Názory k článku Počátky TeXu v Československu: paklík disket a příprava fontů na PC XT
-
Srovnavat nastroj pro publikacni cinnost (kde se obene pozadavky na sazbu v prubehu let prilis nemeni) a webovy framework v prostredi, kde se neustale pridavaji nove Web API, vyviji se jazyk ES a obecne se velmi meni i aplikace - srovnej dnesni PWA s 5 let starou aplikaci s jQuery, je ponekud mimo.
Samozrejme ruzneho balastu na webu vznika mraky - ale v kterem programovacim jazyku ne. Nicmene napr. moderni frameworky jako je Angular, React apod. vznikly v dane dobe zejmena diky tomu, ze to prohlizece umoznily (napr. Shadow DOM, Web Components, novy ECMAScript). Logicky tedy nahradily spoustu starsich obezlicek.
-
Nassir (neregistrovaný)
Na univerzite v Košiciach som mal okolo roku 1999 predmet počítačová typografia v dĺžke 3(!) semestre, kde na praktickej skúške sme mali opísať 1 A4 matematického textu v LaTeXu. Predchádzala tomu práca v dĺžke minimálne 10 strán plnohodnotného matematického textu čo mne osobne zabralo asi 100 hodín čistého času na Cyrix 166MHz s 16MB RAM. Na skúške som dokázal, že som za tých 100+ hodín zistil viac ako vedel náš profesor, čo ma minimálne na okamih urobilo jeho kolegom...
Akokoľvek sú "počítače" nudné a digitálne z pohľadu umenia je neuveriteľné ako ma typografia zmenila. Keď som (napríklad) objavil skeny prvých čísiel časopisu Astounding Stories, ktoré sú skoro 100 rokov staré a boli sadzané ručne(!) a vidím tú čistotu a takmer dokonalosť... tak je mi zle pri čítaní súčasných e-bookov, ktoré sa zalamujú samé, pretože rozmer stránky nie je dopredu známy. A moja čítačka nevie zalamovanie do bloku, ach jo...
Meno si síce z tej doby nepamatám, ale je zjavné, že som Vaše úpravy 18 rokov dozadu používal a ĎAKUJEM, že ste mi obohatili život o umenie v podobe pekne vysádzaného textu.
-
jano (neregistrovaný)
No pekný (relatívny pojem) možno neni, ale k danému účelu optimálny, okrem toho sa dá použiť aj na kadečo inšie. Pred nejakou dobou som musel poskladať dačo, čo by automaticky generovalo pdf protokoly - po x pokusoch s kadejakymi generatormi pdf to zachranil LaTex - z nejakej krabice vyliezli data, skript v pythone ich analyzoval a vyrobil grafy, zobral šablonu napisanu v LaTex-u, prepísal vopred pripravene parametre hodnotami, spustil LaTex a vygeneroval finalny protokol s obrázkami, grafmi, vzorcami s dosadenými hodnotami, tabulkami atď.
-
On i TeX vznikl díky tomu, že se Knuthovi udělalo nevolno ze sloupcových obtahů 2. vydání 2. svazku TAOCP, protože Addison-Wesley pro to použit fotosazbu namísto dřívější horké sazby.
Pokud jde o e-booky, TAOCP nedávno vyšlo i v této formě, a Knuth sám doporučuje jen PDF verzi a varuje před verzemi pro čtečky.
-
Petr Sojka (neregistrovaný)
LaTeX nezamrzl, spíše naopak, jak vidno z množství zásadních novinek na https://www.latex-project.org/news/. Je to de facto standard ve workflow drtivé většiny matematických (STEM) časopisů, je v něm sázen přes milión článků na http://arXiv.org a další rychle a rychleji přibývají.
A vedoucí vývoje LaTeXu Frank Mittelbach připravuje se svým týmem zásadní rozšíření LaTeX3 https://www.latex-project.org/latex3/ a Knuthovi jel popřát do Švédska k jeho jubileum osobně: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1999834226924335&set=a.1489206911320405.1073741834.100006933310482&type=3&theater
-
ttt (neregistrovaný)
Intenzivně se pracuje na cloudových nadstavbách LaTeXu (např. https://www.overleaf.com/). Jejich výhody jsou např. simultánní editace textu více uživateli, WYSIWYG mód, spolupráce s nakladateli. Přidává se i podpora databázových systémů pro správu referencí (Mendeley, Zotero, ...).
