Ano, lisovana CD z roku 1991 a dokonce i starsi precist zpravidla jdou. Palena CD z roku 1995 casto take. Horsi uz je to ale s CD napr. z roku 2005 :-) O DVD radeji ani nehovorit.
Bohuzel s tim, jak se z toho stalo totalne konzumni zbozi sla kvalita jak medii tak mechanik rapidne dolu.
Dokonce i lisovaná CD z roku 1982 nemají problémy.
Pouze lisovaná CD vyrobená někdy kolem roku 1987 mohou mít problémy - v té době se začalo s různobarevnými potisky, a ukázalo se, že ne každá barva je vhodná. Na druhou stranu, tato CD většinou odešla během pár let, a dnes už jsou dávno vyřazena.
V době, kdy jedno prázdné CD-R stálo více, než dnes stojí vypalovací DVD mechanika, nebyl problém použít velké množství barviva a tlustou ochrannou vrstvu. Nelze ho porovnávat s dnešními pětikorunovými CD-R, kde značnou část výrobní ceny tvoří materiál polykarbonátového nosiče. Ale i dnes si můžete koupit "archival grade" CD-R.
>>Ale i dnes si můžete koupit "archival grade" CD-R.
To by me zajimalo kde. Pred casem (nevim jak ted, par let jsem necitil potrebu, protoze paska je proste paska...) se mne v nekolika specializovanych prodejnach malem vysmali, co ze to po nich chci :)
Bohuzel po vsech tech zkusenostech dnesnim (mam na mysli aktualni dobu a cca 5-7 let zpatky) CD a DVD mediim neverim at je na nich napsano cokoliv. To IMHO opravdu nejsou media vhodna pro archivaci.
Archival Gold média se běžně prodávají ve fotopotřebách pro profesionály, udávaná trvanlivost 200 let (cena od 40Kč/CD-R, pozor na levná, "taky Gold" média).
Bell Technology prodává média Taiyo Yuden Master Grade Archival. Ti tvrdí, že má trvanlivost 100 let, cena také zhruba poloviční.
A nakonec DVD-RAM má mít zaručenou trvanlivost 30 let. Jelikož nejde o technologii používající organická barviva, lze tomu i věřit.
Po zkušenosti s CD s vadnou šarží barviva doporučuji vždy zálohovat nejméně na dvě různá média z různých sérií, aby byla jistota, že výrobci použili chemikálie z různých zdrojů.
Já CD, ani DVD taky nepovažuju za media pro archivaci, právě naopak, zálohuju si všechny CD/DVD. Jako médium pro zálohování používám HDD o kapacitě 120 GB, který po zazálohování odpojím.
Tak to se se svými daty brzo rozluč. HDD není médium vhodné pro zálohy, téměř všechny odejdou do deseti let. Navíc ztráta jednoho CD znamená ztrátu 750 nebo 800 MB, po odchodu harddisku přijdeš minimálně o desetinásobek, spíše však o sto nebo dnes i o tisínásobně větší objemy dat.
Jenze tohle vyresim tim , ze zalohuju treba na 2,3,4 HD podle paranoie :) ALE porad to vykoupi tu otravu s archivaci na DVD nebo CD . Pri dnesnich objemech dat je to fakt otrava , kdyz je chci mit rychle pristupne .
Takze na dlouho paska a sem tam disk pri dnesnich cenach ...
Na dlouho jedině vytisknout na papír nebo vytesat do kamene (ale pozor na zlaté desky, ty se mohou stát terčem zlodějů :-). Optar vážně není špatná věc. Zálohovat na tři HDD už vyjde docela draho, a navíc je to stále jenom na deset let, pak bude potřeba ty disky vyměnit. Kvalitní (a, pravda, taky drahá) CD/DVD vydrží i třikrát nebo pětkrát tolik. Náročnost přístupu nehraje roli, všeobecně se předpokládá, že archivovaná data jsou přístupná i odjinud, určená pro případ obří živené katastrofy nebo určená jenom úzkému okruhu vážných zájemců, kterým je to jedno.
