někdo řekne, že v libovolném officu zápasil s nadpisy 3/4 hodiny, dívám se na to s velkou rezervou - problém bych viděl ve znalostech dotyčného - prostě neví, jak se věci v daném prostředí dělají. Na tom není nic špatného, pokud se to nesvádí na onen SW.
"Pokud kdy byly s OOo nejake problemy, tak jak neco udelat - cili ne problem OOo, ale znalosti."
A to je presne problem vetsiny free software produktu. Chybejici interface design.
Interface design spociva v tom, ze rozhrani se navrhne tak, aby mira vynalozene energie ze strany uzivatele byla minimalizovana. Ve free software svete mi to ale prijde, ze oni o terminu interface design v zivote neslyseli, nejak to naprogramuji ze to chodi, a kdyz jim lidi zacnou hlasit, ze je blbe udelany interface design, rikaji jim ze to je jejich blbost, ze oni si musi nastudovat prirucky, ze oni jsou BFU, trollove, atd.
Sice už se dostáváme v diskuzi jinam, ale budiž - nesouhlasím s Vámi.
Termín interface design sice neznám, ale vím, co máte asi na mysli. Takže, poté, co jsem v průběhu let vyzkoušel různé windows managery/desktopy musím říct, že mě aktuálně fascinuje použitelnost a propojenost Gnome. Na některý věci člověk přijde sám, ale občas je dobré si nějakou informaci přečíst. Dalším softem, který miluju je např. Eclipse - nádhera.
Nezlobte se, ale argumentace BFU je zcestná. Když přijde BFU poprvé do autoškoly, tak mu taky dáte hned řidičák jen proto, že má dost peněz na auto? Bez libovolného typu určitého vzdělání to prostě nejde - v jakémkoli oboru.
A zase ta auta...
Ridicak se dava proto, ze autem muzete nekomu jinemu velmi ublizit. To s pocitacem nehrozi.
Ale pokud mluvime o autu z hldiska uzivatelske privetivosti je to taky zajimave. Univerzalni rozhrani, nic se nemusi slozite nastavovat a funguje to. Dulezita je take nejenom fnkcnost ale i vzhled. Interiery aut nedelaji konstrukteri a technici, ale designeri. Nestaci, ze to nejak funguje. Musi to byt ergonomicke a vypadat dobre.
Od spousty veci, ktere ridice nezajimaji je u dnesnich aut odstinen. Je tam spousta blbosti, ktere nejsou dulezite pro jizdu, ale unadnuji ji. Spousta bzpecnostnich prvku, ktere 'skutecny ridic' kteremu jde o pozitek z jizdy nechce a vypne...
"Ridicak se dava proto, ze autem muzete nekomu jinemu velmi ublizit. To s pocitacem nehrozi."
To samozřejmě není pravda. Jenže abyste se dostal k systému, kde by potencionální škody mohly být vysoké, nebo třeba i katastrofické - budete muset prokázat dostatečnou kvalifikaci. Děcka, co jezdí na hřišti na motokáře taky nepotřebují řidičák. Jediný rozdíl je, že u počítačů je to víc odškálovaný - není to jenom fechtl, auto, náklaďák (traktor, autobus).
Řidičák jsem zmiňoval jako příklad určitého vkladu znalostí, abych něco získal - pokud budu pyšný, že jsem BFU, tak řidičák nikdy nezískám a můžu se vozit po dvoře (analogicky s počítačem). Srovnání s auty samozřejmě kulhá. Auta mají za sebou víc jak 100 let historického vývoje. Jejich "rozhraní" je ustálené, rozhodně ne univerzální - určitě nechcete tvrdit, že když někdo sedne poprvé do auta, bude vědět, jak jezdit - nejdřív mu to bude muset někdo vysvětlit. Čili ovládání auta nevyplývá z jeho rozhraní. Pokud Vám to ale někdo vysvětlí, měl byste být schopen používat auta stejného typu. Když Vás ale pak někdo posadí do tanku, může být všechno jinak.
Pokud bychom chtěli srovnávat počítače s auty, museli bychom vzít v úvahu modely tak z přelomu 19/20 století (střílím od boku bez nějaké analýzy).
dnes ma pocitac temer kazdy ve vyspelem svete, pouziva ho kazdy, minimum lidi vi, jak uvnitr funguje, je to komoditni temer spotrebni zbozi, ktereho cena neustale klesa...
to neodpovida situaci automobilismu na prelomu stoleti, kdy auto meli jen zamozni technoidi a ford zacinal rozbihat masovou vyrobu...
neznáte zásady práce v daném SW. - potvrzuji. Jsem typicky unixar, ktery vyrostl na prikazove radce, vimu a spol. tyto kancelarske balasty neberu. Nesnasim je a nemohl bych je pouzivat.