-
Petr Sremr (neregistrovaný)
S TeXem jsem se poprve setkal jako student okolo roku 1996 a tehdy jsem mu uplne propadl. Zacatky byly samozrejme velice krute, ale ten vysledek stal opravdu za to. Ve srovnani s vystupy jednoho tehdejsiho (dodnes) oblibeneho nejmenovaneho WYSIWYG editoru vypadal vysledek jako z jineho sveta (nebo alespon stoleti). Dekuju za skvelou praci nejen profesoru Knuthovi, ale i Vam a dalsim lidem ze sdruzeni CSTUG, diky kterym jsem mel mimo jine i moznost "udivovat" sve okoli typografickou kvalitou mych vytvoru. Mam kontakty ve vedeckych matematickych kruzich a zatim to nevypada, ze by se tam na TeX po temer 50 letech nejak zapomnelo...
-
L. (neregistrovaný)
Tady je to potřeba rozdělit na dvě části. Různé "fajnšmekroviny" opravdu ocení jen úzká sorta lidí. Ale v základu není typografie samoúčelná, nýbrž má za úkol vést uživatele po stránce tak, aby dokázal informaci co nejlépe vstřebat. To čtenář třeba také nepřímo neocení, ale když bude muset vstřebávat typograficky nepovedený dokument, tak mu to nepůjde dobře.
-
Nevím, jak tomu bylo na Slovensku, ale v Čechách došlo začátkem 90. let k strašlivému úpadku knižní sazby. Některy knihy se ani nedaly rozumně číst, jediný důvod, proč to člověk koupil bylo to, že byly do té doby nedostupné. Od té doby se ale situace dost zlepšila a dnes už vyložené průšvihy nevychází a výrazně vzrostl i počet opravdu krásně vysázených knih. Určitý úpadek je teď spojen právě s ebooky, těžko říct, jestli tam ještě dojde k nějakému vývoji nebo už došlo k zakonzervování situace.
-
Veterán (neregistrovaný)
Na začátku 90. let se do počítačové sazby pouštěli znalci počítačů a bez znalosti typografie. A sázecí programy byly nastaveny na americká pravidla sazby, například u zarovnání do bloku se roztahovala i slova a ne jen mezery mezi slovy. Zároveň se slova dělila podle nečeských pravidel atd.
Později už programy pro sazbu zahrnuly české prostředí a už se dostaly i do rukou znalců typografie, ba i ti znalci počítačů už se něco o sazbě naučili. A kvalita tím pochopitelně vzrostla. -
JardaA (neregistrovaný)
Další věc jsou korektury. Dříve je dělali lidé, kteří měli hluboké znalosti, a najít za totality v knize gramatickou chybu bylo prakticky nemožné. V poplyšákové době to byla katastrofa; my fajnšmekři jsme tenkrát při četbě knih trpěli jako zvířata. Teď už je sice situace o hodně lepší, ale pořád to není ono. Je to asi daň za rychlost a také za malé náklady jednotlivých titulů. Dříve se v tiráži uváděl počet výtisků a desetitisícová vydání byla běžná - o tom se současným nakladatelům může jen zdát.
-
Kiwi (neregistrovaný)
Já teda nevím, jak jinde po republice, ale co si tak pamatuji z 80. let, tak tento druh zboží u nás chyběl jen jednou pár týdnů, a sice po požáru harmanických papíren, kde se to vyrábělo. A po nedávných zkušenostech s máslem a s vajíčky bych zrovna toto už raději příliš nevytahoval. Navíc to nejčastěji připomínají lidé, kteří v té době ještě ani nebyli na světě. Zatímco poslední dobou mi vůbec spousta věcí začíná až nebezpečně připomínat předlistopadovou éru, kdežto ty nepamětníky to nechává v klidu - myslím tím tu politickou korektnost alias plíživou cenzuru, opět se začíná rozlišovat mezi tím, co se říká doma a co se může říci i venku, politické komentáře jak vystřižené z rudého práva 50. let, pokud jde o slovník a použité obraty, diktáty o nás bez nás, nesmyslné zákazy, příkazy, směrnice a nařízení - ty už dávno předčily ty komunistické výmysly, subvence, dotace hromady neužitečných, nesmyslných projektů a činností, mladé kádry politických stran, jež se prezentují jako pravicové, mají marxistické názory, protože po tom polistopadovém výplachu hlav už ani nevědí, že ty jejich názory jsou marxistické (žijí v představách, že komunisti žrali nemluvňata a za sebemenší kritiku zavírali na 10 let do dolů)...
-
Určitou výhodu tehdejší všeobecný nedostatek (hmotný i informační) přeci jen měl - lidi měli větší schopnost improvizovat. Dnes má každý půl mozku někde v googlu (taky už mi paměť nejede na 100%). Pokud jde o politiku, je to taková tendence řešit věci spíše administrativním (=direktivním) způsobem, ať jde se jedná o administrativu socialistickou nebo kapitalistickou. Jen ta socialistická řídila direktivně na 99,5%, kdežto kapitalistická tak na 70%.
