Názory k článku Pohled do nitra mikroprocesoru

Stěžujte si u Microsoftu, že vám za ty peníze prodal takový bazmek :-) Chyba je očividně na straně IE.

Coz mi ovsem k precteni clanku v plnohodnotne podobe moc nepomuze.Marne hledam tak proklamovanou toleranci k pouzivani ruzneho softwaru, ktera je tu jinak na kazdem rohu. Produkty Microsoftu si ji nezaslouzi? Nebo merime jinym metrem?

Muj posledni prispevek, myslim, ze spravni lide smysl meho predchoziho textu pochopi...

Dobrou.
W

Spis je trosku problem v tom, ze jsem ty PNGcka vytvoril konverzi z jineho formatu (to je ale jedno - proste vytvoril) a treba nemam moznost si to v IE overit, protoze pro muj system neni dostupny.

Respektive to reknu jinak - ty obrazky jsou ve standardnim formatu, ja ani nikdo jiny na svete nema moznost overit vsechny mozne programy, jestli ty obrazky prectou. Samotny clanek je taktez napsan ve standardizovanem HTML a jestli s tim ma nejaky obskurni program problemy - jakou ja mam moznost to ovlivnit???

Pokud Vam to zpusobilo trable, tak se omlouvam, priste i u cernobilych obrazku zvednu barevnou hloubku na 256 barev, i kdyz je to z hlediska tech obrazku zbytecne.

:))

Doporucuji pouzit plnohodnotny prohlizec.

Povazuji to za historicky okamzik, kdy po dlouhych letech, kdy si ruzni uzivatele ruznych prohlizecu pod ruznymi operacnimi systemy stezovali, ze ruzne stranky funguji korektne pouze v MSIE/Win. Nyni se konecne objevil nekdo, kdo zjistil, ze takova trivialita, jako je dvoubarevny obrazek (zjednoduseno), u neho v tom jedinem spravnem prohlizeci nefunguje...

Udelal jste mi velkou radost. Nic nepotesi tolik jako nestesti druheho.

Ale koukam, ze autor je velmi shovivavy a specialne pro "ubozaky" (berte prosim s humorem a ne osobne, chapu, ze nekdy neni mozne instalovat neco jineho) s MSIE si da priste pozor.

:))

Dobry den, uz dlouho jsem necetl neco tak uboheho. Asi nemam smysl pro humor. Za par let se treba naucite i podepsat. Az dospejete, nebudete bydlet na koleji a budete muset na PC skutecne pracovat.

S pozdravem
W.

A samozrejme pracovat jen a pouze na Windows. Tohle tim bylo mysleno? Z lidi, ktere znam, pouziva Linux pro praci(i zabavu) vice nez polovina. Myslim, ze zrovna na rootu jsou podobne pripominky zcestne, protoze jim nikdo neuveri.

pracovat v ie..

Pokud se tam jen tak válí, tak to bude nejspíše neblahým vlivem (jak to říct diplomaticky) "elektronickou výměnou dat po síti". :-D

Myslím, že od nejmíň od vynálezu pana Googla takovéhle knihy moc užitečné nejsou. Proč vydávat knihu o assembleru x86, když se na webu válej gigabajty textů na tohle téma úplně zadarmo, včetně hodně dobré dokumentace přímo od Intelu? A měla by se pak vydat i kniha o programovaní Itania, SPARCu, DLX, Cellu?
Podle mě má možná paradoxně větší smysl vydávat knihy typu "Word pro seniory". Senioři dost často neumí anglicky a obvykle také nepotřebují získat tak hluboké znalosti jako student VŠ, který se zase naopak težko může spokojit s nějakým přežvýkaným výcucem...
Jinak se ale rád připojuji k chvále - článek je opravdu krásný, díky za něj! Také souhlasím s tím, že na rootu je to spíš jen takové sentimentální vzpomínání, pochybuju, že tenhle server čte jen málo lídí, co by nedokázali napsat aspoň jednoduchý procesor třeba ve VHDL...

