Aneb, je vyhodne vsechny aplikace psat jako webové nebo zaručit jejich kompatibilitu..
Kdyz nebude pristup pro ty kteri neplatí, tak to bude znamenat i změnu licence?
Jinak by to kdokoliv z předplatitelů mohl libovolne sirit dal.. Vcetne adres na aktualizacni servery? Nebo to bude znamenat nejake overovani platicich uzivatelu?
Jak je na tom konkurence a alternativy s delkou podpory? Ubuntu tls deklaruje 5let. Jaky je pak duvod pouzivat debian a ne například ubuntu? Nevim jak dlouhou podporu nabizi ostatni..
Jak je nebezpecne pouzivat nepodporovany system a resit bezpecnost v jinych vrstvach? Myslim tim treba selinux, prisna pravidla ve firewallu, oddeleni ve virtualech..
Z jakych duvodu je problem prejit na nove verze? Nebylo by lepsi zaplatit za udrzovani sw tak aby fungoval s aktualnimi verzemi nez platit za podporu starého sw?
Chapu spravne ze se jedna o opravu bezpečnostních chyb pripadne o integraci noveho sw do starého tak aby to fungovalo (backport)
Mezi debianem a ubuntu je rozdil v druhu podpory. Ubuntu má oficiálně smluvní podporu jenom na samotný OS, balíky s repozitářů universe nebo multiverse mají pouze komunitní podporu. Debian oficiálně podporuje distro jako celek, ale jenom na dobrovolné bázi. Debian také podporuje mnohem více architektur, Ubuntu je zase podporované třetími stranami.
Jinak jsou i distra s mnohem delší podporou, než 5 let. RHEL a CentOS, pokud ae nemýlím, nabízejí standardně 10 let. Jak je to u SLES nevím ale asi to bude taky dlouhé vzhledem k tomu, že to je preferované distro pro SAP.
Ja mam inu otazku, a nie je lacnejsie, jednoduchsie, bezpecnejsie prejst na novsiu verziu? Co ubudlo v novej verzii (co stoji za to) aby som nechal server na starej verzii? Rolovanie debianu na novsiu verziu byva slusne odladene hned od zaciatku a po par mesiacoch od uvedenia byva uplne stabilne.
Jenže tenhle přechod je ze starého initu na systemd. Např. pro mě to znamená nejdříve předělat "home-made" chroot se starým debianem, kde se služby startovaly zvenku chrootu, na standardní LXC kontejner, aby si to startoval sám systemd zevnitř. Uznávám, už na to bylo času dost...
Casu na tom bylo dost, ale ti, kteri ctou bugreporty, maji perma,entni vyrazku z predstavy, jak se jim kazdou chvili posere system nebo jak jim to nekdo naboura, protoze soudruh Poettering zase dostal nejakou genialni myslenku. Systemd nelze povazovat za stabilni a odladeny SW a jako takovy nikdy nemel prijit na produkcni masiny.
BTW, Debian lze porad jeste provozovat bez systemd, takze bych s tim kontejnerem nepospichal, treba si tu sracku soudruzi z RH zatim trochu odladi anebo nastane zazrak a po vseobecnem prohlednuti Debian od systemd odejde.
Všechny staré repositáře jsou dostupné zde: http://archive.debian.org/
Ono to casto neni ani tak o tom, ze se musi neco nekde predelat, ale o tom, ze to nekdo musi zaplatit. A migrovat verzi v korporatu kde ti na tom bezej stovky nebo treba taky tisice stroju znamena, ze to bude stat tisice nebo desitky tisic clovekohodin prace (a zdaleka nejen IT, spoustu veci musej otestovat i useri = ucetni nebude uctovat, protoze stravi ten cast testovani ze ji to uctuje i na novy verzi ...).
Sak on si na to M$ s desitkama nabeh taky paradne.
Jenže ono to není jen o upgrade serveru. Na tom serveru může běžet nějaká vlastní aplikace. Nejspíš několik. I upgrade serveru na kterém běží obyčejný PHP web může být komplikovaný, protože nová verze PHP nemusí být zcela kompatibilní. V případě že je to obří aplikace která běží ve spoustě mikroservices třeba na několika stech serverech (nic neobvyklého) už to tak veselé není.
Srovnavat Ubuntu s Debianem je uplne mimo. Debian je velmi stabilni a spolehlive distro, snad i dnes se systemd.
Samozřejmě máte pravdu, Debian je o dost dál. Jen se bojím, že za poslední roky šel hodně dolů, má dost starostí udržet krok. Taky měl pěkné bezpečnostní problémy. S výběrem distribuce na server je to dnes docela prekérka. RHEL drahý a zastaralý už v době vydání. CentOS je zadarmo, ale zastaralý je stejně a nemá security channel na updaty - takže pro enterprise je to ve skutečnosti o hodně méně zajimavé, než RHEL. Debian zrychlil vymetání verzí, čímž ubral na stabilitě. Mizérie.