P.S. Nedostatek toaleťáku opravdu existoval, tenkrát to řešily expresní dodávky z Číny. Ale nebyla to věc pro chod státu kritická. Dnes je to spíš horší, jsme závislí i na takových entitách, jako jsou hypoteční bubliny v Americe. -
Jimmy (neregistrovaný)
Já bych zase neidealizoval tu nutnost improvizace. Dnes sice máme půl mozku v googlu, ale zase nemusíme neustále dokola vynalézat kolo a na pár kliknutí si najdeme jak se co má dělat. Když jsem začal opravovat dům po otci, tak jsem často narážel na to, že tatí byl sice šikovný, ale neměl možnost při rozumném úsilí nastudovat jak a proč se co má dělat. Např. elektrika rozvedená dráty černý/černý, nebo třeba červený/červený (TN-C) a občas nějaký drát navíc. Zjistil že existuje sanační omítka na vlhkou zeď, tak ji doplnil na opadanou stávající a "kupodivu" to opadávalo dál. Na chatě si tatí vyrobil dveře z prken a hranolů a až když začaly sesedat, tak zjistil, že ten šikmý kus dřeva co bývá na vratech občas vidět má nějaký smysl. Jeho kamarád když si stavěl srub jako chatu, tak jednoduše naskládal kulatiny přes sebe a až pak v průběhu začal improvizovat s tím, jak a čím vyplnit mezery mezi kmeny. Atd. Takže míra improvizace byla dříve veliká, ale výsledky tomu také bohužel často odpovídaly.
-
Kiwi (neregistrovaný)
Tak zrovna toto bych taky "režimu" za vinu nedával. Učebnice pro truhláře a předpisy pro elektrikáře byly k dostání v každém městě v Knize za pár korun, nebo se stačilo někoho zeptat - takže problém byl v tomto případě u někoho jiného a s režimem to nijak nesouvisí. A opět - současná situace je v této oblasti velmi podobná té tehdejší - sehnat dnes kvalitního řemeslníka je nadlidský úkol. Je jich málo, každý má práci na rok dopředu a kdo nemá, tak se záhy sami přesvědčíte, proč ji nemá, až to po něm budete předělávat.
Výhodou oproti dřívějšku je, že ty nové systémy zdění, vodoinstalace apod. jsou mnohem jednodušší než ty staré, klasické, takže vyzdít rovné zdi do pravého úhlu či roztahat si po domě vodu plastovými trubkami zvládne opravdu každý, kdo není naprosté dřevo. Proto mě udivuje, že existují řemeslníci, kteří se tím údajně živí, ale nesvedou to.
Ba ne, právě protože tu předlistopadovou situaci pamatuji, tak dovedu posoudit, že zrovna v tomhle jsme se dostali do stejného marasmu, jako byl tenkrát. Zase si musím kachličkovat koupelnu sám, pokud na to nechci čekat rok a chci to mít udělané pořádně. -
Jimmy (neregistrovaný)
Určitě se dá argumentovat, že na každý kontrétní problém se dříve i nyní dá najít nějaká kniha/norma. Nicméně pokud jste se před revolucí rozhodl např. že si postavíte chatu, tak vzhledem k možnosti sehnat/zaplatit řemeslníky jste si naprostou většinu prací dělal sám nebo s rodinou počínaje lámáním skály na budoucí sklep, výrobou škvárových tvárnic, tvámů na pile, sestavení nosné kostry, až po střechu, elektroinstalaci, odpady atd. a ještě jste nakupoval stylem "Na samotě u lesa", tak se nelze divit že dříve lidi tak často improvizovali. Pokud by si totiž před započetím každé další práce nejprve měli sehnat přesné návody jak to dělat, tak to staví ještě dneska.
Dnes je to přeci jen něco jiného. Jednak si méně lidí dnes dělá všechno a když řešíte nějaký kontrétní problém, tak přes google najdete princip jak na to za pár minut.
Ohledně řemeslníků nevidím situaci tak černě. Nechce to vybírat nejlevnější nabídku a pořád se dají sehnat řemeslníci co dělají dobře. Nepřijdou hned zítra, ale práce se stejně plánují dopředu.
-
Karel (neregistrovaný)
Schopnost improvizovat šla ruku v ruce s možností improvizovat. Pračka se prostě s trochou vůle a šikovnosti opravit dala. Dnes ne, dnes už neopravíte pomalu ani žehličku, protože je v tom nějaký MCU, díky kterému pak na krabici píší "šestý smysl", "automatické odstraňování vodního kamene" apod. Prostě jsou dnes věci řádově složitější, nejsou navrhovány s ohledem na životnost a opravitelnost je na stupnici priorit hodně nízko. Přitom já pamatuji, jak se do navijárny motorů nesl na opravu spálený motor ze ždímačky.
