A pro ty, kteri nejsou nadseni z PBI balicku(ktere jsou stejne uzasne jako MSI),
existuje http://www.DesktopBSD.net kde dostanete po instalaci vicemene stejny vysledek, jen bez tech PBI, je zde reseno jinak, a rekl bych, take pekne.
Mimochodem jaka je min. velikost disku pro instalaci PC-BSD ? u DesktopBSD tusim 6G, jinak se odmita instalovat.
Nic ti nebrani nepouzivat PBI ale instalovat software klasickym sposobom cez pkg_add ale cez make install z portov
PCBSD mam nahodene na notebooku IBM R32 a vsetko funguje v pohode.
Vo firme mame vsetko od MS a snazil som sa to plne integrovat na spravu a beznu pracu, zdielanie, tlaciaren, pripojenie cez RDP na Win2003 servre, Exchange aj ked to bolo trosku problem ... a zatial sa mi to vsetko podarilo a nepovedal by som ze to bolo extra komplikovane proste klikacka v PCBSD obcas som nieco pozrel na google ...
Dalej to mam nahodene doma na AMD Duron 800 klasicky znackovy hardware Abit doska, SoundBlaster zvuk ... a ziadny problem ...
Ja som maximalne spokojny z uzivatelskeho hladiska
no nemyslim si pretoze pbi odinstalujes cez rozhranie na spravu pbi a ports spravujes cez klasicke ports ja to tak mam ze nieco mam cez pbi
a obcas nejaku specialitku co nieje v pbi si nainstalujem cez ports
ale nemiesam ich medzi sebou myslim ked mam nejaky soft cez pbi neskusal som potom instalovat cez port :) snazim sa spravat rozumne :)
Není. A po instalaci systému tam žádné předinstalované PBI balíky nejsou. PC-BSD používám a žiju spokojeně bez PBI, programy instaluju z portů.
Původně jsem chtěl instalovat FreeBSD, ale nezdařilo se, instalace vytuhnula (na notebooku). Na témže počítači jsem bez problémů nainstaloval PC-BSD. Pro mě je to prostě normální BSDčko s pár věcmi navíc :-)
Mohl by mi někdo vysvětlit, jak to zatracené PBI funguje? Když mi zabalíčkovali můj program, zajímal jsem se o to, kde uživatel vezme nějaký ekvivalent zdrojového balíčku/portu/etc., aby si mohl binární balíček vytvořit sám. Nebo kde ho vezmu já coby vývojář, abych se podíval, jak můj program pro tu distribuci opatchovali. Nic takového jsem totiž nedokázal najít, ačkoli binárky jsou veřejně dostupné a mirrorované na spoustě míst.
Není-li taková distribuce porušení litery GNU GPL, tak ducha bych řekl že určitě. Nabídnutí upstream zdrojáků nic neřeší, protože PBI není pouhá binárka, je to odvozené dílo. Z toho, co jsem z nich dokázal dostat, se popisu výtoby balíčků nejvíce blížilo
PBI's are generated using pre-built FreeBSD .tbz files, and thus are created using pre-assembled packages.
Jenže FreeBSD package/port toho programu neexistuje, takže jakého FreeBSD .tbz souboru?
Jak to tedy je? Kde vezmu `the preferred form of the work for making modifications to it' pro PBI? Nebo se ty balíčky vytvářejí nějak mysticky, takže stačí upstream a chvíle meditace?
Ad porušení GNU GPL: pro některé balíčky asi vhodný argument. Ale *BSD jako takové a některé port (které jsou věšinou BSD vývojáři preferovány před GPL ekvivalenty) jsou pod licencí BSD, která je mnohem volněší než GPL a umoňuje i closed source deriváty.
Je-li upstream pod BSD licencí, tak ať si vyrábějí binárky, jak a z čeho se jim zlíbí. O ty tu ovšem nejde, stačí rychlý pohled na pbdir.com a vidíme typické 3/4 programů pod GNU GPL (jako kdekoli jinde), a o ty jde.
Na te plecce je pouzivano KDE. To je opravdu tak velky rozdil, napriklad proti Kubuntu? Skoro bych tipoval, ze hlavnim zroutem vykonu bude prostredi, ne operacni system.
