Vlákno názorů k článku Podpora unifikované práce se zařízeními v operačním systému Atari: CIO od atarist - Typická kombinace zařízení v ČSSR u běžných ataristů: T:...

Typická kombinace zařízení v ČSSR u běžných ataristů:

T: kazeťák s Turbem 2000
P: BT-100

(ideálně to mít v TurboBASICu).

Po pádu cen pamětí:

T: kazeťák s Turbem 2000
P: BT-100
D8: RAMDisk (potom se to tuším přejmenovalo na jiné zařízení, ale D8 se drželo, protože s tím dokázaly pracovat starší aplikace)

Tak podobně. Dobrý na tohle byl např. TTDOS, protože v něm si člověk mohl namapovat zařízení interaktivně přímo z jeho menu. A tím si zvolit, jestli jako D: bude ramdisk nebo kazeta a jaké číslo ramdisk bude mít. Takže typická práce, co si pamatuju, byla:

1. nahrát TTDOS, ideálně z cartridge
2. navolit, že D: (alias D1:) je ramdisk a tím rázem mit "standardní disketovku" pro aplikace
3. spustit libovolnou aplikaci (hru, editor, programovací jazyk...) a využívat bleskurychlou "disketu" na opakované zápisy - vývoj programu, textu...
4. na konci práce provést teplý reset, proti kterému tu nedávno někdo tak brojil :D
5. opět spustit TTDOS, pokud se nespustil sám (z cartridge)
6. v něm si vykopírovat finální verze souborů z D: na B:, tj. na kazetu v Turbo

Samozřejmě tu bylo riziko vypnutí počítače před uložením na kazetu, takže kdo se toho z nějakého důvodu bál, mohl naopak v TTDOS navolit, že zařízení D: je kazeta v Turbo (původně B:) a zase: aplikace nic při zápisu nepoznaly, prostě nahrávaly na kazetu místo na disk a bylo jim to jedno. Jen jaksi jim nefungovaly ty extra funkce pro disketu jako výpis adresáře...

30. 7. 2026, 09:54 editováno autorem komentáře