Vlákno názorů k článku OSA chce 90 Kč z každého chytrého telefonu, Nejvyšší soud souhlasí od RRŠ - Tohle bude dlouhý, omlouvám se! On celý ten koncept...

Tohle bude dlouhý, omlouvám se!

On celý ten koncept autorských poplatků je poměrně dost zastaralý a nereflektující dobu. A tím rozhodně nemyslím, že by by se mělo pirátění legalisovat nebo že by umělci měli přijít o své odměny|
Celé to vzniklo už v dobách, kdy Guttenberg začal tisknout bible, čímž ohrozil příjmy klášterů, kde je do té doby opisovali mniši. (Což je sice hezký, ale nepravdivý příběh - nicméně pro ilustraci problému rozhodně použitelný.)
Odměna za autorské dílo tenkrát byla v podstatě jednorázová: opsali jste bibli, prodali, a mohli opisovat další; namalovali jste obraz, prodali, a šli malovat další. Složili jste skladbu, mecenáš zaplatil - a psali jste další. Totéž divadelní hra. Odměna byla v podstatě jednorázová.
To napravilo použití patentního práva, kdy umělci získali možnost skladbu prodávat k provedení opakovaně, stejně tak divadelní hry, knihy... Knihy se kopírovaly nesnadno a provedení divadelní hry se hlídalo celkem snadno. Horší situace byla u hudby, kde se alespoň hlídalo opisování not, případně veřejná produkce. A kolektivní správa řešila ten zbytek.
Ještě v půli minulého století bylo kopírování autorských děl relativně obtížné a drahé, s úbytkem kvality (ztrátové), což tvořilo přirozenou bariéru. Výběr poplatků byl relativně spravedlivý.
Ke konci století - a digitalizací - se však rozmnožování zjednodušilo a zlevnilo natolik, že na jedné straně příjmy z kolektivní správy neodpovídaly škodám tím způsobených (ať už je počítáte jakkoliv), na druhé straně ohrožovaly klasické distribuční kanály: běžná distribuce byla drahá a pomalá, neoficiálními kanály jste se k autorskému dílu dostali levněji, rychleji, a často v lepší kvalitě.
Nejpozději tehdy byla ta správná doba celý ten systém zahodit a vymyslet nový, spravedlivý. Místo toho došlo ke vzestupu důležitosti kolektivních správců - v systému se točí příliš mnoho peněz a ta správa má velkou režii. Objevila se různá náhradní plnění typu poplatek za médium. A přestože objem peněz protékajících těmito kanály vzrostl, odměny umělcům naopak klesají.
Nastoupily streamingy - a nad distribucí mají kontrolu zase umělci, potažmo společnosti, které jejich díla distribuují. A přehled mají detailní!
Opět je načase to celé zahodit a postavit znova! Nikoliv posilovat tok peněz přes kolektivní správce a vymýšlet, kde koho ještě zkasírovat!
Tyhle peníze totiž nejsou spravedlivě rozdělovány mezi umělce!
Digitální doba potřebuje nová pravidla - ta z dob, kdy Guttenberg narušil klášterní monopol na opis biblí už nevyhovují.

Bysme meli platit poplatky podkovarum a sefcum, z kazde pneumatiky a boty. Ti uz taky nejsou potreba ...

Veskerou moznou muziku ti vygeneruje libovolne PC, ono totiz tech not je velmi omezene. A trochu vykonejsi HW ... ti vygeneruje celkem obstojenj film. Stejne vscihni vsechno jen porad dokola kopirujou.

Akorat ze vubec.

běžná distribuce byla drahá a pomalá, neoficiálními kanály jste se k autorskému dílu dostali levněji, rychleji, a často v lepší kvalitě

Ano, a je tu stále (25+ let) otázka, proč, když to šlo levněji, rychleji a kvalitněji, nenabízel nějaký "starý dobrý" distributor digitálně už tehdy?

Tož na to je úplně snadná odpověď: protože to drželi v rukou staří páprdové, kteří v tom neviděli příležitost či potenciál, ale nebezpečí. Jejich (zejména filmový) bussiness běžel vcelku stejně a úspěšně, za sto let škobrtnul jen jednou (vznik United Artists) - a s tím se vypořádali.
Jediný, kdo se uměl chopit příležitosti, byl Netflix. Ale to je jen malá pěšinka, nikoliv cesta, po které by se mohli vydat.