Ja bych KDE nazval spise klikaci grafickou lahudkou. Neni moc enviromentu, ktere obsahuji takove mnozstvi eye-candy, nejruznejsich menu pro vesele klikani a the couple of dumb questions. Tento clanek z meho pohledu neprinasi nic noveho, mam po jeho precteni pocit, ze vsechno by melo byt BFU friendly, jinak je to spatne. Suse/Mandrake/Mandriva/(k/ed/x)ubuntu/desktopBSD/freeBSD/... a stale to neni dost? Myslim, ze by neuskodilo take detailne popsat a zrecenzovat distribuce urcene bezpecnostnim expertum, proc se o nich na rootu prilis nepise, jakoby temer neexistovaly ?
Je pravda, že myš používám, ale KDE mě dostalo právě proto, že ji mohu i odložit a spoustu věcí udělat bez ní. Kromě toho tou technickou lahůdkou mám na mysli to, že systém s 512 MB RAM je schopen spustit obrovské množství různých aplikací bez jejich výrazného zpomalení a swapování. Samotné aplikace jsou poměrně malé a přitom našlapané, kromě toho mám dojem, že přidání fičurky do programu KA, přidá tutéž fičurku i do programů KB, KC atd. Neznám jiný systém (desktop), který by takto fungoval. Jistě, wokna jsou pro BFU ideální - zatím (možná), GNOME umí totéž, co KDE - ale mě to láme prsty, IceWM&spol. jsou velice rychlé - ale každá aplikace má ovládání ve stylu každý pes jiná ves a vlastní balík knihoven.
Rozdil je opravdu patrny, skoro bych rekl, ze pod FreeBSD (pc-bsd neznam) ty KDEcka mene leakujou nez na vetsine linuxu. Subjektivne jsou KDE na libovolnem BSD (Free, NEt a Open urcite) o neco rychlejsi nez na linuxu na totoznem zeleze.
Nejak se mne nezda ta oslavna oda na rychlost. Vzdyt na tom bezi uplne stejne KDE jako na tom SUSE. Zas takovy rozdil v pametovych narocich BSD a Linuxu neni.
Mozna stacilo zvolit nejakou ne tak preplacanou distribuci jako je SUSE (mimochodem SUSE pouzivam celkem spokojene :-)) - dovedu si predstavit nejaky Debian, ktery na tom starem zeleze bezi uplne stejne, ne - li lepe.
Ryze subjektivni osobni zkusenost - ano na *BSD (minimalne Free, Net a Open) jsou KDE stejne verze sviznejsi nez na linuxu, testovano oproti debianu ci slackwaru, tedy zadnym BFU preplacanostem...
Z reakcí některých lidí tu mám pocit, že vše co odvádí poutníka od cesty příkazové řádky je špatně, a že aplikace by se měly instalovat/kompilovat výlučně a jen ze zdrojáků.
To je sice zajímavá idea, ale mě prostě zatím chybí Linux/BSD, který by byl rychlý, stabilní a přitom user friendly, vždycky tomu něco chybí (Suse pěkně vypadá, je stabilní, má klikátka , ale je tak neskutečně pomalý a náročný, Mandriva má klikátka o ostatním ani nemluvit, v K/Ubuntu mi chybí po instalaci kodeky a buh ví co ještě - a BFU to nerozchodí , atd.....) - pak se člověk nemůže divit, že si BFU radší spirátěj Windowsy.
SUSE na prumernem dnesnim pocitaci vubec neni pomale. Pokud jej chcete jeste o dost zrychlit, odinstalujte si nesmysl Beagle a budete naprosto vpohode.
Vy mate po instalaci Windows v systemu vsechny kodeky, ktere potrebujete ? To jste teda rarita...
Lidi si windowsy upirati proto, ze jsou na ne zvykli a jsou lini cokoliv zmenit. Male procento z nich je potrebuje kvuli nejake na Windows zavisle aplikaci (nepocitam gamblery).
No nevim jak na Windowsech , no tehda sem je pravda doinstaloval ale bylo to na par kliknutí:)
Já mám teď po dlouhé době zálusk na Slackware, ale prozatím jsem HW závislý na Windowsech :( kdysi jsem měl na počítači jako hlavní systém slackware 10.0 a nepamatuju se že by mi něco nešlo, snad jen mov a wmv/wma , nevím proč to tak nemůže být u každého distra.
