PoCL 3.0 jako minimální CPU implementace OpenCL 3.0
Na světě je čerstvé vydání PoCL 3.0, tedy portable implementace výpočetního standardu OpenCL 3.0 v podobě, která vedle běhu OpenCL 3.0 na GPU skrze rozhraní jako AMD HSA (a samozřejmě Nvidia) podporuje i běh na CPU. Již dříve projekt PoCL pdoporoval starší verzi OpenCL 1.2 s některými prvky z OpenCL 2.0, nyní tedy výrazně vykračuje vpřed (nová verze však prozatím čeká na posvěcení funkčnosti a tedy certifikaci od Khronos Group). Nová verze také přidává podporu LLVM/Clang 14.0 a různá další vylepšení a opravy. Podrobnosti na domovském webu projektu.
Výkon Blenderu 3.2 na různých GPU AMD a Nvidia
Před pár dny byl vydán nový Blender 3.2, přičemž jednou z významných novinek je podpora běhu na GPU AMD na Linuxu. Vyžaduje to AMD ovladače 22.10 či novější a navíc bezproblémová funkčnost je zaručena jen s RDNA2 GPU (aktuální řada RX 6000), u RDNA1 je známa chyba v ovladačích, kde je potřeba držet se používání textur o velikostech v násobcích 128 (tedy 128, 256, 512, 1024, …). Phoronix nyní přemeřil výkon v Blenderu 3.2 s rozličnými GPU AMD a Nvidia posledních generací.
Testy probíhaly na standardním Ubuntu 20.04.x LTS s nejnovějšími ovladači AMD a Nvidia. V absolutních číslech jasně vede Nvidia/OptiX, kdy výkon jejích GPU bývá zhruba dvojnásobný oproti srovnatelných GPU od AMD, nicméně u AMD Phoronix vyzdvihuje, že nový HIP backend je nesrovnatelně lepší než starý a nepříliš udržovaný OpenCL backend, který byl zahozen s Blenderem 3.0. Je však vidět, že AMD čeká ještě dlouhá cesta, ostatně Phoronix konstatuje, že pro rychlejší modely grafických karet AMD lze říci, že rendering na jejich GPU je rychlejší než prostý CPU rendering, z čehož plyne, že pro nižší modely GPU AMD toto říci nelze (zatímco prakticky cokoli generace GeForce RTX 3×xx je výrazně rychlejší než CPU rendering).
Ubuntu zlepší podporu levné RISC-V desky Starfive VisionFive
V posledních týdnech se vývojáři Ubuntu soustředí mimo jiné na vylepšování podpory jednoho z jednodeskových počítačů platformy RISC-V, konkrétně levného typu Starfive VisionFive, které lze koupit kolem 180 dolarů (resp. např. Aliexpress v přepočtu ~6 tisíc Kč). Deska nese dvoujádrový RISC-V čip SiFive U74 RV64 SoC taktovaný na 1,0 GHz s NVDLA deep learning accelerator enginem, Tensilica-VP6 Vision DSP a neural network enginem či podporou akcelerace H.264 a H.265 až do 4k/60fps. Nechybí jí WiFi + Bluetooth, HDMI 1.4 či 4× USB 3.0 a Gigabit Ethernet plus obligátní 40pin GPIO header. Výkonově nejde pochopitelně o žádný „trhač asfaltu“ a tak vedle funkcionality by desce prospěl efektivnější běh Linuxu.
Změna ve světě Ubuntu by měla přijít s podzimním vydáním Ubuntu 22.10. Podpora v Ubuntu je vyvíjenal na bázi generické podpory VisionFive v1, která se objevila s jádrem Linux 5.17. Co se řeší v tuto chvíli, je například Bluetooth, přičemž jak cituje Phoronix jednoho z vývojářů Ubuntu, stále se snaží přijít na to, jaktože je grafika ve Fedoře na této desce svižnější. Druhou otázkou je však reálná dostupnost Starfive VisionFive na trhu.
PACMAN: zranitelnost čipů Apple M1
ARMové procesory Apple M1 obsahují hardwarovou zranitelnost v oblasti Arm Pointer Authentication, kterou její objevitelé pojmenovávají PACMAN. Podrobná zpráva k popisu chyby, resp. útoku jej využívajícího ještě nebyla zveřejněna. Jedním z autorů je Ph.D. student MIT CSAIL Joseph Ravichandran s kolegy dodává, že reverzním inženýrstvím prozkoumali uspořádání TLB v Apple M1 a přišli s mnoha koncepty útoků, které fungují na různých úrovních privilegií. Podrobnosti budou prezentovány 18. června na International Symposium on Computer Architecture, podrobná práce k útoku PACMAN je k dispozici na vlastním webu.
Nová verze PipeWire 0.3.52
Nová verze multimediálního serveru PipeWire pokračuje jak ve vylepšování své architektury, tak ve vylepšeních podpory svého předchůdce PulseAudio. Přidává podporu vzorkovací frekvence 44,1 kHz, PipeWire Streams pak potřebují pro svůj běh méně zdrojů, vylepšuje se podpora Bluetooth o LC2plus, opraveny jsou různé chyby. U PulseAudio přibyla schopnost spouštět zařízení s nastavenou rozumně přesnou latencí a opraveno je zachytávání audia z více panelů v prohlížeči Chrome / Chromium, plus pokračují úpravné práce na podpoře modulů.
Pro rozhraní ALSA se mění chování pro uzly přehrávání a záznamu, kdy nově je s nimi nakládání na různých taktech a používá se adaptivní resampler, když jsou dané uzly propojeny – pro většinu zařízení by to mělo znamenat lepší výchozí chování. Další opravy se týkají podpory JACK či GStreameru. Podrobnosti na GitLabu Freedesktop.org.
ČLÁNKY DO MAILU