Názory k článku Oprava pro Sound Blaster AWE32, první vydání XLibre 25.0
-
Však je to Ježek. Můžeme být rádi, že v článku není nic o JPEG XL.
Nedávno jsem zaznamenal, že Ubuntu (to hlavní, desktopové, běžící na GNOME) opouští X11 ve prospěch Waylandu. Což mě netěší, neboť to údajně může rozbít dost věcí, které nejde obejít ze strany aplikace - zde vyjádření týmu okolo KiCADu:
https://www.kicad.org/blog/2025/06/KiCad-and-Wayland-Support/Jako uživateli je mi zcela jedno, jestli budu používat X11/Xlibre nebo Wayland a kdo to vyvíjí, když to bude fungovat, nerozbije to Wine/Lutris/Proton a půjde přes síť protunelovat grafické okno (jestli to bude přes SSH forwarding nebo RDP nebo něco jiného je mi opět jedno, když to bude fungovat).
-
Tak to je snad účel, ne? Postupně vyhazovat X11 podporu a tlačit vývojáře appek ke spravení podpory Waylandu. Lepší, než současná schizofrenie s podporou obojího, co zbytečně žere lidské zdroje a nevede nutně k lepším produktům.
Upřímně X11 jsou do budoucna mrtvý. Není snadné to udržovat, natož tam portovat nové featury. Trochu mi to připomíná dobu, kdy jsem sám s Linuxem začínal a strašně se řešil příchod systemd (2010 - 2011). Nejdřív strašného řevu, argumenty "Ale co ostatní unixové systémy?", lpění na SysVinit, Upstart... Nakonec ho během 5 let adoptovala snad všechna relevantní distra a na alternativy si vyjma specifické use-casy nikdo ani nevzpomene.
-
V případě systemd je to ale hlavně proto, že ty alternativy stály z uživatelského taky často dost za dvě věci. Nemluvě o tom, že třeba Alpine Linux je dost relevantní distro, které běhá například zcela běžně v dockerovských kontejnerech, já ho měl na VPS a tak dál a přemýšlím, čím je vlastně specifické. X11 je ale věc nehezká hlavně z hlediska vývojářů, nikoliv uživatelů. Což je docela podstatný rozdíl.
-
Pár let zpátky jsem spustil Linux na dvouprocesorovém Pentiu 2, a taky na VIA C3. Nejspíš jsem tam měl Xubuntu.
VIA C3 šla používat jen bez grafiky, tu to prostě neutáhlo. V command lině šlo s odřenýma ušima být připojený na Wi-Fi a přehrávat internetové rádio v MP3, občas se to ale taky zakoktalo. Reálně použitelný ten počítač byl tak na DOS.
To Pentium 2 bylo trochu lepší, ale pracovat se na tom taky nedalo.
-
No.... pred par lety jsem narazil, ze debian uz nechtel bootovat ve virtualu na 256MB RAM... nemuze byt problem i timto smerem? Vselijake doplnovani a pobobne si taky hltne... to driv taky nebyvalo zvykem. :-)
Verim, ze kdyz by i na "stare" masine nabootoval neco umerneho, ze by nemel byt problem....
-
Debian nechtěl bootovat na virtuálu s 256 MB RAM? Ale notak... I když když to tak vezmu, někdo ho takhle doprasit možná mohl. Arch Linux u mně taky skončil v okamžiku, kdy se rozhodl, že pro instalaci (nikoliv běh!)) nestačí 512 MB (běžných na každém levném VPS) ale je potřeba cca 540 MB aby se do paměti rozbalil image. To je podobně na facku.
-
"protože RAM bývá hodně (a relativně levná) "
Nevim co delas, ale presne toto vubec neplati. Mam kolem sebe hracky v cenach M/ks ... a jesli neco setrvale chybi, tak prave RAM. A rozhodne neni levna, protoze vpohode udela 1/2 ceny ty hracky.
Protoze ono jaksi kdyz potrebujes vymenit treba 32G modul za 64 ... tak zjistis, ze cena rozhodne neroste linearne. Krat treba 32ks ... a voiala. Je to takova palka, ze se ti (pokud to lze) vyplati koupit 2x krabici, nez do jedny cpat vic ramky.
Jestli je neceho neuzitecne mnoho, tak vykonu CPU. Kdyz vymenim 10let starej stroj za novej, s CPuckem ktery bude mit klidne 10x vetsi papirovej vykon, na behu aplikaci se to vubec neprojevi.