I dnes by plno lidí raději věci nechalo opravit, ale už to nejde. Není to o půlce mozku, ty věci jsou prostě takhle navržené. Pokud máte známého opraváře, tak vám to nejspíš potvrdí. Pořád se běžně opravuje ruční nářadí, velké stroje, průmyslové linky atd. Tam je stále běžné, že výrobce dodá dokumentaci, jsou k dispozici náhradní díly a celé je to stavěné tak, aby to šlo rozebrat, vyčistit, vadné součástky vyměnit a zase složit. Ale z "konzumní elektroniky" prakticky nic.
-
Pavel (neregistrovaný)
No, ono to až tak bezchybné nebylo. Viděl jsem učebnici infinitesimálního počtu, přeloženou z Ruštiny, kde překladatel ani korektor evidentně neměli ani páru o tom, co dělají. Takže překladatel neznal slovo "proizvodnaja" (derivace) a řekl si, že to je skoro jako "proizvoľnaja" a tak se v té učebnici dokola počítala "první libovolná z funkce" atd.
Podobně jsem tenkrát četl článek o jaderné fyzice, zase přeložený z Ruštiny člověkem fyzikou nepolíbeným. Tam se místo o hadronech psalo o adronech, ty neměly paritu ale četnost atd. Člověk, který neznal ruskou terminologii z toho nemohl pochopit vůbec nic.
-
Kiwi (neregistrovaný)
To se občas stalo u nějakého populárního článku, ale u učebnice? Tomu nevěřím, protože učebnice musela projít nějakým lektorováním a schvalováním a něco takového by rozhodně neprošlo. Gramatiku jsem se naučil čtením knih vydaných ve zmiňované době, ne šrocením se nějakých pouček na hodinách češtiny.
Ovšem dnes mě chytá amok, když náhodou někdo doma pustí televizi, sleduje naučný kanál, ale překladatel očividně neměl ani páru o tom, co překládá, a navíc byl líný otevřít slovník. Takže např. na Spectru v pořadu o elektřině neustále něco blábolili o vysoké voltáži, protože překladatel netuší, že česky se voltage řekne napětí. V pořadu o ražbě tunelu zas čelní nakladač neustále nazývali drtičem. Distributor uvede na český trh film pod názvem Horizont události, protože netuší, že jde o fyzikální termín a v češtině má formu plurálu. Samostatnou kapitolou pak je skloňování latinských a řeckých jmen a termínů. A pravopis v dnešních médiích? Když za minulého režimu v regionálním plátku vyšla novináři v článku hrubka, tak se mu spoluobčané posmívali ještě týden. Dnes "novináři" dělají chyby i v titulkách, nerozlišují mezi spisovnými a hovorovými výrazy atd.Taky na to vše jsem alergický, protože když někdo nezvládá tak primitivní a automatické věci, jako je pravopis, tak mám vážné pochybnosti o jeho dalších intelektuálních schopnostech. U programátorů jsem na to obzvláště citlivý, protože kdo nezvládá přirozený jazyk, má obvykle potíže i s jazykem programovacím. Je pravda, že 90% chyb udělaných v těch programovacích jazycích chytne překladač, ale ten zbytek jsou ty nejhloupější chyby. S neschopností obratně se vyjadřovat v přirozeném jazyce se pojí stejná neschopnost i v jazycích programovacích - nevhodné názvy, nevhodná struktura toku programu...
-
Pavel (neregistrovaný)
Není učebnice jako učebnice. Já nepoužil slovo učebnice ve významu "text schválený pro výuku na základní a střední škole", ale ve významu "publikace, ze které se lze dané téma naučit", tedy jako Jarníkův Diferenciální a integální počet, Feynmanovy Lectures of Physics, Landauův a Lifšicův Kurz teoretické fyziky atd. Tyto publikace jsou také nazývány učebnicemi a přesto žádným takovým schvalovacím kolečkem procházet nemusely.
-
Kiwi (neregistrovaný)
I tyto knihy samozřejmě musely projít recenzním řízením a mít odborného redaktora. Zrovna na to koukám - Kurs diferenciálních rovnic od Stěpanova - to překládal samotný Dr. Čech, Fysika polovodičů od Ioffeho - všichni tři překladatelé fyzici, přesto má kniha ještě vědeckého redaktora a vědeckého recenzenta... Kvasnica - totéž, 2 recenzenti plus odborný revizor textu... Jarníka mám na chatě, ale vsadím boty, že to bude totéž. Nedovedu si představit, že by tenkrát někdo uvolnil peníze na vydání tak zfušovaného překladu odborného textu. Jak říkám - v nějakém populárním článku občas něco takového ulítlo, ale knížky se dost hlídaly a tím kolečkem prostě projít musely, aby na to vůbec byly uvolněny peníze.
