Na takovýchto článcích mě kolikrát nezajímá, jak se co dělá, ale KDO JAK to dělá. Takže třeba já mám adresářovou strukturu $HOME poměrně rozsáhlou, samotný home má asi pět podadresářů, ale pak se to dále větví a větví a větví ... Ještě že existuje Tab :)
Další můj názor je, že symlinky dělají velkou neplechu - za čas v nich může být docela slušný nepořádek.
Mam bohatou (a celkem rozumnou) adresarovou strukturu, na CD to vypaluju uz v ni, takze postupnym nakopirovanim vsech CD by se tato opet vytvorila v aktualni podobe (se vsemi historickymi projekty v posledni platne verzi (prepisovani novejsimi))
Kazde CD ma v rootu pouze adresare a nekolik manipulacnich souboru, obsahujicich:
nazev CD, kontrolni soucty vsech souboru na CD, seznam vsech souboru na CD, seznam vsech adresaru na CD, (seznam souboru a seznam adresaru ve tveru volani funkci, po definovani funkci lze pouzit jakkoli))
Na disku mam dva adresare, v jednom jsou jako podadresare cisla CDcek(a tyto obsahuji prave zminene soubory), ve druhem je naopak kompletni adresarova struktura ze vsech CD dohromady a v adresarich jsou jako soubory s nulovou delkou cisla CD, na kterych se dany adresar vyskytuje.
O spravu se mi stara par jednoduchych skriptu, dobre se v tom vyhledava a jde to opet zrekonstruovat postupnou aplikaci vsech CD (takze duplicitni data, ktera neni nutno zalohovat)
Celkem asi 9M+2.5M pro 108 CD
jojo podobnou strukturu dokumentu a prace pouzivam (bohuzel ne tak dokonalou), ale o tom se zminit nechci
nedavno jsem dostal na starost nejakej WEB ktery byl vytvoren asi v 98 a pracovali na tom 4 lidi zaroven A JA HO MAM "UDRZOVAT" TED.
Musim rict takovej hnus jsem jeste nevidel jako ze moje prvni struktury webu by ly udesny a vyznal jsem se vnich akorat ja tak po dobu mesice a potom uz nikdo nikdy.
Zaverem meho prispevku je ze nestaci mit strukturovana data ALE MIT DOBRE STRUKTUROVANA DATA