IT praxi mam v programovani (od webu (html, css, php, xhtml, jsp) po appz (c, java, c++, python, perl) a skripteni v bashi atd). Ale tyhle softy pouzivam vazne jen JEDNOU ZA PET LET :-), a nevyhovuje mi styl, ze aby se mi stalo tohle tak si musim pamatovat ze musim kliknout sem a sem a sem a tady tohle zaskrtnout, to neni pro me, dejte mi xml a bude klid :-). ALe to, ze mi pri pouziti microsoft times roman fontu kdyz se snazim otevrit sablonu, kterou jsem obdrzel v doc, se otevira soubor nekecam 35 minut!!! a pak se to seka dokud nezmenim font jsem si nevymyslel.
Mam debian, nikdy predtim, krome asi pred 3mi lety jsem na ooo nedelal, predtim to bylo okay, a delal jsem dve hodky na mso pred mesicem.
Ano mate pravdu nevim. A svou chybu uznavam v situacich, kdy fakt neco nevim (ty nadpisy trvaly tak dlouho protoze po kazde zmene to vytuhlo na pet minut, ne zebych nevedel co s tim)
K tomu otevírání šablony (a obecně .doc dokumentů) - tady je těžko říct, zda je problém na straně OOo nebo .doc - jde o proprietární formát, kde může být mnoho kostlivců ve skříni. Jo, jo, zlatý XML.
Myslím, že jde o podobný problém jako když je slyšet: ten Linux je na prd - neumí pracovat s mojí novou grafickou kartou/lib. HW". Ten problém přece není v systému - že něco neimplementoval, ale v tom, že není specifikovaný/neexistuje ovladač k danému HW.
Ale to je uzivateli pripadne zajemci o prechod vetsinou jedno, proc to nejde, ze :) Z jeho hlediska to je problem systemu. V systemu windows mu to jde. V systemu linux mu to nejde. Kdo by ten ovladac mel udelat je jina vec.
A to, ze nekteri trvaji na 'otevrenych' ovladacich tomu moc neprida.
Já v dobrém vzpomínám na bývalého šéfa (ač jsem k němu míval výhrady) už jenom za to, že mě naučil jednu věc: Zákazníka nezajímá, čí je co vina. Pokud programuju nějaké nadstavby, používám knihovny, volám služby OS apod., je docela pravděpodobné, že dříve nebo později narazím na problémy, které jsem nezavinil. Ale v očích zákazníka budu ten nedůvěryhodný já, protože v posledku je to problém toho zákazníka a já jakožto dodavatel jsem tady k tomu, abych jeho problémy řešil.
je to nejak tak, lidi pak vini vsechno, a nestaraji se kde je chyba. Je fakt ze chyba docu to nebude, mel jsem i odt kopii, ale chyba bude u fontu, chvili jsem podezrival toho molocha libcairo zeby blbe kreslila font, ale neni to tim, no, nastesti v tom dlouho ted delat nebudu ;)
(Neberte si, prosím, následující větu osobně, ale pokud mi někdo řekne, že v libovolném officu zápasil s nadpisy 3/4 hodiny...)
Pravdou je, ze OOo maji velmi nestandardni (zprasenou/nedodelanou/... doplnte vhodnejsi slova) praci s urovnovym cislovanim hlavnich stylu. Tj. kdyz v konfiguraci stylu nastavim pro jejich cislovani nejaky cislovaci styl a zvolim "outline" (v ceske verzi osnova?) a cekam jako vysledek napr.:
1 nadpis 1
1.1 podnadpis 2
1.2 podnadpis 2
2 nadpis 1
2.1 podnadpis 2
2.2 podnadpis 2
tak zmineny tvar dostanu mozna jako prvni vysledek kdyz uz mam hotovy dokument a az nakonec cisluji jednotlive kapitoly. Avsak po pridani dalsich (pod)nadpisu se cislovani rozhodi a vysledkem je nakonec prubezne cislovani, napr. neco jako:
1 nadpis 1
2 podnadpis 2
3 podnadpis 2
4 nadpis 1
5 podnadpis 2
6 podnadpis 2
Stejne jsou casto problemy kdyz pouziji doporuceny zpusob cislovani, tj. menu Nastroje/Cislovani osnovy a pak nekdy v prubehu prace pridavam dalsi podkapitoly. Nekdy se to proste - nevim proc - zmrsi a najednou to cisluje "prubezne".
To bohuzel neni vymysel, stejne problemy ma spousta lidi, staci si projit konferenci k OOo.