To je totiž možná rozdíl přístupu. Neříkám, že není možné rozchodit podporu multimédií v plném rozsahu ruční kompilací atd., nicméně v Mandrivě to tak dělat nemusím a nechci; přidám do zdrojů PLF (třeba pomocí Easy Urpmi) a pak si pomocí urpmi rychle nainstaluju všechno potřebné. V Gentoo je všechno dostupné přímo v Portage, takže emerge to řeší okamžitě. Repozitáře existují pro Fedoru, SUSE, Debian, ale s těmi moc zkušeností nemám.
Co se týče kodeků a té další spousty věcí, která v Ubuntu není, tak se domnívám, že instalaci zvládne i běžný uživatel Win. Na forum.ubuntu.cz je návod, kde je asi 25 bodů, co a jak udělat a jak nainstalovat. Takže pokud běžný uživatel zvládne v nabídce najít Synaptic, pustit konzoli a v prohlížeči se doklikat na fórum, tak musí vše zvládnout bez problémů a to i včetně kodeků.
Na svém NB (PIII 800/128MB RAM) mám Edubuntu a celkem bez problémů standardně GNOME. KDE jsem se neodvážil (kvůli paměti). Je pravda, že systém startuje trochu déle, ale po vyčkání se dá docela dobře pracovat. A to nemluvím o tom, když místo GNOME použiju třeba IceWM.
Nejni, to zavisi jestli pouzivas primarne Qt neb GTK aplikace, ja mam rad GTK a mam vse v GTK a kde je nenazrany (protoze loaduje mrte dalsich GTK knihoven a pomocnych knihoven) Gnome je zas nenazranej s Qt appz, ale to neznamena ze mam rad gnome, mam rad gtk a xfce :-)
>Z reakcí některých lidí tu mám pocit, že vše co odvádí poutníka od cesty příkazové řádky je špatně, a že aplikace by se měly instalovat/kompilovat výlučně a jen ze zdrojáků.
A ty mas snad jiny nazor? :-D Tohle je nejlepsi cesta pro zivot ;)
BTW pro ostatni lidi zde, hlaska se tyka rozhovoru na jabberu ;)
Proc se kazda otazka preventuje jako bud a nebo ? Kdo neni s nami, je proti nam ? Spravnou cestou samozrejme je instalovat aplikace zasadne kompilaci ze zdrojaku, a to podle vyberu z prikazove radky, klikanim ci libovolnou kombinaci.
Ukaz mi lamu widlistu, ktery si dovede vsechno rozchodit sam a nezvladl by za cas, ktery mu trvalo naucit se to vsechno rozchazet rozbehat to pod linuxem. Takovy clovek neexistuje. Totalni BFU si samo nenainstaluje ani widle, natoz nejake kodeky ci drivery, ktere tam stejne potrebuje. To si to proste necha od nekoho nainstalit. Takze tam stejne nekdo prijde a kdyz ten Franta co prijde nahodou umi linix lip nez wokna, tak to BFU ani nepozna. Tot ma osobni zkusenost se zhruba desitkou lam, ktere ted pouzivaji linux a mnohe si ani nevsimly zmeny.
Kdyz se najde nekdo, kdo uz investoval roky do nauceni se widlich vychytavek je problem o mnoho vetsi, on totiz neni ochoten pripustit, ze zahodil spoustu casu, radeji se zaklimatizuje po nekolika tydnech z 98 na XPcka nez aby dva mesice zkoumal linux, jehoz znalost mu pak bude celkem universalne uzitecna treba i na macintoshi. Takovy clovek by to rozchodil behem par hodin do pricetneho stavu, do tydne by mel vsechno co by potreboval, jenze by nesmel byt linej, to je hlavni problem experienced windows useru na nejz narazim docela casto, ti co s kompem neumi vubec nic rozdil mezi XP a Mandrivou 2006 ci jeste lepe 2007 vubec nepoznaji, akorat jsou radi, ze se jim to nezasekava.
No to je uzasne, tak SuSe ktere zabira cca 10MB RAM je podle autora nanic a nejake BSD, ktere zabira stejne je super ????