-
Na tom P2 šlo na pohodičku spustit Windows 9x a v nich hrát Blood (možná dokonce v 1280x1024). Ale moderní Linux+X11+Xfce znamenalo, že jen překreslit okno při přetažení trvalo nějaký nemalý zlomek vteřiny. A třeba scrollovat oknem byla zcela nerealistická záležitost.
Oba naše výroky se nevylučují. Na P2 se běžně hráLY hry (důraz na minulý čas), ale moderní metody vykreslování závislé na akceleraci, jdou do kopru, jakmile přejdete do SW vykreslování.
-
No ... na Pentiu 133 to zvládalo dokonce při přehrávání mp3 dělat ještě něco dalšího. Což na 486 bylo zcela nemyslitelné ;-)
Mě osobně děsí, jaké jsou dnes požadavky softwaru na systémové zdroje. Když vezmu, že celý Turbopascal 6 se včetně dokumentace, editoru a kompilátoru vešel na jednu disketu ... bez helpu a trošku okleštěný jsem to běžel na procesoru 8086 s 1MB RAM na 360KB 5,25" disketě. Dneska se do téhle velikosti nevejde snad ani "Hello World" :-(
-
Na Cyrixu 486DX2 80 MHz jsem ve windows přehrával mp3 a ještě zbývalo asi 10% výkonu na word. Nicméně ta mp3 se musela přehrávat ve winampu v nastavení mono a jen 22 kHz protože větší kvalitu to neupočítalo. Nicméně stačilo nastavení v této kvalitě pro přehrávání. Mp3 mohlo být uložené jako standartní 128 kb stereo na 44.1 kHz, takže po upgradu šlo poslouchat ty mp3 v plné kvalitě.
-
Co to je za nesmysl? Na te C3 v pohode pojede wmaker,fvwm ci orezanejsi xfce. Pokud nenajdete spravny driver urcite vam pujde VESA. Neumely C3 uz grafiky do AGP? Nejaka starsi ati (mach64) nebo prvni riva tnt by mohla jit?
Jinak v te dobe bylo bezne rozliseni 1024x768. Fajnsmekri meli 1280 ale to jeste nebyly levne velke monitory tak bezne.Jinak MP3 sla prehravat v i na 486DX. Sice v dosu a nekde mezi 32-64kbit joint stereo ale sla.
23. 6. 2025, 18:07 editováno autorem komentáře
-
Jo to sedi :-) Taky zalezi co to bylo. DX2 nebylo kdovijake delo. A nektere IDE controllery delaly bordel.
Paradoxne jsem mel vetsi uspech i v tech windows ( bohuzel mono only) nez v linuxu. Tehdejsi obsluha ISA karet v linuxu nebylo zadne terno a moje zvukovka byla jen hloupa SB16 a to jeste bylo nutno pohackovat sitovku aby se nehadaly. Obe byly isapnp ale ja nemel isapnp bios takze to musel inicializovat az OS nebo v dosu utilita.
Jeden z mnoha mych hejtu x86 architektury tehdy - malo IRQ, malo DMA. Pozdeji zlo jmenem IRQ sharing.
Kdo to nezazil nepochopi.23. 6. 2025, 20:09 editováno autorem komentáře
-
DannyStříbrný podporovatelMalo IRQ bylo primarne dano tim, ze se pouzivala 8259, resp. pak jejich dvojice. Ono by tech IRQ mohlo byt teoreticky i vice, 8259 se daly kaskadovat (a realne to bylo reseni pro IRQ8-15), ale to by ty ISA sloty museli bejt delsi... protoze holt kazde IRQ melo svuj drat... s tim, ze IRQ 8+ byvalo jen v 16bit verzi (osmibitove karty mely smulu a musely se spokojit max. se sedmickou, coz mohl byt dalsi pain). Jo, byla to divoka doba :D Ale v samotne x86 architekture ten limit nebyl... spis v te implementaci v podobe ISA sbernice.
-
Tak jsem se asi spatne vyjadril. Spatna architektura PC ne x86. Lepili to na sebe silenym zpusobem. Existovaly i custom reseni s extra radicem,fw a backplanem na dalsi karty. Nechutne drahe a problematicke. Cenne sberatelske kousky:-)
Zas u ISA mohl udelat kartu kdovijaky levoruky domaci bastlic. Zadne povinne ID registrace a konfiguracni pameti ( to prislo az s PnP ktere bylo povinne nekde pod PC98 speckou MS). Proste se to najumperovalo "na drat" a po staru takhle mohl delat custom ISA karty kdejaky "tatar s trafopajkou".