Jedine reseni je pak prochazet jeden nadpis za druhym a rucne pomoci menu odstranit a znovu nastavit jeho cislovani. Coz je docela casove narocne :-)
Jestli se s tim vase manzelka nesetkala, preji ji at ma to stesti i nadale.
Tech much a nedodelavek je stale hodne, ale presto jsem moc rad ze existuje free office ve kterem muzu prenaset dokumenty mezi windows a linuxem.
Obcas pomuze zmenit cislovani primo ve stylu Nadpis X. Tedy z nejakeho duvodu OO pouziva styl cislovani oddeleny od stylu nadpisu, ale nepracuje s nim nejak korektne. Casto se mi stava, ze nadpisy, ktere namaji byt cislovane cisluje a naopak. Navic tenhle oddelenyž zpusob dela bordel v osnove, takze se muze stat, ze ruzne styly nadpisu (odpovidaji jak stejne tak ruzne urovni osnovy a jak stejnemu tak ruznemu stupni cislovani)
S tim jsem uz experimentoval ale nedopadlo to dobre. Dokonce i kdyz napr. z kazdeho stylu odstranim prirazeny styl cislovani a pak je zase postupne podle hierarchie priradim (nejdriv pro Nadpis 1, pak pro Nadpis 2, atd.) nezacne se to chovat mravne.
Jediny pouzitelny zpusob je podle mych zkusenosti (a bohuzel i publikovane domumentace) dusledne NEpouzivat svazani nadpisoveho stylu s ciselnym ale pouzit pouze menu "Nastroje/Cislovani osnovy". Ale i v techto pripadech dochazi obcas ke zmatkum.
Kdo pise diplomku v jakemkoliv Office si takovehle obeseni jen a jen zaslouzi. Na diplomky jedinne Latex a spolu s Kile je to absolutne v pohode. Na nasi katedre navic uz nabizej prefabrikovanou sablonu, takze jsem psal jen text a prekladal. Mel jsem to napsano za 4 dny - rovnou rikam, ze pisu 500 znaku za minutu desetiprstou hmatovou metodou, to aby na me hned nekdo nekricel, ze kecam.
To mi zatrhli, odevzdavalo se to v el. podobe,t akze musel byt k dispozici pouze .doc soubor :/ si myslis ze bych to takhle delal dobrovolne ;), pisu taky kolem 450ti znaku deseti
Na FELu například odevzdávají studenti diplomky ve formátu PDF. Alespoň někde mají rozum. No ale i z toho LaTeXu by šlo pomocí latex2html udělat HTML a pak převést do .doc, ne?
Samozrejme, jenze jsem si blbe a stupidne myslel, ze to udelam ve vimu a pak "jen nakopcim". Nevim jak bych to podle Tebe delal, protoze ta jejich sablona je strasne vyumelkovana a nevim jak se v tech officech nastavuje mrte veci co tam po me chteji, neumim s temi baliky (odsazeni, styly nadpisu atd atd) slo by to, ale asi bych musel znat tyhle baliky :-/
Tak třeba u nás na škole se diplomka povinně odevzdává v DOC, max. RTF a už jen to, když jsem se z celé posluchárny na dotaz "Bude to dělat někdo v něčem jiném než Wordu?" přihlásil, odpovědí mi byl pohled "ááá, další potížista".
Asi by mě z Latexem vyhodili.
A proč to tady povykuješ? Já jsem se vyjádřil na CIOMLA, že diplomky jedině v Latexu. Jaká ta škola je či není, kdo mi jí vybral či nevybral nebo zda jsem velký či malý debil s tím vůbec nijak nesouvisí. Hlavně že sis nahonil triko.
Obávám se, že tak dobře jako TeX výstup vypadat nikdy nebude. (Asi tam nebudou například slitky). OOF je pouhý kancelářský balík a nikoliv typografický program. TeX používá v definicích příkazy a makra a to mu dovoluje vyšší inteligenci, než cokoli, postavené na značkovacích jazycích. Je přeci jen rozdíl, když můžete něco definovat pouze pomocí dat (i když strukturovaných) nebo když můžete spustit kus programu.
souhlasm s Milosem, sazecimu systemu TeX se zatim zadny OpenSource nevyrovna a komercni produkty vzhledem ke svym cenam casto jeste vyrazneji ne. Co se mi vsak nelibi na OO je klik, klik, klik (to same, co M$ Office). Je to armada BFU, ktera rve stale hlasiteji, ze OpenOffice musi byt presne jako ten od M$ a tito uzivatele vyhrozuji, ze jej jinak uzivat nebudou, tedy ja bych na miste developeru tyto knourajici usery nechal dale platit M$.
