Pokud máme dva stejné procesory, které se liší frekvencí a jeden má 2.9 a druhý 3.2 GHz, tak je rozdíl 10 % výkonu na každé jádro. U čtyřech jader to pak je jako mít skoro půlku jádra navíc. Samozřejmě si člověk může říct, že jsou CPU už rychlá dost a na jeho notebooku ho to nezajímá, ale v hromadě oblastí ten parametr "fuk" není.
Přesně. Koneckonců když o tom uvažuji, posledních deset let jsem nikdy nikde neřešil (a to tak, že vůbec), jakou má CPU, kterou jsem samostatně nebo v nějakém notebooku kupoval maximální frekvenci. Vždy bylo to první, co jsem udělal, to, že jsem se podíval na PassMark té CPU a následně na TDP aby to nebylo topení.
Vlastně si uvědomuji, že vůbec netuším na jakých frekvencích ty CPU byly; neznám ani maximálni frekvence CPU svých strojů ani počítače, který denně používám pro vývoj a ze kterého teď píši. Je to naprosto nezajímavá informace. Vím jak jsou výkonné a jak moc topí. To naprosto stačí.
Jenže rozdíl výkonu dvou různých mikroarchitektur se nedá měřit podle frekvence. Dnes je hodně důležitá spekulace, branch prediktory, vnitřní počet registrů, počet čtení/zápisu z/do paměti, uop cache, latence instrukcí (třeba násobení, které je všude), atd... toto všechno dohromady ovlivňuje celkový IPC.
Je zajimave jak se zdroj vytapeni meni v case :-) Mne vetsinou zvladal slusne vytapet mistnost nejvic CRT monitor. Nejdrive 14" a pak az 21". Nyni nejvetsim zdrojem tepla je GPU, CPU pridavaji se SSD.
Co pro zmenu vubec neresim je zahrivani RAM. Kdyz je slusne navrzeny proud vzduchu pres moduly tak chladice netreba.