-
LowIX (neregistrovaný)
Stačí když necháte číst text dítě ve druhé / třetí třídě základní školy. Pokud to bude například správně typograficky vysázená kniha, tak jde poznat rozdíl v rychlosti a přesnosti a plynulosti čtení, oproti kdejaké ... rychlokvašce (knize) zaměřené na zisk. A uživatel (dítě) určitě nic o typografii ani neslyšel - přímo to neocení, ale vlastně to ocení o to více.-) Dobrý typografie na první pohled vidět není.
-
Přesně tak. Pamatuji se, že se mi jako dítěti moc líbila dnes již klasická Sbírka úloh z matematiky od Františka Bělouna. Tenkrát se tomu říkalo prostě Běloun.
Až o mnoho let později jsem začal dělat s TeXem a pak se mi dostal náhodou Běloun znovu do ruky a okamžitě mi s překvapením došlo, proč se mi to jako malému tak líbilo. Je to sázené v TeXu.
Už na základní škole jsem to oceňoval, i když jsem o sazbě, typografii a TeXu nevěděl. Prostě v tom byl rozdíl a bylo to krásné.
-
Petr Sojka (neregistrovaný)
Díky Láďovi za nostalgické připomenutí začatku TeXu v ČR a taktéž připíjím Donaldu Knuthovi k jeho osmdesátinám.
Drobná oprava: DEK dostal doktorát od Masarykovy univerzity, která ho do ČR pozvala na návrh zmíněného zakládajícího děkana nově založené Fakulty informatiky: https://www.muni.cz/o-univerzite/vyznamenani/67
U příležitosti Q&A session v Praze pořádané CSTUGem (viz http://bulletin.cstug.cz/pdf/bul964.pdf) dostal od UK medaili, ale ne čestný doktorát.P.S. Malý exkurz do historie TeXu vyšel nedávno v časopise TUGboat:
https://www.tug.org/members/TUGboat/tb38-2/tb119sojka.pdf
a čtenáři Zpravodaje CSTUG ho brzy dostanou v právě vydávaném čísle Zpravodaje CSTUG 2017/34, ke kterému právě píšu úvodník. -
jz (neregistrovaný)
Mělo by to být přístupné v repozitáři Masarykovy univerzity, myslím, že se jedná o tento článek: http://bit.ly/2mo0ZMt
-
Kiwi (neregistrovaný)
To je dost nepochopení filosofie TeXu. Když píšu v TeXu, tak mi vůbec nejde o to vidět před sebou výsledek sazby, ale o sémantiku. Podobu pak ladím až když mám napsáno, nebo to dělá někdo úplně jiný (knížky, články ve sbornících apod.). To nemá s žádným "uživatelským komfortem" co dělat. Když chceš WYSIWIG design, použij nástroj typu Page Maker. Pokud ovšem budu vydávat knížku nebo nějaký časopis s příspěvky různých autorů, tak rozhodně nebudu chtít, aby mi ti autoři dělali sami i sazbu. Od nich chci jen pokyny, co má být zvýrazněno, co má být nadpis, co má být popisek obrázku, ale rozhodně ne, jak konkrétně to má vypadat na stránce. To si totiž udělám sám jednotně pro všechny. A přesně k tomu se nástroje typu TeX perfektně hodí.
-
Kiwi (neregistrovaný)
To je právě další nepochopení filosofie TeXu. On to totiž ani dělat nemá! Je na autorovi/vydavateli, aby si pomocí sady vlastních maker definoval konkrétní podobu toho, co chce publikovat. Lze to udělat i tak, že se napíšou dvě sady stejně pojmenovaných maker - jedna (jednodušší) slouží k náhledu autorovi jen tak nahrubo a druhá k sazbě finálního dokumentu u vydavatele. Ale základní myšlenka je taková, že např. jakožto vydavatel nějakého časopisu dodám autorovi sadu maker, pomocí nichž má napsat svůj článek. Nebo je třeba vydat nějakou knížku či katalogové listy, tak se vymyslí struktura, ta se definuje pomocí sady maker a finální vzhled se pak snadno doladí konkrétní definicí těch maker.
LaTeX se z mého pohledu v tomto chová nežádoucím způsobem, právě protože implementuje nějakou konkrétní představu a snaží se být přitom univerzální. Sice je možné to různými parametry ovlivňovat, ale výsledek je pak často dost mizerný a v případě, že je třeba změnit něco, co autoři LaTeXu nepředpokládali, že by někdo chtěl měnit, tak se to celé začne rozpadat pod rukama.