Shrnuto: OO neni spatny, ale ani dobry, je to proste SW pro novacky a pratele novacku.
Ale sazeci system je proboha neco naprosto jineho nez kancelarsky balik!
Kancelarsky balik je z principu klikaci. Neni urcen sazecum, kteri se budou zabyvat kerningem a slitky(-ami?). Je urcen k tomu, aby se uzivatel mohl zabyvat obsahem a jednoduchymi prostredky bez uceni se nejakych skriptovacich jazyku take zakladnim formatovanim dokumentu. Aby mohl SAM vytvorit solidne vypadajici dokument s formatovanim, cislovanim, obrazky, atp. a nepotreboval k tomu skoleni jenom kvuli formatovani nebo dokonce sazece. Neni to primarne na sazeni knih a novinovych clanku (i kdyz je v tom mozna nekteri pisi).
OO je jiste alternativou k MSO a rozhodne ne k TeXu. Proto se musi tvarit jako MSO. Pokud chce mit OO uzivatele, pak musi hledet na jejich potreby. Posilat je do haje, ze jsou to lamy a kdyz neco chteji tak at si to naprogramuji nebo zaplati, je prave to, co linuxu a OS SW nejvic skodi z pohledu jeho rozsireni. OO je z uzivatelskeho hlediska jednim z nejpokrocilejsich OSS. Ale to neznamena, ze stale neni co zlepsovat.
Nejde o novacky. Kdyz chci neco psat, neznamena to, ze zacnu psat ve wordu a pak az nebudu 'novacek', ale 'profik' prejdu na TeX nebo neco takoveho. Pouzivam to co mi vyhovuje. Pokud jsem pro sve potreby spokojen s vystupy z OO nebo MSO, nebudu se ucit TeX. A znacna cast lidi s tim spokojena je.
Nikdo prece proboha nerika, ze by se vsichni lide meli ucit pracovat s TeXem.
Jenom si myslim, ze neni duvod(krom implementacni obtiznosti), aby vystupy z oo.o nevypadaly dobre. Klidne i tak dobre, jako z TeXu.
Souhlasím. Kancelářský balík je zcela jiný produkt, určený k jiným účelům. Otázkou je, proč někdo požaduje stejné možnosti OOF, jaké má typografický program. V takovém případě se mi rada, přejít na typografický program, zdá zcela namístě.
Myslím, že dnes se kancelářské balíky snaží zvládnout už příliž mnoho a jejich ovládání je i přes klicací mechanismus nad hranicí rozumné složitosti. Nelze požadovat, aby program dokázal vše, co si vymyslíte a přitom měl jednoduché ovládání bez potřeby učení. Sekretářka, která kdysi psala dopis na psacím stroji dvacet minut, dnes tentýž dopis ve Wordu dvě hodiny formátuje. (LyX by zvýši její produktivitu několikrát). I Koffice je ovladatelnější - bohužel stále málo stabilní. Rozsáhlé možnosti kancelářského balíku svádí k tomu, používat ho i na věci, pro které se opravdu nehodí. Viděl jsem studenta, který psal diplomku plnou složitých matematických výrazů ve Wordu a to tak, že vzorce psal ručně, skenoval a vkládal do diplomky jako obrázky! (V tomto případě šlo evidentně o vinu školy, která Word učila a vyžadovala i tam, kde je nevhodný).
Pokud je někdo s programem spokojený, nechť ho používá. Pokud však požaduje schopnosti jiného programu, pak je logičtější přejít na jiný program.
No hned ten prispevek nad tim vasim to pozaduje :)
Slozitost a jednoduche ovladani nemusi byt nutne v rozporu, pokud je to ovladani velmi dobre navrzeno. Napr. oddelene a deaktivovatelne casti, ruzne levely, moznost zmeny a hlavne dobre navrzene zakladni rozlozeni.
Sekretarka nemusi nic formatovat, pokud bude mit pevne dane sablony, ktere navic nejdou menit (to muze mit i ve wordu).
A u vzrocu vzdy zalezi na mire :) Pokud to je diplomka, ktera je na vzorcich postavena pak to asi nebude ono. A kdyz tak mel pouzit editor rovnic :))
To je jak ta pani, ktera napise do excelu jedno cislo, pod nej napise druhe pak vytahne kapesni kalkulacku, secte obe cisla a napise je do tretiho radku pod ne :))
> No hned ten prispevek nad tim vasim to pozaduje :)
Proste povazuju mizerny vystupy z oo.o za chybu, ne vlastnost.
Zkratka bych chtel bez problemu napsat jednoduchej text, kterej by po vytisknuti vypadal dobre. Coz, pokud jsem koukal, oo.o neumi.