Jenomže ony ty předžvýkané výcucy většinou dají dobrý a ucelený rámec pro základní seznámení s problémem. Další specializované materiály (které předpokládají znalost kontextu) už pak není problém dohledat. Na VŠ přeci také existuje několik stupňů. Bakaláři, magistři, doktoři ... Každý operuje se znalostmi, které nabyl v minulém stupni a na ně nabaluje další. Takže, kde se má začátečník dozvědět, než z nějakého výcucu? Proto se píšou skripta, studentské opory a učebnice. Na základní škole vám taky v matematice neřekli "Najděte si to ve vědeckých časopisech.".

Těžko bude někomu užitečný článek o teorii strun (jakožto jednou z teorií všeho), když mu předtím někdo nedal matematický a fyzikální základ. A ten základ představují právě knihy, které tvoří ucelený balík informací na nějaké úrovni složitosti. Google je fajn, když víte co hledáte.

Navíc, někomu může vadit číst elektronická média. A knihy jsou v tomto ohledu nesmrtelné.

Ještě by mně zajímalo, jak jste napsal svůj první program? Jestli jste si prostě vygoogloval a stáhnul normu jazyka C a z paty něco napsal. Nebo jste měl třeba nějakou "knížku"?

btw. Třeba pro mně je VHDL přímo hnusný jazyk. :-)

Knizka v te dobe letel, fidonet a tam by mne poslali do ... knihkupectvi.

Ale treba Javu jsem se uz ucil z Netu - stacilo si najit primitiva a hej ho.

Myslíte tuhle knihu, která je pro prváky naprosto nedocenitelná a (legálně) téměř nesehnatelná? :-)

Ruikova knížka není špatná, ale kurz assembleru od Doktora Cartera (skoro jsem chtěl napsat "od doktora Oetkera :-)) mi přijde ještě lepší. :-)

Na kvalitni programovani v high level jazyku tyto znalosti dnes nepotrebujete. Pokud tedy neprogramujete prekladac C nebo tak neco.

A podle toho ty dnešní programy taky vypadají. Samozřejmě že tyto znalosti by měl mít každý člověk, který chce o sobě tvrdit, že je profesionál a že umí tvořit kvalitní programy!!!
Vaše tvrzení vás identifikuje jakožto člověka, který mezi profesionály patřit nemůže.

to je zase blabol

Copak, zase jedna potrefená husa, která si o sobě myslí, že je "IT expert" a přitom ani neví, jak počítač funguje?

otevrene, tohle jsem prestal sledovat nekdy v dobe uvedeni Pentia na trh

pri psani normalnich podnikovych aplikaci je to balast

Však taky "normální podnikové aplikace" obvykle netvoří žádní profesionálové ;-)

Detaily a komplexní znalosti je to, co odlišuje profesionály od amatérů...

Se na mě nezlobte, já jsem absolvent K334, Mikrolektronika z FEL ČVUT a snad docela dobře tuším co se v CPU děje. Ale pro programování aplikací je to IMHO skoro k ničemu. Pochybuji že bych třeba při ladění SQL dotazů přemýšlel nad STACK COUNTEREM, nebo podobnou nízkoúrovňovou záležitostí CPU. Je jasné že když potřebuji udělat nějakou časově velmi náročnou věc, která by šla realizovat v assembleru, tak ho vložím inline do C, ale už si ani nepamatuji, kdy jsem něco takového dělal naposledy.

Však taky, jak jsem napsal v předchozím komentáři, k tvorbě běžných aplikací není třeba profesionálů. Člověk, který se naučil navrhovat rodinné domky, ještě není architekt. Člověk, který se naučil psát úvahy do novin, ještě není spisovatel. Člověk, který se rád hrabe v autě a rozumí tomu, ještě není strojař. A stejně tak člověk, který se naučil psát dotazy v SQL nebo splácávat Java aplikace, ještě není programátor.