Začínal jsem na LaTeXu, ale to rozčilování, když jsem něco potřeboval malinko jinak než implicitně, mi za to nestojí. Většinu toho, co LaTeX nabízí, v jednom dokumentu nevyužiju a tu malou podmnožinu toho si poměrně rychle a jednoduše implementuji v plainu sám, právě protože to nemusím provazovat s hromadou jiných věcí, jako autoři LaTeXu, a dělá to přesně to, co potřebuji, což je s LaTeXem nedosažitelné.
Takže rozhodně bych netvrdil, že LaTeX je lepší. Považuji ho za nástroj pro začátečníky, kteří chtějí snadno a rychle vyprodukovat nějaký dokument, který LaTeX standardně nabízí. Ale k profi práci je nezbytné se naučit plain a LaTeX hodit za hlavu.
-
Já to samozřejmě chápu a vždycky jsem taky připravoval specializovaná makra pro konkrétní účel. Reagoval jsem jen na vaši poznámku, že jde o sémantiku, protože plain TeX té sémantiky dává opravdu málo, většina je vizuální formátování.
Souhlasím s vámi, i pokud jde o LaTeX, jak jsem napsal, tak ho sám pokud možno nepoužívám. Pro non-geek uživatele je ale LaTeX určitě lepší než plain TeX. Specializovaným makrům nad plain TeXem určitě dávám přednost, musí si ale s nimi někdo chtít dát tu práci.
-
Kiwi (neregistrovaný)
S tím souhlasím. LaTeX mi otevřel bránu do světa TeXu, ale naučit se základy plainu opravdu doporučuji každému, komu se styl práce *TeX zalíbil a myslí to aspoň trochu vážně. Intuitivní nástroje jsou sice úžasné pro začátečníky, ale mají bohužel své nepřekonatelné meze. Nástroje typu plainTeX nebo třeba editor Vim sice na první pohled vypadají velmi neintuitivně a je třeba se s nimi naučit zacházet, ale ta počáteční námaha rozhodně stojí za to a mnohonásobně více námahy pak uživateli ušetří. A platí to samozřejmě i obecně pro GUI nástroje vs. shell apod.
-
. . (neregistrovaný)
občas přemýšlím, jestli tahle doba postupně neumírá a nespěje k menší efektivitě. Ostatní na mě už začínají koukat jako na exota, když nepotřebuji myš, UI a celou práci si odmakám v terminálu. Vždyť i tenhle komentář píšu přes terminál.
Ač TeX je srdcovka, skoro kolem sebe už nemám lidi, kteří by ho používali, dokonce jsem si už zvykl, že linux admini chodí s Windowsem a spravují linux z winscp.
Ani v IT očividně neplatí Dárvinova evoluce a ty horší řešení vytlačují ty lepší v zájmu dobra.
-
Peter (neregistrovaný)
Nie je to o nepochopeni filozofie, ale o prisposobeni sa dobe - v sucasnosti je dostupny vyrazne vyssi vypoctovy vykon a nie je dovod veci ladit na desat krat dodatocne.
Netrapi ma ani tak WYSIWIG pri textovej casti, ale pisat/citat zlozitejsie vzorce v teXu je ako scenka z Matrixu a neda sa to *produktivitou* ani nahodou porovnat s rovnakou cinnostou v texmacs-e. (Tex sa da samozrejme nasledne vygenerovat, ak treba).
-
Kiwi (neregistrovaný)
To s výpočetním výkonem nijak nesouvisí. Řadu věcí snadněji a přesněji udělám tak, že je popíšu nějakým jazykem - zvláště mám-li k dispozici různé proměnné, podmínky, cykly apod. Věci typu "když je poznámka pod čarou dlouhá X řádků a stránka má méně než Y řádků, roztáhni ji nahoru, jinak pokračuj na další straně a omez se na max. Z řádek, dokud není celá poznámka vysázená" nebo "první písmeno následujícího textu dej do hranatých závorek" nebo "pokud zalomením výčtu zbude osamocená odrážka na jiné straně, tak ho celý posuň níž" se prostě naklikávají dost těžko, či spíše je to zhola nemožné, pokud na to autor klikátka nepomyslel, ale poměrně snadno se počítači vysvětlují verbálně. Autoři textů pak musejí vlastnosti spousty objektů upravovat ručně ad hoc - to v lepším případě, v horším se to řeší mezerami a novými řádky, oba přístupy však mají oproti tomu příkazovému to nevýhodu, že editací se výsledná sazba více či méně rozsype a je nutné ji znovu ručně upravovat.
