Vlákno názorů k článku Parser bankovních výpisů aneb hrátky s Ragel od VM - Poustet s nazvem vstupniho souboru jako s parametrem: #!/usr/bin/perl...

"Navic to reseni v Ruby potrebuje knihovnu, kdezto to perlove si vystaci se zakladnimi jazykovymi konstrukcemi - tim padem odpada potreba knihovnu mit, inicializovat atd."

To bude nějaký omyl, to řešení žádnou knihovnu nepoužívá - tedy pokud pomineme skutečnost, že se samo do knihovny dá zabalit. Ragel není knihovna, aby nedošlo k mýlce. :-)

>Je to něco jako restaurování starožitností? S tím se dá srovnat třeba psaní v COBOLu.

Budete se divit, ale i takové věci. Je tu software, který vznikal poměrně dávno, často běží na hardwaru podobných charakteristik, ale neustále se používá a existuje mnoho důvodů, proč ho zatím používat i nadále. Ale např. takovou atomovou elektrárnu taky neřídí dvoujádrový nabušený procesor, stejně jako raketoplán, jejich řídící software se nepíše v Javě a rozhodně to není z historických důvodů. Příkladů se najde řada.

> Na tomhle světě je třeba psát obrovskou spoustu kódu, abychom uspokojili tu explozi poptávky po službách našeho oboru. Je tedy důležité používat takové jazyky, které se snadno učí, a ve kterých se dá rychle a efektivně tvořit.

O tom jsem mluvil - to je ta "sofwarová velkovýroba".

>nebyl problém je ovládat přes command line. Dnes s počítače pracuje i obsluha ve videopůjčovně, a dokonce nemá na pracovišti žádného admina, takže interface musí vypadat úplně jinak. Podobně s těmi jazyky.

Jenže jsou oblasti, kde se vystačí s tou command line a raději se budoucí obsluha pošle na důkladné proškolení, než aby se generovaly statisíce řádků kódu potenciálně zatíženého chybou (čím víc kódu, tím víc chyb). A vývoj takového softwaru se obvykle nesvěřuje lidem, kteří mají problémy zvládnout tradiční programovací jazyk. Asi byste nešel na operaci oka, kterou provádí laser řízený programem, který napsal člověk, jenž za uplynulý půlrok zvládnul nějaký ten "moderní" ultra jednoduchý jazyk určený k "ultra efektivnímu" psaní kódu, aniž by měl přehled o tom, co se vlastně pod tou slupkou všechno děje.

A to je právě ten rozdíl. Mezi spotřebním softwarem a softwarem, na jehož efektivitě a spolehlivosti záleží životy nebo obrovské sumy peněz.
Proto domnívat se, že zmiňovaným věcem v počítačovém průmyslu odzvonilo, může jen člověk, který o tomto oboru ve skutečnosti nemá přehled. Možná třeba právě taková programátorská rychlokvaška, která se před půlrokem naučila Javu a myslí si o sobě, že se z něj tak stal počítačový expert ;-)

Musím říct, že s tímhle příspěvkem souhlasím na 1000%, v každém bodě. Jen bych dodal, že rychlokvašky nejsou nutně jen lidi s půlroční zkušeností v Javě. Moje zkušenost je, že u člověka co začal s Javou (neberu Pascal a C ve školách jako programování) a píše v Javě (viz sféra podnikových aplikací a jejich čvičopičí tvůrci) tak půl roku nebo čtyři roky - není v tom rozdíl. Jejich schopnosti začínají a končí u slepování předprogramovaných komponent.

No nevím jak moc znáte Perl, ale já když dělám cokoli netriviálního (tedy pokud nejde jen o nějaký filtr), tak je všechno objekt. Dalo by se říct, že Perl sám o sobě doporučuje/podporuje objektový přístup. Některé jeho složitější konstrukty/funkce jsou dostupné jedině objektově (viz tied objects). Z jakéhokoli modulu uděláte objekt jedním řádkem.

Po pravdě, Perl je vůbec nejhutnější jazyk co znám (aktivně používám). Tím myslím možnost vyjádřit svůj záměr co nejrychleji a přitom v podstatě přirozeným jazykem. Přijde mi, jako by se lidi podívali na verzi z r.1980 a z toho pohledu jej hodnotili dnes. Víte, že polovina z 10 nejnavštěvovanějších sajt současného Internetu je postavená na Perlu? Na javě jedna a na .NET žádná. Málokterý jazyk je tak univerzální a přitom efektivní a stabilní. Používat Perl jako lepší awk = zahodit 99% jeho možností.

Stejně tak je to i s modulárností toho jazyka. Perl interpret můžete taky jednoduše integrovat do vlastních aplikací v nižším jazyce, atd, atd. Pro GUI programování je mnohem lepší než nějaká Java. Kromě toho, že takové GUI je rychlostí někde jinde než loudavý SWING nebo SWT, odpadají typické Javové problémy s vlákny, je možné cokoli prostě upravit a okamžitě bez rekompilace používat. Naopak ale můžete Perl zkompilovat do nativní binárky a skrýt tak svoji implementaci mnohem lépe než v Javě, kterou si dokáže bez problému dekompilovat kdokoli. Po čistě teoretické jazykové stránce má ve skutečnosti v konstruktech a principech, které podporuje, Perl nad Javou nebo C# převahu.

Nezapomínejme, že jazyk je jen jazyk. Jak v něm vypadají programy, jak jsou rychlé, pomalé nebo špatně napsané - nic z toho není v moci Perlu ani jiného jazyka ovlivnit. Že někteří v Perlu píšou "prasácky"? Proč ne, je to jejich volba. Pokud jazyk umožňuje tak širokou škálu možných přístupů, tak je to jedině dobře. To neznamená, že v něm nemůžete psát jako v Javě. Nemyslím, že restriktivní jazyk je lepší jazyk - naopak. Dává vám totiž menší volnost, což často znamená víc práce pro vás. Kdo je tak moudrý, že si může dovolit hodnotit programátorské potřeby všech a za všech situací? A kdo je tak hloupý, že takovému přístupu může přitakávat?

Když chci mít něco rychle hotové, použiju Perl. V Javě nebo C# by mi to zabralo 10x tolik času. Ale když chci psát modulárně, objektově a tvořit reusable kód - můžu! O tom to je, o volnosti.

Stejná volnost stojí z části za úspěchem Linuxu oproti Windows. V Linuxu můžete jeden problém řešit mnoha způsoby. Ve Windows na to je jedna cesta, tak jak se ji rozhodli vytvořit a prosadit tvůrci systému. Ten druhý přístup nemám rád, svazuje mě. Přestože mi Linux poskytuje větší volnost a třeba i volnost udělat ještě horší řešení než je to ve Windows, tak důležitá je možnost volby. Nakonec, klidně můžu i Linux obsluhovat klikáním jako ty Wokna. Chápete?