Na 128MB autor pouziva KDE na obou systemech .... coz je hovadina a s OS to nema co do cineni, oba budou kurna pomale a OO na tom bude nepouzitelny (blba ze mne nikdo delat nebude, UNIXu jsem videl dost !!!!)
Jo dat tam IceWM tak to je jina, ale pak to bude bezet rychle jak na Linuxu a jedno jakem, tak na BSD dokonce i na OpenSolarisu !!!!!
Akorat ze na Linuxu bude bezet i DVB TV budou tam behat i zvukovky jako M-Audio (pres alsa), tablety etc.
To se mi nezda, nevim jak do souboru, ale do swap part. rozdil zase tak dramaticky nebude.
rozhodne ne na kernelu 2.6.x
Kdyz jsem mel 32MB ram tak jsem swapoval dost a dokud jsem nevycerpal celou pamet tak jsem o nicem moc nevedel, ale kdyz dosla celkova pamet i se swapakem, tak zacal disk klepat hlavickama jak blbi .... ale to nevidim jako chybu.
Je teda pravda, ze jsem BSD nikdy nenasadil na nic velkeho skousel jsem FreeBSD a NetBSD.
Bohuzel nemohu. Na zaklade indikaci z konferenci jsme si nechali od jedne zahranicni firmy zpracovat analyzu. Jednak k jejimu publikovani nemam svoleni (myslim, ze nikdo od nas) a za dalsi nebyla zrovna nejlevnejsi.
Zkousel jsem PC-BSD , pekne, funkcni, mel jsem to na stroji s 256 MB RAM + 512 MB swap, je zajimave, ze pri rozbalovani 800 MB archivu (tar.bz) pomoci Ark se jaxi zhroutilo s tim , ze dosla pamet, na stejne konfiguraci s Linuxem (tusim ze jsem tam cpal Suse) vsechno fungovalo pomaleji, ale pri testovani s tim samym archivem a tim samym programem nebyl zadny problem .
Tim nechci nic hanet, nebo chvalit ,je to jen muj postreh...
Je to sice uz mimo ramec tematu, ale ...
... pokud ma uzivatel nastavne limity zdroju a proces(y) je vycerpaji, tak je to standardni chovani v Unixu obecne. Navic rada programatoru ani nevi, jak se chovaji limity systemovych zdroju a zapominaji odchytavat prislusne signaly pri soft limitech (schvalne, kdo ze zdejsich prgacu na to mysli?). V Debianu jsou defaultne limity neomezene. Ve FreeBSD je datasize omezeny na 512MB.
Druha vec je, proc Ark spotrebovava pamet? Pokud je aplikace spravne napsana, tak nemuze pri rozbalovani tar.gz dojit k vyrazne spotrebe pameti (jeste tak mozna pri sestavovani seznamu souboru, ale pri rozbalovani ne)
Suma sumarum je problem jinde nez v OS. (Cimz nechci rict, ze nejsou ve FreeBSD problemy.)
Ja na to myslim. Kolikrat jsem se uz zamyslel a dospel k zaveru, ze odchytavat u tehle utilitky signaly je zbytecne, protoze stejne nic chytrejsiho nez spadnout udelat nemuze ... velke programy jsou jina zalezitost, ale zrovna dekompresni program ? Co by mel v reakci na vycerpani limitu delat ? Zobrazit chybovou hlasku a skoncit ? :-)
Jinak, mozna ten Ark rozbaluje ten soubor do pameti. MC to obcas dela.
To, ze na to myslite, vas jenom cti. Bohuzel jste spis vyjimka. Pokud proces dostane signal o vycerpani soft limitu zdroju, tak by je mel prestat spotrebovavat. Tj. ukoncit napr. rozbalovani a ohlasit duvod preruseni akce. Podobne, jako se deje pri nedostatku mista na HDD atd.
(Pro ostatni na vysvetlenou: pri dosazeni soft limitu se procesu posila prislusny signal, na ktery ma proces cas bezpecne zareagovat; pri dosazeni hard limitu OS proces bez milosti ustreli).
To, ze spadne proces, je pro uzivatele problem viz. prispevek, na ktery jsem reagoval. Tim se ztrati stavova informace aplikace (musite napr. opet nastavit pracovni adresar, otevrit posledni soubor atd.). Kolikrat to pak uzivatel musi neuspesne zopakovat, aby mu doslo, proc se tak deje.