Profesionál nemůže být nikdy pouhý rutinér. Vždycky musí mít dostatečný nadhled k tomu, aby mohl řešit originální problémy originálními metodami v rámci svého oboru. Že jste k tvorbě podnikových aplikací nepotřeboval znalosti, které tu zmiňuji, to je jedna věc - to asi málokdo. Podstatné ale je, že ty znalosti máte a kdyby jich bylo třeba využít, tak jich využijete. Amatér ne, protože je nemá. Vždycky bude omezen tím, co aktivně používá, protože dále jeho znalosti obvykle nesahají. Bastlič v Javě vám nenaprogramuje jednochip, pokud to bude třeba, nenapíše program pro DOS, pokud to bude třeba, ba ani ho nenapadne udělat to, protože si nedokáže kvůli své neznalosti dát dohromady, že by takové řešení mohlo být za určitých okolností výhodnější než jiné. Vaše znalosti vám dávají obrovský manévrovací prostor. Kdybyste je neměl, budete omezen na malý ostrůvek znalostí specifických řešení specifických problémů, který se klidně postupem času může ocitnout pod vodou.

Proto tvrdím, že IT specialista musí nutně znát i věci, které amatér označí za nepodstatné a nedůležité. On si totiž jejich důležitost kvůli své neznalosti nedokáže uvědomit.

Takze programator musi mit v malicku i teorii pole a kvantovku? Vzdyt se mu to take nekdy muze hodit, kdyz je na tom pocitac zalozen. Tohle je podle me nesmysl. IT je tak siroke odvetvi, ze asi tezko muze nekdo mit dobre znalosti ze vsech podoboru. Alespon jsem o nikom takovem neslysel.

No, to jste si malinko naběhl :-) Nejlepší hacker, kterého jsem v životě osobně poznal, skutečně tu kvantovou teorii pole v malíčku měl ;-) Jiný kolega hacker tenhle obor, jakožto původně vystudovaný teoretický fyzik, také ovládal...
Rozhodně musím uznat, že tyhle zdánlivě vzdálené obory vám dají při řešení problému nadhled, který byste jinak postrádal - úzkoprofilové znalosti obvykle vedou k mentálnímu stereotypu - děláte dokola stejné věci stejnými metodami a často vám nedocvakne, že by to celé šlo udělat jinak a třeba mnohem lépe. Čím komplexnějšími znalostmi disponujete, tím větší máte nadhled.
Zkrátka pokud někdo programuje počítače, tak by měl aspoň povšechně vědět, jak to na "strojové úrovni" bude zhruba probíhat. A znova opakuji - tyto znalosti nejsou nezbytné k psaní podnikových aplikací. Ale jsou nezbytné k tomu, abyste se mohl označit za odborníka. IT rozhodně nepatří technologicky mezi široká odvětví! Základních principů není zas tak mnoho a ve velké míře se jedná o věci objevené někdy do 60. let. Člověk, programující webové záležitosti s dokonalou znalostí PHP ale netušící nic o principech funkce procesoru vždycky zůstane pouhým nedoukem.

Takovy clovek mozna bude podle vas nedoukem, ale clovek, ktery vi jak funguje procesor, oproti nemu nema pri psani webovych aplikaci zadnou vyhodu. Kazdy je tak trochu nedouk, protoze nikdo nezna vsechno. Odbornik zna to, co je v jeho oboru dulezite a co mu muze jakkoliv usnadnit praci. A v Jave nebo PHPku si rozhodne nepomuze nejakymi zasobniky, nebo tunelovym jevem. Pro jeho praci je to naprosto irelevantni. Stejne uzitecny nadhled muze ziskat treba ctenim beletrie.

> Odbornik zna to, co je v jeho oboru dulezite

Odborník musí mít ucelené znalosti. Jen tak může posoudit, co je a co není důležité.