Ale koukam, ze oo.o umi exportovat do latexu, coz by mohl bej zpusob, jak obejit nedotazenej renderovaci engine oo.o.
Tak jsem to zkoušel v MS Word 2003 a nic podle mne to kernig neumí. Zkoušel jsem Time New Roman a dokonce jsem to vytiskl na papír a měřil podle pravítka. A V A jsou nepřirozeně od sebe zkusím OO. Uvidím jak to vypadá tam. TeX
Word z MS Office 2000.
Menu formát-písmo panel "proložení znaků", zaškrtnout checkbox "prokládání písem velikost xxx bodů a více". Za xxx doplňte, od které velikosti písma se má kerning používat.
Testováno MSW build-in TTF, Times New Roman
Ano OOo používá JAVA, ale není v tom napsaný. Bohužel právě spojení s JAVA je právě důvod pomalosti OOo. Nicméně JAVA také dává tomuto office balíku velké možnosti, takže ta pomalost je nutné zlo a s dnešním výkonem běžných kancelářských PC to myslím není tak strašné (až na ten první start).
Netvrdil bych, že je to Javou. Pokud nepoužíváte Base, můžete Javu klidně pro ostatní aplikace vypnout a v podstatě se nic nezmění. Každopádně já nemám nějak extra rychlé PC (CPU 800 MHz) a nemám pocit, že by OOo byl nějak extra pomalý.
Celkem dost asi taky zalezi na pameti. Ono to neni obecne extra pomale, ale je to znatelne pomalejsi nez MSO nebo jine aplikace. Misty dokonce tak na hranici uzivatelsky privetive kancelarske aplikace.
Jinak jsem to uspesne provozoval i na 400MHz+320MB RAM a slo to, ale proste to chtelo trochu trpelivosti.
Mozem sa spytat s akou poslednou verziou javy ste ste sa stretol? Tipujem tak 1.2. Nechapem aky zmysel maju taketo prispevky ako vas - dokazat ze nieco je jediny "pravy" jazyk? - ano java gui bolo kedysi celkom pomale ale skuste napr verziu poslednu verziu 1.6 a myslim ze budete celkom prekvapeny.
Multiplatformnost je proste vyvazena nizsim vykonem. A zejmena GUI v Jave si hlavne z pocatku hodne uskodilo tim, ze bylo hodne spatne a hodne pomale (a hodne osklive :)).
Urcite se to posledni dobou zlepsuje, ale porad je to pro strovnatelne aplikace jenom 'uz mozna skoro stejne rychle' jako nativni aplikace.
Prave ze ide o JVM. Multiplatformnost nie je problem, skor to ze Java je interpretovana. JVM od Sunu ma ale Hotspot kompiler, to znamena ze casto pouzivane casti kodu su optimalizovane a kompilovane pocas run-time do nativneho kodu. V konecnom dosledku to znamena ze program v Jave je v urcitych miestach nie pomalsi, ale rychlejsi ako taka ista implementacia trebars v C. Je to logicke, optimalizacia pre program v C prebieha iba pocas compile-time, zatial co kompiler v JVM ma omnoho viac informacii o prave spracuvanom kode, a tak moze robit agresivnejsie optimalizacie. Program v Jave ktory sa teda nezmeni, bude kazdou dalsou verziou JVM fungovat rychlejsie.
V Jave, ale v ni kodim i ja a ani velky appz nejsou pomale (viz azureus) je to prasacky napsany, petiminutove vytuhy nedela java ale autori, takhle zkurvit kod puvodnich staroffice, to je docela sila
Nepiste o niecom o com neviete, jediny program v jave v OO je Base - ten je tusim zalozeny na hypersonic sql engine - takze predtym ako nieco pisete staci pouzit jednoducho google nabuduce :-)
Ja zrovna myslel, ze za pomalost OO muze dedictni StarOffice. Zkousel jsem kdysi prvni buildy pro linux jeste kdyz to bylo komercni a prislo mi, ze to cely bezi nad emulatorem windows. Teda ne ze by to pouzivalo wine, ale ze si to samo implementuje spoustu
wokennich knihoven. Takze nakonec cely office bezi nad vlastnim wrapperem, kterym bezi nad knihovnami linuxu. Za pomalost OO urcitge nemuze JAVA, bez ni je to stejne pomale jako s ni.
Jo to bylo pekne hnusny. Melo to vlastni plochu, vlastni taskbar, dokonce i vlastni tlacitko 'start'. A to vsechno to provadelo dokonce i ve windows.