At uz Ark rozbaluje takto velke archivy do pameti nebo je tam nejaka buga, neni to pro Ark prilis prizniva vlastnost.
Premyslel jsem, jak to myslite s tim pracovnim adresarem a po chvili mi to doslo: ano, typickou tridou programu ktere by MELI tyto signaly chytat jsou programy pro Xka, protoze dokonce i v pripade ze nemuzou udelat nic lepsiho nez zobrazit okno s hlaskou "bylo dosazeno soft limitu, aplikace bude ukoncena, [OK]" (jakoze vetsinou MUZOU udelat vic), je to o poznani lepsi nez nic. Kolikrat jsem pustil aplikaci trikrat a teprve pak otravene jeste jednou z xtermu jen abych konecne videl jake pise chybove hlasky. Commandline aplikace ma vyhodu, ze cast chybovych hlaseni za ni ohlasi bash (ktery hlasi signal kterym byl prerusen posledni proces).
Jinak, na vysvetlenou, hlavnim rozdilem mezi soft a hard limitem je ze soft limit muze aplikace (i neprivilegovana) zvysit, hard limit ne. Se signaly je to slozitejsi: je pravda, ze pri prekroceni limitu na cas procesoru se posle signal, a to SIGXCPU na soft a SIGKILL na hard, ale treba vycerpani pameti se bez ohledu na druh limitu (soft, hard, hardware) hlasi jako chyba ENOMEM na navratu z funkce, krome pripadu kdy dojde pri rozsirovani stacku, v tom pripade se bez ohledu na druh hlasi signalem SIGSEGV. Naopak signal SIGPIPE neni spojen s zadnym porusenim limitu, ale jinak se jedna o stejny pripad.
Mimochodem, co to vlastne je ten Ark ? Vi to nekdo ?
Pokud máte raději Linux, mohu doporučit instalaci Slackware linuxu. Už jsem jej instaloval na dvou starých plečkách (starý Intel PI, pouhých 64MB RAM, grafika do PCI). Konzole běhá svižně, jednoduchý WM taky. Povedlo se na tom rozběhnout i KDE :) Na PC běží nonstop Firefox a je napojen na kamerový systém školy (přijímá video z několika kamer). Když uvážím, že celé PC naběhne do dvou minut (tak dlouho mi startují dva roky staré WinXP na P4 a 1GB RAM), není to vůbec špatný výsledek.
Jinak to PC je samozřejmě šrot, ale škola ho prostě chce ještě využít :)
Potvrzuji, slacka mam na ntb PI 133mhz s 12ti mb ramky a 800mb diskem, beha nadherne, i blackbox tam bezi, sic nic moc a command line rulez, ale jde to :-), rozhodne lip nez FreeBSD co tam bylo :-) No flame ;)
konkretneji na jakem HW je to obracene? My Slackware is running as fast as hell // chce to _radne_ zkonfigurovat a zkompilovat kernel bez prebytecnych driveru + povypinat sluzby, ktere nepouzivate. Neni nad Unix/Slackware/Gentoo co se tyce vykonu. (vas nazor se zajiste lisi)
Jen dotaz. Stáhl jsem si nějakou minimalisticou Live distribuci Slackware (Popcorn) a nechce se mi to připojit k Internetu.
Jsem připojený přes ADSL. Čekal jsem, že to buď
a) udělá nějakou autodetekci
b) někde se nastaví (jako u Puppy Linuxu) připojení Network - AutoDHCP, .... a ono si to už samo najde
Tady jsem nenašel ani jedno. Když jen spustím Firefox, tak to napíše že "hledá adresu ....", ale nic. Tak prosím o radu, jak se připojit.
Mozno by bolo vhodnejsie nahodit tam openbsd, myslim, ze o dost stabilnejsie a hlavne ma ovela mensie naroky na cely system, o tom, keby tam nebezi ani jedna sluzba ani nevravim. Instalacka zvladnuta za par minut, je to vsetko prehladne, a podporuje X celkom v pohode.
tak veru..
openbsd sa da pouzit aj na desktope, ale pocet premennych na nastavenie lokalizacie je taaaak zufalo maly, ze sa nijako pouzitelne prostredie nepodari zostavit. Skusal som to s pomocou roznych diskusnych for, ale bieda bieda. NetBSD je na tom o dost lepsie (az na fonty v konzole), FreeBSD nema chybu. Aj keby som bol rad. keby to bolo porovnatelne.