Maximalne mohli pouzit polooficialni testovaci ID pokud chteli implementovat plug and pray. Treba do prumyslovych karet u all in one reseni to bylo vicemene jedno. -
Me by spise zajimalo, proc by to nekdo delal ;-) a proc tam jeste je nejaka zastarala karta na ISO slot, uz uz PCI jsou pase - dnes je vetsina veci XMOS pres USB-C/USB - uz ani pci-e zvukovky netahnou.
SoundBlaster nikdy nebyly moc dobre karty, pak to tahali pres ASIO - ze to windows nemrvili a tim si windowsaci mysleli, ze jsou skvele ;-) ... mnohem lepsi byly M-Audio a ty meli chipset VIA - paradoxne dodnes pouzivane jen modernejis verze ;-)
V Linuxu zadny problem nebyl a i realteky fungovaly skvele ... dokonce i integrovane - jen nemely dobre A/D prevodniky, proto bylo treba zvuk tahat ven digitalne pres S/PIF bud coax nebo optiku
Teda M-Audio mela i dobre A/D prevodniky - jen pak odmitali delat cokoliv pro PCI-E - nebot uz v te dobe meli lepsi USB zvukovky a zanikem PCI uz je nic jineho nez USB nezajimalo a maji recht.
Doba jde dale a podorovat stare sroty uz nema vazne smysl. - kdo je ma necht tam jede stare OS ;-)
-
Tak u tech SB spise slo o to jak obejit limitaci architektury. Zajimave by mohlo byt srovnani PCI verzi SB zvukovek. Uz SB16 byla v PCI verzi. Debakl od SB Live mam tez uspesne za sebou. Zvukovka ktera fungovala stejne blbe jak ve windows tak v linuxu. HW integraci musel delat nejaky silenec. Na nekterych deskach nefungovala vubec a musely se delat workaroundy (jak na deskach tak u karet).
Co se tyce M-Audio odmitaly cokoliv delat pozdeji pro linux. Tim u mne skoncili. Pozdeji stacilo koupit nejaky externi levny behringer, focusrite nebo neco lepsiho. Dnesni i levnejsi hlukovky jsou uplne jinde.
I midi controllery od M-Audio nejsou zadny slagr. Radeji si clovek poridi nejake za stejnou cenu klavesy a pouziva to jako controller.
Pouzivam takhle treba levnou yamahu a summita k plne spokojenosti. -
Pěkné.
Ale mě by dávalo větší smysl, kdyby opravu backportovali do starších stále udržovaných longterm jader u kterých je větší šance, že je někdo bude provozovat s takovou kartou a základní deskou s ISA.
Nejposlednější průmyslové desky z období cca Pentium 4 Northwood si už s ISA zvukovkama ne vždy rozuměly. Tuším kvůli absenci DMA?
Na Pentium 233MMX jsem provozoval jádro z 4.x a možná dokonce nějaké z 5.x řady, musel bych se podívat. Ale určitě ne s "hotovou" distribucí, kompiloval jsem před pár lety Gentoo v mnohem rychlejším virtuálu na míru cílovému stroji na který jsem pak přenesl RAW image na IDE HDD.
(docela výzva najít některé balíčky, co byly z repozitářů odstraněny třeba kvůli bezpečnostní chybě... jenže jsou potřeba kvůli závislostem)
Zajímavý experiment, ale na reálné použití to není. Pro zajímavost zkusit a zas odložit do regálu.
(btw... AWE32 nemám, ale GUS PnP mi na tom fungoval, jestli jsem zkusil i AWE64 už nevím, možná? Ono se na takovém stroji stejně moc dělat nedá, horko těžko přehrát mp3, nebo spustit nějakou velmi nenáročnou hru - zdůrazňuji nenáročnou, některé jsou napsané tak blbě, že je hrát nelze i když jsou třeba jen konzolové, nebo graficky na úrovni Tetrisu)
-
U prumyslovych desek bych cekal orezani. Tam byl predpoklad ze ISA karty se budou pouzivat jen na pomale I/O a ne na vetsi prenosy.
Kazdopadne zalezelo na desce. Nekde u PIII uz se to lamalo a ISA-to-PCI bridge byly orezane. Treba u PII a klonu slo jeste sehnat desky ktere mely skutecne kombi ISA/PCI chipsety se skutecnymi DMA.