Ono to neni kvalita medii a mechanik. Ona to je i kvalita navrhu. Kdysi jsem cetl knihu o tomo jak CD-DA funguje uvnitr a prekvapilo me to mnozstvi zpetnovazevnich smycek, ktere se snazi zachytit signal pri rozjezdu disku. Je tam smycka ostreni, radialniho sledovani, sledovani rychlosti, ted se z tech dat separuje nejaky synchronizacni signal jehoz uroven neni stala. Navic excentricita muze byt az 60 stop takze kdyz se hlava jeste nechyti, planda pres stopy neustale tam a zpatky. Takze to na me delalo dojem ze to nemuze nikdy poradne spolehlive fungovat. No a v praxi - taky to spolehlive nefunguje :)
V době, kdy se finishovali Brány Skeldaly (1998) jsem se zajímal, proč v tak obrovské krabici je jedno malé CDčko v papírovém obalu a manuál. Prý proto, že s velkou krabicí má hráč pocit, že si kupuje něco velkého :-). Kdyby se to prodávalo v plastovém obalu zavešené u pultu na stojanu, tak to musí být tak 5x levnější
Zajímavé je, že některé operační systému nevyužívají možnost rychlého načtení této tabulky a místo toho při vložení CD do mechaniky složitě indexují obsah celého disku, který však již byl zaindexován přímo při jeho výrobě.
Rekl bych, ze jsem se timto setkal na Novell NetWare 4.11, kde po vlozeni media a naslednem mounteni ne /dev/cdrom, ale podle Labelu CD, se provadelo velmi (opravdu moc) dlouhe indexovani obsahu, alespon ze u toho rotovalo lomitko a vypisovaly se cesty a nazvy co se indexuje, aby Admin nemel strach, ze to zatuhlo. Jen pro zajimovst: po prechodu na GNU/Linux jsem mel tezky zvyknout si misto 'dismount' zacit pouzivat 'umount' :-) kdyby to nebyly zacatky, tak jsem pro to udelal alias v bashrc a bylo by...
Bylo by zajímavé dodat, že data na CD/DVD nejsou vůbec rozložena tak, jak se nacházejí v sektorech.
Takto vypadají postupné úpravy:
2048 bajtů - raw data CD-ROM
2352 bajtů - raw data CD-DA nebo data CD-ROM s EDC/ECC a dalšími informacemi (viz článek)
2448 bajtů - 2352 bajtů plus 8×12 bajtů dat ze subkanálů (informace o typu dat, čísle sektoru, skladby, ISRC, SCMS, skladba/pauza, audio datach, CRC, a pak karaoke, grafika a pár dalších obskurností) rozházených po bitech do bajtů a rozsypaných pravidelně po celém sektoru (firmware je pak zase posbírá)
Nyní se data ze sektorů nasekají na 98 malých bloků:
24 bajtů - data ze sektorů
25 bajtů - 24 bajtů dat ze sektorů plus 1 bajt po 1 bitu z každého subkanálu
33 bajtů - 24 bajtů dat ze sektorů plus 8 bajtů korekčních dat (CIRC korekce C1 a C2) plus 1 bajt po 1 bitu z každého subkanálu
Mezi korekcemi C1 a C2 se provede rozmítání dat mezi bloky, takže data, která byla původně u sebe se od sebe fyzicky vzdálí, a tak škrábanec poškodí vždy jen jeden bit z bloku (což umí CIRC opravit).
588 bitů - 33 bajtů plus synchronizační vzorky plus oddělovací bity EFM modulace
No a teprve nyní jsou data připravena na vytvoření pitů.
"ten musí být zbaven veškerých nečistot větších než je druhá mocnina vlnové délky laseru" - to mi není moc jasné. Když počítám mocninu fyzikální veličiny, tak výsledek snad záleží na zvolené jednotce (např. 1^2 km není 1000^2 m). Navíc jsem v textu nenašel slíbené podrobnosti :-)
priklad, kt. uvadzate v zatvorke ma problem prave s tym, ze vnutri mocniny musi byt aj nasobitel jednotky, potom kludne (1km)^2 == (1000m)^2 => ono je totiz jedno, ako zapisete dlzku strany stvorca, jeho plocha sa tym nezmeni ;)
Předpokládám, že v úvodním odstavci má být ve zmínce o minulých dílech "na magnetickém a magnetooptickém principu" místo "na optickém a magnetooptickém principu".
Rekl bych, ze Optar bude mit delsi zivotnost zaznamu nez dnes dostupna CD-R nebo ruzne DVD varianty, ale jeste by to chtelo vymyslet prepisovatelnou variantu, idealne paketovy zapis :-) Pokud tedy neprohlasis jednu A4 za dvestekilobytovy blok prepisovatelny tim, ze se nahradi jinym papirem...