Třebaže to nesouvisí přímo s tématem PDP-11, stálo by myslím za to, uvést natvrdo, jak to bylo s inspirováním se architekturou těchto počítačů v zemích RVHP. „Inspirovat se“ je eufemismus. Stalin prohlásil kybernetiku za pavědu a jako taková byla v zemích východního bloku tabu. Když pak ledy trochu povolily, byl náskok Západu natolik propastný, že soudruhům nezbylo než sprostě obšlehnout, co se dalo.
Tedy ne inspirace, ale plagiátorství. I kdyby neplatilo embargo, bylo z ideologických důvodů nemyslitelné, aby si Sověti zakoupili od DEC na PDP licenci (nebo od IBM v případě System/360). A tak do historie PDP-11 patří i pašování počítačů do SSSR, popřípadě jejich nakupování jinými zeměmi RVHP a následným dovozem do SSSR za účelem reverzního inženýrství.
V osmdesátých letech se k RE vtipně vyjádřil návrhář procesorů pozdějších počítačů MicroVAX, ale to by mohlo být zmíněno třeba v některém z příštích článků. Vynikajících článků, za které Vám pane Tišnovský děkuji. A přeju Vám — a vlastně i nám, čtenářům —, aby Vám vydrželo nadšení psát na podobná témata co nejdéle.
Tohle je v pořádku, já jen uváděl na pravou míru představu, že si Sověti měli licenci na PDP, VAXy a jejich OS normálně koupit. Oni by nemohli, ani kdyby nakrásně chtěli.
Slyšel jsem pár docela dobrodružných historek o tom, jak si tehdejší podniky pořizovaly počítače na Západě, když je opravdu chtěly. Figurovaly v tom fingované služební cesty, kapsy narvané cash penězi a turecké kamióny s banány :-)
Ano, to je opravdu vtípek na úrovni. Na toto jsem narážel v posledním odstavci svého původního příspěvku.
Jestli znáte někoho, kdo by eventuálně mohl být schopen schopen doložit to z očitého pozorování (tedy buď při výrobě čipu nebo při jeho odhalování odbrušováním pouzdra mikroprocesoru, jak se zmiňuje níže p. Tišnovský), bylo by fajn ho přimět, aby o tom napsal také nějaký seriál :-)
Osobně si myslím, že ten text na okraji čipu byl autentický. Tedy určitě ne méně než obdobná hříčka:
Jo, až pozdě mi došlo, že to je ten vtípek, o kterém jste se v původním příspěvku zmiňoval.
Spíš než očité svědectví by mě zajímalo nějaké vyjádření od lidí motajících se kolem návrhu těchto čipů, ale to už je vzhledem k pokračujícím odchodům do důchodu, přirozené úmrtnosti a ztrátě kontaktů změnou zaměstnavatelů asi víceméně sci-fi.
Tohle nesmysl na entou. Pokud Nekdo xtel, vse co potreboval si poridil. Obzvlaste vojenske ustavy a centra meli casto veci o kterych se v dalsich (prumyslovych) odvetvich jinym ani nesnilo. Jeste v 90tych letech jsem predelaval program ve fortranu psany pro pocitac s vystupem na obrazovku pouzivajici rozliseni kolem 1280*1024 (v te dobe bezne rozliseni do ktereho jsme to predelaval bylo VGA) mam dojem ze ta masina byla od HP. Datum vytvoreni toho programu a sjetiny z tiskarny byly z roku 1972, misto pouziti vojenska akademie v Brne…
Ono asi žádné embargo na světě není schopno splnit svůj účel na sto procent. Bohatě stačí, že je té druhé straně přístup k těm technologiím podstatně snížen a že za ně musí vydávat vyšší prostředky než v případě oficiálního nákupu.
Samozřejmě to přestává platit ve chvíli, kdy protistrana nemusí pašovat, protože má dostatečné kapacity k vlastní výrobě kopií, což je právě případ SMEP a ostatních IT záležitostí bývalého RVHP.
Vojáci měli v tomto ohledu přednost před vším ostatním, ale v jejich případě to téměř stoprocentně nemohla být legálně na Západě koupená mašina, spíš nějaká friendly výpomoc z Libye, Sýrie nebo podobného státu, který to hrál tak trochu na obě strany.
Nevim jestli je to soucasti COCOM, ale jeste v roce 1995–1996 se mi do ruky dostala oficialni CDcka firmy SGI (nejake updaty operacniho systemu), na kterych bylo napsano (anglicky, zde volny preklad):
„zakazano vyvazet do zemi podporujicich terorismus, jmenovite: Af......, ....., Ceska Republika, …, …,“
Co je pikantni – tato CDcka primo rozesilala Ceska pobocka SGI sidlici v Brne :-)
Diky za doplneni. Ja jsem uz nekolikrat neoficialne slysel, jak se zeme RVHP „inspirovaly“, ale vzdycky to byly pouze informace z druhe ruky (treba od tehdejsich operatoru a programatoru, ne od lidi, kteri treba skutecne prevazeli soucastky nebo zkoumali operacni systemy).
Trosku vic vim o tom, jak vznikaly nektere „ceske“ aplikace na osmibitech, ale o tom nekdy priste.
Krasna je veta z jedne knizky (uvedene v osme kapitole), ktera je napsana takovym zpusobem, ze ktereho neni zrejme, zda SMEP vznikl spolupraci zemi RVHP s Digitalem nebo spolupraci zemi RVHP mezi sebou :-)
Jinak (o5 informace z druhe ruky) pry byli Cesi nejlepsi v kopirovani cipu – meli technologii, ktera postupne z cipu odrezavala (odbrusovala?) jednotlive vrstvy, takze se takto daly okopirovat i VLSI obvody a pozdeji i mikroprocesory.
Tesi me, ze se clanek libil, budu se snazit i v dalsich dilech.
K tomu kopirovani chipu — kdyz jsem chodil na prumku tak nas ucil pan Wasyluk, kterej pred tim pracoval v Tesle na vyvoji VLSI chipu. Pokud si pamatuju tak postup rozpouzdreni plastovyho chipu byl nasledujici (doma radeji nezkousejte):
Vzala se banka s HNO3, ta se ohrala na 300C nebo tak nejak, pak se na to nasadila teflonova trubka ktera zasahovala pod hladinu a na druhem konci mela takovy vyrez v nemz byl ulozen chip. Okolo jeste bylo nejake misto pro odtok kyseliny do dalsi trubky co z toho trcela v pravem uhlu. Tou to pak slo do nejake druhe nadoby (jako do prepadu), ze ktere se vyvevou vysaval vzduch, cimz se to uvadelo do pohybu.
Pouzivalo se to tak ze se na nekolik sekund zapnula vyveva a bylo rozpouzdreno. Videl jsem vysledky (meli jsme to na nastence), v pouzdru obvodu ostre rizla kruhova dira, na dne byl chip i s neposkozenymi propojovacimi dratky mezi chipem a kovem vyvodu. Fungovalo to pochopitelne na plastova pouzdra.
Jak potom kopirovali ten chip to uplne presne nevim (k tomu uz se nedostal), ale ukazoval nam fotku z mikroskopu kde z povrchu necim vyzrali pasivacni vrstvu SiO2 takze byla videt 3D sit tech vodicu (asi 3 vrstvy nad sebou). Oni tohle tedy nepouzivali jen pro reverse engineering, ale taky kdyz se chteli podivat na duvod proc vyhorel nejaky konkretni obvod.
Jinak Wasyluk byl machr. Az tesne pred maturitou nam rekl ze mel patent na SMD technologii. Nebo spis jejiho predchudce – hledal jsem to na freepatentsonline a neco takoveho tam opravdu je. On teda uvazoval ze by se soucastky pajely i na sebe. To vymyslel nekdy v 50tych letech, cili v dobe kdy `frcely' ovijene spoje a pro high-tech veci se zacinaly pouzivat jednovrstve tistaky. V tehdejsi Tesle nenasel pochopeni (argumenty ze je to vhodny pro strojovou montaz a ze to zvysi spolehlivost asi tenkrat nechapali) tak si to za svoje penize nechal patentovat az pak o to prisel vinou pravniku kdyz si chtel ten patent nekdy v 80tych letech prodlouzit.
Takze pak chudak musel nakonec ucit na prumce aby uzivil rodinu.
Jinak dodavam ze to co bylo na nastence byla nejake rozpouzdrena 8051 a nejaky RAMky. Jestli u nas nekdo kopiroval VAX-on-a-chip to nevim, ale spis se to delalo primo v CCCP.
Dobrý den, Davide,
přečetl jsem si náhodou tento článek. Máte pravdu, v Tesle se opravdu uplatňoval tento postup rozpouzdření tranzistorů. Nejen ke kopírování, ale i ke zjišťování poruch.
Příspěvek jsem ukázal otci a měl velikou radost a moc na Vás vzpomínal.
Za otce i za sebe Vás zdravím a přeji mnoho úspěchů do roku 2010.
A. Wasyluk (syn R. Wasyluka)
A všem diskutujícím se omlouvám za OT. :-)
Citali ste niekdo Akvarium od Viktora Suvorova? Tam je to velmi pekne vysvetlene.
Ked potrebujes spacialne zariadenie, preco by si platil velmi narocny vyvoj, ked za zlomkovu cenu ho mozes okopirovat.
Preco sa pouzival originalny OS? Aby ho nemuseli programovat nanovo. Kapacity na to by sa asi aj nasli. Usetrilo sa kopu roboty. To ze si okradol daku firmu na Zapade ti mohlo byt jedno. Vsak nech ta skusia dat na sud! ;-)
Proč by to dávali k soudu? Je lepší způsob – prostě si nechají soft ukrást (po tom co ho odmítli prodat) i s nějakým „dárečkem“ a pak se může zloděj vztekat:
„V noci ze 3. na 4. června 1989 se poblíž Ufy stalo nejhorší železniční neštěstí v dějinách Ruska i SSSR: obrovská exploze zemního plynu, který unikl z plynovodu poblíž železnice, smetla dva osobní vlaky a připravila o život 575 lidí“ (Wikipedie)
Výbuch se vyrovnal atomové bombě svržené na Hirošimu, plameny byly vidět sto kilometrů daleko a Američané si v první chvíli mysleli že začala třetí světová nebo další Černobyl.
Těch 575 (podle jiných zdrojů 645) mrtvých byla skoro polovina cestujících, třetina z toho byly děti, druhá polovina měla těžké popáleniny s doživotními následky.