A existuje vůbec nějaký důvod, abych chtěl na x86 desktopu NetBSD nebo dokonce OpenBSD. Zajímají mě pragmatické důvodu a ne pseudodůvody typu "NetBSD je cool" a na "OpenBSD neexistoval dlouho remote exploit".
Linux má oproti Windows pro část uživatelů některé výhody. Počínaje cenou a konče třeba komfortem práce v příkazové řádce. Jaké výhody nabízí OpenBSD a NetBSD oproti FreeBSD? Rád se nechám poučit.
treba 5 000 portu co ma netbsd a openbsd proti 16 000 co ma freebsd.
dalsi vyhodou je ze open ani net BSD nema narozdil od freeBSD podporu nvidia driveru.
Dalsi prima veci je ze openbsd nema softupdates, ale tim si nejsem jist
Hodilo by se nejake HOWTO pro recenzenty distribuci. Sam jsem jednu takovou vyplodil, ale dvakrat nadseny z ni nejsem. Same screenshoty toho sameho KDE/Gnome/... jenom s jinymi ikonkami.
Autor mohl aspon trochu vic potrapit ty balicky, zjistit, zda to ma nejake klikaci nastroje, jak vypadaji init skripty a takove ty veci, ktere se odlisuji. Ze se vetsina dister primarne lisi hlavne vychozi tapetou, to je bohuzel smutna pravda.
BTW: doporucil bych omezit slova jako usporny, nenarocny a podobne. Vzhledem k tomu, ze v tom FreeBSD bude dejme tomu 95% sw stejneho, jako v tom Suse, tak tech 5% (ktere se vesmes tykaji featurek jadra) asi nebude tim pravym duvodem pro zmenu.
Na Duronu 800/128MB jsem provozoval RH9 a pak FC1 s Gnome a OpenOffice a ještě jsem si říkal, že mám dobrou mašinu. Nepamatuju si, že bych nějak nadával na rychlost. Kamarádi v té době měli na herních strojích 256M DDR266...
no... zrovna 5.x a 6.x fbsd se az tak moc nepovedly a verim ze linux je v mnohem
rychlejsi/mene narocny na zdroje... ovsem zmena prichazi a to co bude v 7.x
uz je velmi zajimave... jsou to veci ktere na linuxu (nebo nekterem jinem unixu)
proste nenajdete...
2) M:N threading ktery funguje a nezpomaluje (v 5.x a 6.x je tam fair scheduling
ktery to desne komplikuje a proto se rika ze threading na fbsd je pomaly)
3) geom journaling.. je libo journalovany fat32? nebo libovolny jiny fs? :)
4) rozumne prepsane zamykaci primitiva takze to bude vyrazne rychlejsi (tedka to fakt celkem saje... v podstate je clovek nucen pouzivat sx pro vsecko :( )
5) dtrace
6) zfs
je toho vic ale jako ochutnavka myslim staci tech 6 bodu :)
no.. a po tom co jsem videl v linuxovem kodu si myslim ze i kdyby bylo fbsd 2x pomalejsi, melo podporu pro polovinu hw co linux atd. tak ho porad budu pouzivat radsi. ale to je spis na flamewar nez na cokoliv jineho takze to nema cenu resit
> a po tom co jsem videl v linuxovem kodu si myslim ze i kdyby bylo fbsd 2x pomalejsi, melo podporu pro polovinu hw co linux atd. tak ho porad budu pouzivat radsi
Můžeš být konkrétnější? A kód pro IDE tentokrát prosím vynech, nebo se podívej na libata.