Bohužel analýza z hlavy toho problému, jestli daný PHP kód je na daném procesoru při dané verzi PHP interpretu, na daném operačním systému, na dané hw konfiguraci, za dané teploty více efektivní než na jiném hw zdá se býti stejně podstatná jako vliv nepokojů v somálsku na 57535 blok na disku v mém počítači. Vždycky když chceme řešit nějaký problém, musíme se od těch nižších problémů odstínit. Třeba teď v práci taky neřeším který že tranzistor v CPU odešel, ale měním celé CPU. Vlastně díky velmi nízkým cenám hw už nemá cenu řešit až na speciální aplikace tyhle lowlevel věci.

Uplne zcestna myslenka to neni. Spis bych to videl jako matematiku. Taky k beznemu zivotu obvykle nepotrebujete resit soustavy diferencialnich rovnic, prestoze jste se to ve skole musel ucit. Ale je to takove dobre trenovani mozku a srovnani si ruznych souvislosti v hlave, ktere se mohou hodit pri jednodussich poctech. No a s procesory a asemblerem to vidim podobne. Da se zit i bez toho. Ale kdo nekdy pochopil zakladni principy procesoru a asembleru, tak uz velmi pravdepobne dokaze pochopit i ty "nadstavby", jako jsou vyssi programovaci jazyky, databaze, atd. :) (I kdyz nekde jsem cetl teorii, a myslim, ze to byl pan Pecina, kdo tvrdil, ze takovyhle asemebleristi muzou mit problem vstrebat principy objektoveho programovani. Ze pry na to koukaji moc "strojove".) :)

To ja v beznem zivote resim soustavy diferencialnich rovnic. Jen je neresim pocitacem digitalnim, ale analogovym - mozkem. Kdyz je vyresim spatne, prastim se pri skejtovani o chodnik.

Neuronové sítě :-O

Nechtel bych tu rozpoutat nejaky flame, ale objektove programovani jsou IMHO sracky. Neco jako jezdit na skejtu po telefonu.

Je pravda, že kdo kdy viděl opravdového hackera programovat objektově :-)
Můj názor je takový, že si především musíme uvědomit, že programujeme počítač a tomu rozhodně objektový přístup vlastní není... Nic proti objektovému programování, je to hezká hračka :-) (ostatně takový "hyperobjektový" Smalltalk byl taky v první řadě zamýšlen pro děti :-) Na takové to dorozumění se s počítačem pro ty, kteří do programování nechtějí vidět víc do hloubky to IMHO stačí :-)

Je pravda, že kdo kdy viděl opravdového hackera programovat objektově :-)

IIRC, Stallman se podílel v sedmdesátých letech na dvou lispovských objektových grafických systémech. ;-)

opravdovy hacker to je to prase co zprasi projekt tak ze nikdo jiny nechape co to vlastne ma delat a dokumentace neni?

Tak proto asi ten Hurd neni jeste hotov.

No jasně, vy jste nečetl "Real Programmers Don't Use Pascal"? :-D

IMHO nejsou, ale není to ani samospasitelné. Některé věci vedou na "objektoidní" (přinejmenším) návrh skoro přirozeně (GUI toolkity, třeba?), jinde to zase nemusí být to pravé (na složité stromy bych radši vzal třeba Haskell). Hřebíky zatloukáme kladivem, šrouby šroubujeme šroubovákem. Že někteří jdou s kladivem na šroubky IMHO ještě neznamená, že je kladivo k ničemu. Zcela jistě se ale můžeme bavit o tom, jak OOP babrají nevhodné jazyky Java a spol. To je ale zase jen kladivo s nepohodlným držadlem a hlavou nakřivo, což zase neříká nic o tom, jaké by mohlo dobré kladivo být. :-)

Ano, GUI toolkity jsou "prirozene objektove" a i kdyz se na ne nemusi nutne pouzit objektovy jazyk (viz GTK ostatni toolikty pro X11), musi se pouzit objektovy pristup. V ostatnich oborech muze byt vyuzitelnost jen castecna (napr. tolik se nezadelava namespace atd.) nebo dokonce zadna az negativni - nektere konstrukty (typicky virualni metody) mohou byt se spatnym prekladacem doslova katastrofou. A co teprve jazyky, kde jsou i ty nejzakladnejsi prvky jazykla (treba celociselne typy) objekty - tam je kvalita prekladace naprosto kriticka.