Mozna by to vazne chtelo na chvili pozastavit nove featury (hlavne vizualni jako kerning) a misto toho vyresit zname bugy a konecne to uz trochu urychlit.
Programátor jsem. GCC je jeden z nejlepších kompilátorů dneška. Najdou se i takové, které produkují rychlejší kód (většinou se jedná o syntetické testy), i takové, které jsou na tom hůř. Ale GCC patří ke špičcee. Dělám v něm i v jiných C/C++. Vím o čem mluvím.
Ten clanek neni o kompilatorech, ale o exec. formatu ELF a o relokaci symbolu pri spousteni
aplikaci. Dekuji za odkaz netusil jsem ze s dyn. linkovanim je to az tak spatne. Na druhou
stranu to vysvetluje proc aplikace bezici pod monem, vypadaji na prvni pohled rychlejsi nez gnome aplikace napsane v Ccku. Zmeny v ABI C++ bych se nebal, ABI se meni tak casto ze by si toho ani nikdo nevsimnul :)
Já jsem se na Mrkvosoftich officech už taky něco nadělal a vím, že s nimi bylo spoustu problémů. Ve verzích 97 ... XP (a dál už nevím, protože pak jsem je přestal oužívat) byla hodně kritická chyba ve wordu. Často mi to pří ukládání (i automatickém) hodilo hlášku a od té doby nešlo nic uložit. Musel jsem proto spoustu práce dělat opakovaně. Tuto chybu to dělalo na desítkách počítačů ve škole i na dvou počítačích doma, takže to asi nebude náhoda.
Fandím OOo ikdyž vím, že nejsou dokonalé
Je sice pravda, ze V je trosku neprirozene mensi, ale obecne je zcela v poradku, ze nektera pismena jsou vetsi nez jina. A to ze stejnych duvodu, jako se pouziva kerning. Tak me napada, jestli to nahodou neni soucasti kerningu.
OO je dost dobej. Už jsem ho naučil používat brávhu i děti, ale já stále nemůžu. pokud chci používat české prostředí, OO mi vnutí čárku jako desetiný oddělovač. Já jsem zvyklý na tečku (navíc při programování je čárka oddělovač položek v seznamu).
Zkoušel jsem se prohrabat, zda-li bych nedokázal najít, kde se nastavuje des. oddělovač. Zatím jsem nenašel (neměl jsem moc času).
Může mi někdo, pls, poradit, jak přesvědčit OO používat des. tečku s českým prostředím?
Thx.
Ee. Jde jen to, co se má stát, když je zmáčknuta '.' na numerické klávesnici. To už jsem dávno vyzkoušel. Ze standardního UI to nejde. Je třeba nějak hacknout file s popisem cs prostředí - zatím nevím kde.
1. nastavit Regionalni zvyklosti v systemu bud vyberem
Start / Settings / Control Panel / Regional Options / General
a v rozbalovacim seznamu vybrat English
nebo (pri pouziti cestiny pripadne jineho jazyka)
Start / Settings / Control Panel / Regional Options / Numbers
a zadat jako decimal symbol tecku
2. kliknout na OK nebo Apply
3. spustit OOo a pak
Tools / Options / Language Settings / Language
a odskrtnout polozku "Decimal separator key"
(tj. nesmi byt zaskrtnuto "Same as locale settings")
4. potvrdit OK
A melo by to fungovat.
Ve vetsine pripadu bude stacit aplikovat pouze body 3 a 4, prototoze OOo (logicky) prepise systemove locales vlastnim nastavenim aktualniho jazyka.
Body 1 a 2 jsou tam spise proto, aby se numericka klavesnice chovala "mravne" v ostatnich programech.
Cituji z nápovědy OO:
"Desetinný oddělovač - Podle místního nastavení
Určuje, že se při stisknutí odpovídající klávesy na numerické klávesnici použije desetinný oddělovač, který je nastaven v systému.
Je-li toto pole zaškrtnuto, vloží se při stisknutí odpovídající klávesy na numerické klávesnici znak zobrazený za textem "Podle místního nastavení". Pokud není toto pole zaškrtnuto, použije se znak určený ovladačem klávesnice."
Tato volba se tedy týká pouze klávesy '.' na num. klávesnici. Zkoušel jsem z UI vše - výsledek nulový.
Jak jsem již psal dříve - myslím si, že autoři s někým jako já nepočítali. V národním nastavení mám již 15 let desetinnou tečku. Jediný OO na nár. nastavení kašle - z výšky.
Problém je v tom, že když do calcu napíšu 3.6 tak to pochopí jako datum (3.6.2007) nikoliv jako číslo (to chce jako 3,6).