kod futexu... zrovna u tech futexu je zajimave jak funguje "open source" v podani linuxu... na me dotazy autorum/maintainerum nikdo nereagoval (slo mi o relicensovani 1radkoveho makra) a vubec mi to cele prislo podezrele ;)
Při čtení této diskuze jsem se slzou v oku vzpomněl na Windows 3.1 a Windows 95 kde již mnoho věcí fungovalo a skoro žádný počítač to nechtělo dnes je spousta technologií a jen málo rozumu se v nich ukrývá tisíce návodů jak něco nainstalovat jak ochránit jak upgrade nastavit a podobně výsledek je že to funguje stejně nebo někdy hůř než ty staré mašiny je krásné chlapci kolik informací máte v hlavách jen jednu otázku opravdu je potřeba tolik blbostí umět , abych si přehrál video nebo napsal dopis – není !!! a o tom to je napište konečně už systém kde se nebude nic dodělávat a nastavovat kde vše půjde a bude to jednoduché kde nebudou viry spamy a kde nad vámi nebude sedět policajt a ptát se co děláte a jestli jste zaplatil licence !!!!!
Napříkad jako televize? Sedneš, zmáčneš jeden čudlík a pak máš vystaráno. Jenom zapomínáš na to že to co chceš ty znamená že se musíš naučit systém jak funguje tak jak chce on a ne jinak, chtít jen to co ti někdo předepsal že chceš mít, ne nic jiného navíc, budeš muset povinně neumět jak to vlastně celé funguje, jelikož bys pak mohl začít hloubat ... Hele přiznej se že si někde z vládnoucí či nadnárorodní složky? Musím se přiznat že reaguji jen proto, že tvůj příspěvek mě osobně velmi vyděsil. Nebudeme myslet, natož přemýšlet, on to někdo udělá ... tak jak si budeš muset přát.
Jak me mplayer nebo xine nebo <dosadte 20 dalsich programu> _nenuti_ ucit se, jak funguji?
Je to presne obracene. Kliknout na ikonu, nebo zmacknout cudlik me nikdo nemusi ucit (srovnejte s ucenim parametru prikazove radky, s resenim kodeku, kodovani atd.)
Jeden 14-ti lety znamy se snazi pronikat do Linuxu. Docela ho to bavi, ale pripada mu padle na hlavu, jak vsude zduraznuji, ze je to free. Sice nefunkcni (snazi se rozchodit scanner), ale free. Tot pohled uzivatele laika.
Pokud existuje zajem dostat cokoli mezi lidi, mel by se brat ohled na potreby techto uzivatelu. Jinak se s prosazovanim "free" vlastnosti dostavame na uroven Horsta Fuchse.
Jenze tady nejde o pouzivani, ale o instalaci a administraci. A mimochodem, duvodem proc je nutne se chranit pred viry a spamy a podobne neni ze by byly systemy od te doby mene kvalitni, ale protoze ty viry a spamy jsou kvalitnejsi ...
Mimochodem, mplayer se pousti prikazem mplayer jmeno_souboru. V cem presne je to tak priserne komplikovanejsi nez kliknuti na ikonu ? Pokud mluvite o encodovani, tak tam musite neco umet bez ohledu na to, jestli to nastavujete posouvatky a cudliky nebo parametry prikazove radky.
To je hezke, ano pokud je pro nekoho vyhodne upgradovat pocitac na psaci s troj na mechanicke bazi, necht tak bez meskani ucini. Ja potrebuju produktivitu ve sprave, v nejakych kancl kravinach do skoly, trochu matiky s vecmi typu matlab ci root (root.cern.ch, velice silna zalezitost, je na ni videt ze nam nic spolecneho s timto serverem) a chci u toho bez omezeni parit forbesky a podobne.
Z tohoto duvodu u me vede Linux, je sice obecne o kousek narocnejsi na hw nez BSD, ale s mym 1GB ram a 1800MHz to je skoro jedno, stejene jako je to skoro jedno na 500MHz Alphe s 384MB ram. Faktem je, ze pouzivam debian, mandrake uz bych na tom dneska nechtel, ten by byl moc pomaly a nebavil by mne. Vyhodou linuxu je siroka kompatibilita, tuto vyhodu sdili s i86 architekturou, takze ackoliv je na pulku veci ta mene tretinove taktovana Alpha rychlejsi, ledacos na ni nespustim, akcelerace grafiky je tam opravdu porod, matlab tam nerozchodim, root se mi tam zatim skompilovat poradne se vsemi funkcemi nezdarilo a pritom je tam tentyz debian.