Jo, to jsme my cesi, dnesni decka slovenbstine nerozumi a povazuji ji za cizi jazyk jako treba rustinu ci polstinu. Slovaci jsou na tom jinak, maji ceske filmy a pohadky, takze bezny slovak rozumi cesky porad stejne, zatimco bezny cech stale mene, protoze ma minimalni kontakt. Bohuzel

To ja asi dam Z80 do Ronji. Koukal jsem se na PIC ale to je hruza - to ja harwardska architektura dovedena ad absurdum. Jsou specialni adresne prostory na data, kod, zasobnik, ten ma 7 urovni a neda se dostat na stack pointer. Strankovane a ruzne obezlickovane je co se da, zcela zbytecne. Jak kdyby to cele navrhoval Microsoft.

Z80-tina se koupi na kazdem rohu, stoji par slupek, dela se v PLCC takze se to trafopajkou letne
rychle, jsou na to free software tooly, je mi sympaticka, neobsahuje obezlicky a hlavne, hlavne:
BEZI NA TOM JET SET WILLY!!!!

PIC je shit, jak by řekl náš premiér. Když už jednočip, tak AVR. Jinak když Z80, tak doporučuju ty nadupanější verze (Z180) - 100% kompatibilita na úrovni strojového kódu se Z80, akorát to navíc obsahuje poměrně vymakanou MMU pro správu až 1 MB paměti (kéž by takovou MMU býval měl 8088; sice na první pohled vypadá obskurně, ale na ten druhý je to docela použitelná věcička), řadič DMA, čítače, řadič IRQ a jiné serepetičky a trochu to popohnali (některé verze až 30 MHz). Nejsou problémy se sehnáním v kusovém množství i u nás za rozumnou cenu, pro domácí bastliče se dělají i v DIL provedení.

A navíc, k čemu je dobrý mikrořadič, na kterém pořádně neběží Forth? ;-)

No jasně, tam se vkládal assemblerovský program přes příkazy BASICu, tedy POKE addr, hodnota. No a ta hodnota byla desítkově :-) Jojo, to byla zlatý časy :-) Správnej hacker nabouchal program přímo v decimálních číslech ze zdrojáku :-) Chicht!

Jeste se na to podivam. Omlouvam se - neuvedomil jsem si videoRAM (6912 B), takze samozrejme adresa byla vetsi nez 16384, ale take pochopitelne az za VideoRAM a systemovymi promennymi. Radek 0 REM nesel editorem Basicu vytvorit - delalo se to treba modifikaci pomoci POKE.

Jo samozrejme, ze se sirily programy take tak, ze slo zdanlive pouze o BASIC, ve kterem byl v prvnim radku (0 REM) jiz hotovy kod. Ve vlastnim Basicu pak bylo jen samotne odstartovani. Nebylo treba to tam v cyklu napred "pokovat" - to uz udelal nekdo jiny (autor). Samozrejme se kod nemusel kodovat jen do radku Basicu...
Vetsinou se to ale delalo tak, ze se aplikace skladala z vice bloku. Prvni byl kratky Basic - cosi jako zavadeci script, ktery obsahoval prikazy pro natazeni uvodniho obrazku a za nim natazeni vlastniho strojoveho kodu nekam do pameti a pak start.
V radku 0 REM byl obcas napr. kod nestandardnich loaderu - delaly ruzne efekty behem nahravani kodu aplikace atd...
Ale to vy asi znate. Pisu to pro lidi, kteri ZX Spectrum nezazili :-)