Takže co vlastně chcete? Aby OO používala české nastavení (formát data, času, ...) ale při stisknutí klávesy [num .] psala tečku a navíc ji brala jako znak pro oddělení desetinných míst?
Tak to bych viděl jako že máte požadavek na vlastní regionální nastavení, které je mixem českého (většina) a anglického (formát čísel, klávesa). Takže jedině upravit/přidat nějaký ten soubor s regionálním nastavením.
[num .] je mi ukradená - předefinovat klávesy umím.
Můj problém jste hezky popsal jako vlastní regionální nastavení. Stačí mi pouze upravit formát čísel.
Asi jsem se špatně vyjádřil/byl pochopen.
> Ee. Jde jen to, co se má stát, když je zmáčknuta '.' na numerické klávesnici.
jsem porozumel tak ze mate ceske prostredi a chcete psat misto desetinne "," znak ".".
Ze se jedna o Calc a psani cisel vs. datumu, bylo uvedeno az ted. V tom bohuzel zkusenosti nemam.
domnívám se, že problém byl již v začátku vlákna popsán dostatenčně srozumitelně - zmíněný desetinný oddělovač je, myslím, dostatečně jednoznačný termín.
Se stejným problémem se (z prakticky stejných důvodů) potýkám také a je to snad jediná věc, která mi komplikuje používání OO.
Není asi sporu o tom, že se jedná o poměrně hrubou chybu v OO, kdy OO nerespektuje místní nastavení ve Windows.
Bohužel tento problém také neumím řešit a přispívám zde pouze proto, aby to nevypadalo, že se jedná o problém jediného uživatele.
Mám přesně ten samý problém, OO nepřebírá desetinný oddělovač ze změněného místního nastavení Windows. Kvůli takovéto prkotině bohužel nemohu OO používat.
No abych pravdu rekl tak, co jsem cetl v diskusi je vice mene spousta plku.
Chtel bych se otat kdo pouzivate v OO DDE odkazy? Vzdy jsem mel problem s prenesenim kodove stranky z Calc do Write. Pokazde se ztrati informace o kodove strance a prijdu tak o vsechny hacky a carky. Dale to resim salamounsky a nesystematicky. Ma nekdo s timto zkusenost?
Také jsme si to vyřešili nesystematicky.
A také bychom potřebovali nějaké celistvé řešení!
Odkazy typu ='soubor.ods'#List1.B4 jsou sice česky, ale zase nefungují meziapplikačně.
Škoda, že když otevřu jakýkoli .doc, tak je v něm kerning vypnutý.
Druhá škoda, že když otevřu jakýkoli .odt, tak je v něm kerning zase vypnutý.
Jen když ve Writeru 2.2 vytvořím a začnu psát nový dokument, tak je tam už zapnutý.
BTW někdo tu psal, že kerning v OO byl už ve v. 2.0... Neznamená to tedy, že až teď je (u nových dokumentů) nově defaultně zapnutý?
Je to tak, mam dokument vytvoreny v OOo 2.0.4 a ten kerning nepodporuje ani v OOo 2.2 Ale pokud vytvorim novy, tak ho podporuje.
Nasel jsem k tomu i volbu ve styles.xml, ale nejaky zaskrtavatko primo v OOo jsem nikde neobjevil...
Upozorňuji, že kerning není žádná novinka a už ji umí i starší verze (ty 2.x určitě, jestli i 1.x už nemůžu ověřit). Kdyby byl kerning vypnutý, tak si toho na výstupu a i na monitoru všimne úplně každý. Nastavení je v menu Formát-Znak-Umístění.
A jak už tu bylo poznamenáno, kerning je i ve Wordu. Minimálně od verze 2000. A kdoví, jestli to nebylo i v 97 (opět nemůžu ověřit)...
Sečteno podtrženo: zase taková revoluce to není. Pro naprostou většinu dokumentů jsou typografické schopnosti OOo dostačující. Hodilo by se ale možná nastavení inteligentních mezer mezi odstavci, nebo náhrada fi za fi etc. při tisku (přece by to nebylo tak náročné, ne?)... no a pak tedy pochopitelně i ty "drobnosti" jako zrychlení aplikace, kompatibilita s MSO etc. :)
OO mam od dob 1.1, kdy jsem je vymenil za MSO97 (pokud nesedi verze doplnte si sami tak aby sedely). Na makra a podobne kravinky jsem se stridave vracel k MSO a jejich dalsim verzim (vzdy jsem byl take zvedavy, jestli uz se konecne neco zlepsilo na te hromade funkci pripominajici mi nakup na trzisti, kde malo co ma rad a je dobre umisteno). Vpodstatě to hlavni proc jsem utekl k OO byl pdf export a vetsi prehlednost, kterou jsem "dostal do ruky" rychleji nez u MSO. Prace s funkcemi se mi subjektivne taky jevi prijemnejsi. Naprogramoval jsem v OO kalkulacku pro vypocet tepelnych nakladu pro 12 najemniku. Vsechny vypoctene naklady se pak prehledne tisknou na samostatne listy pro kazdeho najemnika zvlast. Dokument je pekny propletenec a zminuju ho proto, ze byl urcen pro MS2003 a byl kompletne napsan v OOv2.0, pote exporotvan jako sablona MSExcell. Funguje bez problemu:) Vsechny upravy delam opet v OO (kdo pronajima barak a ma rozpocitavat naklady mezi podnajemniky v zavislosti na pronajimanem prostoru, vi o cem mluvim).