Takže důvod napsat si vhodná makra tu rozhodně je, protože mi to šetří dost práce. Např. jak jsem zmiňoval ty katalogové listy - mám makra, pomocí nichž jen nabouchám text a přidám obrázky a tabulky. Jednoduchou volbou pak vygeneruji datasheet ke konkrétnímu modulu, který spočívá v hlavičce, orámování, loga, disclaimeru atd., nebo můžu vygenerovat celý katalog, který je pochopitelně sázený jinak - není důvod opakovat dokola celé hlavičky, na konci disclaimery apod. a když se odkazuje z jednoho listu na jiný, může se vsadit rovnou číslo stránky místo označení modulu. Jak tohle uděláš pomocí klikátka? To za tebe neudělá ani tisícijádrový procesor, za to se to relativně snadno vysvětlí pomocí jazyka i XTéčku. Produktivita WYSIWIG přístupu tady bude nesrovnatelně nižší.
Ad matematika - to je zajímavé, s tím jsem nikdy žádný problém neměl, a to jsem jakožto jaderný inženýr musel sázet i dost komplikované výrazy. ;)
-
Peter (neregistrovaný)
@ Kiwi:
[Řadu věcí snadněji a přesněji udělám tak, že je popíšu nějakým jazykem - zvláště mám-li k dispozici různé proměnné, podmínky, cykly apod. Věci typu "když je poznámka pod čarou dlouhá X řádků a stránka má méně než Y řádků, roztáhni ji nahoru, jinak pokračuj na další straně a omez se na max. Z řádek, dokud není celá poznámka vysázená" nebo "první písmeno následujícího textu dej do hranatých závorek" nebo "pokud zalomením výčtu zbude osamocená odrážka na jiné straně, tak ho celý posuň níž" se prostě naklikávají dost těžko, či spíše je to zhola nemožné, pokud na to autor klikátka nepomyslel, ale poměrně snadno se počítači vysvětlují verbálně. Autoři textů pak musejí vlastnosti spousty objektů upravovat ručně ad hoc - to v lepším případě, v horším se to řeší mezerami a novými řádky, oba přístupy však mají oproti tomu příkazovému to nevýhodu, že editací se výsledná sazba více či méně rozsype a je nutné ji znovu ručně upravovat. Takže důvod napsat si vhodná makra tu rozhodně je, protože mi to šetří dost práce. Např. jak jsem zmiňoval ty katalogové listy - mám makra, pomocí nichž jen nabouchám text a přidám obrázky a tabulky. Jednoduchou volbou pak vygeneruji datasheet ke konkrétnímu modulu, který spočívá v hlavičce, orámování, loga, disclaimeru atd., nebo můžu vygenerovat celý katalog, který je pochopitelně sázený jinak - není důvod opakovat dokola celé hlavičky, na konci disclaimery apod. a když se odkazuje z jednoho listu na jiný, může se vsadit rovnou číslo stránky místo označení modulu. Jak tohle uděláš pomocí klikátka? To za tebe neudělá ani tisícijádrový procesor, za to se to relativně snadno vysvětlí pomocí jazyka i XTéčku. Produktivita WYSIWIG přístupu tady bude nesrovnatelně nižší.]
Popisujete nejaky abstraktny (snad typicky) WYSIWYG editor s vlastnostami, ktore ste mu sam pripisal, kdezto ja som pisal o konkretnom editore - texmacs-e - ktory je sice WYSIWIG (ak to preferujete), ale popri tom dokaze aj vsetko, co ste popisal (mozte si definovat makra, dokonca ak ste teXovy masochysta, mozte pisat cisty kod v textovom editore obdobne ako by ste pisal teXovsky kod).
[Ad matematika - to je zajímavé, s tím jsem nikdy žádný problém neměl, a to jsem jakožto jaderný inženýr musel sázet i dost komplikované výrazy. ;)]
No vidite, ja nie som sice jadrovy inzinier, ale zivim sa teoretickou a matematickou fyzikou a nejakych "par" clankov / prac / vyskumnych poznamok som uz v pocitacovej forme napisal. Texmacs som zacal pouzivat, ked som videl na letnej skole chlapika *v realnom case* v pohode spoznamkovat prednasku plnu rovnic, co vam doporucujem skusit si v teX-u. A tiez v nom bezne robim vypocty "rukou", t.j. tak ako by som to robil do zosita/na tabulu, len mam cely vypocet to rovno v pocitacovej forme (nehovoriac o tom, ze mozem rovno pouzit nejaky CAS). Tiez odporucam vyskusat nieco take v teXu.