Na linux jsem presel pred cca 8 lety pote, co jsem do win NT4 nacpal directX tusim verze 6.1 ci 7, ktery tam podle M$ narvat jit vubec nemel. Cela akce mi trvala asi 14 dni a vysledkem byly sice fungujici forbesky pro dany DX, ale nefungovaly mnohe zakladni aplikace, dokonce nai notepad a ja chtel system na hry i praci. V te dobe jsem byl nucen se docela naucit Neandertal Technology a jeste k tomu ji kombit s w95, protoze nektere pro danou verzi dx potrebne funkce v NT4 proste nebyly, takze jsem musel nahradit nektere knihovny a vubec prasil jak se dalo - ale vysledek se dostavil, hry fungovaly znatelne rychleji nez na w95 na temze hardwaru. Vytvoril jsem tedy z celkem stabilniho systemu pro praci herni konzoli.
Po prechodu jsem s hruzou sjistil, ze quake pod NT4 ve vmwaru beha rychleji nez na cistem zeleze a to me definitivne utvrdilo ve spravnosti rozhodnuti :)
Zakladnim momentem je ovsem to, ze po letech prace se zhruba desitkou architektur a jeste vetsim poctem operacnich systemu nejsem nijak zavisly na danem OS a moje produktivita v IRIXu (system pro stanice a servery Silicon Graphics) byla po asi deseti minutach vetsi nez na widlich, ktera znam a pouzivam uz roky. I v ultrixu z roku 1992 jsem byl schopen premigrovat kus systemu na jiny harddisk rychleji, nez by to slo na dnesnich widlich a to to byla prvni akce, kterou jsem s timto systemem cinil, takze jsem se musel naucit label editor, coz je tamejsi obdoba fdisku. Dnes uz nemuzu rict, ze jsem s widlema stravil vic cisteho casu nez s unixovou platformou, ale jeste zhruba pred tremi lety to pravda byla a i tehdy jsem tvrdil, ze MacOS (ten stary zejmena verze 6 a 7, na nihz jsem spolu s DOSem odkojen) i Unix umim lip jak widle, protoze obe tyto pltformy se daji lepe naucit. Dnmeska je z MacOSu unix, takze s jeho ovladanim mam akorat ten problem, ze se mi vizualne nelibi Aqua.
Musim rict, ze vetsina informaci, ktere jsem mimodek pochytil pri reseni nejruznejsich probelmu se mi pozdeji mnohokrat hodila pri bezne praci pro zlepseni prace, zpohodlneni prostredi a podobne a vetsina casu straveneho praci na reseni nejakych problemu se vratila uz jen touto cestou, tedy casem usetreny diky znalosti drobnosti a pouzivani linuxu cestou prikazove radky.
Ano nejsem zcela idealni priklad, malokdo ma prilezitost si dostatecne osahat tolik hw architektur a tedy ani tolik ruznych unixu, ale porad se hodi zkusit jich vic, aspon linux BSD a Solaris. Vsechny dotahnout do pozice pouzitelne pracovni stanice a v tu chvili zacne byt cloveku skoro jedno na cem dela, hlavne ze je to unix. Cela akce zabeer maximalne rok, kdy bude vase produktivita prace silne kolisat, do dvou let bude vyssi nez na widlich a pak uz bude jen stoupat dop zavratnych vysin.
Sorry za dlouhej post, ale nektery lidi a jejich ignorance me fakt stvou - kdyz se nic ucit nehodlas, pouzivej widle a uzij si je se vsim co k nim patri a koukej je pouzivat legalne, tedy plat za ne!
Autor je zjevně zvyklý na velké linuxové distribuce a při hledání malých jaksi kvantově přeskočil k BSD :-) Jeho Duron s veškerým popsaným HW bude pravděpodobně běhat skvěle nejen na Slacku (386), ale na spoustě odlehčených linuxových distribucí podporujících minimálně tenhle chip. Rozhodně by v linuxu neměl být závislý na vygooglení rady pro překonání problémů s HW. Za čtvrt hodinky hledání (Distrowatch?) by měl vylézt seznam vhodných distribucí a z nich si už vybere každý...
Problem autora je patrne predevsim v hledani alternativy k widlim. On chce vec, ktera bude plne klikaci, coz slack ci debian neni a zaroven pojede na danym zeleze coz podle vseho pcbsd a desktopbsd naplnuji lip nez linuxova distra.