Nejaka pomalost? Ne. V tomto pripade srovnatelne s MSO. 40ti strankove dokumenty? Neni problem a o pomalosti vetsi nez u MS2003, popr.MS2007 (taky jsem zkousel) nemuze byt rec. Pokud dokument tvorim jako *.odt, pracuje se s nim rychleji nez s kterymkoliv jinym formatem. Exportuju (ukladam jako...) do MSO formatu az po ukonceni prace- az jako finalni verzi. Mozna v tom je jadro pudla pomalosti prace s vice strankovymi dokumenty. Ja v OO tvořím servisní a uživatelské manuály, semestrální práce apod. Opravdu nevidim rozdil v rychlosti.
A MS2007? URO je nadherne:) Konecne prislo to odlehceni od tisice nabidek a proklikavani se stovkama odkazu... Je to opravdu povedene a krok dopredu. Skoncil jsem s nim ale v okamziku, kdy jsem potreboval v tabulce vlozit k hodnote specialni symbol (Ohm). Nabidka specialnich symbolu byla odznacena a neslo se do ni tedy dostat. Po 15minutach pokusu a hledani jsem zbytek protokolu (vpodstate cely:) dodelal v OO.
A konfigurace kompu: Mob.Sempron 3000+, 1GB RAM DDR1, 4200ot/s 60GB HDD, dříve MS XP,ted MS Vista. Na rychlost si potrpim a dlouhe odezvy me vylozene irituji, verte tedy ze jsem se neco naoptimalizoval systemu a ze bych si zpomalovani ze strany SW nenechal libit:) Konfigurace vypada slabe, ale nechova se tak (to se musi umet :))
Kdyby tak existovalo neco, co by tisklo jako TeX a melo strukturu (syntaxi) jako XML...
Co by clovek nemusel vzdycky ladit, aby to melo vystup, jaky si preje...
System tagu <tag vlastnost="hodnota"> mi pripada logictejsi a/nebo prehlednejsi jako \prikaz{parametr}[parametr]
a nastavit (naprogramovat) spravne environment... :(
A to nemluvim o otazce, jak udelat, aby Bibtex delal odkazy jako poznamky pod carou a na konci dal seznam literatury serazeny abecedne nebo o widow / orphan control, ktera sice v TeXu je, ale pokud program uzna, ze neco ma vyssi typografickou prioritu, tak to necha tak (jiste, lze ji nastavit na velke cislo, ale jsou tam i jine priority...)
Takze ja po mnoha hodinach studia LaTeXu jsem se rozhodl svou diplomovou praci prevest do formatu doc.
Chtel bych se vice soustredit na obsah, nez jak premluvit kompilator, aby mi tohle udelal tak, nebo tak, aby odsadil odstavec tak jak chci, aby to ci ono vysazel tucne ci aby mi umoznil pridat cislicko k poznamce pod carou na misto, kde chci a ne na misto, kde to on (kompilator) uzna za vhodne...
Vim, ze LaTeX je dobry i pro zacatecniky, pokud chteji se spokojit s tim, jak udela vystup pocitac a moc mu do toho nechteji mluvit, nebo pokud maji hotove sablony.
Kdyz vsak neco chcete stlacit na 1 stranku, udelat do vice odstavcu, udelat urcity druh tabulky s urcitym formatovanim, je to docela fuska...
Vážení, pravděpodobně jste to zaregistrovali, račte se podívat na http://www.openoffice.cz/node/4088, je to velice zajímavé srovnání, které zdejší diskuzi uvedou tak trochu na pravou míru.
PS: Nefandím ani mrkvosoftu, ani openofficu. Pro mě to jsou totiž oba dobré balíky. Uživatelsky a jinak. Ale nemůžu pominout výhody, které má ten či onen. To není o fanatismu. To je o zdravé a tolik potřebné konkurenci.