Aby som to zhrznul: myslim, ze porovnavate (la)teX s alternativou, ktora je bud uplne abstraktna, alebo, ak hovorime o texmacs-e, s alternativou, ktoru ste (sudiac podla vasho prispevku) vobec neskusal pouzivat. Ja som sa snazil naopak povedat, ze (ovela lepsia) alternativa k teX-u existuje, pricom som teX neraz bol nuteny pouzit (zvacsa kvoli spolupraci s niekym neochotnym naucit sa cokolvek nove, hoci aj lepsie).
P.S. Autor texmacs-u je cisty matematik, takze ak si pod tymto jeho softwarom predstavujete nejaku zlataninu typu Word, tak to nebude celkom vhodna predstava ;-)
-
Jiří Hovorka (neregistrovaný)
Je mi jasné, že si naběhnu, ale jako dávný uživatel LaTexu i TeXu bych se k němu dnes vracel jen nerad a to jen v případě, když by byl součástí nějaké pipeline. InDesign nebo Scribbler jsou DNES pro sazbu mnohem komfortnější nástroje... a taky je dovede ovládat mnohem víc lidí:-)
A pokud si chcete zascriptovat nějakou grafiku, dá se to překvapivě snadno a komfortně udělat přes SVG (XSLT i programově).
PS: Se slzou oku vzpomínám na AmiPro, zvlášť od MS Office 2007. -
Mard (neregistrovaný)
No já raději v té době místo TeXu používal sazbu ve WordPerfectu 6.0, i když to nebylo tak hezké, ale možnosti práce byly pro mne na více vyhovující úrovni. A ano, ke vzpomínce na skvělé AmiPro se připojuji! To bylo jako zjevení v té době. Word od Microsoftu byl proti tomu jako rýč proti pluhu.
-
security warning: it is possible, under certain conditions, to read some bits of information from a LaTeX error message, which in a low but nonnegligible fraction of circumstances could theoretically be used by an attacker to figure out why the build failed
This was fixed. Please refer to [??]
Check out @chris__martin’s Tweet: https://twitter.com/chris__martin/status/950518574589923331
-
Já to z té jehličkové tiskárny ještě doma mám jako relikvii, vypadá to fakt dobře, až na akcenty, uvozovky atd. protože to bylo děláno s CM fonty. HP laserovku jsem samozřejmě nechal zakoupit hned, jakmile to bylo možné, a výstupy byly taky skvělé, a šlo z ní tisknout i na průhledné folie, což byla v době overhead projektorů další bomba.
-
hisaak (neregistrovaný)
Díky za článek i za práci na TeXu. TeX jsem viděl poprvé v první ročníku na VŠ a byl jsem fascinován. Řekl bych, že se na mě dost podepsal. Doufám, že v dobrém. :-) Jisté je, že má diplomka by bez TeXu určitě vypadala jinak.
Taky vzpomínám, že když jsem se ucházel o práci pro Red Hat (tehdy ještě přes USU Software), tak na pohovor došel i nějaký borec, podal mi ruku, představil se a řekl jen "já zase hned odcházím, přišel jsem jen pozdravit a potřást rukou někomu, kdo má CVčko napsané v TeXu". :-D
-
RumTeX (neregistrovaný)
Ono s tim TeX-em to nebylo az take zhave a suprove:
- Kdo chcel cestinu tak jiny font nez ten okoukanej Computer Modern nebyl. A tak vsechny skripta a knihy vypadali stejne a to ani nehovorim o vsech priruckach k *TeXu.
- Soudny clovek PlainTeX rovnou zahodil a presel na LaTeX aby stravil vic casu psanim prace nez hloubanim jaktok*rvanapsat.
- Underfull box nas vezdejsi - ani guruove obcas nevedeli proc to tam vyskakuje a perfekce TeX-u byla razem ta tam.
- Bitmapovy obrazek v 90tych letech dostat na stranku byla cerna magie pres Metafont ci co, proste hruza a des. Ani vlozeni PS obrazku nebyla prochazka ruzovym sadem.
- Kdyz uz nastal cas WinXP a Unicode pocal vladnut svetem tak v TeXu to byl porad jeste par let vopruz.A pak jsem objevil XeTeX a neveril vlastnim ocim. Pouzivalo to vsechny SYSTEMOVE fonty co jsem mel v pocitaci. Umelo to UTF. Vlozeni obrazku bylo levou zadni. I ty zatracene underfull boxy zmizely. A konecne clovek mohl 90% casu travit psanim a jenom 10% casu bojem s *texem.
-
Karel (neregistrovaný)
Chtěl bych za sebe progratulovat a poděkovat všem diskutujícím. Tohle je za posledních několik let první diskuze na Rootu (z těch, co jsem měl možnost vidět), která se nezvrhla a z většiny obsahuje velice věcné a zajímavé příspěvky. Když by takhle vypadalo i fórum, to by byla radost diskutovat!
ČLÁNKY DO MAILU