A propos, Jardo, jak to, že jste vzhůru tak brzy? Včera jste jistě musel oslavovat do noci, ne?
To je mozne, ale v desktopovem Debianu jsem nikdy nenasel tolik zabugovaneho az nefunkcniho SW, jako v Blbuntu a kdyz se vyskytla chyba, protoze jsem zrovna jel na testingu, porad to bylo lepsi jak Blbuntu, protoze to casem nekdo opravil. Vlastne si pamatuju jedinou chybu, v Kdial nebo jak se to jmenuje, ktere najednou nechtelo fungovat jinak, nez pod rootem. To Blbuntu je jina melta.
Nevim, jak moc jsou serverove Blbuntu lepsi, ale radsi bych to nezkousel.
Jinak jsem nic neoslavoval, akorat v zime mivam rozhozene spani kvuli nedostatku svetla.
Používám Ubuntu i Debian a obě distra fungují stejně dobře. V jedné firmě mám pár desítek Ubuntu strojů bez jediného problému. V druhé o něco méně s Debianem a také v pohodě. Ubuntu je jen pro firmy přijatelnější díky jeho komerční podpoře a průhlednějšímu vydávání. Je totiž fajn vědět, že každé dva roky v dubnu vyjde nová LTS verze, umožňuje to nastavit nějaké procesy.
Tak ono tech problemu bylo za a leta vic, takze namatkove par, nechce se mi to tu zase sahodlouze rozepisovat a pul hodiny kvuli tomu stourat v pameti.
Ubuntu je zatim jedine distro, na kterem jsem mel zcela nefunkcni audacity a to po celou dobu LTS (na identickem HW v Devuanu bez problemu), nechodil nbd server (anebo byl zabaleny s nejakou totalne zastaralou dokumentaci, ktera ani nahodou neodpovidala skutecnosti). Soudruzi zabalili ke Claw Mail nespravnou verzi pluginu a nevadilo jim to tak dlouho (navzdory bugreportu), ze jsem presel na repo primo od Claws Mail. Nejvypecenejsi byl opravdu BFU friendly bug, kdy po upgradu Grubu se nedalo zalogovat, protoze se Grub dozadoval jakehosi hesla, ktere jsem nikdy nikam nezadaval. Soudruzi totiz meli prehozene radky v nejakem skriptu Grubu a po delsim hledani jsem to vyresil zakomentovanim kusu toho skriptu.
Holt s Ubuntu clovek nevi dne ani hodiny. Pouzival jsem
Mandrake, Debian, Gentoo, Devuan, Kanotix a mozna dalsi, ale s nicim jsem si neuzil tolik srandy, jako s Ubuntu.
Krome toho od doby, kdy jsem se definitivne nasral a navzdory lenosti presel na MX Linux, tak se nemuzu zbavit dojmu, ze je muj stroj o dost rychlejsi a navic mi nejak mene schazi pamet, nejak se dnes lepe vejdu do 2 GB a to mi vedle Pale Moonu bezi jeste Firefox. Mozna jim nekde neco teklo.
jedu na ubuntu od cca 1204, a poměrně důsledně se držím na LTS verzích
Ja mel Lubuntu nekdy od 9.x, mozna 8.x. Tehdy i ne-LTS, ktere tusim jeste neexistovaly, byly celkem bezproblemove. Mozna nekde o verzi az dve dale se to zacalo srat a po zavedeni LTS to, co LTS nebylo, bylo kolikrat uplne nepouzitelne, zejmena hned po vydani. Ja nikdy neupgradoval driv, nez aspon 3 mesice po vydani a vzdy uz jen na LTS a i tak jsem z toho na vetvi nebyl.
Jestli nenajdes to repo, tak se ozvi, mel bych ho mit nekde v zaloze. Kdybych treba kecal a to repo bylo jinde.
Mladice, az prijdes do praxe, tak mozna pochopis, ze takove srandy jako informacni system podniku se pisi nekolik let a predelavat je na nove verze prostredi fakt neni zadna sranda.
Ja vim, nekteri mistni borci by to zvladli za vikend i s navstevou hospody, jenze v okamziku, kdy hodinova odstavka stoji desitky ci stovky tisic konci legrace a nastupuje tvrda realita.
To se nedá tak lehce říct. Sranda to sice asi není nikdy, ale ne vždy se komplet celé migruje najednou, ne vždy je to vůbec možné a nebo žádoucí. Někdy se update testuje a dělá bokem, synchronizuje a pak přepne, nikde není napsané, že s upgradem os či aplikace nutně měníš strukturu databáze apod. ... Někde to jde "hned", někde je to problém a někde to nejde třeba ani vůbec a někdy to ani nemá cenu, protože se nevyplatí tak moc předělávat starou verzi, kde se ani nikdo neví co všechno nepoužije .....
