To je to první, co mě při čtení toho článku napadlo. Kolik sepnutí tranzistoru ta podkova vydrží, než se rozpadne. Jestli vůbec při těch 30 GHz vydrží aspoň vteřinu.
Je to docela paradox - napřed nahrazujeme mechanické součástky elektronickými, abychom je nakonec vrátili přímo do srdce té elektroniky.
Jojo. Steampunkove pocitace. A nejlepsi je ze tomu nevadila ani radiace. Savetskij celavek to ale resil a mikroelektronkami - taky hezke kousky. Dodneska se pouzivaji. Na rusech se mi vzdycky libilo ze svou neschopnost na poli elektroniky dokazali dohnat uplne jinym zpusobem. Ale ten zpusob byl vzdy tak genialni a jednoduchy, ze se z toho mohl po letech nekdo inspirovat. Zrovna nanotechnologie je obor kde se da rada historickych technologii pouzit znovu s uplne jinou efektivitou.
Tak hydraulickej "počítač" byl ještě do nedávna ve všech automatickejch převodovkách, dneska se to řídí přímo, ale až do konce tisíciletí se používala tahle krása: http://i260.photobucket.com/albums/ii29/GearShift2008/6HP26/6HP26VBstripped_zps59bd5def.jpg
řídící jednotka jenom zadá impulz kdy se má přeřadit a tohle obstará všechny operace :) případně to pracuje samo úplně bez elektroniky a překvapivě líp něž spousta moderních elektronicky řízenejch ...
Laicky makroskopicky si myslim, ze by tam proste stacil material s hodne odlisnym Youngovym modulem oproti tomu snimacimu piezorezistoru. Dokud budou obe v oblasti pruznejch deformaci, melo by to vydrzet veky. Zda ovsem latky s dost odlisnou pruznosti existujou a jdou takhle nano-vyrobit, to uz je otazka pro profiky...