Tak ono záleží co se používá za nástroje. My máme docela solidně velký kus softu napsaný v Djangu a upgradujeme od verze 1.5 až teď k 2.0 a nikdy to nebylo víc než pár hodin práce jednoho člověka. Je to tedy o tom kolik špatných rozhodnutí se udělá na začátku a jak si s nimi tým během dalších let poradí.
To nie je dobré prirovnanie. Aplikačný SW by sa mohol prirovnať skôr k výrobným linkám. Tie sú tiež viac či menej špecifické (či už priamo vyvinuté pre ňu alebo aspoň prispôsobené univerzálne riešenie) pre danú firmu. A nie je výnimočné, že nejaká výrobná linka beží desiatky rokov, a vyžaduje v priebehu času tiež určité bastlenie, ak už niektoré komponenty nie sú bežne dostupné.
K autám (čo je vo veľkých sériách sekaná "komodita") by sa dal prirovnať možno tak nejaký generický softvér ako napr. Office.
Jednak by ses divil, druhak novy auto nema v ramci "vylepseni" spojku uprostred, pripadne razeni v podobe tetris. Nehlede na to, ze takovy bezny auto ma od vyrobce LTS 5let zcela urcite a naprosto bez problemu muze fungovat i 20+, a to bez prekvapeni typu "CVExyz ... vuz pri uplnku nebrzdi". Ve finale je to vzdy jen otazka ceny.
Nevsim sem si taky, ze by se na SW neco opotrebovavalo (teda s jednou vyjimkou, widle poslou samy sebe dokopru proste proto ...).
Tak já si schválně zavěštím - nepojedou, a to ani za cenu té údržby.
1.) Je v nich software, který se určitě po vzoru Windows roze*ere, a za 20 let už to nikdo nebude umět vyladit, protože v moderních autech už je několik řídících jednotek...
2.) Cost cutting dosáhl takových rozměrů, že ani mechanické díly nevydrží takovou dobu, a navíc už nebudou k dispozici, a to ani aftermarket, menší světlo na obzoru by mohl být 3D tisk z práškových kovů, ale nějaké velké zlevnění této technologie bych moc nečekal, a kdo to bude umět, nechá si to zaplatit...
Takže koupit si v budoucnu dnes moderní ojeté auto bude ještě větší loterie, než je to dnes...
Nezlobte se na mne, ale z pohledu programátora to je jen o tom, že se soudruzi, co to píší, nezajímají o to, jaký je trend a nesnaží se to tomu trendu přizpůsobit, nedejbože aby se učili něco nového, to by byla katastrofa... Takový SW se pak skutečně nedá přizpůsobit za víkend a opravdu o tom něco vím... Dělám se SAPem...
Vono je totiz daleko lepsi, kdyz ta vec obsahuje ty "trendy", takze to pak vypada tak, ze jedna aplikace je z casti napsana ve 4 jazycich, obsahuje 10 ruznych frameworku a 20 ruznych UI, pricemz nikdo vlastne netusi, kde se co jak nastavuje, protoze tak jak se to postupne prepisuje do tech prave "trendy" veci, vzdycky neco zustane v tom predchozim.
Jednu takovou tu mam ... na serveru to ma 5 servisu a ... GUI appku, ktera musi bezet = musi to bejt prihlaseny do grafiky. Nastavuje se to castecne textovejma konfigurakama, castecne z ty appky, neco je IEonly html, neco Silverlight, neco html5+js ... a uz se tesim, az nekoho napadne, ze admini prece milujou ten "reponsivni" dizajn ...
Přecházel jsem z Debianu 6 na 9, jediný problém je s dopraseným kmailem (podle diskusí na internetu nejsem sám), který údajně potřebuje dva současně běžící databázové systémy (nicméně když v systému jsou, stejně se s nimi neumí propojit a padá). Nicméně to bylo poslední reziduum KDE (z dob Mandrake a Mandrivy, kde fungovalo bez problémů), které od přechodu na verzi 3 už není použitelné. Přešel jsem na Claws mail; jen budu muset vyřešit přístup do staré pošty.
Debian 8 se systemd ztracel asi jednou za 14 dni konfiguraci site.
Tohle:
http://without-systemd.org/wiki/index.php/Main_Page
mi funguje uz skoro rok bez problemu.
Internet Info Root.cz (www.root.cz)
Informace nejen ze světa Linuxu. ISSN 1212-8309
Copyright © 1998 – 2021 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena.